 |
| Prezident IAU prof. Polydor Swings (v černých brýlích). |
|
| Prezident IAU prof. Polydor Swings (v černých brýlích). |
Když jsme na ukončení XII. valného shromáždění v Hamburku v roce 1964 slyšeli prof. Gutha zvát Mezinárodní astronomickou unii jménem předsedy Čs. akademie věd akad. Šorma, aby se XIII. valné shromáždění konalo v Praze, měli jsme z toho všichni velkou radost. Prof. Guth nám připomněl významné vědce, kteří nalezli pohostinství a klid, tak nutný pro jejich práci, v Praze: Tycho de Braheho, Jana Keplera, Christiana Dopplera, Alberta Einsteina. Tyto vzpomínky jen znázorňují pohostinnost Prahy vůči cizincům, jakož i zájem, který zde o astronomii je. Vskutku se tento zájem projevil již před 600 lety při založení Karlovy university r. 1348. Věděli jsme, že dobře známá intelektuální a umělecká atmosféra Prahy bude příhodná pro úspěch našeho XIII. valného shromáždění. Konečně, již 45 let hrají českoslovenští astronomové důležitou úlohu v rámci Mezinárodní astronomické unie. Je nutno připomenout, že prof. Nušl, jehož sté výročí narození letos slavíme, byl místopředsedou Unie v letech 1928 - 1935 a prvním ředitelem observatoře v Ondřejově; že můj kolega dr. Šternberk, který má letos, stejně jako observatoř Ondřejov, své 70. výročí, vykonal důležitou prácijako místopředseda Unie v letech 1958 - 1964; že od roku 1922 bylo mnoho československých vědců předsedy, místopředsedy nebo členy komisí; že můj přítel doc. Perek, který již tři roky pracuje vynikajícím způsobem ve výkonném výboru Unie, bude jistě vykonávat důležitější a obtížnější práce během příštích tří let a konečně, že Čs. astronomická společnost slaví své padesáté výročí.
Uvidíme také všichni nový dvoumetrový dalekohled, s jehož pomocí naši českoslovenští kolegové budou moci řešit důležité současné problémy a jsme šťastni, že toto zahájení spadá do doby konání našeho valného shromáždění. Používám této příležitosti, abych se poklonil památce dr. Bečváře, jehož Atlas nám prokazuje tak dobré služby, zvláště našim žákům a mladým vědcům, kteří teprve začínají se svou prací.
Není zapotřebí hovořit podrobně o dějinách čs. astronomie, poněvadž místní organizační komitét věnoval každému z nás krásnou brožurku "Astronomie v Československu". Jsme mu za to vděčni, jakož i za jiné projevy pohostinnosti, o kterých budu mít možnost mluvit později.
Jsem velmi nešťasten, že jsem se nenaučil česky. Měl jsem opravdu nejlepší úmysl, abych mohl lépe a vhodněji tlumočit dík Unie. Opatřil jsem si všechny nutné knihy, ale doopravdy jsem neměl čas, za což se opravdu omlouvám.
Všichni členové obdrželi "Astronomer's Handbook" ("Příručka astronoma"), kterou připravil náš generální sekretář. Doufám, že všichni z vás, kteří nejste dobře obeznámeni s dějinami, statutečm atd., jste četli a příslušné odstavce. Paragraf 1 našeho statutu praví: "Cílem Mezinárodní astronomické unie je:
Souhlasíme ještě dnes s těmito zásadami, tak jako naši zakladatelé v Bruselu v červenci 1919, kdy Mezinárodní astronomickou unii ustavil International Research Council (Mezinárodní výbor pro výzkum) spolu s dalšími třemi sesterskými Uniemi. Jenom v jednom bodě se naše názory poněkud změnily. V roce 1925 byl W. W. Campbell, ředitel Lickovy observatoře v Kalifornii, toho názoru, že je účelem naší Unie zabývat se spíše budoucím vývojem než opakovat dosažené výsledky. V současné době jsou sympozia a kolokvia Mezinárodní astronomické unie stále více méně přehlídkami dosažených výsledků, ale pomáhají nám jako základny pro náš budoucí program.
