Vznik Budce
Toto hradiste vzniklo na prelomu 8. a 9. stoleti na ostrohu nad Zakolanskym a Tynickym potokem ve vysce 289 m. n. m. V dobe nejvetsiho rozmachu melo rozlohu asi 22 hektaru, centralni cast, nazyvana akropole, pak asi 3.3 hektaru. K centralni casti hradiste prilehala dve mensi predhradi nepravidelneho tvaru. Budec se zahy po svem vzniku stala spolu s Levym Hradce centrem dosud nevelkeho premyslovskeho knizectvi. Po zalozeni Prazskeho Hradu knizetem Borivojem na sklonku 9. stoleti se jeste po nejakou dobu drzelo v popredi, ale od 12. stoleti upada a od 13. stoleti se z nej stalo uz jenom stredisko mistni cirkevni spravy bez valneho politickeho vyznamu.
Postaveni Budce v premyslovskem knizectvi
Ve druhe polovine 9. stoleti existuje na uzemi dnesni Moravy statni utvar nazyvany dnes Velka Morava ci Velkomoravska rise. Jedna se o prvni statni utvar, ktery nezpochybnitelne patri na nase uzemi (centrum rise bylo v oblasti Stareho Mesta u Uherskeho Hradiste).V roce 863 pribyla na moravu solunska (dnesni Thessalonike) misie vedena bratry Konstantinem- Cyrilem a Metodejem. V dobe nejvetsiho mocenskeho vzepeti Velkomoravske rise za vlady Svatoplukovy se do sfery jejiho vlivu dostalo i uzemi dnesnich strednich Cech, ktere v te dobe spravoval prvni historicky pevne dolozeny Premyslovec, knize Borivoj (+888/889). Ostatne, ten je nam znam stejne jenom diky tomu, ze prijal na Morave krest z rukou arcibiskupa Metodeje a vstoupil tak do kronik jako prvni cesky krestansky knize. Po svem navratu domu nechal postavit prvni ceskou krestanskou stavbu, rotundu sv. Klimenta na Levem Hradci. Druhou stavbou se pak vzapeti stal kostel Panny Marie na tehdy zcela novem Prazskem Hrade.Po smrti Borivojove se vlady ujal jeho syn Spytihnev (vladl 895 - 915). Ten se rozhodl vymanit z vlivu Velkomoravske rise a orientovat se spise na zapad - vychodofranckou risi, pozdejsi Nemecko. Se zmenou politicke orientace souvisela i zmena nabozenska, v tomto pripade odklon od staroslovenske liturgie (jiz byli pokrteni Borivoj a jeho manzelka, knezna Ludmila, babicka Vaclavova) k liturgii latinske. Proto se roku 895 spolu s knizetem Vitislavem (o nemz neni znamo jinak vubec nic, dokonce ani to, jakemu uzemi vladl) poddal bavorskemu vevodovi Arnulfovi. Na doklad teto nove orientace nechal i on postavit dva nove kostely: namisto uz rozboreneho marianskeho kostela na Prazskem Hrade novy kostel, opet zasveceny Panne Marii, a rotundu sv. Petra na Budci.
Spytihnevuv kostel sv. Petra stal v zapadni casti akropole. Kratce po jeho vzniku byla v jeho tesne blizkosti postavena nova hradba s hlubokym prikopem na vnejsi a melkym prikopem na vnitrni strane. Kolem kostela se nachazel knizeci dvorec chraneny drevenou palisadou; na vychod od neho vznikl posleze druhy dvorec, k nemuz patril druhy kostel, zasveceny Panne Marii. Tento kostel zanikl v prvni polovine19. stoleti. Material z neho byl podle ne zcela overenych zprav pouzit ke stavbe zdi kolem hrbitova. Tento hrbitov se nachazi okolo rotundy sv. Petra, vznikl v 18.stoleti a bohuzel temer dokonale znicil puvodni premyslovsky knizeci dvorec. Samotna existence dvou dvorcu na jednom hradisti je znacne neobvykla, bohuzel vsak chybi pisemne pamatky, ktere by byly schopny vnest do teto otazky trochu svetla. Zbyvaji tedy spekulace, at uz vice ci mene pravdepodobne. Jednim z realistickych dohadu je napriklad teorie, ze spravcem Budce mohl byt nevladnouci clen premyslovske dynastie. V jistem smyslu by tedy nevladnouci clen rodu zastaval funkci jakehosi majordoma ci spravce.
