Úvod

Planetky

Pozorování

Odkazy


Přírůstky
O autorech
Titulní strana


hledej:

 

(255) Oppavia

Objevitel: J. Palisa
Datum objevu: 31. 3. 1886
Místo objevu: Vídeň
Základní označení: nemá

Pojmenována podle města Opavy ve Slezsku [viz planetka (257)], objevitelova rodiště.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v H 31 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(257) Silesia

Objevitel: J. Palisa
Datum objevu: 5. 4. 1886
Místo objevu: Vídeň
Základní označení: nemá

Pojmenována podle objevitelova rodného kraje, Slezska. Tehdy byl rozdělen mezi Rakousko a Německo. Nyní patří částečně Česku a Polsku.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v H 31 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(264) Libussa

Objevitel: C. H. F. Peters
Datum objevu: 22. 12. 1886
Místo objevu: Clinton
Základní označení: nemá

Pojmenována po kněžně, která v 8. století založila Prahu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v H 31 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(290) Bruna

Objevitel: J. Palisa
Datum objevu: 20. 3. 1890
Místo objevu: Vídeň
Základní označení: nemá

Pojmenována dvorním radou Augustem Bielou podle jeho domovského města zvaného Brünn (nyní Brno).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v AK 1892 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(371) Bohemia

Objevitel: A. Charlois
Datum objevu: 16. 7. 1893
Místo objevu: Nice
Základní označení: 1893 AD

Pojmenována podle země dnes ležící v západní části České republiky, kterou dále tvoří Morava a Slezsko [viz planetky (1901) a (257)]. V době objevu byly Čechy součástí Rakouska. Pojmenována A. Abettim.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v H 41 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(734) Benda

Objevitel: J. Palisa
Datum objevu: 11. 10. 1912
Místo objevu: Vídeň
Základní označení: 1912 PH

Pojmenována na počest českého hudebního skladatele Karla Bendla (1838-1897), jenž velmi úspěšně působil v Praze, ve Vídni, v Bruselu a Amsterdamu. Jméno navrženo přáteli objevitele.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v AK 1917 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Jméno planetky Benda patří opravdu Karlu Bendlovi, nikoliv Jiřímu Antonínu Bendovi či některému z dalších českých hudebních skladatelů, kteří měli příjmení Benda.

Ještě na počátku 20. století totiž bylo zvykem planetkám dávat jména v ženském tvaru, ostatně i objevitel Johann Palisa má planetku Palisana, tedy též s ženskou koncovkou.

-lv-


(803) Picka

Objevitel: J. Palisa
Datum objevu: 21. 3. 1915
Místo objevu: Vídeň
Základní označení: 1915 WS

Pojmenována na počest českého lékaře Bedřicha Picka (1867-1921). Byl prvním pražským lékařem, jenž zavedl do medicíny endoskopické metody. Jméno navrženo přáteli objevitele.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v H 80, AK 1917 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(914) Palisana

Objevitel: Max Wolf
Datum objevu: 4. 4. 1919
Místo objevu: Heidelberg
Základní označení: 1919 FN

Pojmenována na počest slavného rakouského astronoma Johanna Palisy (1848-1925), pozorovatele na Námořní observatoři v Pole a zástupce ředitele Vídeňské observatoře. Palisa objevil více než 120 planetek a kometu 1879 V. Ve spolupráci s M. Wolfem vytvořil slavné hvězdné mapy Wolf-Palisa a inicioval práci na atlasu Carte du Ciel.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v H 88 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(999) Zachia

Objevitel: K. Reinmuth
Datum objevu: 9. 8. 1923
Místo objevu: Heidelberg
Základní označení: 1923 NW

Pojmenována na počest astronoma a matematika Franze Xavera svobodného pána von Zacha (1754-1832). Byl ředitelem observatoře Seeberg poblíž města Gotha v Německu. Von Zach znovunalezl planetku (1) Ceres, využívaje přitom Gaussových výpočtů, protože planetka byla ztracena v důsledku vážného onemocnění Piazziho, který ji proto nemohl dostatečně dlouho po svém objevu sledovat. Von Zach založil časopis "Monatliche Correspondenz zur Beförderung der Erd- und Himmelskunde", který byl hlavním médiem pro výměnu a zdokonalování pozorování a zpracování dat prvních asteroidů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v H 95 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

František Xaver Zach

Narodil sa 4. 6. 1754 v Bratislave. Už na strednej škole sa zaujímal o prírodné vedy, no podľa rodinnej tradície ho čakala dôstojnícka kariéra. Absolvoval cisársku vojenskú akadémiu vo Viedni. Matematiku a astronómiu študoval v Londýne, doktorát práv a filozofie získal v Oxforde.

V roku 1786 vstúpil do služieb sasko-gothského vyslanca Ernesta II., ktorý podporoval Zachov záujem o astronómiu a zveril mu stavbu hvezdárne na Seebergu pri Gothe. Od roku 1791 sa Zach stal jej riaditeľom. Hvezdáreň si rýchlo získala vo vedeckom svete veľmi dobrú povesť a na pozorovania sem chodili astronómovia z mnohých krajín. V roku 1798 v nej zorganizoval prvý medzinárodný astronomický kongres.

František Xaver Zach

Venoval sa predovšetkým pohybom Slnka, pozoroval opozíciu Marsu i prechody Merkúra cez slnečný disk, uznanie a slávu mu priniesli jeho zemepisné efemeridy (Geographische Ephemeriden). Na základe Gaussovej predpovede znovuobjavil planétku Ceres.

Práce písal po nemecky, latinsky a francúzsky. Od roku 1788 práce publikuje vo svojom časopise Allgemeine Geographische Ephemeriden, ktorý vychádzal vo Weimare. Výsledky pozorovaní Slnka vydal v diele Novae et correctae tabulae motuum solis (Nové a opravené tabuľky pohybov Slnka) (1792). Od roku 1800 vydáva mesačník, ktorý rediguje do roku 1827 (Monatliche Correspondenz zur Beförderung der Erd - und Himmelskunde).

Určitý čas prežil v Janove, aktívne sa zúčastnil na budovaní hvezdární v Neapole a Lucce. 12 rokov pôsobí vo Švajčiarsku (Ženeva, Elfenaub pri Berne). V Ženeve založil astronomické observatórium (z tohoto obdobia sú cenné jeho gravimetrické výskumy). V roku 1827 odchádza do Paríža.

Rozsiahla bola jeho spolupráca napr. s Hellom, Jakovlevom, Bakuninom, Eulerom a katrografom Lipským. Uhorská akadémia vied ho v roku 1832 in memoriam menovala za svojho člena. Bakunin ho odporúčal za člena Ruskej AV.

Zomrel na choleru 2. 9. 1832 v Paríži

Pavol Rapavý

Niektoré zdroje:

  1. J. Barica: Vede a národu, Bratislava, Smena, 1988
  2. Kol: Matematici, fyzici a astronómovia na Slovensku II, Bratislava, JSMF, 1999


(1055) Tynka

Objevitel: E. Buchar
Datum objevu: 17. 11. 1925
Místo objevu: Alžír
Základní označení: 1925 WG

Pojmenována na počest matky objevitele, jenž pracoval v Astronomickém a geofyzikálním ústavu ČVUT v Praze.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v H 100 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1134) Kepler

Objevitel: Max Wolf
Datum objevu: 25. 9. 1929
Místo objevu: Heidelberg
Základní označení: 1929 SA

Pojmenována na počest slavného německého astronoma Johanna Keplera (1571-1630) u příležitosti třístého výročí jeho smrti. Po ohromné práci Kepler objevil eliptické dráhy planet, zákon ploch a vztah mezi periodou a velikostí dráhy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v H 106 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Můžeme říci, že nejvýznamnější léta vědecké práce strávil v Čechách, kam byl pozván v roce 1600 jiným význačným astronomem - Tychonem Brahe. Keplerovi toto pozvání přišlo vhod, protože jako nekatolík měl problémy ve Štýrském Hradci, odkud byl později vypovězen. V Praze tehdy byla náboženská tolerance a tedy i klid k práci.

Zatímco Tycho Brahe byl především pozorovatel (označovaný jako nejlepší v éře před vynálezem dalekohledu), Jan Kepler vynikal spíše teoretickou prací - zrak dobrý neměl (sám jej označoval jako chabý). Zpracoval Tychonova dlouholetá pozorování pohybu Marsu a z nich odvodil tři (Keplerovy) zákony, z nichž dva formuloval a vydal v Praze roku 1609 v díle Astronomia nova (Nová astronomie).

Keplerovy zákony:

  1. Planety se okolo Slunce pohybují po eliptických drahách, v jejichž společném ohnisku leží Slunce.
  2. Plochy opsané průvodičem (spojnice planeta - Slunce) za stejnou dobu jsou stejné. (Zákon ploch) Planeta se pohybuje nejrychleji v přísluní a nejpomaleji v odsluní.
  3. Čtverce (druhé mocniny) oběžných dob dvou planet jsou ve stejném poměru jako třetí mocniny velkých poloos jejich drah. (Zákon harmonický)
    P1^2    a1^3
    ----  = ----
    P2^2    a2^3
    

Jan Kepler též navrhl jiný typ dalekohledu než učinil před ním italský astronom Galileo Galilei. Galileiho dalekohled používá jako objektivu spojnou čočku a k okuláru pak čočku rozptylnou. Kepler použil spojku i u okuláru. Keplerův dalekohled sice převrací obraz, což však v astronomii nevadí, zato umožňuje umístit do ohniskové roviny záměrný kříž a tím jsou umožněna i přesná úhlová měření.

O Keplerovi se říká, že to byl poslední vědec, který psal své práce tak, že dával zprávu nejen o tom, k čemu došel, ale upřímně popsal - třeba se všemi oklikami a omyly - cestu, jíž postupoval. Rozhodně je velký rozdíl mezi Keplerovými spisy a mezi způsobem, jak své výsledky publikoval o pouhých osmdesát let později Isaac Newton, kdy sice před sebou máme ucelenou teorii, autor však zakrýva, jak k výsledkům došel.

Významná díla:
  • Kosmografické mysterium
  • Rozvaha o pobytu v Čechách (Deliberatio de mora bohemica)
  • Nová astronomie (Astronomie nova)
  • Harmonie světa (Harmonice mundi)
  • Sen čili měsíční astronomie (Somnium sive astronomia lunaris)

-lv-

Podle Zdeňka Horského z knihy Vesmír (Grygar, Horský, Mayer - Mladá fronta, Praha, 1983)

(1259) Ógyalla

Objevitel: K. Reinmuth
Datum objevu: 29. 1. 1933
Místo objevu: Heidelberg
Základní označení: 1933 BT

Pojmenována po maďarské seismologické, meteorologické a astronomické observatoři.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v H116 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Toto slovenské město si od roku 1357 postupně vyzkoušelo několik jmen: Ó-Gyalla, Stará Ďala a nakonec Hurbanovo.

-lv-


(1445) Konkolya

Objevitel: G. Kulin
Datum objevu: 6. 1. 1938
Místo objevu: Konkoly
Základní označení: 1938 AF

Pojmenována na počest zakladatele Hvězdárny Ógyalla (Stará Ďala), Mikuláše Konkolyho Thege (1842-1916). Zabýval se především novými metodami nebeské fotografie a astrofyzikou – zejména spektroskopií. V roce 1898 Konkoly Thege daroval svou hvězdárnu uherské vládě spolu s nezbytnými prostředky pro zajištění jejího pokračování. Přístroje se staly základem pro novou budapešťskou hvězdárnu. Konkoly Thege řídil Uherskou meteorologickou službu až do svého odchodu do důchodu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 27. 10. 2005, citace byla zveřejněna v H , překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1677) Tycho Brahe

Objevitel: Y. Väisälä
Datum objevu: 6. 9. 1940
Místo objevu: Turku
Základní označení: 1940 RO

Pojmenována podle velkého dánského astronoma Tychona Brahe (1546-1601).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 4236 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Tycho Brahe je zřejmě nejvýznamnějším pozorovatelem z doby před vynálezem dalekohledu. V roce 1599 přijel do Prahy, pozval jej císař Rudolf II. na doporučení lékaře a astronoma Tadeáše Hájka z Hájku. Tycho pak ještě zařídil příchod dalšího významného astronoma - Jana Keplera.

Tycho Brahe příliš nedůveřoval Koperníkově heliocentrické soustavě, na druhou stranu však z pozorování věděl, že ani geocentrická soustava není to pravé. Proto vymyslel vlastní soustavu, která by zohledňovala pozorování, ale zároveň se neprotivila autoritě nejvyšší - Písmu svatému. V jeho systému všechny planety obíhaly kolem Slunce a to všechno pak obíhalo kolem Země.

Mezi české speciality patří mýtus Tychonova jména. Často se místo správného Tycho Brahe uvádí nesprávné Tycho de Brahe. Tento nesprávný tvar se objevil již v minulých stoletích, značně ho však asi zpopularizoval i oblíbený film Císařův pekař a pekařův císař (v hlavní roli Jan Werich). V jiných zemích se s přívlastkem "de" nesetkáváme.

-lv-


(1807) Slovakia

Objevitel: M. Antal
Datum objevu: 20. 8. 1971
Místo objevu: Skalnaté Pleso
Základní označení: 1971 QA

Pojmenována podle jedné ze dvou socialistických republik tvořících Československo, v níž se nachází objevitelova observatoř.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 3508 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1832) Mrkos

Objevitel: L. I. Černych
Datum objevu: 11. 8. 1969
Místo objevu: Naučnyj
Základní označení: 1969 PC

Pojmenována na počest Antonína Mrkose, ředitele kleťské observatoře v Československu, známého svou činností v oblasti kometární astronomie.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 3825 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1834) Palach

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 22. 8. 1969
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1969 QP

Pojmenována na památku českého studenta filozofie Jana Palacha, který se upálil 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze na protest proti okupaci Československa v minulém srpnu. Okupace znamenala náhlé ukončení reformního hnutí známého jako Pražské jaro.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 18643 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1840) Hus

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 26. 10. 1971
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1971 UY

Pojmenována na památku Jana Husa (1372-1415), českého náboženského a jazykového reformátora, rektora Karlovy univerzity v Praze. Byl odsouzen k smrti koncilem v Kostnici a upálen na hranici za své reformátorské myšlenky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 3757 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1841) Masaryk

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 26. 10. 1971
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1971 UO1

Pojmenována na počest Tomáše G. Masaryka (1850-1937), českého státníka a filozofa, známého svými humanistickými myšlenkami. Byl prvním prezidentem Českoslovenké republiky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 3757 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1842) Hynek

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 26. 10. 1971
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1972 AA

Pojmenována objevitelem na počest svého otce, Hynka Kohoutka, u příležitosti jeho 70. narozenin.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 3757 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1843) Jarmila

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 26. 10. 1971
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1972 AB

Pojmenována objevitelem na počest své matky, Jarmily Kohoutkové, u příležitosti jejích 70. narozenin.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 3757 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1849) Kresák

Objevitel: K. Reinmuth
Datum objevu: 14. 1. 1942
Místo objevu: Heidelberg
Základní označení: 1942 AB

Pojmenována na počest Ľubora Kresáka (1927-1994), astronoma ze Slovenské akademie věd v Bratislavě. Kresák byl dobře znám pro své teoretické práce o meteorech a jejich vztahu ke kometám a planetkám; působil také jako pozorovatel na observatoři na Skalnatém Plese, kde v r. 1951 znovuobjevil krátkoperiodickou kometu, nyní známou jako 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák [viz planetky (5036) a (1756) nazvané po spoluobjevitelích]. Byl prezidentem 20. komise IAU v období 1973-1976.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 3935 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1850) Kohoutek

Objevitel: K. Reinmuth
Datum objevu: 23. 3. 1942
Místo objevu: Heidelberg
Základní označení: 1942 EN

Pojmenována na počest českého astronoma Luboše Kohoutka (nar. 1935), pracujícího na observatoři v Hamburku-Bergedorfu od r. 1969. Kohoutek významně přispěl k našim znalostem planetárních mlhovin a hvězd s emisními čarami a je rovněž všeobecně znám jako objevitel a pozorovatel komet a planetek.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 3935 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1856) Ružena

Objevitel: L. I. Černych
Datum objevu: 8. 10. 1969
Místo objevu: Naučnyj
Základní označení: 1969 TW1

Pojmenována na počest slečny Růženy Petrovičové, jež pracovala na hvězdárně na Kleti a pozorovala tam komety a planetky. Jméno navrženo L. Černychovou.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 3825 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1861) Komenský

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 24. 11. 1970
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1970 WB

Pojmenována na počest Jana Amose Komenského (Comenius, 1592-1670), českého reformátora vzdělávacího systému a teologa, někdy označovaného jako praotce moderní výuky. Většinu svého života strávil v exilu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 3757 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1875) Neruda

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 22. 8. 1969
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1969 QQ

Pojmenována na památku Jana Nerudy (1834-1891), českého lyrického básníka, romanopisce a novináře. Napsal několik sbírek básní, mezi nimi "Písně kosmické", soubor esejí, her a povídek, z nichž nejznámější jsou "Povídky malostranské".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 18446 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1896) Beer

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 26. 10. 1971
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1971 UC1

Pojmenována na počest astronoma Arthura Beera (1900-1980), narozeného v Čechách, jenž pracoval na Námořní observatoři v Hamburku v letech 1929-1934 předtím, než přesídlil do Anglie. Byl pak starším pozorovatelem Observatoře v Cambridgi od r. 1947 až do odchodu do penze v r. 1967. Ačkoliv je patrně nejznámější díky redigování série sborníků "Vistas in Astronomy", zabýval se intenzívně spektroskopickými dvojhvězdami, novou DQ Herculis a spektrofotometrií hvězd tříd O a B i galaktickou strukturou. Pojmenování navrhl B. G. Marsden.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 3827 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1901) Moravia

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 14. 1. 1972
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1972 AD

Název střední části Československa, jedna z historických zemí státu. Dalšími historickými zeměmi jsou Bohemia - Čechy (371), Silesia - Slezsko (257) a Slovakia - Slovensko (1807), z nichž každá má své osobité dějiny a lidovou kulturu. Rodná země objevitele.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 3827 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1913) Sekanina

Objevitel: K. Reinmuth
Datum objevu: 22. 9. 1928
Místo objevu: Heidelberg
Základní označení: 1928 SF

Pojmenována na počest Zdeňka Sekaniny (nar. 1936), astronoma ve Smithsoniánském centru pro astrofyziku na Harvardově univerzitě, který významně přispěl k výzkumu v oblasti kometární astronomie, zejména k výpočtu drah, vývoji modelů ledových jader a detailního výzkumu prachových ohonů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 3937 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1931) Čapek

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 22. 8. 1969
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1969 QB

Pojmenována na památku Karla Čapka (1890-1938), českého dramatika a romanopisce, nejznámějšího svými alegorickými divadelními hrami "R. U. R", (Rossum's Universal Robots), "Ze života hmyzu" a románem "Krakatit". Předvídal jak ničivé možnosti jaderné fyziky, tak i morální problémy, které tyto možnosti mohou přinést.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 18447 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích, zesnul 25. prosince 1938 v Praze. Jako prozaik se začal projevovat už za vysokoškolských studií. Některé prózy - a také komedii Láska hra osudná - napsal se svým bratrem Josefem. Od mládí měl zájem i o časopisy. Vztah k novinám dokládá nejen rozsáhlá časopisecká publicistika, ale i to, že po celý život byl zaměstnán jako novinář.

Pro Čapkovo první tvůrčí období, spadající do posledních let před první světovou válkou a prvních let po ní, je kromě povídek (Boží muka, 1917) příznačný zájem o divadlo, který se projevil v letech 1921-1923 i tím, že působil jako dramaturg a režisér v Městském divadle na Královských Vinohradech. V krátkém sledu tehdy uvedl hry Loupežník (1920), R.U.R. (1921) a Věc Makropulos (1922). Drama R.U.R., jehož hrdiny jsou, spolu s dalšími lidmi, roboti, bylo s velkým ohlasem uváděno na divadlech mnoha zemí. Slovo robot se stalo jako jedno z mála slovanských slov obecně užívaným termínem. S bratrem Josefem napsal komedii Ze života hmyzu (1922) a Adam Stvořitel (1927). Epilogem jeho práce pro divadlo byla Bílá nemoc (1937) a Matka (1938), jimiž varoval před nebezpečím nové světové války a před politickými diktaturami.

V letech dvacátých až do počátku dalšího desetiletí se hlavně soustředil k povídce, v níž dosáhl velkého mistrovství, takže bývá považován za jednoho z jejich nejúspěšnějších pěstitelů ve 20. století. Vydal soubory Trapné povídky (1921), Povídky z jedné kapsy (1929) a Povídky z druhé kapsy (1929). S tímto literárním žánrem souvisejí Apokryfy, souborně vydané až po jeho smrti v roce 1945, kniha Devatero pohádek (1931), ale i zahradníkův rok (1929) a Dášeňka čili Život štěněte (1933). Menšími literárními žánry byly i cestopisy Italské listy (1923), Anglické listy (1924), Výlet do Španěl (1930), Obrázky z Holandska (1932) a Cesta na sever (1936), což byl žánr v díle předních evropských prozaiků 20. století zcela ojedinělý.

Ve třetím tvůrčím období se Karel Čapek soustředil k románu. Prolog k němu představuje utopický román Továrna na Absolutno (1922) a zejména Krakatit (1924). V letech třicátých to byly romány Hordubal (1933), Povětroň (1934) a Obyčejný život (1934), po nichž přichází Válka s mloky (1936) a První parta (1937). Nedopsán zůstal Život a dílo skladatele Foltýna.

V meziválečných letech se Karel Čapek exponoval i v PEN clubu, jehož českou pobočku v Praze založil. Především ale jako přesvědčený demokrat a humanista v letech 1918-1938 podporoval Masarykovu koncepci Československa a odhodlaně ji bránil i po Masarykově smrti proti vnitřním a hlavně zahraničním nepřátelům. Ve druhé polovině třicátých let se stal spolu s prezidentem Edvardem Benešem a zesnulým Tomášem G. Masarykem symbolem Československa ohroženého Hitlerovým Německem. Mimořádný ohlas i význa měla jeho třídílná kniha Hovory s T. G. Masarykem (1928-1933).

František Černý


(1942) Jablunka

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 30. 9. 1972
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1972 SA

Pojmenována po vesničce na východní Moravě v Československu, která je stále živá ve vzpomínkách objevitele jako místo letních táborů, kde prováděl svá první astronomická pozorování. Věnováno všem přátelům z Jablůnky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 4157 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1963) Bezovec

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 9. 2. 1975
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1975 CB

Pojmenována po hoře na západním Slovensku (Československo), na připomenutí četných meteorických expedic, které byly v této oblasti organizovány od roku 1958. Věnováno všem účastníkům, zejména amatérským astronomům.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 4158 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1989) Tatry

Objevitelé: A. Paroubek, R. Podstanická
Datum objevu: 20. 3. 1955
Místo objevu: Skalnaté Pleso
Základní označení: 1955 FG

Pojmenována po horách Vysoké Tatry, nejvyšším pohoří v Československu. Observatoř Skalnaté Pleso se nachází v těchto horách.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 5183 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(1995) Hajek

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 26. 10. 1971
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1971 UP1

Pojmenována na počest Tadeáše Hájka (Hagecius, 1525-1600), českého humanistického astronoma považovaného dnes za jednoho ze zakladatelů moderní stelární a kometární astronomie. Je známý především svými studiemi velké komety z roku 1577 a supernovy v roce 1572. Pracoval také v jiných vědeckých oblastech, jako je lékařství a botanika.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 4358 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2001) Einstein

Objevitel: P. Wild
Datum objevu: 5. 3. 1973
Místo objevu: Zimmerwald
Základní označení: 1973 EB

Pojmenována na paměť Alberta Einsteina (1879-1955), největšího vědce 20. století. Ačkoli se narodil v Německu a zemřel v U. S. A., je přidělení jeho jména této planetce objevené poblíž Bernu velmi vhodné, protože základy svých revolučních fyzikálních myšlenek položil v době, kdy pracoval jako kontrolor Švýcarského patentového úřadu v Bernu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 4237 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Albert Einstein působil v letech 1911 - 1912 jako profesor fyziky na německé univerzitě v Praze. Bydlel v Lesnické ulici na Smíchově. Podle jeho vzpomínek v Praze promýšlel základy obecné teorie relativity. V roce 1915 publikuje speciální teorii relativity a o rok později pak obecnou.

(Jak vidno, na Einsteina si děláme nárok všichni - Němci, Švýcaři, Američané i Češi.)

-lv-


(2047) Smetana

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 26. 10. 1971
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1971 UA1

Pojmenována po velkém českém národním skladateli Bedřichu Smetanovi (1824-1884), který komponoval písně, klavírní skladby, komorní hudbu, opery a instrumentální díla. Nejznámější je opera "Prodaná nevěsta", cyklus šesti symfonických básní "Má vlast" a smyčcový kvartet "Z mého života".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 4786 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2055) Dvořák

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 19. 2. 1974
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1974 DB

Pojmenována po Antonínu Dvořákovi (1841-1904), velkém českém skladateli, který psal v podstatě ve všech hudebních žánrech a získal světové uznání. Jeho nejznámějšími díly jsou symfonie č. 8 "Z Nového světa", "Slovanské tance" a opera "Rusalka".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 4786 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

V anglickém originále je špatně uvedeno číslo Novosvětské - správně má být symfonie č. 9.