Mezinárodní astronomická unie v době svého prvního valného shromáždění v Římě v r. 1922 měla 19 členských států - v tom i Československo - dále 32 komisí a 207 členů, z nichž 83 bylo přítomno. Zpráva o kongresu v Římě měla 247 stran. Na posledním kongresu před válkou, v r. 1938, měla Unie 554 členů, z nichž 293 bylo přítomno ve Stockholmu. Postupem doby věnovaly komise více času vědecké práci a ve stejném měřítku méně času věcem administrativním. Práce 45 komisí byly shromážděny v knize o 518 stranách. Při posledním shromáždění, před Prahou, měli jsme 1630 členů, z toho 1160 bylo přítomno v Hamburku, 3 svazky zpráv o sjezdech měly celkem 1688 stran.
Dovolte mi, abych citoval jeden příklad, a to komisi, která mi leží nejvíce na srdci. Komise 29 (Hvězdná spektra) měla 9 členů při setkání v Římě v květnu 1922. Když jsem se stal členem této komise v roce 1935, bylo tam 19 členů, tři nebo čtyři z nich jsou ještě dnes aktivní. Naše předběžná zpráva měla 10 stran, i když se o dvou důležitých věcech mluvilo velmi detailně - o spektrální klasifikaci a sekvencích Wolfových-Rayetových hvězd. Resumé diskusí zabíralo 1 1/2 strany. Nyní máme více než 100 členů, zpráva pro XII. valné shromáždění měla 55 stran a resumé diskusí v Hamburku potřebovalo 10 stran. Pochopitelně, zprávy jsou stále ještě velmi užitečné. Skutečnost, že jsou distribuovány před valným shromážděním, je jedinečná mezi Uniemi. Poskytují nám přehledy, sestavené kvalifikovanými autory, o pokroku posledních tří let. Je však možné, že budeme muset žádat z finančních důvodů o kratší zprávy.
Tento ohromný, stálý pokrok vede k velmi komplikovaným problémům: jeden z nejhorších je problém finanční. Jsem z toho nešťasten, ale je zapotřebí, aby tato věc byla prostudována s největší péčí. Vím, že nám naše finanční komise jistě pomůže; náš generální sekretář prozkoumal již tento problém ze všech hledisek, jeho snahou bude najít zdravou základnu pro práci finanční komise.
Obtížný problém, způsobený vzrůstem počtu členů Unie, si uvědomili již všichni moji předchůdci v poválečné době. Není pochyb o tom, že bude nutno provést změny v organizaci naší Unie. Na shromáždění v Moskvě prof. J. H. Oort řekl: "Kongresy, které zahrnují vše, mohou nabýt takových rozměrů, že se přežijí a ... v blízké budoucnosti možná bude nutné, abychom se rozdělili na menší konference." Několik členů dnešního výkonného výboru prodiskutovalo tuto záležitost a došlo k závěru, že máme ještě trochu času, než budeme muset sáhnout k tak drastickému opatření. Bezpochyby mnozí z nás budou litovat této změny, staří členové již nyní vzpomínají na atmosféru starých shromáždění v třicátých letech. Naše Unie je jednou z mála, které jsou založeny individuálním členství; jsme na to hrdi a většina z nás by chtěla tento stav zachovat. Avšak natrvalo to nebude možné. Musíme se proto těšit z našeho dnešního setkání, které je ještě organizováno tak, jak bylo rozhodnuto v r. 1919, kdy jsou ještě všechna témata pospolu.
Jedna novinka v astronomii, která se silně dotýká Unie, je vzrůstající důležitost spolupráce mezi astronomy a odborníky příbuzných oborů. Moji předchůdci již hovořili o důležitosti radioastronomie a o zavádění elektronických přístrojů, které jsou toho důsledkem. Nyní je nutno mluvit o výzkumu vesmíru, o pozorování v oboru Rentgenova záření a pochopitelně se o tom bude hodně diskutovat na tomto kongresu, tím více, že nejdůležitější objevy jsou nyní ve styčných plochách těchto odvětví. Protože téměř všechen nedávný senzační pokrok bude tématem rozhovorů s společných diskusí, nebudu o něm hovořit nyní.