Jmeno Budec
Puvod jmena Budec neni dosud presne znam. Renesancni kronikar Vaclav Hajek z Libocan, o nemz je zminka na jinem miste techto stranek, odvozuje puvod jmena Budce od bud (dlouhe carkovane "u"), ktere na miste staveli roku 678 lide legendarniho knizete Kroka. Toto vysvetleni je znacne nepravdepodobne. Jednak samotna existence knizete Kroka je velmi hypoteticka a navic i samotne datovani vzbuzuje hlubokou neduveru. Odkud mohl Hajek cerpat tak presny casovy udaj??Dnesni badani se spise kloni k nazoru, ze se jedna spise o nazev vznikly z vlastniho jmena Budek, tedy Budkuv hrad - Budec. Snad se tak mohl jmenovat hradsky spravce v dobe knizete Vaclava nebo v dobe vzniku svatovaclavskych legend.
Pritom prvni svatovaclavske legendy vznikaly jiz velmi kratce po Vaclavove smrti (nejstarsi Prvni slovanska legenda o sv. Vaclavu je datovana jiz do 40. let 10. stoleti). Je-li tedy pravdiva teorie o tom, ze spravci hradiste byli nevladnouci clenove rodu, pak je mozne, ze tento Budek mohl byt Vaclavovym pribuznym. To jsme ovsem jiz na poli pouhych spekulaci.
Opevneni hradiste
V dobe nejvetsiho rozmachu melo budecske hradiste rozlohu asi 22 hektaru. Tento areal chranily klasicke hradby: celni zed kladena nasucho (tj. bez pouziti malty), zadni drevena stena. Obe steny, kamenna celni i drevena zadni, byly spojeny klestinami a prostor mezi nimi vyplnovala udusana hlina. Puvodni hradba byla siroka asi 7 metru. Po pozaru zanikla a v nasledne obnove dosahla sirky az 13 metru. V jedne casti se podarilo objevit dokonce zbytky ochozu a jakesi strazni vezicky, podobne bastijonu (avsak prave bastijony zname ovsem az ze stredovekych hradu).Uvnitr akropole byly dva dvorce, oddelene od zbytku akropole drevenou palisadou. Hlavni dvorec, na nemz stala rotunda, byl dvorcem knizecim. Jeho podobu vsak jiz nelze rekonstruovat, nebot byl znicen hrbitovem z konce 18. stol., o nemz jiz byla zminka vyse. Druhy dvorec vznikl ve druhe polovine 10. stoleti. Na jeho uzemi stal kostel Panny Marie, z nehoz se zachovaly jenom zaklady.
Rotunda sv. Petra
Rotunda sv. Petra byla vystavena z prikazu knizete Spytihneva kratce po r. 895. Pri pozdejsich prestavbach (patrne v 11. nebo 12. stoleti) bylo puvodni svatopetrske patrocinium rozsireno i na sv. Pavla, takze dnesni spravny nazev zni Rotunda sv. Petra a Pavla.Navzdory nekolika prestavbam se hlavni cast rotundy, chramova lod, zachovala bez podstatnejsich zmen az do dnesnich dnu a stala se, jak jiz bylo receno, nejstarsi stojici kamennou stavbou na nasem uzemi.
Rotunda ma mirne ovalny pudorys s nejvetsim vnitrnim prumerem 8,6 metru. Ve srovnani s jinymi rotundami, i mladsimi, ma prekvapive tenke steny. To umoznila stavba s pouzitim velmi pevne malty, ale take zvlastni architektonicke reseni: rotunda ma tvar mirne komoleho kuzele; smerem vzhuru se zuzuje. To znamena, ze tlakove sily kopuloviteho stropu, pusobici smerem "ven" jsou kompenzovany vahou sten, pusobici smerem "dovnitr".
