Úvod

Planetky

Pozorování

Odkazy


Přírůstky
O autorech
Titulní strana


hledej:

 

(1134) Kepler

Objevitel: Max Wolf
Datum objevu: 25. 9. 1929
Místo objevu: Heidelberg
Základní označení: 1929 SA

Pojmenována na počest slavného německého astronoma Johanna Keplera (1571-1630) u příležitosti třístého výročí jeho smrti. Po ohromné práci Kepler objevil eliptické dráhy planet, zákon ploch a vztah mezi periodou a velikostí dráhy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v H 106 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Můžeme říci, že nejvýznamnější léta vědecké práce strávil v Čechách, kam byl pozván v roce 1600 jiným význačným astronomem - Tychonem Brahe. Keplerovi toto pozvání přišlo vhod, protože jako nekatolík měl problémy ve Štýrském Hradci, odkud byl později vypovězen. V Praze tehdy byla náboženská tolerance a tedy i klid k práci.

Zatímco Tycho Brahe byl především pozorovatel (označovaný jako nejlepší v éře před vynálezem dalekohledu), Jan Kepler vynikal spíše teoretickou prací - zrak dobrý neměl (sám jej označoval jako chabý). Zpracoval Tychonova dlouholetá pozorování pohybu Marsu a z nich odvodil tři (Keplerovy) zákony, z nichž dva formuloval a vydal v Praze roku 1609 v díle Astronomia nova (Nová astronomie).

Keplerovy zákony:

  1. Planety se okolo Slunce pohybují po eliptických drahách, v jejichž společném ohnisku leží Slunce.
  2. Plochy opsané průvodičem (spojnice planeta - Slunce) za stejnou dobu jsou stejné. (Zákon ploch) Planeta se pohybuje nejrychleji v přísluní a nejpomaleji v odsluní.
  3. Čtverce (druhé mocniny) oběžných dob dvou planet jsou ve stejném poměru jako třetí mocniny velkých poloos jejich drah. (Zákon harmonický)
    P1^2    a1^3
    ----  = ----
    P2^2    a2^3
    

Jan Kepler též navrhl jiný typ dalekohledu než učinil před ním italský astronom Galileo Galilei. Galileiho dalekohled používá jako objektivu spojnou čočku a k okuláru pak čočku rozptylnou. Kepler použil spojku i u okuláru. Keplerův dalekohled sice převrací obraz, což však v astronomii nevadí, zato umožňuje umístit do ohniskové roviny záměrný kříž a tím jsou umožněna i přesná úhlová měření.

O Keplerovi se říká, že to byl poslední vědec, který psal své práce tak, že dával zprávu nejen o tom, k čemu došel, ale upřímně popsal - třeba se všemi oklikami a omyly - cestu, jíž postupoval. Rozhodně je velký rozdíl mezi Keplerovými spisy a mezi způsobem, jak své výsledky publikoval o pouhých osmdesát let později Isaac Newton, kdy sice před sebou máme ucelenou teorii, autor však zakrýva, jak k výsledkům došel.

Významná díla:
  • Kosmografické mysterium
  • Rozvaha o pobytu v Čechách (Deliberatio de mora bohemica)
  • Nová astronomie (Astronomie nova)
  • Harmonie světa (Harmonice mundi)
  • Sen čili měsíční astronomie (Somnium sive astronomia lunaris)

-lv-

Podle Zdeňka Horského z knihy Vesmír (Grygar, Horský, Mayer - Mladá fronta, Praha, 1983)