(2073) Janáček

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 19. 2. 1974
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1974 DK

Pojmenována po moravském hudebníkovi Leoši Janáčkovi (1854-1928), významném českém skladateli počátku dvacátého století. Jeho hlavními díly jsou "Sinfonieta" a opera "Její pastorkyňa".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 4786 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2080) Jihlava

Objevitel: P. Wild
Datum objevu: 27. 2. 1976
Místo objevu: Zimmerwald
Základní označení: 1976 DG

Pojmenována po moravském městě ležícím na břehu stejnojmenné řeky. Bylo založeno v 11. století a prosperovalo díky ložiskům stříbra. Městské a těžební zákony Jihlavy se staly modelem pro analogická opatření na celém světě. Planetku pojmenoval I. Bauersima, geodet z bernské univerzity, na počest svého rodného města.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 4786 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2081) Sázava

Objevitel: P. Wild
Datum objevu: 27. 2. 1976
Místo objevu: Zimmerwald
Základní označení: 1976 DH

Pojmenována po řece v Čechách, protékající Žďárskými vrchy k soutoku s Vltavou [viz také (2123)] jižně od Prahy. Jméno navrhl I. Bauersima.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 4787 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2123) Vltava

Objevitel: N. S. Černych
Datum objevu: 22. 9. 1973
Místo objevu: Naučnyj
Základní označení: 1973 SL2

Pojmenována po řece, na které leží město Praha.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 5283 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2198) Ceplecha

Objevitel: Harvard College Observatory
Datum objevu: 7. 11. 1975
Místo objevu: Harvard
Základní označení: 1975 VF

Pojmenována na počest československého astronoma Zdeňka Ceplechy, známého svými pracemi v oblasti meteorů. Jeho výzkum příbramského meteoritu představuje první případ, kdy se pro takovýto objekt podařilo spočítat přesnou dráhu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 5285 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2199) Kleť

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 6. 6. 1978
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1978 LA

Pojmenována po observatoři, na které byla planetka objevena, a po hoře v jižních Čechách, kde se hvězdárna nachází.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 5524 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2281) Biela

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 26. 10. 1971
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1971 UQ1

Pojmenována na paměť Viléma z Bílé (1782-1850), rakouského důstojníka a astronoma, jenž v Josefově v Čechách objevil kometu 1826 I. Kometa se stala proslulou svým rozpadem a zánikem a také proto, že pomohla odhalit souvislost mezi kometami a meteory. Objevitel se r. 1971 neúspěšně pokoušel ji znovu nalézt.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22244 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2288) Karolinum

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 19. 10. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1979 UZ

Pojmenována podle dosud používané původní hlavní budovy Karlovy univerzity, založené v Praze r. 1348.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 5525 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2304) Slavia

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 18. 5. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1979 KB

Starodávné slovanské jméno, nyní také jméno slavného sportovního klubu v Praze.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 6060 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2315) Czechoslovakia

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 19. 2. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 DZ

Pojmenována na počest objevitelčiny vlasti známé výzkumnou aktivitou v oblasti planetek, komet, meteoritů a meteorických rojů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 6060 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2321) Lužnice

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 19. 2. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 DB1

Pojmenována po říčce protékající idylickou jihočeskou krajinou velmi blízko patnáctého poledníku.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 6060/30493 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2337) Boubín

Objevitel: P. Wild
Datum objevu: 22. 10. 1976
Místo objevu: Zimmerwald
Základní označení: 1976 UH1

Pojmenována po hoře v Čechách, která vytváří nádherné panorama a na svazích je stále pokryta panenskými lesy. Jméno navrhl I. Bauersima.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 17465/30493 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2345) Fučik

Objevitel: T. M. Smirnova
Datum objevu: 25. 7. 1974
Místo objevu: Naučnyj
Základní označení: 1974 OS

Pojmenována na památku Julia Fučíka (1903-1943), československého národního hrdiny a spisovatele.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 6648 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2365) Interkosmos

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 30. 12. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 YQ

Pojmenována po východoevropské organizaci pro kosmický výzkum.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 6649 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2367) Praha

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 8. 1. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 AK1

Pojmenována po hlavním městu Československa, které má dávnou astronomickou tradici od dob Tychona Brahe a Johanna Keplera.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 6649 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2375) Radek

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 8. 1. 1975
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1975 AA

Pojmenována objevitelem na počest svého bratra Ctirada Kohoutka (nar. 1929), českého skladatele, který byl profesorem hudby na akademiích v Brně a v Praze a ředitelem České filharmonie.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 222 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2390) Nežárka

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 14. 8. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 PA1

Pojmenována po říčce protékající městem Veselí v jižních Čechách, kde objevitelka žije.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 6649 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2403) Šumava

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 25. 9. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1979 SQ

Pojmenována po pohoří na jižní hranici Čech v blízkosti kleťské observatoře.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 6649 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2418) Voskovec-Werich

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 26. 10. 1971
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1971 UV

Pojmenována na památku Jiřího Voskovce (1905-1981) a Jana Wericha (1905-1980), českých herců a dramatiků, kteří se stali známými ve třicátých letech díky svým divadelním hrám a kritikám, zejména v avantgardním Osvobozeném divadle a Divadle "V+W" v Praze. Po druhé světové válce hráli v mnoha divadlech, filmech a televizních pořadech, Voskovec ve Spojených státech a Werich v Československu. Byli velmi váženi pro své humanistické myšlenky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 24410 (18. 12. 1994), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2474) Ruby

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 14. 8. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1979 PB

Pojmenována po psu objevitelky, který žije na kleťské observatoři.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 6650 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2522) Triglav

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 6. 8. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 PP

Pojmenována po slovanském božstvu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 21954 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2523) Ryba

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 6. 8. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 PV

Pojmenována po Jakubu Janu Rybovi (1765-1815), českém barokním skladateli, autoru slavné České mše vánoční.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 21954 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2524) Budovicium

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 28. 8. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 QB1

Starověké římské jméno pro město České Budějovice, které je centrem jižních Čech a blízko něhož leží kleťská observatoř.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 7618 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2544) Gubarev

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 6. 8. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 PS

Pojmenována na počest sovětského kosmonauta Alexeje A. Gubareva, velitele kosmické lodi Sojuz 28.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 7619 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Alexej Gubarev byl velitelem posádky Sojuz 28 (start 2. března 1978), ve které letěl i prvni československý kosmounaut Vladimír Remek. Alexeji Gubarevovi bylo uděleno čestné občanství Českých Budějovic.

-lv-


(2552) Remek

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 24. 9. 1978
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1978 SP

Pojmenována po prvním československém kosmonautovi Vladimíru Remkovi, narozeném v jižních Čechách, členu posádky kosmické lodi Sojuz 28.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 7619 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2559) Svoboda

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 23. 10. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 UH

Pojmenována na památku Jindřicha Svobody (1884-1941), profesora astronomie a geodézie na pražské technice.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22828 (29. 11. 1993), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2581) Radegast

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 11. 11. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 VX

Pojmenována podle slovanského božstva.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 21954 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2599) Veselí

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 29. 9. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 SO

Pojmenována podle města v jižních Čechách, bydlišti objevitelky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 7619 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2609) Kiril-Metodi

Objevitel: L. I. a N. S. Černychovi
Datum objevu: 9. 8. 1978
Místo objevu: Naučnyj
Základní označení: 1978 PB4

Pojmenována po bratrech Kirilovi (827-869) a Metodovi (815-885), známými též pod jmény Cyril a Metoděj jako apoštolové Slovanů. Byli to velcí slovanští věrozvěsti, jimž se všeobecně připisuje vytvoření slovanské abecedy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 7785 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2613) Plzeň

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 30. 8. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1979 QE

Pojmenována podle průmyslového a kulturního centra západních Čech, rodišti objevitele.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 7619 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2619) Skalnaté Pleso

Objevitelé: E. F. Helinová, S. J. Bus
Datum objevu: 25. 6. 1979
Místo objevu: Siding Spring
Základní označení: 1979 MZ3

Pojmenována podle observatoře ve Vysokých Tatrách na Slovensku [viz planetka (1807)]. Počínaje r. 1946 se zde uskutečnil pozoruhodně úspěšný program vizuálního objevování komet. Observatoř je rovněž známa vynikající sérií astronomických atlasů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 7473 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2622) Bolzano

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 9. 9. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 CM

Pojmenována při příležitosti 200. výročí narození Bernarda Bolzana (1781-1848), vynikajícího českého matematika a filosofa, profesora na Karlově univerzitě v letech 1805-1819.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 7619 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2628) Kopal

Objevitelé: E. F. Helinová, S. J. Bus
Datum objevu: 25. 6. 1979
Místo objevu: Siding Spring
Základní označení: 1978 MS8

Pojmenována na počest astronoma Zdeňka Kopala (1914-1993), jenž se narodil v Čechách a působil jako vedoucí katedry astronomie Victoria University v Manchesteru v letech 1951-1981. Kopal byl světovou autoritou ve výzkumu zákrytových proměnných hvězd, Měsíce a terestrických planet a hrál vůdčí roli při výzkumech Měsíce v programu, podporovaném organizací NASA. Jméno navrhla E. Helinová a návrh podpořil E. M. Shoemaker.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 7158 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2647) Sova

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 29. 9. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 SP

Pojmenována podle Antonína Sovy (1864-1928), českého básníka, který opěvoval jižní Čechy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22245 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2661) Bydžovský

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 23. 3. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 FC1

Pojmenována na počest akademika Bohumila Bydžovského (1880-1969), profesora matematiky a rektora Karlovy univerzity v Praze. Bydžovský se narodil v městečku Veselí nad Lužnicí [viz planetky (2599) a (2321)] v jižních Čechách a stal se jeho nejproslulejším občanem.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 21607 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2672) Písek

Objevitel: J. Květoň
Datum objevu: 31. 5. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1979 KC

Pojmenována podle města v západní části jižních Čech, kde se narodilo a žilo mnoho vynikajících českých spisovatelů a umělců.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 7620 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2696) Magion

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 16. 4. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 HB

Pojmenována podle první československé umělé družice, která byla vypuštěna spolu s družicí Interkosmos 18 v roce 1978. Magion byla zkonstruována ke studiu vztahů v magnetosféře a ionosféře a zkoumala speciální strukturu vln ELF a E v těchto sférách.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 7620 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2706) Borovský

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 11. 11. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 VW

Pojmenována podle Karla Havlíčka Borovského (1821-1856), českého spisovatele, básníka a novináře.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 16441 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2710) Veverka

Objevitel: E. Bowell
Datum objevu: 23. 3. 1982
Místo objevu: Anderson Mesa
Základní označení: 1982 FQ

Pojmenována na počest Josepha Veverky, planetárního astronoma z Cornellovy univerzity. Jako jeden z prvních studoval polarimetrické a fotometrické vlastnosti asteroidů, významně přispěl také k našim znalostem dalších malých těles sluneční soustavy, zejména Fobosu a Deimosu. Studoval také morfologii a pohyb větrných stop na povrchu Marsu a byl silným zastáncem kosmických misí ke kometám.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 7156 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Profesor Joseph Veverka se narodil v roce 1941 v Československu, v roce 1948 s rodiči emigroval do USA. Dnes je profesorem na katedře astronomie Cornellovy univerzity v městě Ithaca (stát New York). V minulosti se účastnil jako vědecký pracovník vyhodnocování snímků pořízených americkými planetárními sondami Mariner 9, Viking, Voyager, Galileo, Mars Observer, Mars Global Surveyor, Cassini a NEAR Shoemaker, které studovaly různá tělesa sluneční soustavy, jako např. Mars a jeho měsíce Phobos a Deimos, Jupiterovy, Saturnovy, Uranovy a Neptunovy měsíce i tyto obří planety samé a v poslední době pak planetku Eros. Řídil také snímkování prvního asteroidu, který nese jméno Gaspra (1991), pozorovaného z bezprostřední blízkosti sondou Galileo při cestě k Jupiteru. Je vedoucím týmu zpracovávajícího obrazové informace získané sondou NEAR u planetky Eros.

převzato z LN, 24. 2. 2001


(2734) Hašek

Objevitel: N. S. Černych
Datum objevu: 1. 4. 1976
Místo objevu: Naučnyj
Základní označení: 1976 GJ3

Pojmenována po Jaroslavu Haškovi (1883-1923), významném českém spisovateli.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 9768 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2747) Český Krumlov

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 19. 2. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 DW

Pojmenována podle historického města na řece Vltavě. Observatoř na Kleti leží 700 m nad městem.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22828 (29. 11. 1993), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2781) Kleczek

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 19. 8. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 QH

Pojmenována na počest Josipa Kleczka (nar. 1923), vynikajícího astronoma a slunečního fyzika, známého zejména díky skvělé organizaci Mezinárodních škol pro mladé astronomy, pořádaných IAU a UNESCO. Je autorem mnoha knih, včetně Astronomického slovníku v šesti řečech.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22245 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2811) Střemchoví

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 10. 5. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 JA

Pojmenována podle malé vesnice na Moravě, kde se objevitel narodil.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22828 (29. 11. 1993), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2821) Slávka

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 24. 9. 1978
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1978 SQ

Pojmenována na paměť Slávy Vávrové (1910-1985), matky objevitelky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22245 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2889) Brno

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 17. 11. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 WT1

Pojmenována podle hlavního města Moravy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22828 (29. 11. 1993), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2900) Luboš Perek

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 14. 1. 1972
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1972 AR

Pojmenována na počest Luboše Perka, dobře známého díky jeho pracem o dynamice Galaxie a planetárních mlhovinách. Perek pracoval na Masarykově univerzitě v Brně a posléze v Astronomickém ústavu Československé akademie věd v Praze, kde byl v letech 1968-1975 ředitelem. Posléze se stal vedoucím kosmického oddělení sekretariátu Spojených národů. Byl také generálním sekretářem IAU v letech 1967-1970 a prezidentem Mezinárodní astronautické federace.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 9478 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2936) Nechvíle

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 17. 9. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1989 SF

Pojmenována na památku Vincence Nechvíle (1890-1964), profesora astronomie na Karlově univerzitě v Praze. Během svého pobytu ve Francii spolupracoval s J. W. Ritcheym a bratry Henryovými.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22828 (29. 11. 1993), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(2971) Mohr

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 30. 12. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 YL

Pojmenována na památku Josefa M. Mohra (1901-1979), profesora astronomie na Karlově univerzitě, zakladatele moderní stelární astronomie v Československu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22828 (29. 11. 1993), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3003) Konček

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 28. 12. 1983
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1983 YH

Pojmenována na památku akademika Mikuláše Končeka (1900-1982), zakladatele meteorologického ústavu v Bratislavě.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22828 (29. 11. 1993), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Prof. Mikuláš KončekProf. Mikuláš Konček sa narodil 12. apríla 1900 v Petrohrade v Rusku v rodine slovenského imigranta, tam absolvoval švajčiarske gymnázium a dobre sa naučil po francúzsky, nemecky a samozrejme aj po rusky (neskôr ovládal aj anglický jazyk). V r. 1917 začal štúdium na Matematicko-fyzikálnej Fakulte Univerzity v Petrohrade, od r. 1917 pracoval v Pavlovsku pri Petrohrade ako volontér na Observatóriu pre meteorológiu a zemský magnetizmus, v r. 1920 sa zapísal na Karlovu Univerzitu v Prahe, kde vyštudoval meteorológiu a tam aj obhájil s vyznamenaním doktorát ako svoj prvý akademický titul v r. 1925. Po krátkom pôsobení u prof. Hanzlíka pracoval od r. 1926 na Štátnom meteorologickom ústave v Prahe, venoval sa hlavne synoptickej meteorológii a bol propagátorom modernej nórskej meteorologickej školy. V r. 1937 publikoval český a v r. 1940 nemecký preklad synoptickej meteorológie od Chromova. Po obsadení Čiech Nemcami odišiel v r. 1939 na Slovensko, kde sa rozhodujúcou mierou zaslúžil o zriadenie Štátneho hydrologického a meteorologického ústavu v Bratislave v r. 1939. V prvých rokoch pôsobenia na Slovensku sa venoval hlavne synoptickej meteorológii, no postupne v jeho odbornej a vedeckej činnosti rástol podiel klimatológie. Známe sú jeho snahy o klimatickú klasifikáciu Československa s využitím tzv. Končekovho indexu zavlaženia (klasifikácia sa používa dodnes). Spolu s dr. Reinom z Prahy pripravili synoptickú klasifikáciu vhodnú na dynamicko-klimatologické analýzy.

Popri riadiacej, organizačnej a pedagogickej aktivite bol prof. Konček predovšetkým významným pedagógom, odborným a vedeckým pracovníkom. Už od r. 1939 prednášal meteorológiu a klimatológiu na Vysokej škole technickej a na Prírodovedeckej fakulte UK v Bratislave, v r. 1950 až 1953 aj na Masarykovej univerzite v Brne. Neskôr (r. 1952) zorganizoval výuku meteorológie a klimatológie na Univerzite Komenského v rámci samostatnej špecializácie na Katedre astronómie, geofyziky a meteorológie (AGM). Od roku 1954 sa aj jeho pričinením prednášala meteorológia a klimatológia aj v rámci špecializácie Hydrológia a klimatológia na Geologicko-geografickej fakulte UK, od r. 1959 na Katedre geografie a kartografie Prírodovedeckej fakulty UK. V roku 1946 pomohol zriadiť a aj viedol Ústav meteorológie a klimatológie ako samostatné pracovisko na UK, ktorý sa v roku 1952 rozšíril na Katedru AGM pod jeho vedením. V roku 1957 bolo zriadené vedecké Laboratórium meteorológie a klimatológie Prírodovedeckej fakulty UK pod jeho vedením (neskôr premenované na Ústav meteorológie a klimatológie). Vedúcim Katedry AGM bol od roku 1952 až do roku 1970, pedagogicky bol aktívny do r. 1974, pracoval na úväzok do r. 1975. Vychoval v podstate všetkých slovenských meteorológov a klimatológov, ktorí ukončili vysokoškolské štúdium pred rokom 1977.

Prof. Konček bol členom korešpondentom ČSAV a SAV (Československej a Slovenskej akadémie vied), univerzitným profesorom na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave od r. 1946, dekanom a prodekanom Prírodovedeckej fakulty UK v období 1948--1954, dlhoročným vedúcim Katedry astronómie, geofyziky a meteorológie Prírodovedeckej fakulty UK v Bratislave (1952--1970), riaditeľom Štátneho hydrologického a meteorologického (neskôr len meteorologického) ústavu v Bratislave (1939--1950), riaditeľom Ústavu meteorológie a klimatológie na Prírodovedeckej fakulte UK v Bratislave, riaditeľom Zemepisného ústavu SAV od r. 1953, kde bolo samostatné oddelenie meteorológie a klimatológie (od r. 1961 Ústav meteorológie a klimatológie SAV), pomohol zriadiť meteorologické pracovisko ČSAV (v r. 1954), bol spoluzakladateľom a predsedom Československej a Slovenskej meteorologickej spoločnosti pri ČSAV a SAV. Bol tiež nositeľom viacerých štátnych a iných významných domácich a medzinárodných vyznamenaní a ocenení, ako aj čestným členom viacerých zahraničných meteorologických a vedeckých spoločností (Americkej, Nemeckej, Rakúskej, Poľskej, Maďarskej a i.). Založil tradíciu Medzinárodných konferencií karpatskej meteorológie, prvá sa konala v Smoleniciach v r. 1959. Čulé styky udržiaval s meteorológmi a klimatológmi v Rakúsku, Nemecku, Švajčiarsku, Poľsku, Maďarsku a v iných krajinách.

Bol členom redakčných rád viacerých domácich a zahraničných odborných a vedeckých časopisov a bol aj mimoriadne publikačne aktívny až do vysokého veku. Publikoval vyše 210 príspevkov v časopisoch a zborníkoch (z toho viac ako 60 pôvodných vedeckých prác). K jeho najvýznamnejším knižným publikáciám patria najmä: Čo skúma meteorológia (1956), Teplotné pomery Bratislavy (1956), Klíma a bioklíma Bratislavy (1979), Klíma Tatier (1974), Snehové pomery Slovenska (1964). Preložil dve učebnice: Základy meteorológie a klimatológie, Úvod do synoptického rozboru počasia a publikoval rad populárnych článkov.

Prof. RNDr. Mikuláš Konček, DrSc. bol najvýznamnejším meteorológom a klimatológom v slovenskej histórii. Zomrel 16. augusta 1982.

Milan Lapin

Zdroj: Bulletin Slovenskej meteorologickej spoločnosti pri SAV, Vol. IX, No. 2, Bratislava 2000

(3017) Petrovič

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 25. 10. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 UL

Pojmenována na počest Štefana Petroviče (nar. 1906), organizátora moderní klimatologie na Slovensku.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22828 (29. 11. 1993), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Dr. Štefan PetrovičDr. Štefan Petrovič sa narodil 25. októbra 1906 v Spišských Tomašovciach v rodine roľníka. Gymnaziálne štúdium absolvoval v roku 1925 v Levoči. Po maturite sa zapísal na Prírodovedeckú fakultu Karlovej univerzity v Prahe, kde študoval matematiku a fyziku. Štúdium úspešne ukončil v roku 1931, nadobudol učiteľskú spôsobilosť zo študovaného odboru pre vtedajšie stredné školy. Už počas vysokoškolských štúdií prejavil aktívny záujem o meteorológiu, kedy sa u prof. Hanzlíka prihlásil o tému svojej dizertačnej práce. Hospodárska kríza zapríčinila, že dr. Petrovič sa zamestnal vo svojom obľúbenom vednom odbore len krátko, keď pracoval od mája do júla 1931 v leteckej poveternostnej službe Štátneho meteorologického ústavu v Prahe. Neskôr prijal miesto profesora na gymnáziu v Košiciach, kde vyučoval matematiku a fyziku. Tu zotrval až do okupácie mesta v jeseni roku 1938. Do konca školského roku 1938/39 pôsobil ako profesor na gymnáziu v Trnave. Po rozbití prvej československej republiky si ho za spolupracovníka vybral prof. Konček pri neľahkej práci zakladania a budovania Štátneho meteorologického ústavu na Slovensku. Naplnil svoj pôvodný zámer, venovať sa meteorológii. Odišiel zo školstva a s elánom a energiou budoval a rozvíjal meteorologickú službu. Situácia bola zložitá, začínala sa vojna, roztrieštené meteorologické siete bolo treba zjednotiť, rozvíjať pozorovaciu sieť, budovať archív a expertíznu činnosť, vychovávať a školiť personál. Popri tejto náročnej organizátorskej činnosti dokončil svoju dizertačnú prácu, na ktorej začal pracovať ešte počas svojho pôsobenia v Prahe. Po otvorení Prírodovedeckej fakulty na Univerzite Komenského získal hodnosť doktora prírodných vied, keď úspešne zložil rigorózne skúšky a obhájil dizertáciu: O vplyve horských hrebeňov na sucho na Slovensku. Bolo to v roku 1940 a dr. Petrovič sa stal prvým doktorom prírodných vied promovaným na Slovensku.

V službách meteorológie a klimatológie zotrval dlhých 47 rokov. Zastával viaceré vedúce funkcie, kde prejavil svoje organizačné schopnosti, neskôr sa plne venoval klimatológii. Z chronologického sledu jeho rozsiahlej bibliografie, čítajúcej viac než 200 titulov je zrejmý široký záber jeho odbornej činnosti. Z rôznorodých článkov, reagujúcich zväčša na aktuálne problémy klimatológie sa vyvinulo niekoľko prúdov, ktoré sa spolu vinú ako pestrofarebná stuha v jeho ďalšej odbornej práci. Prvou bola všeobecná klimatológia a klimatografia, kde naplno svoj talent rozvinul v zrelom veku päťdesiatnika a šesťdesiatnika. Bol predsedom, alebo členom redakčných kruhov fundamentálnych diel československej klimatológie: Podnebia československej republiky, jeho troch častí, ktoré vyšli v poradí Atlas (1958), Tabuľky (1961) a Súborná štúdia (1969), syntetizujúca mravčiu prácu kolektívu za obdobie viac ako 15 rokov. Na uvedené práce nadväzujú monografie Klimatické a fenologické pomery jednotlivých krajov Slovenska, ktoré redigoval, kapitoly v Klíme Tatier, Klimatických pomeroch Hurbanova a mnohých ďalších.

Druhou je komplexnoklimatogické a bioklimatologické štúdie, uvedomujúc si spätosť klimatických pomerov s každodenným životom, kde vyniká monografia, napísaná s prof. Henselom: Klimatografia kúpeľných a vybraných miest Slovenska a je rozvedená do vzťahov medzi jednotlivými meteorologickými prvkami s aplikáciami v technickej klimatológii a normotvornej činnosti. Dôležitou je aj rajonizácia územia z rôznych klimatických zorných uhlov, z ktorých je najdôležitejší novátorský prístup pri vymedzení klimatických oblastí Československa, kde sa spojila invencia dr. Petroviča a prof. Končeka. Redigoval a oponoval množstvo ďalších prác a výskumných úloh. Bol cenným, nezištným radcom a učiteľom niekoľkých generácií našich klimatológov.

Pedagogickú činnosť rozvíjal naďalej na Slovenskej vysokej škole technickej v Bratislave, kde prednášal zememeračom a stavbárom meteorológiu a klimatológiu od školského roku 1941/1942 až do roku 1960, v plachtárskej škole v Žiline školil športových aj profesionálnych letcov. V roku 1950 sa na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského habilitoval ako súkromný docent. Prednášal a bol autorom učebných textov v podnikovej technickej škole Slovenského hydrometeorologického ústavu.

Pôsobil ako člen mnohých vedeckých spoločností, bol zakladateľom Slovenskej meteorologickej spoločnosti a jej prvým predsedom (1960--1961), čestným členom Maďarskej meteorologickej spoločnosti, zakladateľom a členom výboru Slovenskej bioklimatologickej spoločnosti. Viac ako 25 rokov pracoval ako člen redakčnej rady Meteorologických zpráv. Za celoživotné prácu bol v roku 1999 ocenený zlatou medailou SHMÚ "Za zásluhy o rozvoj hydrológie a meteorológie".

Dr. Petrovič si do vysokého veku uchoval telesnú i duševnú sviežosť, sledoval odbornú literatúru a publikoval ešte ako vyše 80-ročný. Zostáva ako svetlý zjav našej meteorologickej vedy aj praxe. Pracovitosť, húževnatosť, schopnosť organizovať klimatickú službu aj rôznorodé tvorivé a autorské kolektívy, byť novátorom po celú svoju dobu činnosti v službách meteorológie. Za týmito vlastnosťami sa skrýva láska k tomuto vednému odboru, ktorá sa pričinila na výsledkoch, ktoré dr. Petrovičovi priniesli hlbokú úctu odborníkov u nás i v zahraničí.

Dr. Štefan Petrovič, popredný slovenský klimatológ, dlhoročný pracovník Slovenského hydrometeorologického ústavu, prvý predseda Slovenskej meteorologickej spoločnosti, zomrel dňa 29. januára 2000.

