Jodová baňka

Jodová baňka (angl. iodine cell) je nádoba vyplněná parami jódu, kterou prochází světelný svazek z hvězdy do spektrografu. Páry jódu vytvářejí na spektru hvězdy systém velice úzkých hlubokých čar v oblasti kolem 5100 angstromů.

Pozice těchto čar je přesně známa. To, že jsou čáry úzké a hluboké umožňuje velice přesně změření jejich poloh na hvězdném spektru.

Výhoda tohoto řešení je v tom, že astronom dostane přesnou kalibraci vlnových délek přímo na zkoumaném hvězdném spektru. Čáry jódových par se exponují přesně stejnou dobu jako světlo hvězdy (vždyť světlo jimi prochází celou dobu expozice). Znamená to, že jakékoliv nežádoucí posuvy v důsledku přístrojových efektů (tepelné deformace spektrografu či cokoliv jiného) se projeví stejně na hvězdě jako na jódových parách. Přesným změřením pozic jódových čar tak astronom může získat velice přesné hodnoty radiálních rychlostí zkoumaného objektu.

Technické poznámky:

• Vstupní/výstupní okno: průměr 48mm,
• celková délka buňky: 125mm
• Jodová baňka musí být umístěna před štěrbinou spektrografu.
• Laboratorní pozice jódových čar jsou přesně dány, ale jejich intenzita (a šířka) závisí na hustotě a teplotě par v buňce.

Jodová baňka v Ondřejově

V Ondřejově máme jódovou buňku, kterou vyrobil prof. Artie Hatzes, ředitel durynské zemské observatoře na Tautenburgu, Karl Schwarzschild Observatory. (Mimochodem, tato observatoř provozuje rovněž dvoumetrový reflektor z dílny konstruktéra Alfréda Jensche z firmy Karz Zeiss Jena. Tento dalekohled však není kopií ani není podobný ondřejovskému přístroji.)

Jodová baňka Artieho Hatzese v Ondřejově.

Umístění jodové baňky ve štěrbinové hlavě ešeletu. Světlo hvězdy přichází zprava.

Jodová baňka, pohled na vstupní okno. Kolimátor vpravo, v pozadí vstupní štěrbina do spektrografu.