K lodi byla pripojena podkovovita apsida, jejiz puvodni pudorys je dnes vyznacen na podlaze presbytare. Originalni zaklady se nachazeji nekolik desitek centimetru pod podlahou a je mozne je videt, otevre-li se na jednom miste presbytare kovovy poklop. K tomu je ovsem potreba uprosit pruvodce...
Ve zdivu rotundy je dnes vyznacen rovnez tvar puvodniho vitezneho oblouku mezi chramovou lodi a presbytarem. Puvodni predromansky oblouk byl zamenen za lomeny pri prestavbe v obdobi pozdni gotiky.
Na konci 11. stoleti byla k severni strane rotundy pristavena romanska kaple, zborena pri stavbe dodnes zachovane veze ve stoleti 12. Zaklady puvodni kaple jsou velmi dobre vyznaceny vne kostela.
K dalsim upravam doslo v obdobi renesance, kdy doslo k prestavbe interieru, a v baroku (r. 1663) bylo k chramove lodi pripojeno pravouhle kneziste a sakristie. Doslo i k dalsim dilcim baroknim upravam v pozdejsi dobe.
Pozar 2. srpna 1876 poskodil tyto upravy a zcela znicil hlavni oltar, ktery byl obnoven r. 1881 a v roce 1927 nahrazen novym.
K zatim poslednim upravam doslo na prelomu 80. a 90. let tohoto stoleti. Pri nich byly objeveny nepatrne zbytky stredovekych nastennych maleb, avsak pro jejich zlomkovitost byly pouze zakonzervovany a zakryty omitkou, takze je navstevnik kostela neuvidi. Nedoslo rovnez k obnove puvodniho predromanskeho vitezneho oblouku; jeho tvar je pouze naznacen na vnitrni strane lodi nad presbytarem.
Kostel Panny Marie
Kostel Panny Marie je druhou spytihnevovskou stavbou na Budci, patrne z poloviny10. stoleti. Na rozdil od rotundy sv. Petra a Pavla se vsak zachoval pouze v zakladech, jez jsou vyznaceny na povrchu louky. Jedna se vsak ve skutecnosti o kopii, kterou poridili archeologove po skonceni vyzkumnych praci; originalni zaklady se nachazeji presne pod kopii, v hloubce asi 60 cm pod povrchem pudy.Prvni pisemna zminka o kostele pochazi az z Kroniky ceske od Vaclava Hajka z Libocan z roku 1541. Podle ni na Budci existuje jeste druhy kostel, jenz jako na rynku stoji. V roce 1700 pak Jan Frantisek Beckovsky v dile Poselkyne starych pribehu ceskych popsal interier kostela: "...na oltari na prave strane stoji Panna Maria a detatko drzi; po leve strane stoji Jak Krtitel, uprostred nich pak dva anjele stoji a monstranci, v niz jest kalich s hostyji, drzi. Mimo oltare toho nic jineho v temz kostelicku se nenaleza, toliko dva hrobovy kameni s jich napisy, z nichz jeden leta 1625 druhy leta 1680 do zeme jest vlozen."
V roce 1786 byl kostel zrusen a nabidnut k prodeji v drazbe. Pro nezajem kupcu vsak chatral, az jej pri nove drazbe koupil budecsky farar Vaclav Pukl za 4 zlate. Podle ne zcela zarucenych zprav bylo kameni z kostela pouzito v roce 1820 ke stavbe zdi hrbitova, ktery je kolem rotundy.
Podle archeologickych vykopavek vznikl kostelik v polovine 10. stoleti. Je to jednolodni stavba s podkovovitou apsidou. Rozmery jsou 10.7 x 5.6 metru. Puvodne byl bez veze, k jeji stavbe doslo nekdy v druhe polovine 13. stoleti - snad v souvislosti s prevedenim patronatniho prava nad Budci vysehradske kapitule.