Pavel Šťastný a Milan Lapin

Zdroj: Bulletin Slovenskej meteorologickej spoločnosti pri SAV, Vol. IX, No. 2, Bratislava 2000

(3069) Heyrovský

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 16. 10. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 UG2

Pojmenována na počest Jaroslava Heyrovského (1890-1967) českého fyzika a vynálezce polarografie, nositele Nobelovy ceny za chemii v roce 1959.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 16441 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3081) Martinůboh

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 26. 10. 1971
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1971 UP

Pojmenována na počest českého skladatele Bohuslava Martinů (1890-1959), který je známý v hudebním světě jako autor vynikajících orchestrálních a scénických děl (šest symfonií a dvanáct oper) i komorní a vokální hudby.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31609 (11. 4. 1998), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3096) Bezruč

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 28. 8. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 QC1

Pojmenována na počest Petra Bezruče (1867-1958), známého slezského básníka.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 21607 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3102) Krok

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 21. 8. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 QA

Krok byl legendární kníže slovanských kmenů ve starých Čechách. Měl tři dcery. Nejmladší z nich byla věštkyně Libuše, jež se provdala za mladého hrdinu Přemysla; společně jsou považováni za mýtické zakladatele české královské dynastie Přemyslovců.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 24410 (18. 12. 1994), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3137) Horky

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 16. 9. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 SM1

Pojmenována podle kopce, na kterém objevitel v r. 1939 instaloval svůj první dalekohled.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22828 (29. 11. 1993), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3141) Buchar

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 2. 9. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 RH

Pojmenována na památku Emila Buchara (1901-1979), profesora astronomie a geodézie na pražské technice. Byl jedním z průkopníků družicové geodézie.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22828 (29. 11. 1993), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3168) Lomnický Štít

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 1. 12. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 XM

Pojmenována po meteorologické a sluneční observatoři ve Vysokých Tatrách, kde objevitel pracoval asi 20 let.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 23136/30493 (26. 2. 1994), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3257) Hanzlík

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 15. 4. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 GG

Pojmenována na památku Stanislava Hanzlíka (1878-1956), profesora meteorologie a klimatologie na Karlově univerzitě v Praze. Založil moderní dynamickou meteorologii v Československu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 23136 (26. 2. 1994), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3276) Porta Coeli

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 15. 9. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 RZ1

Pojmenována podle kláštera a chrámu z 12. stol. v Tišnově na Moravě.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 23136 (26. 2. 1994), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3278) Běhounek

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 27. 1. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 BT

Pojmenována na památku Františka Běhounka (1898-1973), prvního profesora kosmické fyziky na Karlově univerzitě v Praze. Byl také členem Nobileho výpravy k severnímu pólu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 23136 (26. 2. 1994), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3303) Merta

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 30. 10. 1967
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1967 UN

Pojmenována objevitelem na paměť jeho dědečka Františka Merty (1872-1953), učitele národní školy a pedagogického novináře, spisovatele a překladatele, šiřitele humanistických myšlenek.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 29142 (22. 2. 1997), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3313) Mendel

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 19. 2. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 DG

Pojmenována na památku Gregora Johanna Mendela (1822-1884), rakouského mnicha a botanika, objevitele zákonů genetiky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 23136 (26. 2. 1994), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3336) Grygar

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 26. 10. 1971
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1971 UX

Pojmenována na počest Jiřího Grygara při příležitosti jeho 60. narozenin. Český astronom, působící v Praze, přispěl k našim znalostem o meteorech, kometách a proměnných hvězdách. V České i Slovenské republice je také znám jako velmi úspěšný popularizátor vědeckých poznatků a jako autor několika populárně-vědeckých knih pro veřejnost.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 26424 (5. 1. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3337) Miloš

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 26. 10. 1971
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1971 UG1

Pojmenována na počest Miloše Tichého (nar. 1966), českého astronoma z kleťské observatoře. Je znám svou prací v oblasti planetek a komet, objevy planetek a hlavně potvrzováním a sledováním blízkozemních objektů. V roce 1994 jeho technické znalosti umožnily zdokonalení kleťských pozorování použitím CCD kamer. Jméno navrženo na popud manželky Jany Tiché při příležitosti 15. výročí jeho první studentské práce na Kleti v roce 1984.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 8. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 35481 (28. 7. 1999), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3364) Zdenka

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 5. 4. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 GF

Pojmenována na počest Zdeňky Vávrové za 20 let věnovaných astrometrickému programu na Kleti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 23136 (26. 2. 1994), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3366) Gödel

Objevitel: T. Schildknecht
Datum objevu: 22. 9. 1985
Místo objevu: Zimmerwald
Základní označení: 1985 SD1

Pojmenována po Kurtu Gödelovi (1906-1978), americkém logikovi rakouského původu. Je autorem slavného článku "Über formal unentscheidbare Sätze der Principia Mathematica und verwandter Systeme" (1931). Jeho myšlenky provázely objevitele po mnoho pozorovacích nocí.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 27125 (3. 5. 1996), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Kurt Gödel se narodil v Brně 28. 4. 1906 a žil tam až do maturity; pak odešel na vídeňskou univerzitu studovat matematiku. Do r. 1929 byl československým občanem, ale tehdy mu zemřel otec a on se vzápětí našeho občanství vzdal a byl nadále Rakušan.

V r. 1931 zde publikoval svou slavnou větu o neúplnosti, r. 1935 o bezespornosti axiomu výběru a r. 1937 bezespornosti hypotézy kontinua. Je považován za největšího matematického logika novověku.

Působil na vídeňské univerzitě jako soukromý docent až do anšlusu; brzy poté se za dramatických okolností vystěhoval s manželkou do Princetonu, kde žil až do své smrti 14. 1. 1978. Pracoval v Institute for Advanced Studies a velmi se sblížil s Albertem Einsteinem.

Na rodném domě na Pekařské ulici v Brně byla v srpnu 1993 odhalena Gödelovi pamětní deska.

-jg-


(3386) Klementinum

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 16. 3. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 FA

Pojmenována podle jezuitské koleje sv. Klementa na Starém Městě v Praze. Na počátku 18. stol. zde bylo zbudováno matematické muzeum a astronomická observatoř, jejíž pozorovací věž byla dokončena r. 1722. Klementinum bylo po dlouhou dobu významným střediskem astronomických, meteorologických a geofyzikálních výzkumů a měření. V současné době se zde nachází národní a univerzitní knihovna.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 21130 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3393) Štúr

Objevitel: M. Antal
Datum objevu: 28. 11. 1984
Místo objevu: Piszkéstetö
Základní označení: 1984 WY1

Pojmenována na paměť Ľudovíta Štúra (1815-1856), ideologa a organizátora slovenského národně-osvobozeneckého hnutí, jenž ustavil literární podobu slovenského jazyka. Vynikl jako jazykovědec, filosof, historik, spisovatel, básník, novinář, vzdělavatel a vydavatel. Štúr byl rovněž nadšeným zastáncem česko-slovenské vzájemnosti, slovanské solidarity a humanitní sounáležitosti s důrazem na demokratické hodnoty. Byl aktivním vůdcem během revoluce v letech 1848-1849 a tak vedl národ k obrození z tisícileté poroby, která téměř způsobila ztrátu slovenské identity.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 13608 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3395) Jitka

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 20. 10. 1985
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1985 UN

Pojmenována na počest Jitky Benešové jako uznání její pomoci v programu International Halley Watch.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 23136 (26. 2. 1994), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3412) Kafka

Objevitelé: R. Kirk, D. Rudy
Datum objevu: 10. 1. 1983
Místo objevu: Palomar
Základní označení: 1983 AU2

Pojmenována na počest českého spisovatele Franze Kafky (1883-1924). Ve svých románech a povídkách (z nichž nejznámější jsou "Zámek", "Proces" a "Proměna") popsal Kafka osudové střety obyčejných lidí, utkávajících se ze světem, jenž se stal surrealistickým a nepochopitelně nepřátelským.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 11641 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3419) Guth

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 8. 5. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 JZ

Pojmenována na paměť Vladimíra Gutha (1905-1980), vynikajícího českého astronoma, zakladatele současné československé meteorické astronomie. Začal svou astronomickou dráhu na hvězdárně v Ondřejově a během padesátých let 20. stol. odešel na Slovensko (na Skalnaté Pleso, kde se později stal prvním ředitelem Astronomického ústavu Slovenské akademie věd). Po návratu do Ondřejova byl vedoucím oddělení meziplanetární hmoty. V letech 1952-1958 byl prezidentem 22. komise IAU. Jméno navrhl Ľ. Kresák.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22498 (1. 9. 1993), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3423) Slouka

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 9. 2. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 CK

Pojmenována na památku Huberta Slouky (1903-1973), českého astronoma, dobře známého jako popularizátora astronomie a autora velkého množství knih, článků a přednášek. Slouka byl po dlouhou dobu šéfredaktorem českého časopisu pro astronomy-amatéry "Říše hvězd". Jeho znamenitá kniha "Pohledy do nebe" přitáhla k astronomii mnohé české a slovenské astronomy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22498 (1. 9. 1993), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3424) Nušl

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 14. 2. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 CD

Pojmenována na paměť Františka Nušla (1867-1951). českého astronoma a matematika, ředitele Státní hvězdárny v Praze a dlouholetého předsedy České astronomické společnosti. Jeho hlavním zájmem byla konstrukce astronomických přístrojů pro stanovení zeměpisných souřadnic (cirkumzenitál, diazenitál, radiozenitál aj.) ve spolupráci s J. J. Fričem.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22498 (1. 9. 1993), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3490) Šolc

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 20. 9. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 SV

Pojmenována na počest Ivana Šolce, známého českého vynálezce dvojlomných polarizačních filtrů, užívaných při výzkumu slunečních protuberancí a slunečního povrchu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 25976 (7. 11. 1995), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3492) Petra-Pepi

Objevitel: M. Mahrová
Datum objevu: 16. 2. 1985
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1985 DQ

Pojmenována na počest objevitelčiny dcery při příležitosti jejích 18. narozenin.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 21955 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3515) Jindra

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 16. 10. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 UH2

Pojmenována na památku Lumíra Jindry (nar. 1936), dlouholetého přítele objevitelky, za jeho příspěvek k české farmakologii.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27125 (3. 5. 1996), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3550) Link

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 20. 12. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 YS

Pojmenována na památku Františka Linka (1906-1984), zakladatele a po dobu desíti let ředitele moderní astrofyzikální observatoře v Ondřejově. Link se specializoval na výzkumy ve sluneční astronomii, ve fyzice vysoké atmosféry Země a na studium meziplanetární látky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 26424 (5. 1. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3571) Milanštefánik

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 15. 3. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 EJ

Pojmenována na paměť Milana Rastislava Štefánika (1880-1919), astronoma a meteorologa. Pracoval na observatoři v Meudonu v letech 1905-1907 a navrhl vybudovat novou observatoř na ostrově Tahiti. Obdržel Janssenovu cenu v r. 1907 a Wildovu cenu v r. 1911.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 25976 (7. 11. 1995), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Milan Rastislav Štefánik (1880 až 1919) nebyl pouze voják, generál francouzské armády, letec, diplomat, spoluzakladatel československého státu a přesvědčený čechoslovakista, ale svých prvních mezinárodních úspěchů dosáhl na poli astronomie. V roce 1904 vystudoval na pražské Universitě Karlově astronomii. Ještě toho roku odejel do Paříže, kde se seznámil s Camille Flammarionem, slavným astronomem. Díky jemu mohl pracovat jako astronom na meudonské hvězdárně. Zúčastnil se expedic za pozorováním zatmění Slunce, vybudoval hvězdárnu na Tahiti, studoval sluneční korónu, navrhl nové uspořádání spektroheliografu. Jeho astronomická dráha skončila v roce 1912, kdy mu nebyla přiznána profesura na Karlově universitě, přestože byl v té době nejlepším astronomem Rakousko-Uherska. Další osudy M. R. Štefánika jsou spojeny s francouzskou armádou a s úspěšnou snahou o založení samostatného Československa. Zemřel při příletu do vlasti 4. května 1919. Jeho jménem je pojmenována naše nejstarší lidová hvězdárna v Praze na Petříně.

Jaroslav Soumar


(3592) Nedbal

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 15. 2. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 CT

Pojmenována na památku českého skladatele a dirigenta Oskara Nedbala (1874-1930).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 16443 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3603) Gajdušek

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 5. 8. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 RM

Pojmenována na počest Viléma Gajduška (1895-1977), českého optika a výrobce mnoha vynikajících dalekohledů na českých a slovenských hvězdárnách. Reflektor 0,57m f/5,2 s Gajduškovým primárním zrcadlem se užívá na kleťské observatoři pro CCD pozorování planetek a komet.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 23792 (22. 7. 1994), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3628) Božněmcová

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 25. 11. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1979 WD

Pojmenována na paměť Boženy Němcové (1820-1862), vynikající české spisovatelky, autorky proslulé Babičky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22245 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3630) Lubomír

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 28. 8. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 QN

Známé starobylé slovanské jméno, rozšířené v jižních Čechách.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 25976 (7. 11. 1995), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3636) Pajdušáková

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 17. 10. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 UJ2

Pojmenována na památku Ludmily Pajdušákové (1916-1979), první slovenské astronomky a odbornice ve sluneční astronomii, známé též jako objevitelky pěti komet. Po jistou dobu byla manželkou objevitele a stala se v pořadí třetí ředitelkou Observatoře na Skalnatém Plese a Astronomického ústavu v Tatranské Lomnici.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 26424 (5. 1. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3645) Fabini

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 28. 8. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 QZ

Pojmenována na počest Tatiany Fabini (1943-1989), šéfredaktorky slovenského populárně-vědeckého astronomického časopisu Kozmos a zdroje povzbuzení mnoha amatérských astronomů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 26424 (5. 1. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3701) Purkyně

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 20. 2. 1985
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1985 DW

Pojmenována na paměť J. E. Purkyně (1787-1869), profesora fyziologie ve Vratislavi a v Praze. Objevil fyziologický efekt, dobře známý pozorovatelům proměnných hvězd, jenž způsobuje, že srovnatelná změna jasnosti v červené barvě se jeví větší než v barvě modré.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 26424 (5. 1. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3715) Štohl

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 19. 2. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 DS

Pojmenována na paměť Jána Štohla (1932-1993), známého pro jeho práce v oboru dynamiky meteorů, ředitele Astronomického ústavu SAV a prezidenta 22. komise IAU (Meteory a meziplanetární prach) v letech 1991-1993. Jméno navrhl objevitel podle návrhu astronomů z Astronomického ústavu v Tatranské Lomnici.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 25976 (7. 11. 1995), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3716) Petzval

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 2. 10. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 TG

Pojmenována na paměť Józsefa Misky Petzvala (1807-1891), matematika, profesora a vynálezce působícího na vídeňské univerzitě. Jím navržený objektiv pro portrétní fotografii byl na konci 19. století použit k objevům mnoha planetek. Jméno navrhl objevitel na popud hvězdářů z Astronomického ústavu v Tatranské Lomnici.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 25976 (7. 11. 1995), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Jozef Maximilian Petzval se narodil ve Spišské Belé r. 1807. Působil na vídeňské univerzitě od r. 1837. Zabýval se zejména astronomickou optikou; r. 1840 vypracoval teorii achromatického objektivu, jenž nese jeho jméno.

-jg-


(3727) Maxhell

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 7. 8. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 PQ

Pojmenována na paměť Maximiliana Hella (1720-1792), který se proslavil určením sluneční paralaxy z vlastních pozorování přechodu Venuše před Sluncem v roce 1769. V roce 1755 byl jmenován ředitelem císařské observatoře ve Vídni, připravoval a publikoval významnou sérii astronomických efemerid. Jméno navrhli astronomové z Astronomického ústavu v Tatranské Lomnici.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 26424 (5. 1. 1996), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Maximilián Hell Maximilián Hell, vynikajúci astronóm 18. storočia, sa narodil 15. mája 1720 vo Windschachte (dnešných Štiavnických Baniach) ako syn staviteľa štiavnických teichov Mateja Kornela Hella. Základné vzdelanie nadobudol v rodisku, v štúdiách pokračoval na jezuitskom kolégiu vo Viedni Po skončení štúdia teológie bol vysvätený za kňaza. Získal titul doktora filozofie. V roku 1755 bol M. Hell menovaný za direktora novej viedenskej univerzitnej hvezdárne. Stal sa cisársko-kráľovským astronómom. Observatórium sa pod jeho vedením stalo centrom prírodovedeckého bádania v habsburgskej monarchii. Hell vykonával pravidelné pozorovania planét, Slnka, Mesiaca a hviezd, prednášal vydával astronomické ročenky a kalendáre. Vysoko sa hodnotí Hellove pozorovanie z roku 1761, keď pozoroval prechod Venuše popred slnečný disk. Najväčšou udalosťou v živote M. Hella však bola výprava ktorej cieľom bolo pozorovanie prechodu Venuše popred sl. Disk na dánsky ostrov Vardö. Na základe tohto pozorovania určil Hell pomerne presne paralaxu Slnka a taktiež vzdialenosť Zem-Slnko. Po návrate do vlasti pokračoval v pravidelnom vydávaní periodika "Ephemerides" a v spracovávaní a čiastočnom publikovaní pozorovaní z Dánska. V roku 1771 začína v maďarskom Jágir budovať ďalšiu hvezdáreň.

Hell bol členom viacerých vedeckých organizácií, vydal celkove 26 prác (okrem Ephemerides), zomrel 14. apríla 1792. Pochovaný je neďaleko Videne na cintoríne v Maria Enzersdorfe.

Peter Zbončák


(3730) Hurban

Objevitel: M. Antal
Datum objevu: 4. 12. 1983
Místo objevu: Piszkéstetö
Základní označení: 1983 XM1

Pojmenována na památku Jozefa Miloslava Hurbana (1817-1888), básníka, spisovatele, novináře, vydavatele, kritika, historika a vedoucího ideologa Slovenského národního probuzení. Blízký spolupracovník (a životopisec) Ľudovíta Štúra [viz planetka (3393)] rozvíjel slovenský literární jazyk a organizoval kulturní a vzdělávací akce. Během revoluce v letech 1848-1849 prosazoval slovenské národní a sociální požadavky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 13609 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3732) Vávra

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 27. 9. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 SR1

Pojmenována na počest Antona Alfréda Vávry (nar. 1896), otce objevitelky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22246 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3735) Třeboň

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 4. 12. 1983
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1983 XS

Pojmenována na počest bydliště objevitelky v jižních Čechách.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 16443 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3791) Marci

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 17. 11. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 WV1

Pojmenována na počest Jana Marka Marci z Kronlandu (1595-1667), českého fyzika, matematika, astronoma a lékaře, působícího na Karlově univerzitě v Praze během třicetileté války. Marek předešel Newtona o dvacet let při pečlivém popisu disperse a difrakce světla, barevných efektů na tenkých vrstvách a při výkladu barev duhy. Zabýval se rovněž studiem pružných a nepružných rázů koulí, pohybem kyvadla a pokusy o kvadraturu kruhu. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27733 (28. 8. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3827) Zdeněkhorský

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 3. 11. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 VU

Pojmenována na památku Zdeňka Horského (1929-1988), vynikajícího českého historika pro obor středověké a renesanční astronomie a znalce Keplerova díla. Horský též popsal megalitické nálezy v Čechách, vyložil kosmologické architektonické symboliky gotického Karlova mostu a Nového Města v Praze a stanovil dobu vzniku proslulého orloje na pražské Staroměstské radnici. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27733/30493 (28. 8. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3847) Šindel

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 16. 2. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 DY1

Pojmenována na počest Jana Ondřejův, řečeného Šindel (asi 1375-asi 1456), českého středověkého astronoma, matematika, lékaře a profesora na univerzitách v Norimberku, Vídni a Praze, rektora Karlovy univerzity v Praze. Byl autorem návrhu proslulého a stále funkčního Pražského orloje, sestrojeného mistrem Mikulášem z Kadaně r. 1410. Pojmenování navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27733 (28. 8. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3879) Machar

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 16. 8. 1983
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1983 QA

Pojmenována na počest českého spisovatele a básníka Josefa Svatopluka Machara (1864-1942), jekož dílo je blízké objevitelčině srdci.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 16443 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3887) Gerstner

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 22. 8. 1985
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1985 QX

Pojmenována na paměť fyzika Františka Josefa Gerstnera (1756-1832) a jeho syna Františka Antonína Gerstnera (1795-1840). F. J. Gerstner pracoval na observatořích ve Vídni a v Praze, ale posléze přešel od astronomie k aplikované matematice, fyzice, mechanice a metalurgii. R. 1806 založil Pražskou polytechniku, dnešní České vysoké učení technické. Projektoval koněspřežnou dráhu z Českých Budějovic do Lince. F. A. Gerstner pokračoval ve výstavbě zmíněné dráhy, jež byla dokončena r. 1832 a je považována za první železnici na evropském kontinentě. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27733 (28. 8. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3899) Wichterle

Objevitel: M. Mahrová
Datum objevu: 17. 9. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 SN1

Pojmenována na počest Otty Wichterle (nar. 1913), českého chemika specializovaného na makromolekulární látky. Wichterle proslul díky vynálezu hydrofilních gelů, užívaných při výrobě kontaktních čoček.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22500 (1. 9. 1993), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Otto Wichterle: Nový způsob, jak se dívat na svět
The Guardian, 20. srpna 1998, převzato z Britských listů

Otto Wichterle, který zemřel ve věku 84 let, byl doslova vědec vizionář, který způsobil, že se lidi začali na svět dívat jinak. Vyvinul hydrofilní neboli měkké kontaktní čočky, které nyní po celém světě nosí as 100 miliónů lidí.

Wichterle nebyl prvním člověkem, který vymyslel kontaktní čočky - jako obvykle, prvního to napadlo velkého renesančního umělce Leonarda da Vinciho. Ale Leonardo se nikdy nepokusil kontaktní čočku vyrobit. René Descartes vypracoval matematický základ primitivní kontaktní čočky, ale nejvíce ho zajímalo zvětšování. Před koncem sedmnáctého století navrhovali lidi kontaktní čočky jako korekci pro krátkozrakost a britský astronom John Herschel v devatenáctém století kontaktní čočku popsal. První takové čočky z vyfouknutého skla byly vyrobeny v roce 1888, ale až do roku 1954 neexistovaly kontaktní čočky, které by se daly nosit dlouho. A všechny byly drahé. Wichterle tohle všechno změnil.

Narodil se v Prostějově, který se posléze stal městem v Československu. Byl synem podnikatele, který vyráběl zemědělské stroje. Ve škole se učil řecky a latinsky, což, jak uvedl, vycvičilo jeho mysl "v metodologickém myšlení". V roce 1935 zahájil svou kariéru v pražském Ústavu experimentální organické chemie. Po německém zničení Československa byl ústav uzavřen. Wichterle pracoval pro Baťovy obuvnické závody do svého věznění gestapem v letech 1942-43.

V roce 1945 se Wichterle vrátil k vyučování. V roce 1949, rok po komunistickém převzetí moci, se stal profesorem makromolekulární chemie na pražské univerzitě. Pak, v roce 1952, ve vlaku mezi Olomoucí a Prahou, si povšiml, že čte spolucestující v kupé o kovových náhražkách oka. "Bylo by daleko lepší," řekl Wichterle spolucestujícímu, "vynalézt nějakou umělou hmotu, která by byla kompatibilní s okolní tkání." Ukázalo se, že je spolucestující tajemník komise ministerstva zdravotnictví, která studovala využití umělých hmot v lékařství.

Setkání zpočátku skončilo trapně: Wichterle musel komisi sdělit, že žádný takový materiál nemá, i když jistě něco může vytvořit syntézou. Navrhl, aby jeho oddělení začalo studovat druh polymerů, jimž se říká hydrofilní, neboli vodu milující gel, a ještě než začal, podal patenty na potenciální využívání, jedno z nichž bylo využívání formou měkkých kontaktních čoček. Jeho institutu se tento druh vědecké práce nelíbil, ale Wichterle nalezl partnera v jedné malé laboratoři a v roce 1957 vyzkoušel čočky ve vlastních očích. Byly hrubé, pálily a byly nepříjemné - ale Wichterle viděl okamžitě, že je možno gel využívat ke korekci zraku.

V roce 1958 byl Wichterle v rámci politické čistky vyloučen z univerzity. Vstoupil do Československé akademie věd s cílem pouze dělat základní výzkum. To mu nezabránilo, aby nepokračoval s realizací své vize. Využil mechanické stavebnice svých dětí a motorku od gramofonu a na kuchyňském stole z toho postavil přístroj na výrobu kontaktních čoček.

V roce 1961 vyrobil Wichterle první měkkou kontaktní čočku na světě. V prvních měsících roku 1962 jich Wicheterle s manželkou Lydií, lékařkou, vyrobili 5000. Budoucnost vypadala dobře - a pak se zase zamračilo. Cestoval do zahraničí a ukazoval a vyzkoušel své čočky, i když nikoliv na pacientech. "Reakce byla jednomyslná," řekl posléze listu Prague Post. "Byl to vtip, zajímavá věcička, ale bez širšího využití."

Jakýsi člověk z města Harrisburgu v Pennsylvánii cestoval do Prahy a zakoupil od československé vlády patent za 330 000 dolarů. Pak se nedělo nic, až přijel do Prahy kdosi z National Patent Development Corporation. Tuto organizaci vlastnili dva právníci, kteří se specializovali na nápady ze Sovětského svazu. Nevěděli nic o technologii, ale jeden z nich se zastavil v Praze na jedno Wichterleho předvádění jeho čoček.

"Vyndal jsem si čočku z oka," řekl Wichterle, "hodil jsem ji na zem, stoupl jsem si na ni, pak jsem ji umyl v puse a dal ji zpět do oka." Na právníky to udělalo takový dojem, že koupili práva za milión dolarů. V roce 1967 nalezli na ně amerického kupce ve firmě Bausch and Lamb, která za ně zaplatila tři milióny dolarů. Měkké kontaktní čočky jsou nyní průmyslem o hodnotě mnoha miliard dolarů. Podle Wichterleho vnuka Hynka, který nyní studuje neurobiologii na Rockefellerově univerzitě v New Yorku, vynálezce nikdy nedostal více než desetinu jediného procenta původního honoráře, zaplaceného českéslovenské vládě.

Wichterle se sám díval na tuto finanční ztrátu filozoficky. "Býval bych měl problémy, co dělat s takovým množstvím peněz," řekl později. V roce 1968 byl propuštěn z místa ředitele Ústavu makromulekulární chemie, poté co přijely sovětské tanky, aby potlačily "Pražské jaro". Pokračoval však ve výzkumu a když padl v roce 1989 komunismus, byl zvolen předsedou Československé akademie věd.

Byl autorem 200 patentů z organické chemie, z umělých hmot, syntetických vláken a biolékařského materiálu. Získal množství vědeckých vyznamenání a mezinárodní uznání. V roce 1995 stále ještě pracoval na syntetických čočkách, které by obnovily pacientův zrak po operaci očního zákalu. Patentoval čočku, řekl, "která by se dala vsunout do pacientova oka tak dobře, že by pacient přišel ráno a odešel v poledne - a viděl by. Mít nápad, to není nic zvláštního. Ale ten nápad realizovat - to vyžaduje úsilí."