Unie se vždy snažila podporovat vědomosti a pokrok v mezinárodním měřítku. Mezinárodní spolupráce astronomů byla v tomto směru velmi plodná. Naše Unie je nezávislá na jakýchkoliv politických nebo vládních vlivech, a to je opravdu důvodem, proč organizace různých mezinárodních projektů byla tak úspěšná. Každý z nás astronomů dělá vše, abychom přispěli k mezinárodnímu pochopení, a tím k mírovým vztahům mezi národy. V našem oboru musí být soutěž mezi národy nahrazena - a vskutku také stále více a více je nahrazována - mírovou spoluprací; jenom takto se může naše věda dále vyvíjet. Unie je takto nástrojem dobré vůle, harmonie, dohody a míru mezi národy různého politického vývoje nebo ideologie.
Světová spolupráce a mezinárodní duch, která vládne v naší Unii, existovaly mezi astronomy již dávno před rokem 1919, a je to logické, poněvadž ze všech věd je to beze všech pochyb astronomie, která má nejvíce zapotřebí mezinárodní spolupráce, a ta je - to musíme uznat - lehčí než v oblasti ekonomické nebo politické. Jedno kolokvium o astrofyzice - o povaze komet - se konalo v Paříži již v roce 1665 pod záštitou krále Ludvíka XIV. a jeho dvora, později je vydal Pierre le Grand v Amsterodamu. Geniální rod Cassiniů řídil observatoř v Paříži, od otce přes syna, vnuka až pravnuka během 17. a 18. století. Od roku 1761 talentovaný ruský vědec Lomonosov organizoval výpravy pro pozorování přechodu Venuše, jichž se zúčastnili i zahraniční odborníci. Friedrich Wilhelm Struve opustil Hambur v r. 1808 a později se stal zakladatelem observatoře v Pulkovu, kde mnoho cizinců - Argelander, Schiaparelli, Holden aj. pracovali spolu se svými ruskými kolegy. V roce 1824 se v Basileji pokusili o mezinárodní program kartografického studia nebe. Astronomische Gesellschaft, založená v r. 1863, po několik desetiletí podporovala mezinárodní spolupráci při různých projektech. Mezinárodní kolokvia, která se zabývala různými tématy, se konala ve Washingtonu v r. 1884 a v Paříži v r. 1896 a 1911. Program "Mapy nebe" byl ustaven přesně před 80 lety v r. 1887, program "Vybraných oblastí" (Selected Areas) započal Kapteyn v r. 1904. A jak jsem již řekl na začátku, nedala Praha sama dobrý příklad tím, že pozvala Tycho de Braha a Keplera? Opravdu Unie díky svým komisím pro výměnu astronomů a pro vyučování astronomii, díky svým sympoziím, kolokviím atd. může být příkladem pro všechny ostatní mezinárodní unie.
Na valném shromáždění v Berkeley v r. 1961 vyjádřil prof. D. H. Menzel naše názory takto: "Každé shromáždění jako je toto, je významným útokem na hradby, které oddělují lidi dobré vůle. Takováto shromáždění upozorní státníky, že prostřednictvím vědy mohou národy získávat hmotné statky, které se marně snažily dostat válkou."
Pociťuji velké uspokojení, když vidím tolik mladých lidí na tomto sjezdu. Jejich nadšení je potěšující. Můžeme počítat s tím, že udrží přátelské profesionální svazky mezi astronomy ze severu a jihu, z východu a západu. Pro naše mladé kolegy je nová technika v astronomii už běžná a berou ji jako takovou. Avšak teprve před ani ne deseti lety, 4. října 1957, byl vypuštěn první sputnik, a jsme teprve na prahu astronomických objevů, které se uskuteční pomocí nových přístrojů. Pochopitelně uslyšíme na tomto kongresu ještě velmi mnoho a vesmírné astronomii. Doufáme rovněž, že jako výsledek soukromých kontaktů, hlavně mezi mladými astronomy, budou plánovány společné projekty, které by spojovaly myšlenky a sny astronomů, ať již mají nebo nemají možnosti pro vesmírné pokusy. Znovu si uvědomujeme, že pokrok v astronomii je stálý a rychlý. Naše věda je privilegovaná v tom, že nikdy neprochází obdobím, které by postrádalo vzruch. Na každém valném shromáždění jsou oznamovány a diskutovány nové vzrušující objevy.
