Kamenne rady u Kounova patri k tem pamatkam na nase predky, ktere neustale vzbuzuji zajem a kladou mnohem vice otazek nez davaji odpovedi.
Oc vlastne jde? Nedaleko Kounova, dnes v mladem listnatem lese, se nachazi asi 14 kamennych rad. Nepochybne je vytvoril clovek. Ale kdy a proc? To jsou otazky, ktere si kladou archeologove, historikove, geologove zrovna tak jako laicti milovnici tajemnych zahad, ctenari Danikenovch prirucek, UFOlogove a ja nevim kdo jeste. Ale cim dele si lide kladou tyto otazky, tim mene jiste odpovedi na ne nachazeji. V tomto kratkem clanku samozrejme nemam v umyslu na tyto otazky odpovidat s nejakou definitivni jistotou, ale pokusim se alespon o nekolik poznamek ci postrehu. Snad nebudu ctenare prilis nudit.
Kounovske kamenne rady tvorilo puvodne 2239 kamenu, z nichz se dodnes zachoval jenom nepatrny zbytek, tak kolem 13%. Z puvodnich 14 rad zustaly jenom trosky nekolika malo z nich. Nevim, proc vzaly zasve, snad zato mohla lidska povercivost... Bylo snadne je znicit, velka vetsina kamenu vazi ci vazila deset ci dvacet kilogramu, nanejvys vsak par desitek kilogramu. Nikdy to tedy nebyly ty obri majestatni rady, ktere zname z Carnacu ve francouzske Bretani.
Nedaleko odtud se nachazi tak zvane Male hradiste z halstatsko-latenskeho obdobi. Souvisi snad kamenne rady s timto hradistem?
Casto se cituje nazor, ze se ve skutecnosti nejedna o zadnou tajemnou zahadu, ale o hranice jednotlivych policek. Pry sedlaci ci rolnici pri orani poli odhazovali vetsi kameny na okraje svych pozemku a tim jednak oznacovali hranice sveho majetku a jednak se zbavovaly neprijemneho kameni. Musim na tomto miste rici, ze s timto nazorem hluboce nesouhlasim a podezrivam autory teto hypotezy, ze nikdy nevideli zadna pole. Nejsem sice profesionalni archeolog, ale na prvni pohled je i laikovi zrejme, ze takhle nikdy zadne hromady odhozeneho kameni nevypadaly.Proti tomu hovori cela rada objektivnich duvodu. Dovolte mi nejprve rici nekolik uvah ciste subjektivnich a potom se odvolat na ucene archeology a jejich vyzkumy.
Za prve jen maloktery rolnik znacil hranice svych pozemku radami kameni. V rovinatych krajich na Hanacku nebo Melnicku mozna, ale v kopcovitych krajich (a kounovsko kopcovite je!) se o to velmi dobre postaraly prirozene meze, strze a strane. Lze snad logicky predpokladat, ze pozemky se vymerovaly prave podle techto prirodnich utvaru - bylo to prece jenom mnohem jednodussi. Je pravda, uznavam, ze vrchol kopce, kde se rady nachazeji je rovinaty a prosty vyraznejsich prirodnich hranic. Tu vsak nastupuje muj druhy argument:
I kdyby - kdekoliv - nejaky rolnik chtel vyznacit hranice sveho policka kamenim, jiste by v prubehu let nasbiral na svem pozemku pri orbe mnoho a mnoho kameni, ktere by vytvorilo souvislou radu ci spise souvislou dlohou hromadu kameni nez to, co vidime u Kounova.
A vskutku. Archeologove provedli tak zvanou pylovou analyzu. Ta spociva v tom, ze se kameni odstrani a ze zeme pod kameny se sebere vzorek zeminy, jenz se podrobi expertize. Jestlize se v zemine nalezne pyl (kuprikladu) brambor, pak je jasne, ze kamen byl ulozen na misto po roce 1492 (brambory, jak vite, k nam pronikly z Ameriky). Vyzkum timto zpusobem prokazal, ze kounovske rady jsou starsi nez stredoveke, tedy starsi nez tisic let.