Otto Wichterle, chemik, nar. 27. října 1913, zemřel 18. srpna 1998


(3905) Doppler

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 28. 8. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 QO

Pojmenována na počest rakouského fyzika Christiana Dopplera (1803-1853), profesora matematiky a geometrie na pražské technice a pozdějšího prvního ředitele Fyzikálního ústavu ve Vídni. Doppler zformuloval dobře známý princip, svazující posuv pozorované vlnové délky s relativním pohybem zdroje vůči pozorovateli, v knize "Über das farbige Licht der Doppelsterne" (O barevném světle dvojhvězd), vydané v Praze r. 1842. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27734 (28. 8. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3949) Mach

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 20. 10. 1985
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1985 UL

Pojmenována na počest Ernsta Macha (1838-1916), profesora fyziky na univerzitách ve Štýrském Hradci a v Praze a později profesora filosofie na univerzitě ve Vídni. Mach se věnoval výzkumům nadzvukových pohybů, výbuchů, elektrických oblouků a zabýval se též filosofickým pozitivismem. Termíny Machovo číslo a Machův princip jsou navždy spjaty s jeho jménem. Pojmenování navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27734 (28. 8. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3978) Klepešta

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 7. 11. 1983
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1983 VP1

Pojmenována na paměť Josefa Klepešty (1896-1976), vynikajícího českého odborníka v astronomické fotografii a jednoho ze zakladatelů České astronomické společnosti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22246 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3979) Brorsen

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 8. 11. 1983
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1983 VV1

Pojmenována na památku Theodora Brorsena (1819-1895), dánského astronoma, jenž proslul svými objevy komet a výzkumy protisvitu. Po studiích a práci v Kielu, Heidelberku a Altoně působil na soukromé hvězdárně barona Johna Parishe ze Senftenberku (Žamberku) ve východních Čechách od r. 1847 do r. 1870. Pojmenování navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27734 (28. 8. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3980) Hviezdoslav

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 4. 12. 1983
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1983 XU

Pojmenována na paměť P. O. Hviezdoslava (1849-1921), nejznámějšího slovenského básníka. Jméno navrhl objevitel podle návrhu astronomů z Astronomického ústavu v Tatranské Lomnici.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 25976 (7. 11. 1995), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3981) Stodola

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 26. 1. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 BL

Pojmenována na paměť A. Stodoly (1859-1942), profesora ETH v Curychu, kde přednášel o konstrukci i projektech rozličných zařízení a přístrojů, jako byla například umělá ruka, kterou navrhl v r. 1915. Jméno navrhl objevitel podle návrhu astronomů z Astronomického ústavu v Tatranské Lomnici.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 25976 (7. 11. 1995), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(3993) Šorm

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 4. 11. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 VV5

Pojmenována na paměť Františka Šorma (1913-1980), předsedy ČSAV v době Mezinárodního geofyzikálního roku, zakladatele a dlouholetého ředitele Ústavu makromolekulární chemie v Praze.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 25976 (7. 11. 1995), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Podle sdělení z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) nebyl František Šorm ředitelem Ústavu makromolekulární chemie, ale právě Ústavu organické chemie a biochemie. Více na stránkách ÚOCHB.

-lv-


(4018) Bratislava

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 30. 12. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 YM

Pojmenována podle hlavního města Slovenska.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 25976 (7. 11. 1995), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Ten prešporský zámok pekný murovaný -
čudujú sa z neho na Dunaj tí páni,
čuduje sa z neho aj záhorský šuhaj;
ako pekne tečie ten povestný Dunaj.
Tí nádherní páni pilnú radu majú,
že oni povestný Dunaj zahatajú;
a tie naše Tatry zďaleka sa smejú:
"Zahatajte, páni, keď máte nádeju!"

Janko Kráľ - Duma bratislavská

Bratislava - hlavné mesto Slovenskej republiky (450 000 obyvateľov - r. 1999), patrí k najmladším hlavným mestám na svete (1. 1. 1993). Malebne sa rozkladá na oboch brehoch Dunaja na styku Podunajskej nížiny, Malých Karpát a Záhorskej nížiny.

Vznikla na križovatke významných historických obchodných ciest. Prvá písomná zmienka je z roku 907, výsady slobodného kráľovského mesta získala 10. 12. 1291 (Ondrej III.), v rokoch 1536 až 1784 bola hlavným mestom Uhorska. Administratívnym centrom Slovenska sa stala v roku 1919, vtedy sa oficiálne zmenil aj názov mesta.

Najstarší názov Bratislavy je z roku 907 "Braslavepurch", latinsky sa uvádza ako Posonium alebo Istropolis, po maďarsky Poszony a nemecky Pressburg. Pomenovanie Bratislava zaviedli štúrovci po roku 1844. Napriek tomu aj dnes však možno nájsť na niektorých novýna niektorých nových mapách vydaných v Maďarsku Bratislavu ako Poszony...

Územie mesta bolo obývané už 4000 rokov pr. n. l. Na území mesta sa našli keltské, rímske a slovanské pozostatky, na základe ktorých je možné Bratislavu považovať za najstaršie mesto na Slovensku.

Niektoré zaujímavosti Bratislavy:

  • Rozloha mesta je 368 km2, hustota obyvateľstva 1223 obyv./km2. Najväčším sídliskom je Petržalka (126 000 obyvateľov, 4400 obyv/km2).
  • S najbližšími metropolami je ideálne spojená Dunajom (Viedeň 60 km, Budapešť 200 km).
  • V roku 1465 bola v Bratislave založená Matejom Korvínom Academia Istropolitana.
  • V roku 1530 bola medzi Bratislavou a Viedňou zriadená prvá pravidelná poštová linka, ktorá spočiatku slúžila len na zasielanie vojenských správ kuriérmi.
  • Prvá korunovácia uhorského kráľa na území Slovenska bola v Dóme sv. Martina 8. 9. 1563 (Maximilián II.). Dovtedy bol korunovačným mestom Stoličný Belehrad, ktorý bol obsadený Turkami. Bratislava bola korunovačným mestom do roku 28. 9. 1830 (Ferdinand V.). Spolu bolo 19 korunovácií.
  • V Primaciálnom paláci sa nachádza najkomplexnejšia séria gobelínov (17. stor.) na svete z anglickej kráľovskej manufaktúry s témou lásky Héry a Leandra.
  • Prvé slovenské noviny vyšli v Bratislave 1.7.1783 (Prešpurské nowiny)
  • Prvý let balónom sa uskutočnil 25. 5. 1784 len rok po bratoch Mongolfierovcoch. Štefan Labík ho absolvoval v teplovzdušnom balóne vlastnej konštrukcie.
  • Prvá konská železnica v Uhorsku (27.9.1840) spájala Bratislavu so Svätým Jurom (15 km), neskôr bola predĺžená až do Trnavy. V Bratislave sa zachovala jedna z najstarších staničných budov na svete.
  • Prvé telefóny v Bratislave boli v roku 1877 (rok po objave G. Bellom), prvá ústredňa (tretia v Uhorsku) v roku 1884.
  • Jedna z najstarších električkových tratí v Európe začala premávať v Bratislave 27. 8. 1895
  • Prvé stále kino bolo zriadené 5. 9. 1905 (Electro-Bioskop).
  • Prvý medzimestský let medzi Bratislavou a Trnavou sa uskutočnil 1. 8. 1908 (Andrej Kvas, priekopník aviatiky). Vzdialenosť 45 km preletel za 58 minút.
  • Prvá pravidelná letecká linka Bratislava-Vajnory a Praha-Kbely (320 km) bola otvorená 28. 10. 1923.
  • Bratislavské hudobné slávnosti sú najväčším a najdlhšie trvajúcim medzinárodným hudobným festivalom, nadviazali na tradíciu Bratislavskej hudobnej jari z prvej polovice 50. rokov 20. stor.
  • Od roku 1967 sa pod záštitou UNESCO v Bratislave organizuje Bratislavské bienále ilustrácií - najväčšia svetový výstava originálov ilustrácií detskej a mládežníckej literatúry.
  • Asymetrický lanový most SNP cez Dunaj (otvorený v roku 1972, dĺžka 423 m, šírka 21 m) je v Európe ojedinelý (druhý tohoto typu na svete).
  • Najvyššia televízna veža (200 m) na vrchu Kamzík je zaujímavá otáčavou reštauráciou s nádhernou panorámou.

Pavol Rapavý


(4023) Jarník

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 25. 10. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 UN

Pojmenována na památku Vojtěcha Jarníka (1897-1970), českého matematika a profesora na Karlově univerzitě v Praze. Zabýval se teorií čísel a byl dobře známý svými pracemi o teorii reálných funkcí. Jeho vynikající učebnice diferenciálního a integrálního počtu byly používány generacemi matematiků a fyziků.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 24121 (19. 10. 1994), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4054) Turnov

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 5. 10. 1983
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1983 TL

Pojmenována podle městečka ve východních Čechách v oblasti zvané Český ráj. Město je známé svou výrobou prvotřídní optiky a rovněž díky brusírnám drahokamů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 26424 (5. 1. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4090) Říšehvězd

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 2. 9. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 RH1

Pojmenována podle českého populárně-vědeckého astronomického časopisu Říše hvězd. Časopis byl původně vydáván Českou astronomickou společností a přináší zprávy o nových objevech astronomie, astrofyziky a kosmického výzkumu jakož i o činnosti českých a slovenských astronomů - amatérů i profesionálů - již po dobu delší než tři čtvrtě století. Návrh J. Tiché, M. Tichého a Z. Moravce.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27734 (28. 8. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4112) Hrabal

Objevitel: M. Mahrová
Datum objevu: 25. 9. 1981
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1981 ST

Pojmenována na počest Bohumila Hrabala (1914-1997), jednoho z nejrenomovanějších současných českých spisovatelů, autora mnoha příběhů a netradičních próz ("Obsluhoval jsem anglického krále", "Příliš hlučná samota", "Harlekýnovy milióny"). Některé jeho práce byly adaptovány pro film, např. "Ostře sledované vlaky".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22500 (1. 9. 1993), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4146) Rudolfinum

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 16. 2. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 DD2

Pojmenována po jedné z nejkrásnějších a nejvýznamnějších neorenesančních budov. Rudolfinum, vybudované v letech 1876-1884, sloužilo původně jako koncertní síň a umělecká galerie a v období 1918-1938 bylo sídlem Českého národního shromáždění. Nyní je opět centrem hudebního života, jako sídlo České filharmonie a hlavní místo konání mezinárodního hudebního festivalu "Pražské jaro".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 24410 (18. 12. 1994), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4176) Sudek

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 24. 2. 1987
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1987 DS

Pojmenována na památku Josefa Sudka (1896-1976), vynikajícího českého fotografa, známého kolekcemi černobílých snímků života v Praze. Jméno navrhl M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31295 (11. 2. 1998), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4190) Kvasnica

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 11. 5. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 JH

Pojmenována na památku Jozefa Kvasnici (1930-1992), československého teoretického fyzika, profesora na Karlově univerzitě v Praze a vedoucího katedry matematické fyziky. Kvasnica studoval nelineární elektrodynamiku, kvantovou teorii pole, statistickou fyziku a teorii plazmy. Je znám jako autor několika učebnic a mnozí studenti pamatují jeho vynikající přednášky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 26929 (4. 4. 1996), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4249) Křemže

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 29. 9. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 SC2

Pojmenována podle malého města v jižních Čechách ležícího severně od vrcholu Kleti. První zmínky o něm jsou z r. 1263 v souvislosti s kostelem sv. Archanděla Michala, jako město pak uváděno od r. 1365. Toto místo bylo osídleno již v dávných dobách. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 29669 (22. 4. 1997), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4250) Perun

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 20. 10. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 UG

Pojmenována na počest slovanského boha hromu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 16444 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4277) Holubov

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 15. 1. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 AF

Pojmenována podle malebné vísky v jižních Čechách ležící severovýchodně od vrcholu Kleti. Blízko Holubova je zřícenina gotického hradu Dívčí Kámen, založeného r. 1349 Rožmberky na místě osídlení z doby bronzové. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec, podpořil M. J. Plavec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 29669 (22. 4. 1997), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4287) Třísov

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 7. 9. 1989
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1989 RU2

Pojmenována podle vesnice v jižních Čechách ležící severovýchodně od vrcholu Kleti. V jeho blízkosti se nalézají zbytky keltského sídliště Abilunon založeného v 1.stol. př. Kr. na strategickém poloostrově na řece Vltava. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 29669 (22. 4. 1997), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Ztotožnění Abilunonu s Třísovem je značně spekulativní. Další (ale značně nepravděpodobnou) domněnkou je, že Abilunon je dnešní Český Krumlov. Abilunon vůbec nemuselo být opevněné hradiště, ale jen trhovní osada. Jiná spekulace je, že Třísov měl jméno Nomisterion.

Ptolemaiova mapa je problematická, protože se dochovala jen "kilometráž" a grafická mapa se nedochovala. Grafická interpretace je až od pozdějších autorů. A zdá se, že pod různými jmény zanesl Ptolemaios do mapy naše území dvakrát.

Petr Juřina


(4318) Baťa

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 21. 2. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 DE1

Pojmenována na počest Tomáše Bati (1876-1932), světoznámého českého obchodníka.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 16444 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4339) Almamater

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 20. 10. 1985
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1985 UK

Pojmenována při příležitosti 650. výročí založení Karlovy univerzity v Praze. Tato nejstarší univerzita ve střední Evropě byla založena r. 1348 Karlem IV. Jméno navrhli J. Tichá, M. Šolc, M. Tichý a Z. Moravec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 30475 (18. 8. 1997), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4342) Freud

Objevitel: E. W. Elst
Datum objevu: 21. 8. 1987
Místo objevu: La Silla
Základní označení: 1987 QQ9

Pojmenována na paměť Sigmunda Freuda (1865-1939), otce psychoanalýzy. Roku 1885 odešel do Paříže a studoval u neurologa Jeana Charcota, který jej přivedl ke studiu hysterie z psychologického pohledu. Tento přístup byl posílen Josefem Breuerem, jenž léčil symptomy hysterie pomocí hypnózy. Brzy nato Freud nahradil hypnózu metodou volných asociací. Jeho známými spisy jsou "Výklad snů" (1900) a "Mojžíš a monoteismus" (1939); ve druhém z nich objasňuje historicko-kulturní problém, jenž ho vždy fascinoval.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 16045 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4369) Seifert

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 30. 7. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 OR

Pojmenována na památku Jaroslava Seiferta, českého básníka a nositele Nobelovy ceny. Jedna z jeho sbírek básní má název "Halleyova kometa".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 25443 (12. 7. 1995), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4405) Otava

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 21. 8. 1987
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1987 QD1

Pojmenována po české řece, která se vlévá do Vltavy poblíž hradu Zvíkov. Otava byla ve starověku a středověku považována za zlatonosnou a perlonosnou.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34620 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4406) Mahler

Objevitel: F. Börngen
Datum objevu: 22. 12. 1987
Místo objevu: Tautenburg
Základní označení: 1987 YD1

Pojmenována na počest velkého rakouského skladatele, dirigenta a operního ředitele Gustava Mahlera (1860-1911). Mahlerovy tvůrčí snahy byly soustředěny zejména v deseti odvážných a neobvyklých symfoniích, doplněných některými sbírkami písní, jako je např. čtyřdílný cyklus "Lieder eines fahrenden Gesellen" (Písně potulného tovaryše) a cyklus "Kindertotenlieder" (Písně o mrtvých dětech)

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 16446 , překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4408) Zlatá Koruna

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 4. 10. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 TH2

Pojmenována podle gotického kláštera a vesnice v jižních Čechách ležící východně od vrcholu Kleti. Cisterciácký klášter Svatá koruna trnová byl založen českým králem Přemyslem Otakarem II. v r. 1263. Jméno Kleť je zde zmíněno v listinách z 13. stol., nyní je v klášteře muzeum. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 29670 (22. 4. 1997), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4552) Nabelek

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 11. 5. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 JC

Pojmenována na počest Jana Nábělka (b. 1908), nejstaršího žijícího člena učitelského sboru z Nového Města na Moravě z období začátku II. světové války.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 26424 (5. 1. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4554) Fanynka

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 28. 10. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 UT

Pojmenována na památku Františky (Fanynky) Burianové (1911-1980), přítelkyně objevitele v těžkých časech na počátku II. světové války. Pojmenování podpořil J. Nábělek.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 26424 (5. 1. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4567) Bečvář

Objevitel: M. Mahrová
Datum objevu: 17. 9. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 SO1

Pojmenována na paměť českého astronoma Antonína Bečváře (1901-1965), zakladatele a prvního ředitele Hvězdárny na Skalnatém plese na Slovensku. Bečvář pozoroval komety, meteory a sluneční fotosféru, ale nejvíce je znám jako autor Atlasu Coeli a podrobnějších atlasů Eclipticalis, Borealis a Australis.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 21956 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Antonín Bečvář prožil většinu svého života v malebném polabském městě, v Brandýse nad Labem, kam se přistěhoval v 16 letech na rodinou zemědělskou usedlost na Nižším hrádku. Zde v Brandýse vybudoval svoji první hvězdárnu, která se záhy stala známým místem astronomické vzdělanosti a mnozí významní astronomové té doby začali Bečváře navštěvovat. Mladý Antonín Bečvář rychle pronikal mezi odbornou astronomickou veřejnost a jeho jméno se stalo symbolem jasné a srozumitelné popularizace královské vědy. Začal pravidelně publikovat v astronomickém časopise Říše hvězd a svým čtenářům nabídl cenné návody na broušení astronomických zrcadel, sestrojení montáže k dalekohledu nebo na stavbu kopule pro vlastní hvězdárnu. Nenabádal ke koupi drahé optiky, ale srozumitelně vysvětloval, jak se skromnými prostředky provozovat astronomii. Záhy měl široký okruh věrných čtenářů.

Antonín Bečvář započal roku 1931 v Brandýse nad Labem meteorologická měření. Ty dodnes vykonává jeho neteř, paní Lída Dvořáková. A tak se brandýská meteorologická stanice může pochlubit velmi dlouhou ucelenou řadou meteorologických pozorování. Sleduje se zde množství slunečního svitu a spadlých srážek, teplota, vlhkost a tlak vzduchu, jsou zde umístěny analyzátory na radioaktivitu. Bečvář v roce 1937, již jako doktor klimatologie, odcestoval na Štrbské Pleso do Vysokých Tater, aby se zde zabýval studiem klimatických změn. Jeho novým domovem se stal lázeňský hotel Kriváň. Ocitl se v novém prostředí, daleko od přátel, daleko od své brandýské hvězdárny. Netrvalo tedy dlouho a na střeše hotelu se objevila kopule hvězdárny. Neúnavný astronom však začal snít o hvězdárně umístěné vysoko v horách. A skutečně se jeho sen o několik let málo později splnil. V letech 1941 - 1943 vyrostla díky Bečvářově nezměrnému úsilí na Skalnatém Plese nová hvězdárna a roku 1943 se Antonín Bečvář stal jejím prvním ředitelem. Horská hvězdárna na Skalnatém Plese, která je třetí nejvýše položenou hvězdárnou v Evropě, se za dobu své existence stala uznávaným vědeckým ústavem a pod jejími kopulemi se vystřídalo mnoho věhlasných astronomů.

Na Skalnatém Dr. Antonín Bečvář položil základ svému budoucímu životnímu triumfu – hvězdným atlasům. V roce 1948 dokončil se svými spolupracovníky svůj první hvězdný atlas - Atlas Coeli, který krátce po českém vydání vyšel i v zahraničí a stal se skutečným fenoménem v oblasti hvězdné kartografie. Po celou dobu svého pobytu v Tatrách se zabýval fotografováním a studiem mraků. Jeho usilovná a systematická práce vyústila v roce 1953 k vydání neobyčejného díla - Atlasu horských mraků. V roce 1951 byl padesátiletý světově uznávaný vědec ze „svého“ Skalnatého propuštěn. Vrátil se zpět do Brandýsa na Labem, opravil si hvězdárničku a započal práci na dalších hvězdných atlasech. V Brandýse nad Labem vytvořil velkolepou trilogii hvězdných atlasů – atlasy Eclipticalis (1958), Borealis (1962) a Australis (1964), které samozřejmě vyšly též v zahraničí.

Dne 10. ledna 1965 Dr. Antonín Bečvář v Brandýse nad Labem zemřel.

Štěpán Kovář


(4573) Piešťany

Objevitel: M. Antal
Datum objevu: 5. 10. 1986
Místo objevu: Piwnice
Základní označení: 1986 TP6

Pojmenována podle města na řece Váh (střední Pováží) na západním Slovensku, 70 km severozápadně od Bratislavy. Piešťany jsou domovem objevitele a mnoha generací jeho předků a zároveň i sídlem proslulých lázní. Doklady o osídlení Piešťan sahají až do paleolitu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27126 (3. 5. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4610) Kájov

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 26. 3. 1989
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1989 FO

Pojmenována podle městečka v jižních Čechách ležícího jižně od vrcholu Kleti, které je putovním místem. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen ve 14. stol. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 29670 (22. 4. 1997), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4662) Runk

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 19. 4. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 HL

Ferdinand Runk (1764-1834) namaloval mnoho obrazů české a rakouské přírody jako dvorní malíř rodiny Schwarzenberků. Nádherný kruhový výhled z kleťské rozhledny ho v roce 1830 inspiroval k pořízení akvarelových vyobrazení tohoto panoramatického pohledu. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 17. 3. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 61763 (22. 1. 2008), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4663) Falta

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 27. 9. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 SM1

Josef Falta (1786-1847) byl inženýr a kartograf na schwarzenberském dvoře v Českém Krumlově. V roce 1831 nakreslil první mapu panoramatických pohledů z kleťské rozhledny, která byla otevřena v roce 1825. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 17. 3. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 61764 (22. 1. 2008), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4671) Drtikol

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 10. 1. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 AK1

Pojmenována na paměť Františka Drtikola (1883-1961), význačného českého fotografa známého svými černobílými portréty v secesním stylu a akty využívajícími geometrických vzorů stínů a světla. Jméno navrhl M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34340 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4691) Toyen

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 7. 10. 1983
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1983 TU

Pojmenována na paměť Toyen (1902-1980), české malířky a grafičky, rozené jako Marie Čermínová. Je známá svou obrazotvornou abstrakcí, nazývanou articismus, vyusťující do surrealistického stylu. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34340 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4698) Jizera

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 4. 9. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 RO1

Pojmenována po české řece pramenící v Jizerských horách a protékající městy Turnov a Mladá Boleslav k soutoku s Labem. Jméno navrhl Z. Moravec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34340 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4702) Berounka

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 23. 4. 1987
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1987 HW

Pojmenována po české řece počínající v Plzni soutokem čtyř řek: Mže, Radbúzy, Úhlavy a Úslavy. Protéká Berounem k soutoku s Vltavou poblíž Prahy. Jméno navrhl Z. Moravec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34340 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Berounka se ve skutečnosti vlévá do Vltavy v Praze, nikoliv poblíž Prahy. Berounka po povodni v polovině 19. století změnila koryto a nyní se vlévá do Vltavy o pár set metrů severněji v Lahovicích.

-lv-


(4781) Sládkovič

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 3. 10. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 TP

Pojmenována na počest Andreje Sládkoviče (1820-1872), slovenského básníka a autora poemy Marina.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 21609 , překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4790) Petrpravec

Objevitel: E. F. Helinová
Datum objevu: 9. 8. 1988
Místo objevu: Palomar
Základní označení: 1988 PP

Pojmenována podle Petra Pravce (nar. 1967), astronoma z ondřejovské observatoře známého pro jeho astrometrickou a fotometrickou práci na poli výzkumu planetek a komet. Specializuje se na blízkozemní objekty a často byl prvním, kdo sledoval objekty objevené v rámci programu NEAT vedeného objevitelkou této planetky po jejich předběžném oznámení na "NEO Confirmation Page" Minor Planet Centra. Ve své dizertaci Pravec ukázal, že světelná křivka blízkozemního tělesa 1994 AW1 nalezeného objevitelkou této planetky silně naznačuje, že jde o binární objekt. Tato planetka je pojmenována u příležitosti svatby Petra Pravce a Kateřiny Macháčové dne 21. června 1997.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 30095 (20. 6. 1997), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4801) Ohře

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 22. 10. 1989
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1989 UR4

Pojmenována po české řece pramenící v Německu poblíž českých hranic a protékající městy Karlovy Vary, Žatec a Louny k soutoku s Labem. Jméno navrhl Z. Moravec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34340 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4823) Libenice

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 4. 10. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 TO3

Pojmenována podle místa zbytků starověké keltské svatyně ve středních Čechách, která má astronomický význam a která je datována do 4. století př. Kr. Jméno navrhl M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34620 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(4824) Stradonice

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 25. 11. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 WL1

Pojmenována po místu starověkého keltského oppida ve středních Čechách nad řekou Berounkou. Bylo osídleno v prvním století př. Kr. a je známo díky pokladu zlatých a stříbrných keltských mincí.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34620 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5026) Martes

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 22. 8. 1987
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1987 QL1

Pojmenována podle Martes martes a Martes foina, neboli kuny lesní a kuny skalní, nádherných zvířátek z čeledi kunovitých (Mustelidae), která žijí v lesích na Kleti. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 10. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34620 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5031) Švejcar

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 16. 3. 1990
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1990 FW1

Pojmenována na počest českého lékaře Josefa Švejcara (1897-1997).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 22505 (1. 9. 1993), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5089) Nádherná

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 25. 9. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1979 SN

Pojmenována na paměť Sidonie Nádherné (1885-1950), baronky z Borutína a autorky Kroniky Vrchotových Janovic. Vytvořila skvostný park okolo zámku ve Vrchotových Janovicích ve středních Čechách a stala se známou jako přítelkyně německého básníka Rainera Maria Rilkeho a rakouského spisovatele Karla Krause. Zemřela jako občanka Velké Británie. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34340 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

V Británii exhumovali ostatky Sidonie Nádherné

(převzato z Lidových novin 19. května 1999)

Po padesáti letech putuje baronka z Vrchotových Janovic zpět do Česka.

