Úvod

Planetky

Pozorování

Odkazy


Přírůstky
O autorech
Titulní strana


hledej:

 

(21229) Sušil

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 22. 9. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 SM1

František Sušil (1804-1868) byl velkým sběratelem moravských lidových písní, publikoval téměř 2400 písní ve svém sborníku "Moravské národní písně". Během putování po celé Moravě sbíral a zapisoval texty a nápěvy přímo od místních lidí. Jméno navrhl L. Vašta.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42678 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

František Sušil, 18. 6. 1804 Nový Rousínov - 31. 5. 1868 Bystřice pod Hostýnem

Národní buditel a kněz, vydal sbírku lidových písní Moravské národní písně s nápěvy do textů vřazenými. Moravské národní písně vyšly v první menší sbírce poprvé v roce 1835, velké vydání pak roku 1860.

Písničky začal sbírat ještě jako student v roce 1824 a první sbírku vydal roku 1835. Sbíral písničky na Moravě, ale i na Opavsku a na Těšínsku v místech, kde čeština neustoupila polštině, ve slovanských osadách v Rakousku. Nejprve si vzal pomocníky, venkovské učitele, ale po špatných zkušenostech dělal tu práci sám. Nadále využíval pomocníky jen k tomu, aby sezvali zpěváky ze svého okolí na jedno místo (na faru, do hospody), kde je poslouchal a po jednom či dvou předvedeních byl schopen zapsat melodii a text. Protože však byl kněz, zůstaly mu písně bujnější utajeny, prostí lidé se ostýchali takové písničky zpívat před knězem, i když v hospodách byly jistě dost oblíbené. Snažil se zachovávat všechno tak, jak to slyšel. Nicméně pak z obrovského sesbíraného materiálu vybral jen část (a dokonce snad pouze menší), když třeba některé varianty sloučil, někde též očišťoval dialekty, aby ve slovácké písni nebyly hanácké koncovky apod. Také písně, které byly již v Erbenovi, do své sbírky zpravidla nezařazoval. V pozdějších sbírkách jiných autorů pak je jen málo písní, které nezachytil František Sušil.

V českých sbírkách značně převažuje počet textů nad počtem melodií, zatímco v moravské písni je podíl melodií značně vyšší a snad dokonce bylo sesbíráno více nápěvů než textů. České písně se dost blíží hudbě umělé, barokního základu, ve stupnicích durových či mollových, taneční, stálého rytmu. Moravské písně ne tolik, dokonce pozdější sběratelé zaznamenávali věrněji melodie, u některých písní byla intonace jemnější než na půltóny. U moravských písniček jsou rozličné stupnice, změny rytmu a jsou spíše vyprávěcí.

-lv-

Podle doslovu Roberta Smetany k 3. vydání Sušilovy sbírky.