Rovnez slozeni kamenu neodpovida mistu nalezu. Jsou to kremeny dopravene z mista vzdaleneho nekolik kilometru od dnesni lokality kounvskych rad. Timto zjistenim naprosto jasne a jednoznacne pada nazor, ze se jednalo o hranice poli. Kazdy rolnik by sve hranice oznacil kamenim sesbiranym ze sveho pole ale urcite by nedelal neco tak nevyslovne zbytecneho, jako je dovoz kamenu ze vzdalene lokality.
Padla tedy teorie o hranicich pozemku. Jake jine nazory se nam naskytaji?UFOlogove nepochybuji o tom, ze se jedna o pristavaci drahu kosmickych (nebo jinych) letadel. Ja o tom pochybuji, a to tak, ze velmi.
Kdyby UFOuni pristavali kolmo k zemi, asi jako helikoptery, tak by nepotrebovali rady, ale spise kruhy. Bud jednotlive nebo soustredne. Mezi kounovskymi radami vsak zadne kruhy nenajdeme. A kdyby pristavali obycejne jako letadla, tak by se asi pri prvnim pristani zabili, protoze vice nez z poloviny jsou kounovske rady na svahu. Neni sice nijak prudky, ale na pristavani se nehodi. Teren neni ani prilis rovny, dost hrbolaty na to, aby si UFOuni u svych letadel ulamali kola. Pritom sotva par set metru vedle je vrchol kopce (lokalita Rovina), jejiz nazev mluvi sam za sebe. Opravdu, kdyby potrebovalo letadlo nekde pristat, byla by lokalita Rovina mnohem a mnohem prihodnejsi.
Objevil se i nazor, ze se jedna o zavodiste, o jakysi humanodrom. Avsak i zde se vtira otazka: proc na neprilis rovnem a navic zcasti svazitem terenu, kdyz nedaleko je lokalita mnohem prihodnejsi? Ostatne vyjdeme-li z predpokladu, ze rady souviseji s nedalekym Malym hradistem (ktery ovsem nesmime brat ani zdaleka jako jisty!), pak se nabizi pochybnost: vzdyt v jinych lokalitach zadna zavodiste nejsou a lze-li verit starym kronikam, ani nikdy nebyla! Typickym prikladem podobneho hradiste je Zavist u Zbraslavi. To je navic obrovske (celkova rozloha pres 150 ha) a pravdepodobne jakesi mocenske centrum kraje. I kdyz v minulosti nebylo vzdy tak obrovske jak jej vidime dnes, jiste vzdy patrilo k velkym centrum. Nebylo by tedy logictejsi hledat sportoviste spise tam nez u Kounova? Ostatne nasi davni keltsti predkove meli dost starosti se svoji obzivou - meli tedy vubec chut i cas zabyvat se pri svem tezkem zivote jeste ke vsemu sportem?
Nu, zda se, ze budeme muset hledat nejake dalsi moznosti. Nedavno se objevilo pozoruhodne zjisteni. Kamenne rady s pozoruhodnou presnosti souhlasi s tektonickymi puklinami ve skalnatem podlozi. Muze to nejak souviset? A jak dokazali davni rolnici zjistit v zemi tektonicke pukliny? A i kdyby to dokazali, k cemu by jim to bylo?Pres tyto otazky a pochybnosti mi dovolte, abych tuto moznost oznacil jako nejpravdepodobnejsi ze vsech zde uvedenych. Jiste skutecna pravda muze byt nekde uplne jinde, nicmene ze vsech uvedenych variant prave tato je nejmene absurdni.