Tělesné pozůstatky baronky Sidonie Nádherné byly včera exhumovány a mají být převezeny do Vrchotových Janovic, kde budou 25. května pohřbeny na soukromém hřbitově u rodinného zámku Nádherných. Den předtím se na hřbitově kostela sv. Marie v Denhamu, západně od Londýna, konala vzpomínková akce, které se účastnil i velvyslanec ČR v Británii Pavel Seifter.

Místo odpočinku baronky Nádherné na denhamském hřbitově v mírně zvlněné krajině Chilterns je velmi působivé; do žulového náhrobního kamene je vytesáno barončino jméno s daty narození 1. prosince 1885 a úmrtí, 30. září 1950 - a slova Kde domov můj, kde vlast má v češtině i angličtině.

Nikdo, ani přívětivý hrobník Eric Evans, který exhumaci prováděl, nevěděl, proč byla baronka Sidonie Nádherná, katolička, pochována právě tam, na hřbitově anglikánské církve. Řekl jen, že k pochování na denhamském hřbitově člověk nemusí být anglikán.

Český velvyslanec v Británii Pavel Seifter, který zhruba patnáct přítomných u barončina hrobu uvítal, krátce shrnul její pohnutý život. Baronka Nádherná - plným jménem Sidonie Amálie Karolína Julie Marie Nádherná z Borutína byla velmi zajímavá a zároveň rozporuplná osobnost. Narodila se na zámku ve Vrchotových Janovicích a proslavila se především jako patronka umělců.

Neobvyklá šlechtična

Svůj deník si psala anglicky - několik výňatků z něho přečetla u hrobu novinářka a spisovatelka Lesley Chamberlainová. Baronka Sidi, jak jí říkali přátelé, se již od raného věku intenzivně zajímala o literaturu, divadlo a umění. Ze svého zámku s překrásným parkem proto učinila otevřený dům pro významné tvůrčí osobnostimezi jejími častými hosty byl Karel Čapek, malíř Max Švabinský, básník Rainer Maria Rilke, architekt Adolf Loos, hudební skladatelka hraběnka Dora Pejacsewichová, vnučky prezidenta Masaryka, hrabě Max Lobkowicz se svou manželkou Gillian a mnozí další.

Lesley Chamberlainová poznamenala, že Sidonie uvázla v aristokratické pasti; byla nucena hledat si nápadníka z řad aristokracie, nicméně nebyla schopna se do žádného dostatečně vhodného aristokrata zamilovat. Již od mládí měla ráda židovského vídeňského novináře a spisovatele Karla Krause.

Soudobé předsudky jí však neumožňovaly, aby se za Krause provdala. V dubnu 1920, ve svých čtyřiatřiceti letech, se stala chotí hraběte Maxe Thun-Hohensteina, s nímž se prý seznámila při bruslení ve Vídni. Nicméně ještě téhož roku se rozešli. Podle legendy to bylo proto, že led, na němž hrabě Max předváděl Sidonii své bruslařské umění, roztál, a spolu s ním roztála i jejich láska.

O této legendě vyprávěla v jedné z malebných hospůdek paní Eva Kantůrková, ředitelka odboru literatury a knihoven českého ministerstva kultury. Ve svém hlavním proslovu, u barončina hrobu, Eva Kantůrková vylíčila jak Sidonii Nádherné nepřál ani jeden z totalitních režimů - po okupaci v březnu 1938 německé úřady přeměnily její zámek a prostory kolem něho ve vojenský objekt a komunistický režim po nechvalně známém vítězství pracujícího lidu v únoru 1948 její zámek a okolí nechal vyplundrovat a zchátrat.

Teprve mnohem později přešel zámek Nádherných do péče Národního muzea a začala v něm pravidelná expozici českého národopisu.

Zůstane jen žulová deska

Kdo byl iniciátorem myšlenky návratu pozůstatků baronky Sidonie Nádherné do vlasti po téměř padesáti letech? Podle Evy Kantůrkové, velvyslance Seiftera a dvou rakouských diplomatů, kteří byli na denhamském hřbitově rovněž přítomni, tato myšlenka vznikla už před několika lety, v souvislosti s obnovením zájmu ve Vídni o dílo Karla Krause a se zveřejněním korespondence mezi Krausem a Sidonií Nádhernou. Významně se o tuto myšlenku zasloužil i v Británii žijící český novinář Bedřich Rohan.

Hrobník Evans řekl, že československé velvyslanectví projevilo o hrob Sidonie Nádherné zájem ještě před sametovou revolucí. Brzy poté se přihlásili i Rakušané a Němci.

V Praze a Vrchotových Janovicích bude ve dnech 25. a 27. května pořádáno mezinárodní sympozium věnované baronce Sidonii Nádherné a Karlu Krausovi, který se rovněž narodil v Čechách, i když pak strávil prakticky celý život ve Vídni.

Milan Kocourek


(5103) Diviš

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 4. 9. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 RP1

Pojmenována na paměť českého vědce, premonstrátského mnicha a kněze Prokopa Václava Diviše (1698-1765), který byl známý svými experimenty s elektřinou. Dne 15. června 1754 vztyčil svůj "meteorologický stroj" na pozemku jeho vikářství poblíž Znojma na jižní Moravě. Byl to druh bleskosvodu sestávající z asi 400 železných špicí na deskách na vysoké tyči. Jeho záměrem bylo odčerpat elektřinu z bouřkových mraků a svést ji do země po řetězech a tak předcházet bleskům. Diviš také využíval elektřinu v lékařství. Pojmenování navrhli J. Tichá a M. Šolc při příležitosti 300. výročí jeho narození.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34621 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

V roce 1760 nastalo na jižní Moravě velké sucho, jehož příčinou byl podle názoru místních lidí právě Divišův meteorologický stroj. Vtrhli tedy na faru a hromosvod strhli. Téhož roku ve Filadelfii přihlašuje bleskosvod jako vynález Američan Benjamin Franklin.

-lv-


(5122) Mucha

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 3. 1. 1989
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1989 AZ1

Pojmenována na paměť Alfonse Muchy (1860-1939), českého malíře, grafika a dekorativního umělce, který žil též v Paříži a v USA. Jeho práce je plným rozkvětem secesního stylu, jak je zřejmé z jeho plakátů Sarah Bernhardtové, ilustrací a šperků. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34621 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5221) Fabribudweis

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 16. 3. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 FB

Pojmenována po českém středověkém astronomovi, fyzikovi a teologovi Wenceslausovi (Václavovi) Fabri de Budweis (asi 1460-1518), známém zejména jako sestavovatel ročenek. Po univerzitní dráze v Lipsku se vrátil do svého rodného města - nynějších Českých Budějovic, kde je připomínán jako jedna z nejvýznamnějších místních středověkých intelektuálních osobností.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27734 (28. 8. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5228) Máca

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 3. 11. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 VT

Pojmenována na paměť Jana Mácy, spolužáka a dobrého přítele objevitelky, za jeho přispění k ochraně přírody.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27128 (3. 5. 1996), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5250) Jas

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 21. 8. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 QF

České pojmenování pro jasnost, ale též připomínka zkratky Jihočeské astronomické společnosti, založené r. 1928. Společnost se soustředila zejména na vzdělávání a popularizaci astronomie a k tomu cíli zřídila v r. 1937 Hvězdárnu v Českých Budějovicích. Také zbudování observatoře na vrcholu hory Kleť bylo inspirováno členy JAS. Hvězdárna požívá od r. 1950 státní podpory a je řídícím pracovištěm a správcem archivu observatoře na Kleti. Jméno navrhl M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27734 (28. 8. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5268) Černohorský

Objevitel: L. Kohoutek
Datum objevu: 26. 10. 1971
Místo objevu: Bergedorf
Základní označení: 1971 US1

Český fyzik Martin Černohorský (nar. 1923) přednášel základní kurz fyziky několika generacím studentů Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a stal se také prvním rektorem Slezské univerzity v Opavě. Prosazuje vysoké standardy vzdělávání a etiky ve společnosti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 8. 2013, citace byla zveřejněna v MPC 83582 (25. 4. 2013), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5275) Zdislava

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 28. 10. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 UU

Pojmenována podle sv. Zdislavy (1220-1252), šlechtičny, která zasvětila svůj život dobročinnosti. Je oblíbenou svatou paní Marie Mácové, ženy spolužáka objevitelky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27128 (3. 5. 1996), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5318) Dientzenhofer

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 21. 4. 1985
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1985 HG1

Kryštof Dientzenhofer (1655-1722) a jeho syn Kilián Ignác (1689-1751) patřili mezi vůdčí architekty a stavitele českého baroka. Jejich kostely a kláštery v Praze stejně jako v celé zemi jsou stále součástí české krajiny. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41934 (9. 1. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5363) Kupka

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 19. 10. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1979 UQ

Pojmenována na počest Františka Kupky (1871-1957), českého malíře a grafika, po roce 1906 občana Francie. Je považován za jednoho ze zakladatelů abstraktního umění, jak ukazují jeho "Příběhy černé a bílé", "Amorpha" a "Kosmické jaro". Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 8. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34621 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5423) Horahořejš

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 16. 2. 1983
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1983 DC

Petr Hora Hořejš (nar. 1938) je český novinář, scénárista a autor románů. Napsal třináctidílnou sérii o české historii "Toulky českou minulostí".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 95308 (29. 8. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5425) Vojtěch

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 20. 9. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 SA1

Pojmenována na počest Václava Vojtěcha (1901-1932), českého cestovatele a antarktického výzkumníka. V roce 1929 se stal prvním Čechoslovákem, který vkročil na Antarktidu. Tato planetka také připomíná sedmdesáté výročí jeho účasti v Byrdově expedici. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34621 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Výpravy Američana Richarda E. Byrda do Antarktidy jsou známé i u nás. První Byrdova výprava byla v letech 1928-1930, kdy Byrd dobyl jižní pól (popsáno v knize S Byrdem na jižní točně - též česky). Druhou popisuje jeho vynikající kniha Sám a sám, kdy strávil zcela osamocen polární noc 1934 na předsunuté meteorologické základně.

-lv-


(5514) Karelraška

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 29. 1. 1989
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1989 BN1

Karel Raška (1909-1987) byl český lékař a epidemiolog, známý jako "otec konceptu epidemiologické bdělosti". Anglická královská lékařská společnost mu udělila Jennerovu medaili.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 95308 (29. 8. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5552) Studnička

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 16. 9. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 SJ1

Pojmenována na památku Františka Josefa Studničky (1836-1903), profesora matematiky na Karlově univerzitě v Praze, který se věnoval také astronomii a meteorologii. Je známý jako autor několika učebnic a populárních článků. Svou práci započal jako přednášející v Českých Budějovicích v letech 1862-1864. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31295 (11. 2. 1998), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5583) Braunerová

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 5. 3. 1989
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1989 EY1

Zdenka Braunerová (1858-1934), malířka a grafička, je známá svými krajinomalbami, pohledy na historickou Prahu a návrhy knih. Je považována za první českou profesionální malířkou. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41934 (9. 1. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5712) Funke

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 25. 9. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1979 SR

Jaromír Funke (1896-1945) byl český fotograf, známý svými obrázky architektury a krajin vycházejících z funkcionalismu. Jméno navrhl M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42355 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5719) Křižík

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 7. 9. 1983
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1983 RX

Český elektroinženýr a vynálezce František Křižík (1847-1941) zkonstruoval v roce 1881 obloukovou lampu a roku 1891 první elektrickou dráhu v Praze roku 1891. Významně přispěl k eletrifikaci Čech. Jméno navrhli Zdeněk Moravec a Miloš Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36945 (23. 11. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Křižíkova elektrická tramvaj ze zahájení provozu 18. července 1891. Křižíkova tramvaj. Zdroj: Dopravní podnik hl. m. Prahy

-lv-


(5757) Tichá

Objevitelé: C. U. Cesco, A. R. Klemola
Datum objevu: 6. 5. 1967
Místo objevu: El Leoncito
Základní označení: 1967 JN

Pojmenována na počest Jany Tiché, české astronomky a od r. 1992 ředitelky observatoře na Kleti. Pod jejím vedením se program astrometrického sledování planetek a komet modernizoval zavedením CCD kamery, počítačů a katalogů. Jméno navrženo jejím manželem Milošem Tichým.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27128 (3. 5. 1996), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5768) Pittich

Objevitel: E. Bowell
Datum objevu: 4. 10. 1986
Místo objevu: Anderson Mesa
Základní označení: 1986 TN1

Pojmenována na počest Eduarda M. Pitticha (1940) z Astronomického ústavu SAV v Bratislavě. Pittich pracuje v oboru dynamiky a vývoje komet a zabývá se také pohyby prachových částic na heliocentrických drahách a jejich ovlivněním tlakem slunečního záření. Podílel se na vybudování astronomické a geofyzikální observatoře Komenského univerzity v Modre-Pieskoch a věnuje se též popularizaci astronomie jako úspěšný autor populárně-vědeckých knih. Zdůvodnění poskytl H. Rickman.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27460 (1. 7. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5797) Bivoj

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 13. 1. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 AA

Tento objekt typu Amor je pojmenován po významném hrdinovi starých českých mýtů, známém svou velkou odvahou a dalšími kladnými vlastnostmi. Bivoj skolil holýma rukama obrovského divokého kance a zachránil úrodu a životy jeho lidu. Později se seznámil a oženil s Kazi, nejstarší dcerou knížete Kroka. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27735 (28. 8. 1996), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5804) Bambinidipraga

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 9. 9. 1985
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1985 RL1

Bambini di Praga je český dětský pěvecký sbor. Sbormistři Blanka a Bohumil Kulínští vytvořili repertoár zaměřený od klasické hudby po lidové písně mnoha zemí, které navštívili.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40701 (23. 5. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Protože citace je omezena na asi 50 slov v angličtině, nevešla se tam poslední navrhovaná věta. Martin Šolc z Astronomického ústavu UK nám ji poslal a zde ji uvádíme v původním znění:

The topic "Universe" they mastered in their own way - by recording a CD "Heavenly voices".

Což by se dalo do češtiny přeložit takto:

Téma "vesmíru" zvládli svou vlastní cestou - nahrávkou CD "Nebeské hlasy".

-lv-


(5894) Telč

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 14. 9. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 RM1

Telč, městečko na hranici jižních Čech a Moravy, bylo založeno ve dvanáctém století. Historické centrum Telče je od roku 1992 zaneseno do seznamu světového dědictví kulturních a přírodních památek UNESCO. Jméno navrhl Miloš Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36945 (23. 11. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5897) Novotná

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 29. 9. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 SZ1

Pojmenována na památku Jarmily Novotné-Daubkové (1907-1994), české operní pěvkyně, která od roku 1948 žila ve Spojených státech, kde byla 16 sezón členkou Metropolitní opery v New Yorku. Je také známá "Lidickými písněmi", výběrem českých a moravských lidových písní, které natočila s Janem Masarykem v roce 1942. Jméno navrhla J. Tichá u příležitosti devadesátého výročí narození Novotné.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 29671 (22. 4. 1997), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5910) Zátopek

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 29. 11. 1989
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1989 WH4

Pojmenována na počest významného československého běžce na dlouhých tratích, Emila Zátopka (nar. 1922). Během dvanácti let překonal osmnáct světových rekordů a získal pět olympijských medailí: stříbro v roce 1948 a zlato roku 1952 na trati 5 km, zlato v letech 1948 a 1952 na desetikilometrové trati a zlato za maraton v roce 1952. Jméno planetky ctí také jeho ženu Danu (nar. 1922), která získala olympijské zlato za hod oštěpem v roce 1952. Jméno navrhl G. V. Williams, který identifikoval pozorování tohoto objektu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27735 (28. 8. 1996), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(5946) Hrozný

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 28. 10. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 UC1

Pojmenována na paměť Bedřicha Hrozného (1879-1952), českého archeologa, orientalisty a jazykovědce. Rozluštil chetitský jazyk a dokázal jeho příslušnost ke skupině indoevropských jazyků. Jméno navrhl M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 1. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 38195 (24. 1. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Bedřich Hrozný se narodil v Lysé nad Labem, gymnázium vystudoval v Kolíně, kdy se naučil základům hebrejštiny a arabštiny, na vídeňské univerzitě se věnoval i dalším orientálním jazykům, především asyrštině, aramejštině, etiopštině, sanskrtu a sumerštině. Pozornost věnoval studiu klínového písma, které bylo ve třetím až prvním tisíciletí př. Kr. rozšířeno po celém území Mezopotámie, stejně jako v Malé Asii a Persii, a jímž byly zaznamenány písemné projevy starověkých Sumerů, Akkadů (Asyřanů a Babyloňanů), Peršanů i Chetitů. Orientalistiku studoval ještě na berlínské univerzitě.

V roce 1906 byl v Malé Asii (asi 150 km severovýchodně od Ankary) německou expedicí objeven velký archiv chetitských králů, který obsahoval množství hliněných tabulek popsaných již známým klínovým písmem, ale neznámou řečí, která vzdorovala mnoha badatelům. Bedřich Hrozný uprostřed první světové války předkládá rozluštění tohoto problému současně s prvním stručným nárysem mluvnice tohoto jazyka, jímž byl, jak se ukázalo, jazyk chetitský. Kromě toho Hrozný zjistil, že chetitština patří ke skupině tzv. indoevropských jazyků, a je tedy příbuzná s řečtinou, latinou, indickými jazyky apod. V roce 1925 se Hroznému podařilo při vykopávkách v Malé Asii objevit asi 1000 hliněných tabulek, popsaných klínovým písmem a obsahujících smlouvy a dopisy asyrských kupců.

-lv- podle poznámky v knize Starověké Řecko, SPN, Praha 1960.


(5958) Barrande

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 29. 1. 1989
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1989 BS1

Francouzský geolog a paleontolog Joachim Barrande (1799-1883) studoval geologické vrstvy v Čechách, ve kterých odhalil značné množství a bohatou rozmanitost života ve starších prvohorách. Jméno navrhl M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 1. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 38195 (24. 1. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Joachim Barrande měl v Praze za hospodyni matku našeho básníka Jana Nerudy. Podle některých názorů je Barrande pravým otcem Jana Nerudy.

-lv-


(5998) Sitenský

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 2. 9. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 RK1

Ladislav Sitenský (nar. 1919) je český fotograf-krajinář, známý též svými fotografiemi z 2. světové války, kdy byl technikem u české perutě britského královského letectva (RAF). Jméno navrhl M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 11. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41567 (11. 11. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6060) Doudleby

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 19. 2. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 DX

Pojmenována po vesnici v jižních Čechách jižně od Českých Budějovic. Poprvé byla zmíněna jako místo slovanského opevnění nad Malší v roce 981. Na tomto místě byl postaven gotický kostel sv. Vincence. Oblast Doudlebska je známa žijícími tradičními lidovými obyčeji včetně masopustů. Jmeno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34341 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6064) Holašovice

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 23. 4. 1987
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1987 HE1

Pojmenována po vesnici v jižních Čechách severně od Kleti. Holašovice jsou výjimečně nedotčeným a dobře udržovaným příkladem tradiční středoevropské vesnické architektury obsahujícím mnoho budov z osmnáctého a devatenáctého století v místním stylu známém jako jihočeské lidové baroko. Od roku 1998 jsou Holašovice zaneseny do seznamu UNESCO světového dědictví kulturních a přírodních míst. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34341 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6076) Plavec

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 14. 2. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 CR

Pojmenována na počest Mirka J. Plavce (nar. 1925), českého astronoma, žijícího od r. 1969 v USA, profesora astronomie na kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Své první práce věnoval meteorickým rojům, ale je též dobře znám pro své výzkumy těsných dvojhvězd, zejména pak přenosu hmoty ve dvojhvězdách. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec, jenž pozoroval tuto planetku na Kleti v opozici r. 1994, těsně předtím, než dostala pořadové číslo.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 25654 (9. 9. 1995), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6086) Vrchlický

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 15. 11. 1987
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1987 VU

Jaroslav Vrchlický (1853-1912), vlastním jménem Emil Frída, byl český básník a jeden z nejplodnějších českých spisovatelů. Jeho díla zahrnují lyrickou i epickou poezii, divadelní hry a české překlady významných evropských autorů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 101215 (4. 9. 2016), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6149) Pelčák

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 25. 9. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1979 SS

Oldřich Pelčák (nar. 1943) byl československý kandidát na kosmonauta, člen týmu československých kosmounautů spolu s Vladimírem Remkem. Jméno navrhl M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 11. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41567 (11. 11. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6175) Cori

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 4. 12. 1983
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1983 XW

Carl Ferdinand Cori (1896-1984) a Gerty Theresa Cori (1896-1957) byli američtí biochemici narozeni v Praze, tvořili manželský tým, který studoval vliv hormonů na přeměnu cukrů v živočišných organismech. V roce 1947 obdrželi Nobelovu ceny za chemii. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40701 (23. 5. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Potkali se na pražské univerzitě a brzy objevili soulad svých povah a zájmů a těšili se ze společného studia, výletů a lyžování. Jejich štěstí bylo však přerušeno světovou válkou a uprostřed ní Carla poslali na italskou frontu, kde málem přišel o život. Šťastně se však vrátil a stihl dokončit studium na pražské německé lékařské fakultě spolu s Gerty; oba byli promováni v roce 1920.

Nedbajíce odporu rodičů, vzali se v srpnu 1920 u sv. Josefa ve Vídni s úmyslem zůstat tu natrvalo. Carl pracoval jako farmakolog na univerzitě, Gerty v dětské nemocnici. Vídeň však jejich očekávání zklamala: rozčarováni měrou cynismu a hloubkou morálního úpadku v klinické praxi rozhodli se jednou provždy pro základní výzkum, ale naděje na placené místo tu byla mizivá; nadto ve vyhladovělé poválečné Vídni Gerty málem oslepla z podvýživy. A tak se Coriovi v roce 1922 sebrali a odešli za moře odhodlali se ke kroku šťastnému pro ně i pro vědu. Odešli do USA, kde zpočátku ve Státním ústavu pro výzkum zhoubných nemocí ve městě Buffalo a od roku 1931 na Washingtonově univerzitě v Saint Louis průkopnickou prací v oblasti metabolismu sacharidů výrazně posunuli hranice lidského poznání. Na starou vlast nezanevřeli jedinému synovi dali v roce 1936 jméno Carl Thomas na počest prvního československého prezidenta a pevně mu vštípili "strč prst skrz krk", na čemž tento Američan dodnes zakládá českou konverzaci. Pro Gerty bylo Saint Louis poslední stanicí 26. října 1957 tam její život ukončila choroba vlekoucí se celé desetiletí. Carl ve svém posledním působišti na Harvardu přežil svou ženu o sedmadvacet let; zemřel v Cambridge ve státě Massachusetts 20. října 1984.

Coriho cyklus či cyklus kyseliny citronové

Ozve-li se dnes kdekoli ve světě "Cori ester", "Cori cycle" nebo "Cori disease", každý odborník rozumí. Ví, kterou důležitou sloučeninu, který významný kruhový děj látkové přeměny a kterou jeho vrozenou poruchu tyto názvy označují.

Zpravidla už nemyslí na to, že všechny objevili v Saint Louis dva emigranti z Prahy Gerty a Carl a že tento příspěvek pokroku biochemie a medicíny potvrdila v roce 1947 Nobelova cena "za objev průběhu katalytické konverze glykogenu". Jsou jen dvě místa na zemi, kde se událo všechno podstatné v jejich životě Saint Louis a před ním Praha. V Praze se oba Coriovi narodili, v Praze spolu vystudovali, v Praze byli promováni, v Praze pak zanechali své rodiče a sourozence.

Úryvek z článku v LN 9. března 2000, jehož autorem byl Pavel Čech z Ústavu anatomie 3. lékařské fakulty UK


(6221) Ducentesima

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 13. 4. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 GO

Pojmenování oslavuje dvoustou očíslovanou planetku objevenou na Kleti. Toto latinské jméno je inspirováno klasickými ženskými jmény z průkopnických dob hledání planetek v devatenáctém století. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27735 (28. 8. 1996), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6234) Sheilawolfman

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 30. 9. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 SF

Polská rodačka Sheila Wolfman (Sala Fajerman, 1930-2005) byla jedním dětí přeživších holocaust. Jako jedna z prvních v srpnu 1945 byla propuštěna z Prahy do severní Anglie a představena v knize The Boys Martina Gilberta (1997). Později žila v Montrealu a v Cliftonu ve stáně New Jersey. Jméno navrhl(a) L. Feiler.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 27. 6. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 54173 (23. 5. 2005), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6266) Letzel

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 4. 10. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 TB3

Pojmenována na paměť Jana Letzela (1880-1925), českého architekta inspirovaného secesním stylem, který v letech 1907 až 1923 pracoval v Japonsku. V roce 1915 projektoval hirošimskou obchodní výstavní halu, která se stala nejelegantnější budovou ve městě. Světově proslulou se stala jako Genbaku dóm (Atomový dóm), poté, co byla její ruina ponechána jako věčný symbol hirošimské tragédie ze 6. srpna 1945. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 10. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34342 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Budova, kterou navrhl český architekt Jan Letzel, před druhou světovou válkou pod různými názvy sloužila jako výstavní místo na podporu průmyslu a obchodu hirošimské prefektury. Otevřena byla 5. dubna 1915 a brzy se stala známou jako příklad moderní západní architektury v Japonsku.

Ráno 6. srpna 1945 byla na Hirošimu svržena atomová bomba, která explodovala ve výšce asi 580 metrů, přibližně 160 metrů jihovýchodně od budovy. Všichni lidé v budově byli zabiti výbuchem a tepelnou vlnou, kopule budovy se zhroutila. Budova jako taková nebyla zcela zničena, což je dáno právě velkou blízkostí od hypocentra výbuchu, tlaková vlna zde nezasáhla plnou silou z boku. Po válce se město rozhodlo ruiny budovy zachovat pro další generace jako připomínku tragédie a důležitosti udržení míru.

V roce 1996 byl Genbaku dóm vyhlášen za památku UNESCO.

Japonské slovo genbaku znamená atomová bomba. Je to zkrácená podoba původního genši-bakudan (genši=atom, bakudan=bomba).


