Vrchovina oddeluje pahorkatinu strednich Cech od rovinateho urodneho Poohri. Skrzed pahorkatinu vedla uz v praveku stezka spojujici obe zminene oblasti. Trasu teto stezky kopiruje dnesni zeleznicni trat; a dale souteskou "Na vratech", kterou hlida hrad Dzban.
Kralovsky hrad Dzban stoji na miste starsiho halstatskeho (kol. 6. stol. pr.n..) hradiste, avsak je silne poskozeny tezbou opuky, takze v jistem smyslu se jedna spise o ruiny byvale zriceniny hradu nez o skutecnou zriceninu. Vzhledem k destrukci hradu je puvodni halstatske hradiste prakticky uplne zniceno. Prvni fazi destrukce byla vystavba hradu, zanik hradu a tezba opuky pak smazaly temer vsechny zbytky hradiste. Zachovaly se casti valu; akropole byla znicena uplne, archeologicky vyzkum teto faze osidleni lokality neni proto mozny.
Hrad byl zalozen ve 13. stoleti bud Premyslem Otakarem I. nebo jeho synem Vaclavem I., avsak existoval jenom kratce. Zanikl asi po padesati letech, takze se nedockal roku 1300. Bezprostredni pricinou zkazy hradu byla patrne spatna statika, ktera vedla ke sjizdeni casti hradu ze strmeho srazu.
Hrad je z architektonickeho hlediska neobycejne zajimavy. Predevsim proto, ze ackoliv stoji na ostrohu na hlubokym udolim, je obehnan valy s prikopy. Pro hrady 13.stoleti neni tento prvek typicky. Hluboce zakorenenym omylem verejnosti je predstava hradu obehnaneho hradbami s prikopy, avsak ve skutecnosti se tento prvek objevuje az v 15. stoleti jako reakce stavitelu na vznik strelnych zbrani (predevsim del). Ve starsi dobe je vsak existence hradeb ci valu spise vyjimkou. Dokonce lze rici, ze vykopani hlubokych valu, dodnes velmi dobre patrnych, vedlo k poskozeni statiky celeho masivu hradu a k jeho postupnemu opusteni (viz. predchozi odstavec).Dalsim zajimavym prvkem v architekture hradu jsou bastillony. Jsou to obranne veze, ktere vystupuji z pasma hradeb vyrazne smerem ven, takze obrancum hradu umoznuji efektivne ostrelovat (mluvime-li o ostrelovani, mame ovsem na mysli praky, luky, kuse a sipy) utocniky primo pod hradbami. Tento prvek je vsak typicky pro hrady italske a francouzske. Ve stredoevropskem regionu, kde mene dokonala oblehaci taktika nevyzadovala takova protiopatreni, se jedna spise o prvek modni nez nezbytny. Stavitele ceskych hradu v jistem smyslu ani nepochopili plny smysl bastillonu, a tak je staveli mnohdy naprosto nesmyslne. Typickym prikladem muze byt kralovsky hrad Tyrov (na rece Berounce), ktery ma bastillony plne, vyplnene, a tedy samzrejme nepouzitelne. I samotny hrad Dzban ma bastillony prilis zapustene do masivu hradeb, takze jsou z hlediska sveho hlavniho smyslu k nicemu.