Zkusme na jednotlive otazky nejak odpovedet. Predevsim je otazkou, zda je mozne nejak tektonicke poruchy jednoduse a bez pristroju detekovat. Snad to mozne je. Existuji mimoradne vnimavi jedinci, kteri jsou schopni hledat s pomoci virguli a proutku vodu pod zemi, snad tedy mohou existovat jedinci schopni detekovat i jine tektonicke zmeny. Nepodcenujme schopnosti tak zvane primitivnich narodu. Tyto narody ani zdaleka nejsou primitivni. To, ze neznali pismo, mikrovlnnou troubu a ze na pole nejezdili traktorem neznamena, ze to byli hlupaci. Zili v souladu s prirodnimi cykly, meli ke kolobehu prirody nesrovnatelne blize nez my a tedy take umeli vnimat prirodu citliveji nez to dokazeme my. Mohli tedy umet vyhledavat citlive vnimave jedince (a nazveme je knezi, kouzelniky ci samany, to neni dulezite), cvicit a pestovat v nich tyto schopnosti -- PROC NE??
Jinou otazkou je, k cemu jim to bylo? Bylo to nabozenstvi? Snad. V dnesni dobe prilis strikne rozlisujeme - toto je veda a toto je nabozenstvi. Mezi temito dvema fenomeny existuji jenom sporadicke spoje. Tak tomu ale vzdycky nebylo. Nasi davni predkove vnimali prirodu v jistem smyslu uplneji, komplexneji. Bylo to jejich nabozensko - filozoficke vnimani sveta. Jak daleko je ve Stonehenge od kultovni svatyne k pradavne astronomicke observatori? Je to BUD svatyne NEBO observator? Nikoliv, v souladu s temito nabozensko - filozofickymi pohledy na svet to je JAK observator, TAK SOUCASNE i svatyne. Tedy proc ne i u Kounova???
S tim souvisi i jeden zajimavy postreh: nejvetsi kamen v lokalite se jmenuje Gibbon. Buhviproc, opici se vubec nepodoba. Je opravdu velky, odhadem vazi nejmene nekolik set kg. Dulezity je vsak jeho tvar. Dnes sice lezi napul zapadly v jehlici (na rozdil od jinych casti kamennych rad se nachazi v jehlicnatem a nikoliv listnatem lese), ale jeho tvar napovida, ze kdysi mohl stat a hrat funkci jakehosi pruzoru ci hledi. Kam ovsem mohl mirit, to dnes jiz nelze rozhodnout. Nezachovala se totiz "muska" - jiny kamen, ktery (snad) mohl drive existovat opodal. Snad to byla nejaka dulezita astronomicka orientace, ale o tom lze dnes jiz opravdu jenom spekulovat. Tomu by odpovidalo i lidove podani, ze poblize pry stavalo obetiste. I to je vsak jenom lidova povest. Co je na ni pravdy nelze dost dobre rici. Mozna tam obetiste bylo, mozna ne. Nelze totiz vyloucit ani tu moznost, ze sama existence rad legendu o obetisti vyvolala. Vzdyt na mnoha mistech v nasi zemi se rika, ze bylo davne obetiste, ale pak se ukaze, ze zdanlive tajuplny plochy kamen s dulkem uprostred vznikl prirozene v dusledku erozivnich procesu. Zda je kounovske "obetiste" z techto legend - kdovi?
A tak debata o puvodu a smyslu kounovskych rad konci do ztracena. Priznejme si, ze o teto zahade nevime skoro vubec nic.
Na tomto miste musim varovat vsechny, kteri se prave rozhodli, ze tu lokalitu musi videt. Neni tam temer nic k laickemu videni. Mlady listnaty les, na zemi stare listi a mech. Z jedne strany stara obora, z druhe strany neproniknutelne mlazi. Mezitim dvacet nebo tricet metru siroky pas pruchodneho lesa. Na zemi obcas nejaky nenapadny nevelky kamen od jednoho kilogramu do nekolika malo desitek kilogramu. Jenom na par mistech vytvareji kameny posledni zbytky kdysi uplnych rad. Dnes jsou zachovany tak nanejvys dvacetimetrove useky puvodne nekolik set metru dlouhych rad. Kamen Gibbon se nachazi dost daleko od stezky ve velmi spatne pristupnem miste. Je to neskonale smutny pohled na kdysi vskutku tajuplny vytvor lidske ruky...