(6281) Strnad

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 16. 9. 1980
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1980 SD

Antonín Strnad (1747-1799) byl třetím ředitelem klementinské observatoře v Praze. Denní meteorologická měření, která započal v roce 1775, probíhají dodnes. Zachránil gotický orloj na pražské radnici. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42355 (9. 3. 2001), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6311) Porubčan

Objevitel: H. E. Holt
Datum objevu: 15. 9. 1990
Místo objevu: Palomar
Základní označení: 1990 RQ2

Pojmenována na počest Vladimíra Porubčana (nar. 1940) z Astronomického ústavu SAV, Bratislava. Porubčan se zabývá pozorováním a rozborem pozorování meteorických rojů. Jeho společné práce s Jánem Štohlem o komplexu meteorických rojů Taurid jsou všeobecně oceňovány. Porubčan se aktivně podílel na organizaci mezinárodních konferencí "Meteoroidy a jejich mateřská tělesa" ve Smolenici v r. 1992 a zejména pak "Meteoroidy" v r. 1994 v Bratislavě. Návrh a zdůvodnění připravil H. Rickman.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27462 (1. 7. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6379) Vrba

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 15. 11. 1987
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1987 VA1

Karel Vrba (1845-1922) byl profesorem mineralogie na Karlově universitě v Praze a zakladatelem mineralogické sbírky Národního musea v Praze, včetně meteoritů. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41028 (26. 7. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6385) Martindavid

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 5. 3. 1989
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1989 EC2

Martin Alois David (1757-1836), čtvrtý ředitel klementinské observatoře v Praze, zorganizoval rozsáhlá měření zeměpisných souřadnic v Čechách. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42355 (9. 3. 2001), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6426) Vanýsek

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 2. 3. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 ED

Pojmenována na počest Vladimíra Vanýska (nar. 1926), českého astronoma, emeritního profesora astrofyziky na Karlově univerzitě v Praze. Jeho práce se zabývají fyzikou a chemií komet, mezihvězdnou hmotou a také kosmologií. V letech 1972-1986 vedl katedru astronomie a astrofyziky na Karlově univerzitě, poté byl tři roky profesorem v Bamberku na univerzitě v Erlangen a v Norimberku. V letech 1970-1973 byl prezidentem komise č. 15 při IAU. Během posledního návratu Halleyovy komety byl členem řídící skupiny IHW a specialistou pro fotometrii a polarimetrii. Jméno navrhl objevitel, podpořili J. Tichá a Z. Moravec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 25979 (7. 11. 1995), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6441) Milenajesenská

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 9. 9. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 RR2

Pojmenována na paměť Mileny Jesenské (1896-1944), význačné české novinářky a prostřednice mezi českou a německou kulturou v Čechách. Za svou politickou účast a odboj byla vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde zemřela. Je známa svou korespondencí s pražským spisovatelem Franzem Kafkou (Dopisy Mileně). Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34342 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6508) Rolčík

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 22. 8. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 QM

Viktor Rolčík (1884-1954) byl český optik a výrobce dalekohledů. Hlavní dalekohled Hvězdárny České Budějovice, 0,31m reflektor, byl zhotoven Rolčíkem v roce 1937. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41028 (26. 7. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6516) Gruss

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 3. 10. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 TC2

Český astronom Gustav Gruss (1854-1922) byl vedoucím Astronomického ústavu české části Karlovy univerzity v Praze v letech 1891-1914. Studoval spektroskopii proměnných hvězd. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40701 (23. 5. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6539) Nohavica

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 19. 8. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 QG

Pojmenována na počest Jaromíra Nohavici (nar. 1945), českého zpěváka, básníka a skladatele.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 1. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 33385 (8. 12. 1998), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6540) Stepling

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 16. 9. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 SL1

Pojmenována na památku Josepha Steplinga (1716-1778), zakladatele a prvního ředitele astronomické observatoře na jezuitské koleji v Praze v Klementinu (1751). Je též znám zavedením Newtonovy fyziky v Praze. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31296 (11. 2. 1998), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6550) Parléř

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 4. 11. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 VO5

Od roku 1356 vedl německý stavitel Petr Parléř (~1333-1399) stavbu gotického chrámu sv. Víta v Praze. Díla vytvořená Parléřovou rodinou jsou známá v české i německé středověké architektuře. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36945 (23. 11. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6583) Destinn

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 21. 2. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 DE

Pojmenována na počest Emy Destinnové (1878-1930), české operní pěvkyně, která je považována za jednu z nejlepších sopranistek na počátku dvacátého století, zejména společně s vynikajícím tenoristou Enricem Carusem. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 29671 (22. 4. 1997), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6584) Ludekpesek

Objevitel: E. Bowell
Datum objevu: 31. 3. 1984
Místo objevu: Anderson Mesa
Základní označení: 1984 FK

Luděk Pešek (1919-1999) byl švýcarský astronomický malíř a spisovatel známý vědecky realistickými ilustracemi publikovanými v National Geographic (1969-1973). Napsal několik románu a ilustroval knihy jako Planety sluneční soustavy (1963). Jméno navrhl W. K. Hartmann

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 39650 (20. 3. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Luděk Pešek se narodil v roce 1919 v Kladně, v Praze studoval umění a geologii. Je považován za zakladatele tzv. space art (kosmického umění). Další informace a obrázky jsou na http://spaceart.net/pesek

-lv-


(6586) Seydler

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 28. 10. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 UK1

Pojmenována na památku Augusta Seydlera (1849-1891), profesora astronomie a teoretické fyziky na Karlově univerzitě v Praze. V r. 1886 založil astronomický ústav na české části Univerzity Karlovy. Několik jeho prací se zabývá nebeskou mechanikou a výpočtem drah planetek a komet. Jméno navrhla J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 30477 (18. 8. 1997), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6596) Bittner

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 15. 11. 1987
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1987 VC1

Adam Bittner (1777-1844), pátý ředitel klementinské observatoře v Praze, zavedl v Praze časový míč, který denně o poledni spadl. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42355 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6597) Kreil

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 9. 1. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 AF1

Karl Kreil (1798-1862), šestý ředitel klementinské observatoře v Praze, vykonával geomagnetická měření v císařství rakousko-uherském. Později byl ředitelem Ústředního ústavu meteorologického a geomagnetického ve Vídni. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42355 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6692) Antonínholý

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 18. 4. 1985
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1985 HL

Antonín Holý (1936-2012) byl proslulý český chemik, který se významně podílel na vývoji antivirotik používaných k léčení HIV a hepatitidy typu B. Je autorem více než 400 vědeckých prací a byl vyznamenán řadou ocenění několika univerzit doma i v zahraničí.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 94384 (2. 6. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6700) Kubišová

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 12. 1. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 AO1

Pojmenována na počest české zpěvačky Marty Kubišové (nar. 1945).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 33787 (2. 2. 1999), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6701) Warhol

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 14. 1. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 AW1

Americký malíř a filmový tvůrce Andy Warhol (Andrew Warhola, 1928-1987) byl vůdčím představitelem hnutí pop-artu. V 60. letech 20. století přitáhl pozornost výstavou tisků překvapivě obyčejných vyobrazení. Warhol též pracoval na experimentálních undergroundových filmech.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36945 (23. 11. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Andy Warhol alias Andrej Varchola se narodil v Pittsburgu slovenským rodičůmm, kteří odešli do Ameriky z vesnice Miková u Medzilaborců v roce 1913.

-lv-


(6712) Hornstein

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 23. 2. 1990
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1990 DS1

Karl Hornstein (1824-1882), osmý ředitel klementinské observatoře v Praze, studoval dráhy planetek včetně nerovnoměrností v jejich distribuci, které byly později nazvány Kirkwoodovými mezerami. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42356 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6717) Antal

Objevitelé: F. Börngen, L. D. Schmadel
Datum objevu: 10. 10. 1990
Místo objevu: Tautenburg
Základní označení: 1990 TU10

Pojmenována na počest slovenského astronoma Milana Antala (1935), jenž po více než 38 let byl pracovníkem observatoří na Skalnatém Plese a v Hurbanově. Antal, jenž proslul jako znamenitý pozorovatel komet a planetek, určil přesné fotografické polohy pro tisíce objektů. Roku 1973 pozoroval dva výbuchy komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Z planetek, které objevil, dostalo šest definitivní čísla. Je zakládajícím členem a místopředsedou Společnosti generála Štefánika, založené r. 1989 na počest Milana Rastislava Štefánika (1880-1919), jenž svého času působil jako asistent na observatoři v Meudonu. Pojmenování navrhl prvý z objevitelů planetky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 26767 (5. 3. 1996), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6768) Mathiasbraun

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 7. 9. 1983
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1983 RY

Mathias (Matyáš) Bernard Braun (1684-1738) byl nejvýznamnější sochař barokního období v Čechách. Jeho známou prací jsou alegorie ctností a neřestí na zámku Kuks. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40701 (23. 5. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6769) Brokoff

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 15. 2. 1985
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1985 CJ1

Otec a syn, Jan (1652-1718) a Ferdinand Maxmilian (1688-1731) Brokoffové byli významní sochaři barokního období v Čechách. K jejich známým pracem patří i některé sochy na Karlově mostě v Praze. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40702 (23. 5. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6774) Vladheinrich

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 4. 11. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 VH5

Vladimír Václav Heinrich (1884-1965) byl český astronom, profesor a vedoucí Astronomického ústavu Karlovy univerzity v Praze v letech 1919-1934. Studoval nebeskou mechaniku a některé jeho práce se zabývaly pohyby planetek typů Hecuba a Trojan. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40702 (23. 5. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6801) Střekov

Objevitel: Z. Moravec
Datum objevu: 22. 10. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 UM1

Pojmenována po hradu nacházejícím se poblíž města Ústí nad Labem v severních Čechách. Hrad založený v roce 1318 se tyčí nad řekou Labe na strmé skále vysoké 100 metrů a je dominantou města. Díky své výhodné pozici nebylo město nikdy dobyto. Střekov je také název části města, kde se objevitel narodil.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 26933 (4. 4. 1996), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6802) Černovice

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 24. 10. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 UQ2

Pojmenována podle místa, kde objevitel trávil své mládí. Založeno ve 14. stol. v nádherné krajině Českomoravské vysočiny v jižních Čechách. Věnováno rodičům objevitele.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 27736 (28. 8. 1996), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6822) Horálek

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 28. 10. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 UO

Petr Horálek (nar. 1986) je český astronom, popularizátor astronomie, vášnivý fotograf a jeden z fotografických ambasadorů Evropské jižní observatoře (ESO). Cestuje po celém světě, aby pozoroval zatmění Slunce a Měsíce. Jeho úchvatné fotografie zachycují krásy noční oblohy a její harmonii s pozemskou přírodou.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 95803 (28. 9. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(6928) Lanna

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 11. 10. 1994
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1994 TM3

Pojmenována na památku Vojtěcha Lanny (1805-1866), známého českého podnikatele. Přispíval k rozvoji průmyslu a obchodu v jižních a středních Čechách. Většina jeho činností - stavba lodí a mostů - byla těsně spojena s řekou Vltavou.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 30477 (18. 8. 1997), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7114) Weinek

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 29. 11. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 WN7

Ladislaus Weinek (1848-1913), devátý ředitel klementinské observatoře v Praze, spolupracoval s Küstnerem při objevu pohybu pólu. Vydal měsíční atlas na základě fotografií z Lickovy hvězdárny. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42356 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Původně László Weinek. Narozen v Budapešti 13. února roku 1848. Ladislav Weinek byl typickým občanem Rakouska-Uherska. Základní a střední školy absolvoval v Maďarsku. Později studoval ve Vídni (1865 - 1873). Pozoroval na hvězdárně v Lipsku (od roku 1875), doktorát získal v roce 1879 v Jeně. Poté byl povolán do Prahy a 1. 10. 1883 jmenován ředitelem hvězdárny v Klementinu a profesorem astronomie na německé Karlově universitě. Pod jeho vedením se začalo v Praze velmi intenzivně pozorovat. Říkalo se o něm, že to byl původně snad Slovák Vaněk, který se ovšem později hlásil k německému občanství. V roce 1893 mu byl udělen titul doktor honoris causa na universitě v Berkeley (USA).

Prof. Dr. Ladislav Weinek v bývalém astronomickém muzeu v Klementinu Světově významný měřeními kolísáním výšek pólů v poslední dekádě 19. století. Tím přispěl k měření pohybu pólů (uskutečnil jedny z prvních měření pohybu zemského pólu) a tím i pohybu zemské osy uvnitř Země. Byl především pozorovatelem, dbal na systematičnost a přesnost pozorování. Určoval polohy planetek. Zpřesnil zeměpisnou polohu Klementina. Mimo astronomických pozorování byla pečlivě prováděna měření meteorologická, dále pozorování magnetická absolutní, zvláště měření horizontální složky magnetické intenzity. Dále se prováděla měření magnetické deklinace a inklinace.

Ladislav Weinek zhotovil první fotografický snímek létavice, tedy meteoru, dne 27. listopadu 1885 na pražské hvězdárně, čímž vlastně předznamenal jedinečný projekt evropské celooblohové bolidové sítě. Vydal fotografický atlas Měsíce o dvou stech stranách, 1. sešit roku 1897, 10. sešit roku 1900. Tato publikace byla ve světě dosti ceněna. Byl autorem četných vědeckých prací, hlavně selenografických. Ladislav Weinek byl ředitelem hvězdárny v Klementinu až do své smrti. Zemřel 14. listopadu 1913. Na jeho počest pojmenován kráter na Měsíci.

Zdislav Šíma a Heny Zíková


(7115) Franciscuszeno

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 29. 11. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 WO7

Franciscus Zeno (1734-1781), druhý ředitel klementinské observatoře v Praze, byl paleontologem a profesorem matematiky na pražské univerzitě. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42356 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7118) Kuklov

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 4. 11. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 VD5

Kuklov je vesnička v jižních Čechách severozápadně od Kleti. Nalézají se zde působivé zbytky gotického kostela a kláštera z první poloviny šestnáctého století a zbytky hradu ze století čtrnáctého. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42356 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7127) Stifter

Objevitelé: F. Börngen, L. D. Schmadel
Datum objevu: 9. 9. 1991
Místo objevu: Tautenburg
Základní označení: 1991 RD3

Pojmenována podle slavného rakouského vypravěče Adalberta Stiftera (1805-1868). Během mládí stráveného na Šumavě se formoval jeho talent. Poté žil a studoval v okolí Benediktinského opatství v Kremsmünsteru, později ve Vídni a v Linci. Ve svých vynikajících románech (Hvozd, Horský křištál, Pozdní léto a Vítek) mistrovsky ztvárnil popis krajiny. Stifter dokázal jemně a cituplně popsat vztah mezi člověkem a přírodou. Pojednával také otázky vzdělání, lásky a zbožnosti, zabýval se také malířstvím a vědou. Detailně popsal průběh úplného zatmění Slunce 8. července 1842, jak jej pozoroval z Vídně.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 29149 (22. 2. 1997), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7171) Arthurkraus

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 13. 1. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 AT1

Baron Arthur Kraus (1854-1930) byl člověk mnoha zájmů včetně nových technologií, sportu a aviatiky. Založil a sponzoroval lidovou hvězdárnu v Pardubicích v roce 1912, pozoroval sluneční skvrny a zejména působil jako horlivý populatizátor astronomie. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42356 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7204) Ondřejov

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 3. 4. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 GH

Pojmenována podle obce vzdálené 35 km jihovýchodně od Prahy, kde se nachází nejstarší aktivní astronomická observatoř v České republice. Ondřejovská observatoř byla založena v roce 1898 a v roce 1953 byla sloučena s Astronomickým ústavem, nyní patřícím k Akademii věd České republiky. Je to první očíslovaná planetka objevená z ondřejovské observatoře.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 29149 (22. 2. 1997), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Objevy planetek na Ondřejově jsou vedlejším produktem programu fotometrického studia blízkozemních asteroidů pomocí 65cm dalekohledu z Ondřejovské observatoře. Tento program běží od roku 1993, tehdy však ještě k objevům nových těles v jeho rámci nedocházelo; nejprve se musela dostatečně zvládnout technologie, získat zkušenosti a přijít na opravdu všechny možnosti dalekohledu ve spojení se CCD detektorem. První planetka, kterou se podařilo účinně sledovat a ke které se podařilo získat dostatek měření k výpočtu její přesné dráhy, byla objevena v prosinci 1994. Jedná se o asteroid s předběžným označením 1994 XB5 a jde o první plně uznatelný objev planetky z Ondřejova.

Planetka (7204) byla objevena 3. dubna 1995. Tehdy samozřejmě ještě své definitivní číslo neměla; dostala předběžné označení 1995 GH. Sledovali jsme ji a měřili její přesné pozice v jarních měsících roku 1995, znovu se nám ji podařilo pozorovat i o rok později při její další opozici na jaře a v létě 1996. Přesně určená dráha umožnila G. V. Williamsovi propátrat databázi dříve pozorovaných ale zase ztracených asteroidů: nalezel její pozorování na dvou dřívějších opozicích, nejstarší dokonce z roku 1980. To umožnilo další zpřesnění dráhy a planetka 1995 GH se tak kvalifikovala mezi dobře sledované; v září 1996 jí bylo přiděleno definitivní číslo 7204. V únoru 1997 pak byl Komisí 20 Mezinárodní Astronomické Unie schválen návrh na její pojmenování a jméno obce Ondřejov se tak dostalo na oblohu, kde si vzhledem ke svému významu pro rozvoj České i světové astronomie zaslouží být.

Planetka (7204) Ondřejov obíhá mezi drahami Marsu a Jupitera s oběžnou dobou 4,36 roku. Je to pravděpodobně blok skály nepravidelného tvaru o velikosti zhruba 8 km. Kdyby byl Ondřejov v jejím středu, ohraničovala by planetku z jedné strany řeka Sázava a z druhé pak například Struhařov. V ideální opozici je pozorovatelná jako objekt o jasnosti 16,5 mag, většinou je však slabší, mezi 17 a 20 mag. Je tedy řádově stotisíckrát slabší než nejslabší hvězdy viditelné pouhým okem. Kromě její přesné dráhy a přibližné velikosti o ní zatím není nic dalšího známo. Je-li zajímavá některými svými vlastnostmi nebo materiálem, z něhož je složena, zůstává tedy na dalších budoucích výzkumech.

-pp-


(7218) Skácel

Objevitel: J. Květoň
Datum objevu: 19. 9. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1979 SK

Jan Skácel (1922–1989), český básník jihomoravského původu, byl jedním z nejoblíbenějších českých básníků minulého století. Psal o lidském životě, lásce, morálních hodnotách, snech a přírodě v básních nebo jen čtyřverších, jako je Naděje s bukovými křídly. V roce 1989 byl Skácel obdržel německé mezinárodní literární ocenění - Petrarkovu cenu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 106499 (5. 10. 2017), překlad -ls]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7226) Kryl

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 21. 8. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 QJ

Pojmenována na památku Karla Kryla (1944-1994), českého zpěváka a skladatele, který od r. 1969 žil v Německu a pracoval v rádiu Svobodná Evropa. Jeho písně byly přijaty jako symbol svobody pro mnoho mladých lidí v dřívějším Československu. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31297 (11. 2. 1998), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7328) Casanova

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 20. 9. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 SC1

Giovanni Giacomo Casanova (1725-1798) byl spisovatel, špion a diplomat, král italských dobrodruhů. Životopisem "Histoire de ma vie" si získal pověst archetypu svůdce žen. Poslední roky života strávil v Čechách jako knihovník na zámku Dux, nyní Duchcov. Jméno navrh M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 1. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 38196 (24. 1. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7332) Ponrepo

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 4. 12. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 XJ5

Viktor Ponrepo, rozený jako Dismas Šlambor (1858-1926), byl zakladatelem prvního stálého kina v Praze roku 1907. Jméno navrhl M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42356 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7334) Sciurus

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 17. 8. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 QV

Sciurus vulgaris and Sciurus carolinensis jsou veverky, zvířata žijící zejména na vrcholcích stromů v parcích a lesích okolo mnoha hvězdáren včetně hvězdáren na Kleti a v Českých Budějovicích. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42356 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7390) Kundera

Objevitel: Kleť
Datum objevu: 31. 8. 1983
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1983 QE

Pojmenována na počest Milana Kundery (nar. 1929), českého romanopisce, dramatika a básníka. Jeho díla jsou směsicí komedie života a politické kritiky. Jeho známému románu "Nesnesitelná lehkost bytí" se dostalo mezinárodní proslulosti díky filmu, který byl podle něj natočen. Od roku 1975 žije ve Francii. Jméno navrhla J. Tichá podle návrhu M. Šidlichovského.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 1. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 33386 (8. 12. 1998), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7391) Strouhal

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 8. 11. 1983
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1983 VS1

Pojmenována na památku Vincence Strouhala (1850-1922), profesora experimentální fyziky. Založil a vybudoval fyzikální ústav na české části Karlovy univerzity (1907). Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31297 (11. 2. 1998), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7403) Choustník

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 14. 1. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 AV1

Choustník je hrad založený v polovině třináctého století. Za bratrů Beneše a Jana z Choustníku byly vybudovány dva podobné paláce se čtvercovými věžemi. Choustník je vzácný případ dvojhradu. Byl opuštěn v sedmnáctém století. Jméno navrhl M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42357 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7440) Závist

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 3. 1. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 SA1

Pojmenována po místu nejdůležitějšího starověkého keltského oppida v Čechách. Je situováno jižně od Prahy, skládá se ze dvou částí pojmenovaných Hradiště a Šance. Bylo založeno v šestém století př. Kr. a zničeno bylo o pět století později. Valy, kamenné zdi, příkopy a akropole jsou nejpůsobivějšími zbytky ukazující keltskou historii objevitelovy rodné země od založení po dnešní časy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34625 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Závist je na jižním okraji Prahy; zatímco Šance jsou ještě v Praze, Hradiště je už za hranicemi města. Na Závisti jsou základy nejstarší známé kamenné architektury v Čechách. Závist byla umístěna na strategické poloze nad soutokem Berounky a Vltavy (Berounka po povodni v polovině 19. století změnila koryto a nyní se vlévá do Vltavy o pár set metrů severněji v Lahovicích).

Plán keltského oppida na Závisti (z knihy Lubora Poka - Fraganeo)

Na přelomu 6. a 5. století př. Kr. zde vzniklo starokeltské hradiště, sídlo významného vládce minimálně středních Čech. V té době proudily na hradiště dovezené předměty z jižního světa Řecko, Řím, Etrurie). Záhy po velkolepé přestavbě (kamenná architektura) hradiště vyhořelo (cca 380 př. Kr.) a bylo na téměř dvě století opušteno. Kolem roku 180 př. Kr. zde keltští Bójové založili nejstarší oppidum v zaalpské oblasti a jako významné centrum potom existovalo minimálně do roku 50 př. Kr., kdy bylo střediskem keltských řemesel, mincovnictví, je zde řada dokladů obchodních kontaktů, importy (především římské), i víno v amforách, nalezeny byly též doklady znalosti písma.


Hlava héroa ze Závisti, pochází zřejmě ze starší doby a jeví stopy antických vlivů (z knihy Lubora Poka - Fraganeo)

Závist je největší dosud známé keltské oppidum u nás a jedno z největších vůbec. Zbytky byly patrné z řeky ještě v 17. století. Ve století 20. pak proběhl archeologický výzkum - akropole byla rozkopána, ale nálezy nejsou dosud úplně zpracovány. Památka bohužel nebyla vhodným způsobem zakonzervována a zpřístupněna veřejnosti; odhalené zbytky jsou tak vystaveny erozi přírodní i lidské.

Petr Juřina a -lv-



(7441) Láska

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 30. 7. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 OZ

Pojmenována na památku Václava Lásky (1862-1943), českého astronoma, geofyzika, geodeta a matematika, profesora na Karlově univerzitě v Praze a zakladatele geofyzikálního výzkumu v Československu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 30478 (18. 8. 1997), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7490) Babička

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 31. 7. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 OF1

Pojmenována na paměť Marie Macháčové (1922-1998) a Marie Petrželové (1912-1998), babiček objevitelovy ženy; a na paměť Emilie Dudkové (1914-1977) a Aloisie Pravcové (nar. 1917), babiček objevitele. Jméno této planetky je také věnováno všem babičkám, jež mají tradičně velkou roli při výchově českých dětí. Tato role je také zobrazena v románu Boženy Němcové "Babička", který je založen na spisovatelčiných prožitcích z dětství.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 32789 (5. 10. 1998), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7492) Kačenka

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 21. 10. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 UX

Pojmenována podle Kateřiny Macháčové (nar. 1975), která byla stálým zdrojem podpory objeviteli této planetky během jeho práce na výzkumu blízkozemních objektů. Toto pojmenování vstupuje v platnost v předvečer jejich svatby dne 21. června 1997.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 30101 (20. 6. 1997), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7493) Hirzo

Objevitel: J. Tichá
Datum objevu: 24. 10. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 US2

Pojmenována po Hirzovi (?-1275), rytíři českého krále Přemysla Otakara II. a zdatném lokátorovi českých měst a hradů. Hirzo založil královské město České Budějovice na soutoku řek Vltavy a Malše v roce 1265. V Českých Budějovicích je domov objevitelky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 29673 (22. 4. 1997), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Lokátor byl bohatý člověk, který zorganizoval a zaplatil stavbu měst, hradů apod. Potom za to pravidelně dostával něco z daní. Asi něco jako profesionální zakladatel měst - podnikatel.

