Příprava a projekt

Jak už jsme se zmínili, při modernizaci došlo i k rozšíření operačních možností dalekohledu. Nový systém umožňuje pořizovat jak spektra, tak i přímé snímky oblohy k fotometrickým měřením - tj. dalekohled pracuje v tzv. fotometrickém a spektroskopickém modu.

Původně jsme uvažovali o konstrukci, která by umožnila provádět obě tato pozorování naráz. Technické řešení bylo v principu velmi jednoduché: úchyt vláken musí nutně být postaven jako šikmé zrcátko, do něhož jsou vlákna "vložena". Na toto zrcátko je namířena kamera, která snímá obraz. Jakmile světlo hvězdy dopadá do vlákna, kamera vidí objekty hvězdného pole s výjimkou té pozorované hvězdy. Jakmile hvězda "vyjede z vlákna", objeví se na pointační kameře a automatický systém opraví pozici dalekohledu tak, aby hvězda opět posílala světlo do vlákna. Na přesně stejném principu je postavena pointace i na štěrbině spektrografu. Rozdíl je pouze v tom, že štěrbina je v coudé ohnisku, zatímco vstup do vlákna je v primárním ohnisku.

Pointace hvězdy na vlákno. Vlevo je hvězda pointovaná přesně na vlákno, na obrázku vpravo je potřeba opravit pozici dalekohledu, hvězda začíná "vykukovat" vlevo.

Pokud jsme tedy chtěli provádět fotometrická měření, stačilo udělat zrcátko větší a pointační kameru použít současně i jako fotometrickou. Zorné pole dalekohledu v primárním ohnisku je dostatečné, minimálně 10 úhlových minut. Toto řešení tedy rozhodně umožňuje.

Takové uspořádání je technicky jednoduché, jediná nevýhoda je v tom, že (principiálně) nelze současně jeden a ten samý objekt měřit spektroskopicky a fotometricky. Pro fotometrii je nutné nastavit objekt mimo vstupní otvor optického vlákna.

Brzy se však objevil významný technický problém.

..........

S ohledem na skutečnost, že beztak (jak již bylo řečeno) původní řešení nedovolovalo provádět fotometrické a spektroskopické pozorování vybraného objektu naráz, rozhodli jsme se tento koncept opustit a místo toho zvolit konstrukci, která bude pracovat ve dvou odlišných "modech": fotometrickém a spektroskopickém. Zařízení pro oba mody jsou na společném pohyblivém elementu, který přesně do optické osy dalekohledu nasune jeden či druhý prvek, a to tak, že vstup do vlákna je přesně v pozici primárního ohniska, zatímco objektiv pro fotometrii je předsazen před primární ohnisko tak, že přesně v ohnisku je CCD čip kamery. Tím, že je samotný objektiv před ohniskem, dosáhli jsme požadovaného zjednodušení jeho konstrukce.

Nevýhodou této varianty je, že pro spektroskopický mod vyžadujeme druhou kameru (pro pointaci) a tedy i druhý objektiv, který už musí být geometricky za ohniskem. Zdánlivě si tedy nijak nepomáháme. Avšak pro pointaci nepotřebujeme široké zorné pole (dalekohled najíždí s přesností jednotek úhlových vteřin) ani kvalitní obraz. Proto objektiv může být jednoduchý a může mít optické vady.