Úvod

Planetky

Pozorování

Odkazy


Přírůstky
O autorech
Titulní strana


hledej:

 

(5089) Nádherná

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 25. 9. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1979 SN

Pojmenována na paměť Sidonie Nádherné (1885-1950), baronky z Borutína a autorky Kroniky Vrchotových Janovic. Vytvořila skvostný park okolo zámku ve Vrchotových Janovicích ve středních Čechách a stala se známou jako přítelkyně německého básníka Rainera Maria Rilkeho a rakouského spisovatele Karla Krause. Zemřela jako občanka Velké Británie. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34340 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

V Británii exhumovali ostatky Sidonie Nádherné

(převzato z Lidových novin 19. května 1999)

Po padesáti letech putuje baronka z Vrchotových Janovic zpět do Česka.

Tělesné pozůstatky baronky Sidonie Nádherné byly včera exhumovány a mají být převezeny do Vrchotových Janovic, kde budou 25. května pohřbeny na soukromém hřbitově u rodinného zámku Nádherných. Den předtím se na hřbitově kostela sv. Marie v Denhamu, západně od Londýna, konala vzpomínková akce, které se účastnil i velvyslanec ČR v Británii Pavel Seifter.

Místo odpočinku baronky Nádherné na denhamském hřbitově v mírně zvlněné krajině Chilterns je velmi působivé; do žulového náhrobního kamene je vytesáno barončino jméno s daty narození 1. prosince 1885 a úmrtí, 30. září 1950 - a slova Kde domov můj, kde vlast má v češtině i angličtině.

Nikdo, ani přívětivý hrobník Eric Evans, který exhumaci prováděl, nevěděl, proč byla baronka Sidonie Nádherná, katolička, pochována právě tam, na hřbitově anglikánské církve. Řekl jen, že k pochování na denhamském hřbitově člověk nemusí být anglikán.

Český velvyslanec v Británii Pavel Seifter, který zhruba patnáct přítomných u barončina hrobu uvítal, krátce shrnul její pohnutý život. Baronka Nádherná - plným jménem Sidonie Amálie Karolína Julie Marie Nádherná z Borutína byla velmi zajímavá a zároveň rozporuplná osobnost. Narodila se na zámku ve Vrchotových Janovicích a proslavila se především jako patronka umělců.

Neobvyklá šlechtična

Svůj deník si psala anglicky - několik výňatků z něho přečetla u hrobu novinářka a spisovatelka Lesley Chamberlainová. Baronka Sidi, jak jí říkali přátelé, se již od raného věku intenzivně zajímala o literaturu, divadlo a umění. Ze svého zámku s překrásným parkem proto učinila otevřený dům pro významné tvůrčí osobnostimezi jejími častými hosty byl Karel Čapek, malíř Max Švabinský, básník Rainer Maria Rilke, architekt Adolf Loos, hudební skladatelka hraběnka Dora Pejacsewichová, vnučky prezidenta Masaryka, hrabě Max Lobkowicz se svou manželkou Gillian a mnozí další.

Lesley Chamberlainová poznamenala, že Sidonie uvázla v aristokratické pasti; byla nucena hledat si nápadníka z řad aristokracie, nicméně nebyla schopna se do žádného dostatečně vhodného aristokrata zamilovat. Již od mládí měla ráda židovského vídeňského novináře a spisovatele Karla Krause.

Soudobé předsudky jí však neumožňovaly, aby se za Krause provdala. V dubnu 1920, ve svých čtyřiatřiceti letech, se stala chotí hraběte Maxe Thun-Hohensteina, s nímž se prý seznámila při bruslení ve Vídni. Nicméně ještě téhož roku se rozešli. Podle legendy to bylo proto, že led, na němž hrabě Max předváděl Sidonii své bruslařské umění, roztál, a spolu s ním roztála i jejich láska.

O této legendě vyprávěla v jedné z malebných hospůdek paní Eva Kantůrková, ředitelka odboru literatury a knihoven českého ministerstva kultury. Ve svém hlavním proslovu, u barončina hrobu, Eva Kantůrková vylíčila jak Sidonii Nádherné nepřál ani jeden z totalitních režimů - po okupaci v březnu 1938 německé úřady přeměnily její zámek a prostory kolem něho ve vojenský objekt a komunistický režim po nechvalně známém vítězství pracujícího lidu v únoru 1948 její zámek a okolí nechal vyplundrovat a zchátrat.

Teprve mnohem později přešel zámek Nádherných do péče Národního muzea a začala v něm pravidelná expozici českého národopisu.

Zůstane jen žulová deska

Kdo byl iniciátorem myšlenky návratu pozůstatků baronky Sidonie Nádherné do vlasti po téměř padesáti letech? Podle Evy Kantůrkové, velvyslance Seiftera a dvou rakouských diplomatů, kteří byli na denhamském hřbitově rovněž přítomni, tato myšlenka vznikla už před několika lety, v souvislosti s obnovením zájmu ve Vídni o dílo Karla Krause a se zveřejněním korespondence mezi Krausem a Sidonií Nádhernou. Významně se o tuto myšlenku zasloužil i v Británii žijící český novinář Bedřich Rohan.

Hrobník Evans řekl, že československé velvyslanectví projevilo o hrob Sidonie Nádherné zájem ještě před sametovou revolucí. Brzy poté se přihlásili i Rakušané a Němci.

V Praze a Vrchotových Janovicích bude ve dnech 25. a 27. května pořádáno mezinárodní sympozium věnované baronce Sidonii Nádherné a Karlu Krausovi, který se rovněž narodil v Čechách, i když pak strávil prakticky celý život ve Vídni.

Milan Kocourek