-lš-


(7496) Miroslavholub

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 27. 11. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 WN6

Pojmenována podle Miroslava Holuba (1923-1998), českého imunologa, básníka a esejisty. Významným výsledkem jeho výzkumu byla monografie "Imunologie nahých myší". Jeho jemná poezie kombinuje svět vědy se světem každodenní lidské zkušenosti, příkladem je jeho kniha "Předurčen k létání". Jméno navrženo objevitelem podle návrhu J. Tiché.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 1. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 33387 (8. 12. 1998), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7498) Blaník

Objevitel: Z. Moravec
Datum objevu: 16. 1. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 BF

Pojmenována po kopci ve středních Čechách, který se nachází zhruba 50 km jihovýchodně od Prahy. Podle mýtu zde spí vojsko sv. Václava, které přijde na pomoc českému národu v jeho nejtěžších dobách.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 29673 (22. 4. 1997), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7532) Pelhřimov

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 22. 10. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 UR1

Pelhřimov je jihočeské město, založené ve třináctém století, kde objevitel navštěvoval střední školu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 11. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41567 (11. 11. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7623) Stamitz

Objevitelé: C. J. van Houten, I. van Houten-Groeneveld (na deskách pořízených T. Gehrelsem)
Datum objevu: 17. 10. 1960
Místo objevu: Palomar
Základní označení: 9508 P-L

Pojmenována po německo-českém houslistovi a skladateli Johannu Wenzelu Antonu Stamitzovi (1717-1757). Hrál v orchestru během korunovace Karla VII ve Frankfurtu v roce 1742. Kurfiřt Carl Theodor pozval Stamitze do Mannheimu vést jeho orchestr. Jako autor 74 symfonií se Stamitz stal zakladatelem mannheimské hudební školy a ovlivnil Haydna, Mozarta a Beethovena.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 30802 (16. 10. 1997), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7631) Vokrouhlický

Objevitel: E. Bowell
Datum objevu: 20. 11. 1981
Místo objevu: Anderson Mesa
Základní označení: 1981 WH

Pojmenována na počest Davida Vokrouhlického (nar. 1966), českého fyzika na Univerzitě Karlově v Praze, který vyvinul nové fyzikální modely pro negravitační síly působící na malé planetky a meteoroidy. Především studoval tzv. Jarkovského efekt, který způsobuje pomalý posun drah do resonancí v hlavním pásu planetek a který je důležitým mechanismem pro dopravu meteoritů k Zemi. Jméno navrhl a citaci napsal P. Farrinella.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 8. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 35486 (28. 7. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7669) Malše

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 4. 8. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 PB

Pojmenována podle jihočeské řeky, na jejímž soutoku s Vltavou leží hvězdárna České Budějovice.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31297 (11. 2. 1998), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7670) Kabeláč

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 20. 8. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 QJ

Pojmenována na počest Miloslava Kabeláče (1908-1979), vynikajícího českého skladatele a pedagoga v oblasti moderní vážné hudby. Prokázal vysoké morální kvality v složitém období historie naší země. Jméno navrhl otec objevitelky, Jaroslav Šaroun, který byl Kabeláčovým studentem skladby.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31027/31045 (14. 12. 1997), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7671) Albis

Objevitel: Z. Moravec
Datum objevu: 22. 10. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 UK1

Latinský název pro jednu z hlavních evropských řek, známou v Německu jako Elbe a v Čechách jako Labe. Pramení v Krkonoších v České republice, protéká Drážďany v Německu ke svému ústí v Hamburku. Jejím nejvýznamnějším přítokem je Vltava (něm. Moldau), na které leží Praha.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31297 (11. 2. 1998), překlad -mw-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7694) Krasetín

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 29. 9. 1983
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1983 SF

Krasetín je vesnička východně od Kleti. Je to nejbližší vesnice ke kleťské hvězdárně. Jméno navrhl Miloš Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45232 (28. 3. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7695) Přemysl

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 27. 11. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 WA1

Pojmenována podle mytického hrdiny Přemysla, zvaného Oráč. Oženil se s kněžnou Libuší a oba se stali mýtickými zakladateli královské dynastie Přemyslovců, kteří vládli v Čechách do roku 1306. Za nejvýznamnější členy této dynastie jsou považováni čeští králové Přemysl Otakar I. (?-1230) a Přemysl Otakar II. (?-1278). Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 32095 (10. 6. 1998), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7699) Božek

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 2. 2. 1989
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1989 CB4

Josef Božek (1782-1835) byl hodinářským mistrem v pražském Klementinu a tvůrce astronomických chronometrů. Zkonstruoval také první parní stroj v Čechách. Jeho syn Romuald (1814-1898) rekonstruoval orloj na pražském Starém Městě.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 27. 11. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 47163 (20. 11. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7701) Zrzavý

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 14. 10. 1990
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1990 TX8

Jan Zrzavý (1890-1977) byl český malíř, grafik a ilustrátor, známý svými imaginárními lyrickými krajinkami a postavami. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42357 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7711) Říp

Objevitel: Z. Moravec
Datum objevu: 2. 12. 1994
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1994 XF

Pojmenována po kopci ve středních Čechách (459 m n.m.) nacházejícím se asi 30 km severně od Prahy. Když mýtický předek Čechů, praotec českého národa, přišel do Čech, vystoupil na tuto horu, rozhlédl se a rozhodl zůstat tady, protože země je bohatá a úrodná.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31298 (11. 2. 1998), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7739) Čech

Objevitel: L. Brožek
Datum objevu: 14. 2. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 CE

Pojmenována na paměť Eduarda Čecha (1893-1960), českého matematika, profesora Karlovy univerzity v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Jedna z jeho prací, O bikompaktních prostorech, zavedla to, co dnes nazýváme Čechovy-Stoneovy kompaktifikace regulárních topologických prostorů. Výzkum v topologii byl základní, ale jeho dílo bylo též významné při vývoji funkcionální analýzy. Jméno navrhli J. Tichá a Z. Moravec na četné podněty z Karlovy univerzity.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34344 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

V angličtině se používá výraz "Stone-Cech compactification...", v češtině ovšem "Čechovy-Stoneovy...".

-lv-


(7791) Ebicykl

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 1. 3. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 EB

Ebicykl je od roku 1984 tradiční prázdninová aktivita skupiny astronomů, kteří jezdí na kolech (bicyklech) po České i Slovenské republice navštěvovat různé hvězdárny. Ebicykl je symbolické slovo zahrnující bicykl a Ptolemaiovy epicykly.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 11. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41567 (11. 11. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7796) Járacimrman

Objevitel: Z. Moravec
Datum objevu: 16. 1. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 BG

Pojmenována na počest Járy Cimrmana, fiktivního českého génia. Podobně jako Leonardo da Vinci byl dramatikem, skladatelem, básníkem, malířem, všestranným vědcem, vynálezcem, polárním badatelem, sportovcem, prvním mužem na Měsíci, atd. Přestože jeho jméno není zmíněno v žádné encyklopedii, jeho dílo je zkoumáno v Divadle Járy Cimrmana v Praze. Toto divadlo je vedeno slavnými cimrmanology Z. Svěrákem a L. Smoljakem, kteří návrh jména schválili.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31298 (11. 2. 1998), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7799) Martinšolc

Objevitel: Kleť
Datum objevu: 24. 2. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 DW1

Pojmenována na počest Martina Šolce (nar. 1949), českého astronoma a od roku 1987 vedoucího Astronomického ústavu Univerzity Karlovy v Praze. Jeho práce se zabývá kosmickým prachem, kometárním prachem a isotopy. V letech 1986-1987 se účastnil se na vyhodnocování dat z misí Vega a Giotto ke kometě 1P/Halley. V současnosti spolupracuje na projektu ISO s Ústavem pro jadernou fyziku (Institut für Kernphysik) v Heidelbergu. Mnoho času věnuje výuce. Zabývá se též historií české astronomie společně se svou ženou Alenou Šolcovou (nar. 1950). Jméno navrhli objevitelé J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34344 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7846) Setvák

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 16. 1. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 BJ

Pojmenována na počest Martina Setváka (nar. 1958), meteorologa a vedoucího družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu v Praze, u příležitosti jeho čtyřicátých narozenin dne 14. února 1998. Jeho hlavním profesionálním zaměřením jsou konvektivní bouře, ale jeho dlouholetým koníčkem je astrofotografie. Tato planetka ctí také jeho ženu Stáňu Setvákovou (nar. 1967), pracovnici pražského planetária. Jméno navrhli objevitel a J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31298 (11. 2. 1998), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7849) Janjosefrič

Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
Datum objevu: 18. 4. 1996
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1996 HR

Pojmenována na počest Jana Friče (1863-1897) a Josefa Friče (1861-1945), dvou bratrů, kteří založili ondřejovskou hvězdárnu. Dne 21. ledna 1898, rok po náhlé smrti Jana, započal Josef uskutečňovat jejich společný sen o založení astronomické observatoře. Koupil pozemek a přijal Janovo jméno jako své druhé křestní jméno. Observatoř se rozrostla během dvacátého století a stala se mezinárodně uznávanou. V Ondřejově Josef Jan Frič společně s Františkem Nušlem objevili efekt anomální refrakce a vyvinuli astrogeodetické přístroje, jako je známý Nušl-Fričův cirkumzenitál pro určování zeměpisných souřadnic. Jméno navrhl M. Kopecký, astronom a archivář ondřejovské observatoře.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31027 (14. 12. 1997), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7867) Burian

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 20. 9. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 SB1

Český malíř Zdeněk Burian (1905-1981) byl znám svými malbami a ilustracemi pravěké fauny a flory. Jméno navrhli M. Tichý a J. Borovička.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40702 (23. 5. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7896) Švejk

Objevitel: Z. Moravec
Datum objevu: 1. 3. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 EC

Pojmenována podle románové postavy Jaroslava Haška, českého spisovatele a humoristy (1883-1923). Jeho "dobrý voják" Josef Švejk je oddaný rozpadajícímu se rakousko-uherskému monarchistickému režimu, ale díky své prostotě (nebo snad důvtipnosti) pomáhá odhalovat jeho trhliny.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34344 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7897) Bohuška

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 12. 3. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 EL1

Pojmenována na počest matky objevitelky, Bohumily Šarounové, s poděkováním za její toleranci a podporu v životě i práci objevitelky. Tato planetka byla objevena v den matčiných narozenin.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31027/31045 (14. 12. 1997), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7967) Beny

Objevitel: Z. Moravec
Datum objevu: 28. 2. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 DV2

Pojmenována na paměť Michala 'Benyho' Böhma (1968-1998), spolužáka a spolubydlícího na Karlově univerzitě a velkého přítele objevitele.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34344 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(7999) Nesvorný

Objevitel: E. Bowell
Datum objevu: 11. 9. 1986
Místo objevu: Anderson Mesa
Základní označení: 1986 RA3

Pojmenována na počest Davida Nesvorného (nar. 1969), českého teoretického astronoma, působícího nyní na Univerzitě v Sao Paulu, který přispěl k novým důležitým objevům o chaotických jevech v hlavním pásu planetek, jejich úloze ve vyprazdňování resonančních mezer, utváření populace hlavního pásu a přenosu objektů na dráhy křížící dráhu Marsu. Zejména studoval analyticky i numericky dříve neznámé působení třítělesových resonancí a pomalé, difuzní procesy. Citaci napsal na žádost objevitele P. Farinella.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 8. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 35489 (28. 7. 1999), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(8020) Erzgebirge

Objevitelé: F. Börngen, L. D. Schmadel
Datum objevu: 14. 10. 1990
Místo objevu: Tautenburg
Základní označení: 1990 TV13

Pojmenována podle nízkého pohoří Krušné hory ležícího podél hranic Saska a a Čech, asi 150 km dlouhého a bohatého na lesy. Tento region je poměrně hustě obydlen, příčinou čehož byl bohatý výskyt stříbrné a cínové rudy (něm. "Erz") v minulosti. Smolinec (Jáchymovská smolka), který byl poprvé nalezen v Krušných horách, byl použit manželi Currieovými v r. 1898 k izolaci radioaktivních prvků polonium a radium. Hvězdárna Drebach, ležící ve střední části Krušných hor, získala v r. 1997 rozsáhlou sérii pozorování této planetky, což umožnilo ji očíslovat. Jméno navrženo prvním z objevitelů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31299 (11. 2. 1998), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Smolinec je název směsi oxidu uraničitého (UO2) a uranového (UO3). Mívá ještě příměsi různých kovů. Protože je to vždycky směs proměnlivého složení, nedá se mluvit o minerálu a nedá se stanovit ani chemický vzorec.

Název pochází ze středověku a souvisel s těžbou stříbra. Tam, kde se v rudních žilách objevila tato ruda, končilo stříbrné zrudnění. Proto se jí říkalo "smolná ruda" (přinášela smůlu). Odtud smolinec.

David Rajmon


(8048) Andrle

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 22. 2. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 DB1

Pojmenována na paměť Pavla Andrleho (1936-1991), českého astronoma a nebeského mechanika. Metody popsané v jeho učebnici, byly použity na Kleti k výpočtu předběžné dráhy této planetky. Jméno navrhli objevitelé a podpořila J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31299 (11. 2. 1998), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(8137) Kvíz

Objevitel: Kleť
Datum objevu: 19. 9. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1979 SJ

Pojmenována na paměť českého astronoma Zdeňka Kvíze (1932-1993). Ve svých prvních pracech se zabýval meteorickými roji, především se však věnoval světelným křivkám těsných a zákrytových dvojhvězd. Od roku 1968 žil v Austrálii a pracoval také ve Švýcarsku. Jeho jméno nese cena České astronomické společnosti pro mladé astronomy. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 32349 (8. 8. 1998), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(8143) Nezval

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 11. 11. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 VN

Vítězslav Nezval (1900-1958) byl jedním z nejplodnějších českých básníků. Založil hnutí poetismu a později byl zakladatelem Skupiny surrealistů v ČSR. Jeho nejlepší imaginativní díla pocházejí z meziválečného období. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 24. 7. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62928 (20. 5. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(8217) Dominikhašek

Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
Datum objevu: 21. 4. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 HC

Pojmenována na počest hokejového brankáře Dominika Haška (nar. 1965) a českého olympijského týmu, který získal zlatou medaili na zimních olympijských hrách v Naganu v roce 1998. Přestože tento úspěch byl týmovou prací, Haškův příspěvek byl nejvýznamnější. Toto velké vítězství v "hokejovém turnaji století" bylo nadšeně oceněno českým lidem a je považováno za jeden z největších úspěchů v historii českého sportu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 31613 (11. 4. 1998), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(8222) Gellner

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 22. 7. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 OX

Pojmenována na paměť českého básníka a anarchisty Františka Gellnera (1881-1914). Jeho poezie zobrazuje, někdy šokujícím způsobem, noční život velkoměsta. Zemřel na frontě v 1. světové válce.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34346 (2. 4. 1999), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(8229) Kozelský

Objevitelé: Marek Wolf, L. Šarounová
Datum objevu: 28. 12. 1996
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1996 YU2

Pojmenována na počest Františka Kozelského (nar. 1913), českého výrobce dalekohledů, známého svou spoluprácí s V. Gajduškem. Kozelský udělal několik jedinečných mechanických zařízení, která umožnila Gajduškovi vyrobit řadu zrcadel dalekohledů. Výsledkem této práce je výroba šesti vynikajících 0,6metrových zrcadel, z nichž dvě nyní slouží na hvězdárnách v Ondřejově a na Kleti v dalekohledech používaných pro pozorování planetek. Kozelský také udělal řadu 0,2metrových refraktorů, dvacet 0,3metrových refraktorů a několik celostatů pro malé hvězdárny v České republice a na Slovensku. Jméno zvolili objevitelé podle návrhu C. Poláška.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 32791 (5. 10. 1998), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(8307) Peltan

Objevitel: J. Tichá
Datum objevu: 5. 3. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 EN

Pojmenována po rodině objevitelky, do níž patří její matka Marie (rozená Kosová) Peltanová (nar. 1930), otec Bohuslav Peltan (1927-1983), bratr Jiří Peltan (nar. 1953), švagrová Adéla (nar. 1951), a synovci Petr (nar. 1983) a Libor (nar. 1989).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34346 (2. 4. 1999), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(8336) Šafařík

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 27. 9. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 SK1

Pojmenována na paměť Vojtěcha Šafaříka (1829-1902), známého svou prací v anorganické chemii, českém chemickém názvosloví a učebnicemi, stejně jako pozorováními proměnných hvězd. Získal okolo 20 000 pozorování proměnných hvězd. Tato planetka také vzdává čest jeho ženě a spolupracovnici Paulíně Šafaříkové (1836-1920), která se zabývala historií a popularizaci astronomie. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34347 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(8343) Tugendhat

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 4. 10. 1986
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1986 TG3

Vila Tugendhat je jedno ze skvostných děl moderní architektury v České republice. Byla vybudována Miesem van der Rohe v Brně roku 1930 jako rodinná vila velkolepé elegance, vychazející z myšlenky prostoru v pohybu. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42357 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(8382) Mann

Objevitel: F. Borngen
Datum objevu: 23. 9. 1992
Místo objevu: Tautenburg
Základní označení: 1992 SQ26

Pojmenována na paměť Heinricha Manna (1871-1950) a Thomase Manna (1875-1955), kteří se narodili v hansovním městě Lübeck a oba byli významními německými spisovateli a sociálními kritiky. V roce 1930 se Heinrich stal ředitelěm sekce "Umění tvůrčího psaní" Pruské akademie věd. Thomas obdržel v roce 1929 Nobelovu cenu za literaturu. Po emigraci v roce 1933 se nakonec usadili ve Spojených státech.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 27. 6. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 32096 (10. 6. 1998), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Thomas Mann získal československé občanství v roce 1936. Nejprve po emigraci z Německa zamířil do Švýcarska, v roce 1936 získává občanství československé a v roce 1938 odjíždí do USA.

-lv-


(8554) Gabreta

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 25. 5. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 KH

Gabreta je starobylý, pravděpodobně keltský název pro pohoří Šumava, jež se táhne podél hranic Čech a Bavorska. Jméno prvně zmínil Strabo ve svém díle Geographica v prvním století.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42358 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(8556) Jana

Objevitel: Z. Moravec
Datum objevu: 7. 7. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 NB

Pojmenována na počest Jany Moravcové, manželky objevitele, při příležitosti jejích 30. narozenin, 7. července 1999.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34627 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(8557) Šaroun

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 23. 7. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 OK

Pojmenována na počest otce objevitelky Jaroslava Šarouna (nar. 1943), učitele na pražské Akademii múzických umění a člena České filharmonie. Jaroslav je klavíristou, jehož doprovodů si často žádají čeští i zahraniční zpěváci. Jako milovník astronomie ovlivnil a podporoval svou dceru, která se stala astronomkou. Tato planetka byla objevena den po jeho narozeninách.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 32350 (8. 8. 1998), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(8573) Ivanka

Objevitel: Z. Moravec
Datum objevu: 4. 11. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 VQ

Pojmenována na počest Ivanky Moravcové (nar. 1943), objevitelovy matky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34628 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(8719) Vesmír

Objevitel: Kleť
Datum objevu: 11. 11. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 VR

Český vědecký měsíčník Vesmír byl založen roku 1871. Vesmír popisuje nové objevy z nejrůznějších oblastí vědy, jako například astronomie, biologie, chemie, kybernetiky, genetiky, geologie, lékařství a fyziky a také jejich mezioborové vztahy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36947 (23. 11. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(8740) Václav

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 12. 1. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 AS8

Pojmenována po českém knížeti Václavovi (~908-~929), českých králích Václavu I. (1205-1253), Václavu II. (1271-1305) a jeho synu Václavu III. (1289-1306) - všichni z královské dynastie Přemyslovců - a českém králi, císaři římském, Václavu IV. Lucemburském (1361-1419), synovi Karla IV. Kníže Václav byl zabit svým bratrem Boleslavem I. Později byl prohlášen za svatého a od jedenáctého století se stává patronem českých zemí a symbolem české státnosti. Král Václav III. byl rovněž zavražděn a byl posledním mužským potomkem přemyslovského rodu. Václav je stále nejobvyklejším slovanským jménem v České republice. Pojmenování podpořila J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34628 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Smrt knížete Václava se dnes datuje na rok 935 (28. září), nesprávný rok 929 vznikl chybou kronikáře, rok 935 byl určen na základě dalších pramenů, výzkumu kosterních zbytků a celkové politické situace v regionu.

Král Václav IV. nebyl římským císařem nikdy korunován, byl tedy jen římským králem. Císařem byl korunován až jeho bratr Zikmund.

Petr Juřina


(9008) Bohšternberk

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 27. 1. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 BS

Pojmenována na paměť Bohumila Šternberka (1897-1983), význačného českého astronoma a astrofyzika. Pracoval v mnoha oborech, včetně fotometrie proměnných hvězd, a založil moderní časovou službu v Československu. Večer 18. března 1930 na observatoři ve Staré Ďale (O'Gyalla, nyní Hurbanovo) uskutečnil první záměrná astrometrická pozorováni Pluta v Evropě. Šternberk působil jako dlouholetý ředitel Astronomického ústavu Československé akademie věd (1954-1968) a jako místopředseda Mezinárodní Astronomické Unie (1958-1964). Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec, kteří pozorovali tuto planetku na Kleti během její opozice v letech 1997 a 1998.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34628 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(9028) Konrádbeneš

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 26. 1. 1989
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1989 BE1

Konrád Beneš (1920-1999), profesor Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě, byl jedním z průkopníků planetologie v České republice a v letech 1968-1977 místopředsedou Mezinárodní planetologické asociace. Jméno navrhli J. Honěk, P. Martinec a M. Eliáš.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 1. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 38198 (24. 1. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(9087) Neff

Objevitel: Kleť
Datum objevu: 29. 9. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 SN3

Pojmenována po Vladimíru Neffovi a Ondřeji Neffovi. Vladimír Neff (1909-1983) byl významný český spisovatel, známý díky pětidílné kronice pražské podnikatelské rodiny Nedobylů a Bornů, překlenující období od poloviny devatenáctého století do poloviny století dvacátého. Jeho poslední dílo byl nádherný ironický román Roucho pana de Balzac. Ondřej Neff (nar. 1945) je český spisovatel sci-fi, novinář a syn Vladimíra Neffa. V roce 1996 založil první český nezávislý internetový deník nazvaný Neviditelný pes. V této práci pokračuje dodnes. Jméno navrhli objevitelé J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34350 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(9102) Foglar

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 12. 12. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 XS18

Pojmenována na paměť Jaroslava Foglara (1907-1999), českého spisovatele dobrodružné a vzdělávací literatury pro mládež a významného člena skautské organizace. Jeho nejznámějšími knihami jsou "Hoši od Bobří řeky", "Záhada hlavolamu" a zejména pak "Rychlé šípy".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 8. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 35492 (28. 7. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(9224) Železný

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 10. 1. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 AE

Jan Železný (nar. 1966), český oštěpař, držitel světového rekordu (98,48 m), získal olympijské stříbro v oštěpu v roce 1988 a olympijské zlaté medaile v letech 1992, 1996 a 2000.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41936 (9. 1. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(9449) Petrbondy

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 4. 11. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 VU2

Petr Kalaš, s přezdívkou Bondy (1944-2000), byl vedoucím pražského skautského oddílu "Maják" a milovníkem amerických historických aut. Bondyho si přátelé vážili pro jeho upřímnost, pevnou vůli, laskavost a smysl pro humor. Zemřel přesně tři roky od objevu této planetky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42359 (9. 3. 2001), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(9543) Nitra

Objevitel: M. Antal
Datum objevu: 4. 12. 1983
Místo objevu: Piszkéstetö
Základní označení: 1983 XN1

Nitra, historické město na západním Slovensku, bylo sídlem knížete Pribiny a centrem Nitranského knížectví na počátku 9. století. Jeho historie je spojena s prvním křesťanským kostelem na území Slovenska, stejně jako se zavedením starého slovanského písma hlaholiky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43190 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(9551) Kazi

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 20. 10. 1985
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1985 UJ

Pojmenována po nejstarší dceři knížete Kroka a ženě čestného hrdiny Bivoje známé z českých bájí. Kazi byla zběhlá v magii, bylinách, zaklínadlech a znameních. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34354 (2. 4. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(9665) Inastronoviny

Objevitel: Kleť
Datum objevu: 5. 6. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 LA

IAN neboli Instantní astronomické noviny jsou české internetové astronomické noviny založené Jiřím Duškem a Rudolfem Novákem v Brně roku 1997. Webové stránky IAN přinášejí české veřejnosti nejnovější spolehlivé astronomické informace.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36948 (23. 11. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(9672) Rosenbergerezek

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 5. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 TA10

Pojmenována na počest Kamily Rosenbergerové (nar. 1976) a Tomáše Rezka (nar. 1974). Tomáš je přítelem objevitele a dva roky pracoval jako asistent na Ondřejovské observatoři. Jeho výjimečné schopnosti ovládání různých operačních počítačových systémů často udivovalo jeho kolegy. Tato planetka je pojmenována při příležitosti svatby Kamily a Tomáše dne 19. června 1999.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34631 (4. 5. 1999), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(9711) Želetava

Objevitelé: P. Wild, I. Bauersima
Datum objevu: 7. 8. 1972
Místo objevu: Zimmerwald
Základní označení: 1972 PA

Vyhovujíce pythagorejskému vztahu 13:12:5 vzhledem k číslům planetek (8964) [Corvus] Corax a (3735) Třeboň, (9711) Želetava je malé moravské městečko poblíž středu přepony podobného trojúhelníku s kratší odvěsnou se středem v Třeboni v Čechách a delší odvěsnou probíhajícím Vranovem (latinsky Corvus) na Moravě a rakouským městem Raabs (česky Havran, latinsky Corax).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40704 (23. 5. 2000), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(9821) Gitakresáková

Objevitelé: C. J. van Houten, I. van Houten-Groeneveld (na deskách pořízených T. Gehrelsem)
Datum objevu: 26. 3. 1971
Místo objevu: Palomar
Základní označení: 4033 T-1

Margita Kresáková (nar. 1927) pracovala na Astronomickém ústavu Slovenské akademie věd v Bratislavě. Byla velmi zkušenou pozorovatelkou meteorů a lovkyní komet na hvězdárně Skalnaté pleso. Jedna kometa nese její dívčí jméno - Vozárová.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 11. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41570 (11. 11. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(9822) Hajduková

Objevitelé: C. J. van Houten, I. van Houten-Groeneveld (na deskách pořízených T. Gehrelsem)
Datum objevu: 26. 3. 1971
Místo objevu: Palomar
Základní označení: 4114 T-1

Mária Hajduková (nar. 1934), nyní na Astronomickém ústavu Univerzity Komenského v Bratislavě (Observatoř v Modre), se zabývala výzkumem meziplanetární hmoty, především meteorů, zvláště pak studovala jejich vícebarevnou fotometrii a vyzařování (závislost barevného indexu na rychlosti). Učila celou generaci astronomů na Slovensku.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 11. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41570 (11. 11. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(9823) Annantalová

Objevitelé: C. J. van Houten, I. van Houten-Groeneveld (na deskách pořízených T. Gehrelsem)
Datum objevu: 26. 3. 1971
Místo objevu: Palomar
Základní označení: 4271 T-1

Anna Antalová (nar. 1936) pracovala od roku 1958 na Astronomickém ústavu Slovenské akademie věd v Tatranské Lomnici. Zpracovala analýzy slunečních jevů a významně přispěla ke studiu slunečních erupcí a charakteristik slunečního cyklu. Jméno navrhl D. Chochol.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 11. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41570/41615 (11. 11. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(9841) Mašek

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 18. 10. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 UT

Martin Mašek (nar. 1988) je nadšený pozorovatel objektů noční oblohy, proměnných hvězd, komet a planetek. Sleduje a potvrzuje objekty ze stránek NEOCP (The NEO Confirmation Page, stránky pro potvrzování planetek v blízkosti Země), které se vyskytují na jižní obloze, pomocí dálkového pozorování robotickým dalekohledem na observatoři Pierra Augera. Je také objevitelem několika proměnných hvězd.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 95803 (28. 9. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(9884) Příbram

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 12. 10. 1994
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1994 TN3

Město Příbram ve středních Čechách bylo 7. dubna 1959 místem dopadu prvního fotograficky zaznamenaného pádu meteoritu. Analýza dráhy bolidu provedená Zdeňkem Ceplechou vedla k objevu čtyř meteoritů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 1. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 38199 (24. 1. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Sedmého dubna 1959 zaznamenaly kamery bolid (velmi jasný meteor) a na základě snímků bylo určeno místo dopadu poblíž města Příbram a zároveň byla spočtena původní dráha tělesa ve sluneční soustavě před průnikem do zemské atmosféry. Byl to první takový případ na světě, později se něco podobného podařilo u meteoritu Lost City (USA, 1970) a Innisfree (Kanada, 1977).

