Hlavním tématem mé diplomové práce bylo studium hustotních perturbací v raném vesmíru.
Ve druhé kapitole jsem se pokusil podat přehled základů relativistické kosmologie a tohoto přehledu jsem pak použil ke studiu adiabatických fluktuací. Samozřejmě také definuji pojem "adiabatické fluktuace" a její odlišnosti od takzvané "entropické fluktuace".
Těmito zmíněnými entropickými fluktuacemi se podrobněji zabývá třetí kapitola. Lze totiž ukázat, že ani entropické fluktuace nejsou schopny vysvětlit existující (respektive pozorovanou) velkorozměrovou strukturu vesmíru (galaxie, kupy galaxií apod.). Základním problémem je, že adiabatická fluktuace je jasným vztahem svázána s pozorovanými nehomogenitami v reliktním záření. Jsou tedy nehomogenity (v této teorii) svázány s nehomogenitami v rozložení hmoty v raném vesmíru. Vezmeme-li ovšem v úvahu jejich relativní velikost vůči definovanému homogennímu pozadí (asi 10-5) a rychlost, s jakou se mohly tyto struktury vyvinout, zjistíme, že se nemohly vyvinout tak, aby vytvořily dnes pozorované vyjmenované struktury (kupy galaxií apod.) -- prostě na to neměly dostatek času.
Naproti tomu entropické fluktuace nejsou nijak svázány s pozorovanými nehomogenitami reliktního záření a lze tedy o nich předpokládat, že nezávisle na pozorovaných hodnotách fluktuací reliktního záření mohly mít v raném vesmíru (požadovanou) hodnotu typicky kolem 10-2. Jejich nevýhodou je ale to, že na čase vůbec nezávisejí a nija se nevyvíjejí. Snad by tedy mohla být řešením buď superpozice obou zmiňovaných modelů nebo přeměna jednoho modelu ve druhý v jistém stadiu vývoje vesmíru. Matematický model ani jednoho z obou procesů však dosud nebyl vytvořen.
Moje diplomová práce je psaná, mimo jiné, i jako učebnicový doplněk
k přednáškám o kosmologii, které jsou vedeny na
Astronomickém ústavu UK.