Skola na Budci
Svatovaclavske legendy pripominaji Budec temer vyhradne jako misto, kde byla skola, v niz se vzdelaval budouci knize Vaclav. Nebyl by to samozrejme Hajek z Libocan, aby tyto zpravy "neupravil" a nenapsal, ze zde byla skola uz v dobach knezny Libuse.To je samzrejme nesmysl, presto vsak legendy o Vaclavove vyuce na Budci maji patrne realny zaklad. Pri archeologickem vyzkumu doslo totiz k objevu nekolika zeleznych a kostenych pisatek, nazyvanych stillus, s nimiz se psalo do voskovych desticek.
Pisemne prameny o Budci
Nejstarsim pramenem o Budci je Prvni slovanska legenda o svatem Vaclavu, ktera je dnes datovana do 40. let 10. stoleti, tj. velmi kratce po Vaclavove nasilne smrti (28. zari 935). V ni se mimo jine uvadi, ze knize Vratislav (vladl 915 - 921, byl mladsim bratrem knizete Spytihneva a synem prvniho dolozeneho premyslovce knizete Borivoje), poslal knezice Vaclava na Budec, aby se tam ucil latinskym kniham, protoze Vaclavovo predchozi vzdelani, zprostredkovane babickou Ludmilou, bylo slovanske. O malo mladsi legenda, zacinajici slovy Crescente fide, uvadi, ze Vaclav byl poslan na Budec, aby se tam ucil pod vedenim kneze, jenz se jmenoval Ucenus. Druha slovanska legenda o svatem Vaclavu, datovana do sklonku 10. nebo zacatku 11. stoleti, uvadi slovanskou transkripci Ucen (nad "c" je hacek).Relevantnim pisemnym pramenem o knizeti Vaclavovi je tak zvana legenda Kristianova - Zivot a umuceni svateho Vaclava a jeho baby svate Ludmily, po delsich sporech datovana do konce 10. stoleti, a konecne legenda, kterou roku 975 sepsal mantovsky biskup Gumpold pro cisare Otu II. Dalsi legendy jsou mladsi, udaje pouze prebiraji a nemaji pramennou hodnotu. Vyjimkou je zde tzv. Prolozni legenda o sv. Vaclavu, ktera vznikla ve druhe polovine 12. nebo na pocatku 13. stoleti v Rusku, patrne podle starsi predlohy, dnes nezname. Tato prolozni legenda lici totiz spory mezi Vaclavem a jeho matkou Drahomirou a jeji (docasnou) nucenou internaci na Budci.
Nekolik zajimavych udaju lze vycist i ze zachovanych listin. Jedna se predevsim o darovaci listiny klasterum a jinym cirkevnim institucim. Dary se tykaly pudy, platu i sluzebniku. V tomto smyslu je vyznamnou predevsim listina knizete Sobeslava I. z roku 1130, kterou knize stvrzuje darovani desatku vysehradske kapitule. Jedna se v jistem smyslu, mj., i o soupis hlavnich knizecich hradu te doby. Budec vsak na tomto seznamu chybi. Proc?? V prubehu 12. stoleti dochazi sice k upadku, ale sotva lze pripustit, ze by v te dobe uz byla v rozvalinach. Zajimava je v tomto smyslu listina z roku 1262, jiz kralovna Kunhuta (manzelka Premysla Otakara II.) postupuje podaci pravo k budecskemu kostelu vysehradske kapitule. Z faktu, ze tak cini kralovna a nikoliv kral lze snad soudit, ze Budec patrila nikoliv panovnikovi, nybrz jeho manzelce (kneznam, posleze kralovnam) - mozna uz od dob knezny Drahomiry. Mohlo by to tedy byt sidlo, kam se po ovdoveni uchylovaly vdovy po zesnulych vladnoucich knizatech, resp. pozdeji kralich. Podobne tomu bylo napriklad s hradistem Tetin u Berouna, kam se uchylila knezna Ludmila (a byla zde r. 921 z rozkazu Drahomiry zavrazdena).
Listina z roku 1262 naposledy dava Budec do souvislosti s vladnoucim rodem, od teto doby se stava hradiste a jeho kostely uz jenom strediskem mistni cirkevni spravy.