V mnoha oblastech badatel nemůže vědět, co najde. Například mnohá astronomická spektra nám poskytují neočekávané informace. To je právě to, co činí astronomická pozorování tak vzrušující. Spektra hvězd nebo hvězdy symbiotické nejsou nikdy identické, konec konců ani komety. Všechna astronomická spektra poskytují nové fyzikální údaje.
V dnešní době je tendence k týmové práci. Je to výborné v mnoha případech. Avšak musíme se mít na pozoru: budeme vždy potřebovat iniciativu individualistického myslitele. Nesmíme nikdy znechucovat vědce pracujícího ve "věži ze slonoviny". Určitě potřebujeme velké a nákladné teleskopy, ale musíme rovněž podporovat astronoma, který patří k méně zámožné instituci a používá svůj mozek. Výcvik mladých astronomů a vytvořit nadšení je stejně čestný úkol jako velký výzkum kosmických těles. Dobré řízení instituce je důležité pro výkonnost všech pracovníků, ale vyvarujme se šikanování slibných mladých vědců. Unie nemá moc sama o sobě, avšak snaží se pomoci mladým a starým astronomům a usnadnit pokrok všech odvětví astronomie. V mnoha případech potřebujeme pozorování v různých zeměpisných šířkách, jinými slovy astronomií se musí zabývat lidé na celém světě. Ve většině zemí jsou finanční dotace, které dostávají astronomické instituce, jen velmi malým zlomkem národního důchodu. Jsou-li některé astronomické instituce doopravdy příliš chudé, měly by více spolupracovat.
Chtěl bych zakončit čistě astronomickou poznámkou, která jistě nebude pokládána za "pozvanou přednášku" nebo "společnou diskusi", ale která bude diskutována v komisi 15 (fyzikální výzkum komet): v roce 1966 jsme pozorovali velmi jasnou kometu, která procházela blízko Slunce. Byla objevena dvěma japonskými amatéry: Ikeyou a Sekim. Všichni astronomové, kteří se zabývají fyzikou komet, čekali na takovou událost, podobnou kometě z r. 1882. Spektra s vysokou rozlišovací disperzí bylo možno získat na několika observatořích. V blízkosti Slunce spektrum komety Ikeya-Seki vykazovalo početné spektrální čáry FeI, CaI, CaII, NaI atd. Vzpomeňme si, že v r. 1882, za pozorování komety ve dne, dva irští astronomové Lohse a Copeland viděli v jejím spektru jasné emisní čáry železa. Z poloteoretických důvodů bylo toto pozorování často kritizováno, někdy krutě. Před dvaceti lety jsem se zastal těchto výborných pozorovatelů. Jejich pozorování z r. 1882 byla plně potvrzena spektry, která byla fotografována nebo zaznamenána fotoelektricky u komety Ikeya-Seki. Detailní studie spekter tohoto pozoruhodného objektu nejsou ještě ukončeny, ale ukazují se jako velmi plodná. Je to odplata za Lohse a Copelanda: velmi pečlivá pozorování nesmí být nikdy zamítána, i když se zdají být v rozporu s některými teoretickými úvahami.
Naše Unie bude jistě muset modifikovat svůj statut a pravidla. Ale můžeme mít důvěru v její budoucnost, poněvadž již téměř půl století vzkvétá a poskytuje vynikající službu celé astronomické společnosti. A nadšení našich mladých kolegů dokazuje, že můžeme s nimi počítat, že budou pokračovat ve velkém díle, které představuje Mezinárodní astronomická unie.
Převzato z Říše hvězd, 10/1967, 185-189