Asi nejzaludnejsi informaci, kterou rada ctenaru techto stranek prijme s neduverou, je otazka hustoty pravekeho osidleni nasich uzemi. Predem vsak musim vsechny ubezpecit, ze informace jsem cerpal z velice duveryhodnych zdroju: primo od meho pritele archeologa.
Obecna predstava je ta, ze v praveku byla hustota sidel dnesnich Cech jenom nepatrna. Snad bylo mozno jit cele dny nekonecnymi hvozdy, pralesy a mocaly a nepotkat pritom zivou dusi. Jenom zvirata: medvedy, lisky, vlky.Nuze, neni tomu tak. V dobe halstatske i v dobach pozdejsich byla prumerna hustota sidel na nasem uzemi priblizne stejna jako dnes. Je to neobycejne zajimava informace, ale je tomu skutecne tak. Kdybychom meli moznost poridit druzicovy snimek naseho uzemi v citovane dobe, k nasemu velkemu udivu bychom spatrili priblizne stejny pocet osad jako mame dnes na nasem uzemi vesnic. Jisteze tyto vesnice vypadaly podstatne jinak, ale jejich pocet byl zhruba stejny.
Tim ovsem nelze rici, ze byla stejna i hustota osidleni. Minime-li hustotou osidleni pocet obyvatel na jednotku plochy (napriklad kilometr ctverecni), pak samozrejme tehdy zilo na nasem uzemi mnohem mene obyvatel nez dnes. Za razantni narust poctu obyvatel a tedy i hustoty osidleni muze totiz fenomen mest. To vede k prekvapivemu zaveru, ze hustota osidleni zacala u nas vyrazne rust az s obdobim stredoveku, a to dokonce spise vrcholneho nez raneho.
Prechodne vylidneni uzemi vzdycky velmi rychle vedlo k pohybu obyvatelstva a k zaplneni techto "mezer". Nekdy se dokonce stavalo, ze pocet obyvatel prerostl unosnou mez, za kterou priroda, pripadne neefektivni zemedelske metody, nebyly schopny dale uzivit obyvatelstvo a muselo dojit k odchodu casti obyvatel na jina uzemi. Velmi typickym prikladem muze byt kolonizacni politika ceskych kralu ve 12. a predevsim pak 13. stoleti (Premysl Otakar I.). Neumerny narust poctu obyvatel, zakladani novych vesnic a klasteru vedl k rozsahlemu odlesneni krajiny a ke ztrate prirozene regenerativni schopnosti. Byla ve 13. stoleti celkova rozloha lesu vyrazne mensi nez dnes jako dusledek jiz zminene kolonizace. To je dalsi prekvapiva a malo znama informace.
Je treba si uvedomit, ze drevo bylo az do pozdni doby romanske hlavnim stavebnim prvkem. Tehdejsi romanska Praha byla predevsim drevena, nikoliv kamenna. Z kamene se stavela sklepeni a pripadne prizemni casti domu, zatimco patra byla vzdy z velke casti drevena. Tak tomu bylo i v pripade slechtickych sidel. Snad jenom kostely a klastery byly staveny spise z kamene, ale i zde hralo drevo pomerne vyznamnou roli. Teprve doba goticka vede ke zmene architektonickeho stylu a k vyuziti kamene jako hlavniho stavebniho prvku. Lze tak rici, ze teprve Karel IV. svym zalozenim Noveho mesta prazskeho (1348) zacal budovat novou, kamennou Prahu.