Úvod

Planetky

Pozorování

Odkazy


Přírůstky
O autorech
Titulní strana


hledej:

 

(14980) Gustavbrom

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 5. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 TW9

Gustav Brom (Gustav Frkal, 1921-1995) byl populární český jazzový hudebník, dirigent, skladatel a zpěvák. Po velmi složitém mládí založil v roce 1941 v Brně slavný big band, který nese jeho jméno. Pod jeho vedením se stal vůdčím českým jazzovým orchestrem po dobu více než 50 let.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 59922 (1. 6. 2007), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Už v dětství prošel první tvrdou školou života. Narodil se na Slovensku, kde chtěl jeho otec rychle zbohatnout. Podnik však zkrachoval. Gustav Frkal starší prohru neunesl a i s penězi od rodiny o Vánocích 1922 utekl. Krátce nato v cizině zemřel. Matka Marie si sice našla práci na poště, ale další dramata (přepadení, oloupení) ji přiměla k návratu na rodnou Moravu. Dostala místo poštovní administrátorky. To znamenalo jezdit s vlakovými soupravami po celé Moravě. Byla nucena svěřit Gustava a o rok staršího Milana do péče dětských domovů a příbuzných. Malý Gustav takto vystřídal několik "štací" (z kláštera v Holešově dokonce utekl), poslední byl dětský domov ve Veverské Bitýšce, kde vychodil obecnou školu. Tam mu také matka darovala první hudební nástroj - housle.

V roce 1931 se jí podařilo sehnat práci i byt v Kroměříži, kde začal Gustav chodit na gymnázium a získal začátky hudebního vzdělání. V roce 1933 se rodina usadila v Brně, které se Gustavovi stalo celoživotním přístavem a osudem. Nastoupil do sekundy na reálce v Antonínské ulici a chodil na hudební výchovu k prof. Josefu Tomaštíkovi, pozdějšímu řediteli brněnské konzervatoře, a začas k prof. Krtičkovi - to už zvládal klarinet i saxofon. V kvintě založil studentskou kapelu R-BOYS a po tvrdých nácvicích s ní hrál na studentských tanečních čajích v DOPSu. Po okupaci, v necelých osmnácti letech, roznášel po Brně protinacistické letáky. Gestapo celou odbojovou skupinu rychle odhalilo a zatklo. Student Gustav Frkal byl zatčen 1. června 1939. Z vězení na Orlí ulici byl převezen do věznice na Špilberku, kde strávil 4 měsíce. Zázrakem unikl transportu do koncentračního tábora v Dachau. Po propuštění stihl ještě složit maturitní zkoušku, vysoké školy však již byly zavřeny. Gustav dal znovu dohromady členy předválečných R-BOYS a hledal pro kapelu uplatnění.

Na radu přátel se rozhodl změnit příjmení. Našel je náhodně ve slovníku, kde se jeho tuzka zabodla u halogenu brom. Nové umělecké jméno bylo krátké, zvučné a internacionální, Gustav je později úředně přijal i jako jméno občanské. R-BOYS získali první angažmá v Rožnově pod Radhoštěm, úspěšně působili ve Zlíně, pro pravidelné účinkování je angažoval šéf brněnského hotelu Passage. V lednu 1941 si Gustav Brom opatřil živnostenský list jako kapelník. Před totálním nasazením se kapela "uklidila" opět do Zlína, pak do Katovic, které ovšem byly tehdy součástí Říše (Schlesien). Úřady tam mladé muzikanty ročníku 21 samozřejmě brzy objevily a zatkly přímo na pódiu. Jeden z jejich příznivců z brněnského Arbeitsamtu naštěstí nasadil R-BOYS do brněnské Zbrojovky a to jim umožnilo další hraní. Po válce začínala Bromova kapela v kavárně Rozmarýn v Zemském domě v Brně a v Oáze hotelu Passage na Lidické ulici (nyní hotel Slovan).

Taneční a džezová hudba slavila v té době obrovskou konjunkturu. Gustav Brom sestavil nový orchestr, prohluboval u prof. Tomaštíka své hudební vzdělání, angažmá v Rozmarýnu prověřilo jeho všestranné schopnosti muzikantské i manažerské. Po úspěšném koncertování v Bratislavě a brněnské kavárně Savoy oslnilo Bromovo brilantně swingující těleso pražskou kavárnu Vltava, tehdejší Mekku naší taneční a džezové hudby. Bromovci zde natočili své první tři gramofonové desky, navázali přátelství s pražskými předními hudebníky a džezmeny (R. A. Dvorský, Karel Vlach) i zahraniční kontakty (švýcarská ambasáda). V lednu 1946 pražské účinkování skončilo. Následovalo angažmá v Čsl. rozhlase v Bratislavě, turné po Švýcarsku (to mělo nepříznivé politické následky) a řada koncertních zájezdů a gramofonových nahrávek. Orchestr nastoupil cestu k dosažení stylové a interpretační kvality evropské a světové úrovně. Ani režimní ponížení žánru na úpadkovou hudbu nemohlo vývoj zvrátit. Gustav Brom dokázal sledovat a za obtížných podmínek udržet kontakt s trendy džezové hudby v zahraničí.

-jg-