-lv-


(9991) Anežka

Objevitel: Z. Moravec
Datum objevu: 5. 10. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 TY7

Pojmenována na počest Anežky Moravcové (nar. 1924), objevitelovy babičky při příležitosti jejích 75. narozenin.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34632 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(10170) Petrjakeš

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 22. 2. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 DA1

Pojmenována na počest Petra Jakeše (nar. 1940), českého geologa, geochemika a docenta Karlovy univerzity. Byl členem týmu, který provedl předběžné analýzy měsíčních hornin přivezených výpravami Apollo 14 a 15. Studuje též meteority a hledal je v pouštních oblastech. Pojmenování podpořila J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34632 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Petr Jakeš je též popularizátorem přírodních věd, je například autorem knih Planeta Země (1984), Létavice a lunatici (1978) a řady článku v populárně naučných časopisech i denním tisku.

-lv-


(10173) Hanzelkazikmund

Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
Datum objevu: 21. 4. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 HA

Čeští světoběžníci Jiří Hanzelka (nar. 1920) a Miroslav Zikmund (nar. 1919) procestovali v průběhu let 1947-1950 a 1959-1964 celkem 83 zemí pěti kontinentů. Ve Zlíně bylo nedávno otevřeno muzeum obsahující sbírku předmětů, které ze svých cest přivezli, a bohatý archiv asi 150 000 fotografií, které přitom pořídili. Toto pojmenování bylo navrženo J. Grygarem.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 10. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36129 (28. 9. 1999), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(10174) Emička

Objevitel: Z. Moravec
Datum objevu: 2. 5. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 JD

Ema Moravcová (nar. 1999) je objevitelova dcera.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42360 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(10205) Pokorný

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 7. 8. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 PX1

Pojmenována na počest Zdeňka Pokorného (nar. 1947), českého astronoma, který pracuje na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka a Masarykově univerzitě v Brně. Začal kariéru studiem obřích planet, ale jeho hlavní dílo sestává z výuky a popularizace astronomie. Vytvořil mnoho programů pro brněnské planetárium a je autorem prvního českého astronomického multimediálního CD-ROM "Astro 2001". V roce 1991 Pokorný založil a působil jako první předseda Sdružení hvězdáren a planetárií Československa. Pojmenování podpořila a citaci připravila J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34633 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(10207) Comeniana

Objevitelé: L. Kornoš, P. Koleny
Datum objevu: 16. 8. 1997
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1997 QA

Bratislavská Univerzita Komenského (latinsky Universitas Comeniana) je přední institucí vysokoškolského vzdělávání na Slovensku, byla založena v roce 1919. Astronomický ústav byl jako jeden z jejích prvních institutů založen v roce 1943. Observatoř v Modre je rovněž součástí této univerzity.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 10. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36129 (28. 9. 1999), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(10213) Koukolík

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 10. 9. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 RK7

Pojmenována na počest Františka Koukolíka (nar. 1941), českého neuropatologa, který pracuje na vztazích mezi mozkem a lidským chováním. Je též znám jako vynikající popularizátor vědy, jsa autorem mnoha článků a několika knih esejí jako "Mravenec a vesmír". Pojmenování podpořila J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 5. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 34633 (4. 5. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(10293) Pribina

Objevitel: M. Antal
Datum objevu: 5. 10. 1986
Místo objevu: Piwnice
Základní označení: 1986 TU6

Pribina (800?-861) sídlil v Nitře, kde vybudoval první kostel na Slovensku a založil Nitranské knížectví, první stát starých Slováků. V roce 833 byl donucen uprchnout z Nitry, ale později získal rozsáhlé území poblíž Balatonu, jemuž vládl jako vévoda, stal se křesťanem a vybudoval na tucet nových kostelů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43190 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(10390) Lenka

Objevitelé: P. Pravec, Marek Wolf
Datum objevu: 27. 8. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 QD1

Pojmenována na počest Lenky Šarounové (nar. 1973), pilné pozorovatelky z ondřejovské observatoře. Její široký rozsah zájmů sahá od astronomie a meteorologie až k hudbě. Ráda získává nové zážitky a zkušenosti cestováním a setkáváním s lidmi. Její fotometrická a astrometrická pozorování planetek se stala nedílnou součástí výzkumného projektu blízkozemních planetek vedeného objeviteli.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 8. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 35494 (28. 7. 1999), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(10395) Jirkahorn

Objevitelé: Marek Wolf, P. Pravec
Datum objevu: 23. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SZ1

Pojmenována na paměť Jiřího Horna (1941-1994), astronoma z ondřejovské observatoře. Jeho práce v oblastech stelární astrofyziky, pozorovací astronomie a zpracování měření vedla k významným výsledkům. Byl členem týmu, který koncem 60. let provedl první výpočty vývoje blízkých dvojhvězd s úbytkem hmoty. Hrál důležitou roli během dokončování stavby dvoumetrového dalekohledu v Ondřejově. Vytvořil snadno ovladatelný software SPEFO pro redukci hvězdných spekter, který je stále používán mnoha astronomy. Jméno navrhli objevitelé na popud P. Koubského, který též připravil citaci.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 8. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 35495 (28. 7. 1999), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(10403) Marcelgrün

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 22. 11. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 WU3

Český astronom Marcel Grün (nar. 1946) je vedoucím pražského planetária. Jeho hlavní zájmovou oblastí je vzdělávání a popularizace kosmonautiky a výzkumu vesmíru.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 1. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 38199 (24. 1. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Marcel Grün je od roku 2000 ředitelem Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Před tím zastával funkci vedoucího pražského planetária, což je jedno ze tří středisek HaP hl. m. Prahy.

V anglickém originálu jsou uvedena slova "astronautics, cosmonautics", která se do češtiny překládají pouze jako "kosmonautika". Často se ovšem setkáte s pojmy "astronaut" a "kosmonaut". Astronaut se zpravidla používá v souvislosti s výpravami organizovanými v USA, kdežto ruské programy hovoří o kosmonautech. V praxi jde však o totéž.

-lv-


(10474) Pecina

Objevitel: J. S. Bus
Datum objevu: 3. 3. 1981
Místo objevu: Siding Spring
Základní označení: 1981 EJ23

Petr Pecina (nar. 1950) je astronom z Akademie věd České republiky známý výzkumem interakce meteoroidů s planetárními atmosférami, který zahrnuje analytická řešení pro zpomalení a ablaci meteoroidu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 103975 (13. 4. 2017), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(10577) Jihčesmuzeum

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 2. 5. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 JC

Jihočeské muzeum bylo v Českých Budějovicích založeno v roce 1877. Je známé svými přírodovědeckými, uměleckými, historickými a archeologickými sbírkami, včetně vltavínů, skla a muzea koněspřežní železnice. Důležité jsou jeho kulturní i vědecké úlohy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 5. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 53953 (7. 4. 2005), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(10581) Jeníkhollan

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 30. 7. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 OD1

Jan (Jeník) Hollan (nar. 1955), astronom a environmentalista působící na brněnské hvězdárně, hluboce ovlivnil řadu studentů a pozorovatelů, včetně objevitele. Učí nás pátrat vždy po podstatných bodech věcí, třeba i neortodoxními způsoby.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 10. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36129 (28. 9. 1999), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Když jsem 30. července 1995 objevil z Ondřejova planetku, která dostala označení 1995 OD1, netušil jsem samozřejmě, jaké jí jednou dám jméno, a už vůbec ne, že o ní budu psát do nějakého internetového periodika zvaného Instantní Astronomické Noviny. Planetka 1995 OD1 byla devatenáctou, které jsme na Ondřejově do té doby objevili. (Objevy jsme začali dělat vlastně až od prosince 1994. Od léta 1992 do prosince 1994 jsem se já a mí kolegové v Ondřejově zabývali hlavně CCD fotometrií blízkozemních objektů a astrometrií již známých těles. Tak tomu vlastně je i v současné době, objevy planetek jsou jen vedlejším produktem našich pozorování.)

Koncem září, po necelých dvou měsících sledování, byla již dráha planetky 1995 OD1 vypočtená z našich měření dostačující k jejímu snadné nalezení v další opozici, na podzim 1996. Na rozdíl od jiných objevů planetek se pro ni nepodařilo nalézt v databázi planetek, které sice byly detekovány, ale nebyla určena jejích dráha, žádnou její dřívější detekci, která by nám její dráhu zpřesnila a pomohla tak k rychlejšímu očíslování. Planetku 1995 OD1 jsme si tedy museli na rozdíl od některých jiných objevů poctivně odpozorovat také v každém z následujících čtyř let. V říjnu 1996 nám sice jednou nocí pomohla stanice Spacewatch, v lednu a únoru 1998 pak několika nocemi stanice NEAT a LINEAR, ale celkově vzato bylo její očíslování, ke kterému došlo v květnu 1999, především výsledkem naší trpělivé několikaleté práce s jejím sledováním. Planetka 1995 OD1 dostala číslo 10581 a stala se 18. očíslovanou planetkou objevenou z Ondřejova.

V srpnu 1999, když jsem uvažoval, jak ji pojmenovat, mne pak napadlo, že je jeden člověk, který mne velmi ovlivnil a kterému vděčím za mnohé. Jde o RNDr. Jana Hollana, kterému já i mnoho dalších lidí říkáme Jeník. Zejména ve druhé polovině 80. let, během mých studií fyziky na brněnské univerzitě, jsem s ním byl ve velmi těsném kontaktu. Poté, co jsem v roce 1990 začal pracovat na Ondřejově, se naše cesty rozešly a nyní již nemáme tolik společného, ale jeho tehdejší vliv ve mne stále přetrvává.

Spolu s Rudou Novákem, který pojmenování planetky po Jeníkovi navrhl již loni na naší stránce o planetkách se jmény vztahujícími se k Česku a Slovensku (http://planetky.astro.cz/), jsme připravili citaci (zdůvodnění) a návrh jsem ihned zaslal ke schválení příslušnou komisí IAU. Návrh byl schválen a v Minor Planet Cirkuláři č. 36129 s oficiálním datem 28. září 1999 bylo zveřejněno, že planetka č. 10581 od nynějška již ponese jméno Jeníkhollan. Jsem rád, že jsem se mohl Jeníkovi alespoň takto odměnit za spoustu práce a energie, kterou mne i jiným věnoval a stále věnuje. O planetce (10581) Jeníkhollan toho zatím mnoho nevíme, jen to, kde se pohybuje (ve vnější části hlavního pásu, po mírně excentrické a poněkud skloněné dráze) a že je cca 6 km velká. Ale někdy v budoucnu ji snad lidé prozkoumají lépe a planetka Jeníkhollan pak pro nás přestane být jen malou tečkou na snímcích. Přeji Jeníkovi, aby se ukázala býti stejně zajímavou a neobvyklou, jako je on.

Níže přikládám informace o planetce (10581) Jeníkhollan ve zhuštěné podobě.

(10581) Jeníkhollan
Základní označení: 1995 OD1
Objevitel: P. Pravec
Observatoř: Ondřejov
Datum objevu: 30. 7. 1995
Některé elementy dráhy: a=3.007 AU, e=0.087, i=12.2 st. (z MPC 34458)
Absolutní hvězdná velikost: 14.4 (z toho odhad velikosti cca 6 km)
Jméno a citace zveřejněny v MPC 36129 (28. 9. 1999).
Citace (zdůvodnění pojmenování):

Jan (Jeník) Hollan (nar. 1955), astronom a environmentalista působící na brněnské hvězdárně, hluboce ovlivnil řadu studentů a pozorovatelů, včetně objevitele. Učí nás pátrat vždy po podstatných bodech věcí, třeba i neortodoxními způsoby.

Originální zveřejnění jména a jeho citace v MPC 36129:

(10581) Jen{\'\i}khollan = 1995 OD1
     Discovered 1995 July 30 by P. Pravec at Ond\v{r}ejov.
     Jan (Jen{\'\i}k) Hollan (b. 1955), an astronomer and environmentalist
at the Brno Observatory, has deeply influenced many students and observers,
including the discoverer.  Sometimes in unorthodox ways, he makes a point of
teaching his students to examine the most substantial points.

Petr Pravec, 4. října 1999

Tento text napsal Petr Pravec pro Instantní astronomické noviny.

(10626) Zajíc

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 10. 1. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 AP8

Jan Zajíc (nar. 1910), zakladatel a dlouholetý ředitel hvězdárny ve Vlašimi, přivedl k astronomii mnoho mladých lidí. Navzdory spoustě problémů je tato hvězdárna v současné době jednou z nejaktivnějších v České republice. Planetka byla pojmenována u příležitosti Zajícových 90. narozenin.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 1. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 38199 (24. 1. 2000), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(10634) Pepibican

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 8. 4. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 GM1

Josef ("Pepi") Bican (nar. 1913) byl Mezinárodní federací fotbalových historiků a statistiků vyhlášen nejlepším středním útočníkem století. Reprezentoval Rakousko v 19 a Československo ve 14 mezistátních zápasech a nastřílel ve své kariéře více než 5000 gólů. Po ukončení aktivní sportovní dráhy se začal zajímat o astronomii.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 10. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36129 (28. 9. 1999), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(10764) Rübezahl

Objevitelé: F. Börngen, L. D. Schmadel
Datum objevu: 12. 10. 1990
Místo objevu: Tautenburg
Základní označení: 1990 TK13

Slezský horský skřítek Rübezahl (Krakonoš, Rýbrcoul) je pánem Krkonoš. Škádlí pocestné, dává dárky chudým a stráží poklady ukryté v horách. První legendy o Rübezahlovi byly soustředěny v roce 1662 J. Praetoriem v jeho knize Daemonologia Rubinzalii Silesii.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36950 (23. 11. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

V anglické citaci je uvedené slovo goblin, zde překládáme jako skřítek. Ale asi si všichni představujeme Krakonoše spíše jako obra či postavu normální velikosti. Zřejmě díky známému televiznímu večerníčku. A také díky pohlednicím, které si v Krkonoších můžete koupit.
Krkonoše se v němčině jmenují Riesengebirge.

-lv-


(10872) Vaculík

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 12. 10. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 TJ9

Ludvík Vaculík (nar. 1926), český spisovatel a novinář, byl jedním z nejznámějších spisovatelů v bývalém Československu v 70. a 80. letech 20. století. Své zkušenosti popsal v knize "A Cup of Coffee With My Interrogator".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 1. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 38200 (24. 1. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Kniha "A Cup of Coffee With My Interrogator" (česky bychom mohli přeložit jako Šálek kávy s mým vyšetřovatelem) je sbírka esejů, která byla vydána v angličtině. Jinak Ludvík Vaculík napsal řadu knih jako Sekyra (1966), Morčata (1970), Český snář (počátek 80. roků). Dosud posledním dílem jsou Nepaměti (1998).

-lv-


(10919) Pepíkzicha

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 10. 1. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 AQ8

Josef Zicha (nar. 1939) byl vedoucím technikem ondřejovského dvoumetrového dalekohledu. Nyní vyučuje na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Je nadšeným amatérským muzikantem a organizátorem kulturního života v Ondřejově a okolí.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 91790 (5. 1. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(11014) Svätopluk

Objevitel: M. Antal
Datum objevu: 23. 8. 1982
Místo objevu: Piszkéstetö
Základní označení: 1982 QY1

Svätopluk (?-894) byl slavný král starých Slovanů a kníže Velké Moravy v letech 871 až 894. Pod jeho vládou Morava získala svůj největší územní rozmach a byla nezávislou na Francké říši. Legenda praví, že po králově smrti spory mezi jeho třemi syny byly příčinou úpadku Moravy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43191 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(11101) Českáfilharmonie

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 17. 9. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 SH

Česká filharmonie je proslulá svou přirozenou muzikálností a osobitým interpetačním stylem. Její první koncert dirigoval A. Dvořák v roce 1896 a současná vysoká úroveň orchestru byla rozvinuta zejména šéfdirigenty V. Talichem, K. Ančerlem a V. Neumannem.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41938 (9. 1. 2001), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(11105) Puchnarová

Objevitel: J. Tichá
Datum objevu: 24. 10. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 UR2

Dana Puchnarová (nar. 1938) je česká malířka a grafička. Její abstraktní umění vychází z přírodních a kosmických struktur. Důležitou součástí její práce je výuka, a objevitelka, jako mladé děvče, byla jednou z jejích žaček.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42361 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(11118) Modra

Objevitelé: A. Galád, D. Kalmančok
Datum objevu: 9. 8. 1996
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1996 PK

Pozorovací stanice (shodou okolností nesoucí kódové číslo 118) Astronomického ústavu Univerzity Komenského, z níž byla tato planetka objevena, leží u historického městečka Modra, 30 km severovýchodně od Bratislavy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 36130 (28. 9. 1999), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

(11124) Mikulášek

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 14. 10. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 TR9

Český astronom Zdeněk Mikulášek (nar. 1947) je ředitelem Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, pracuje též na brněnské Masarykově univerzitě. Jeho hlavními obory jsou fotometrie a spektra proměnných hvězd a studium atmosferické extinkce.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 1. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 38200 (24. 1. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

  • Proměnná hvězda je hvězda měnící v průběhu času svou jasnost (pravidelně i nepravidelně).
  • Atmosferická extinkce je zeslabení záření při průchodu zemskou atmosférou.

    -lv-


    (11126) Doleček

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 15. 10. 1996
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1996 TC15

    Josef (Jožka) Doleček (nar. 1912) se významně zasloužil o výstavbu lidové hvězdárny ve Valašském Meziříčí a byl jejím prvním ředitelem. Jeho práce položila základy pro úspěch této hvězdárny v popularizaci astronomie v České republice. Toto pojmenování navrhl L. Lenža.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36950 (23. 11. 1999), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Od srpna do října 1999 mohla internetová veřejnost podávat návrhy na pojmenování dvou planetek. U této planetky zvítězil návrh Libora Lenžy: Pan Josef Doleček se narodil 16. února 1912 a zcela výjimečnou měrou se zasloužil o stavbu hvězdárny Valašské Meziříčí a celkový rozvoj astronomie v tomto regionu. Za neskutečných problémů postavil centrální budovu hvězdárny a působil na jako její první ředitel. Dal základ k dnešnímu rozkvětu astronomie na Valašsku. Josef Doleček zemřel 5. května 2003.

    Další informace jsou na http://www.asu.cas.cz/~asteroid/planetky/11126/11126.htm.

    -lv-


    (11128) Ostravia

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 3. 11. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 VP

    Ostrava (latinsky Ostravia) je od 19. století považována za hornické a ocelářské centrum severní Moravy. V minulých letech se Ostrava proměnila v obchodní, vzdělávací a kulturní sídlo. Od roku 1980 je též domovem hvězdárny a planetária.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 16. 10. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41385 (13. 10. 2000), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11134) České Budějovice

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 4. 12. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 XO2

    České Budějovice jsou historickým, kulturním, vzdělávacím, průmyslovým a administrativním centrem jižních Čech. Původně známy jako Budiwoyz nebo Budoywiz, německý tvar je Budweis, město je známé svým pivem. Ve městě je hvězdárna a kleťská observatoř se nachází na blízké hoře Kleť.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36950 (23. 11. 1999), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    České Budějovice už jednu planetku od svých objevitelů mají, a to (2524) Budovicium.

    -lv-


    (11141) Jindrawalter

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 12. 1. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 AX14

    Jindřich Walter (nar. 1941) je vedoucím optických dílen Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jeho hluboké znalosti a rozsáhlé zkušenosti byly velmi nápomocné při budování nového 1,06m dalekohledu KLENOT na kleťské hvězdárně.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 6. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45748 (26. 5. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Jindřich Walter zemřel 27. 12. 2011.

    -lv-


    (11144) Radiocommunicata

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 2. 2. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 CR1

    Dvacáté století může být nazýváno věkem komunikace. Tým pracovníků kleťského vysílače, který zajišťuje rozhlasové, televizní a převaděcí spojení do jižních Čech od roku 1959, ztělesňuje ducha komunikace.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41030 (26. 7. 2000), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11163) Milešovka

    Objevitel: Z. Moravec
    Datum objevu: 4. 2. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 CR

    Nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka se nachází 60 km severně od Prahy. Meteolorogická stanice na vrcholu hory pracuje téměř nepřetržitě od 1. ledna 1905. Tato planetka je pojmenována u příležitosti 100. výročí tamních pozorování.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 28. 12. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 55721 (15. 12. 2005), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11167) Kunžak

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 23. 3. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 FD3

    Kunžak je malebná vesnice v jižních Čechách. Leží zde malá hvězdárna (v místě zvaném "Na jitrech"), zabývající se především meteorickou astronomií. Toto pojmenování navrhl P. Spurný.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36950 (23. 11. 1999), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11201) Talich

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 13. 3. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 EL5

    Václav Talich (1883-1961) byl známým českým dirigentem, po mnoho let byl šéfem opery Národního divadla a v letech 1919 až 1941 šéfdirigentem České filharmonie, kterou přivedl na vysoký mezinárodní standard. Významně se podílel na vytvoření tradice interpretace děl českých skladatelů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 44594 (28. 1. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11325) Slavický

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 17. 9. 1995
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1995 SG

    Klement Slavický (1910-1999) byl vynikajicím skladatelem, jehož osobitý hudební výraz má kořeny v moravském lidovém folklóru. Byl také uznáván za své celoživotní vysoké morální kvality. V roce 1985 byl Slavický oceněn Zlatou medailí Spojených národů za svou 4. symfoniettu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36950 (23. 11. 1999), překlad -lš-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11326) Ladislavschmied

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 17. 9. 1995
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1995 SL

    Český amatérský astronom Ladislav Schmied (nar. 1927) je známý svým systematickým pozorováním Slunce. Během posledních padesáti let pořídil více nez 10 tisíc kreseb sluneční fotosféry. Pojmenování navrhl P. Spurný.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36950 (23. 11. 1999), překlad -lš-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11333) Forman

    Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
    Datum objevu: 20. 4. 1996
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1996 HU

    Rané filmy režiséra Miloše Formana (nar. 1932), jako např. "Černý Petr" a "Hoří, má panenko", pronikavě nahlížejí do života obyčejných českých lidí. Další jeho filmy "Přelet nad kukaččím hnízdem", "Vlasy" a "Ragtime" pojednávají o lidské svobodě, film "Amadeus" pak popisuje Mozartův boj s průměrností.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36950 (23. 11. 1999), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Od srpna do října 1999 mohla internetová veřejnost podávat návrhy na pojmenování dvou planetek. U této planetky zvítězil návrh Jana Kameníčka: Miloš Forman je vynikající režisér, který si za svou tvorbu vysloužil řadu ocenění. Některé z jeho nesmrtelných filmů jsou Černý Petr, Hoří, má panenko, Přelet nad kukaččím hnízdem, Vlasy, Amadeus.

    -lv-


    (11338) Schiele

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 13. 10. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 TL9

    Egon Schiele (1890-1918), rakouský expresionistický malíř proslavený erotičností jeho figurativních prací, žil a pracoval v Českém Krumlově v letech 1907 až 1917.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41031 (26. 7. 2000), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11339) Orlík

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 13. 11. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 VM5

    Gotický hrad Orlík byl vybudován na poloostrově na řece Vltavě ve třináctém století a přestavěn v neogotickém slohu během století devatenáctého rodinou Schwarzenbergů. Během druhé poloviny dvacátého století byl obklopen přehradou.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42361 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11364) Karlštejn

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 23. 3. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 FB3

    Gotický hrad Karlštejn byl založen roku 1348 Karlem IV. v Království českém, 27 km od hlavního města Prahy, za účelem ochrany korunovačních klenotů a státních listin. Zachoval se v dobrém stavu až do dnešních dnů a symbolizuje českou státnost v evropském prostoru. Jméno navrhl Z. Ceplecha.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41031 (26. 7. 2000), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11408) Zahradník

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 13. 3. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 EG3

    Rudolf Zahradník (nar. 1928), spoluzakladatel české školy kvantové chemie, se stal otcem zakladatelem a prvním prezidentem Učené společnosti České republiky (1994-1997) a prvním předsedou Akademie věd České republiky (1993-2001).

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 4. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62354 (21. 3. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11448) Miahajduková

    Objevitelé: J. S. Bus, E. F. Helin
    Datum objevu: 25. 6. 1979
    Místo objevu: Siding Spring
    Základní označení: 1979 MB6

    Mária (Mia) Hajduková (nar. 1967) je vědkyně ma Slovenské akademii věd zabývající se dráhami meteoroidů, zejména kritickými analýzami pozorovacích chyb, které vedou ke zdánlivě hyperbolickým drahám.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 103978 (13. 4. 2017), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11463) Petrpokorny

    Objevitel: J. S. Bus
    Datum objevu: 2. 3. 1981
    Místo objevu: Siding Spring
    Základní označení: 1981 EN24

    Petr Pokorny (nar. 1986) je český astrofyzik, který se zaměřuje na numerické modely prachové složky sluneční soustavy a interpretaci radarových měření meteorů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 103978 (13. 4. 2017), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11475) Velinský

    Objevitel: Z. Vávrová
    Datum objevu: 11. 11. 1982
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1982 VL

    Jaroslav Velinský (1932-2012), zvaný Kapitán Kid, byl český spisovatel science fiction a detektivních románů, nakladatel, písničkář a hudebník. Byl jedním ze zakladatelů českého folkového festivalu Porta.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 30. 12. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 97568 (25. 12. 2015), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11572) Schindler

    Objevitel: E. W. Elst
    Datum objevu: 15. 9. 1993
    Místo objevu: European Southern Observatory
    Základní označení: 1993 RM7

    Oskar Schindler (1905-1974) byl něměcký průmyslník v období druhé světové války. Díky jeho hrdinským akcím se skupina polských Židů vyhnula nacistickému vyhlazení v roce 1944. Režisér Steven Spielberg použil tento příběh ve filmu Schindlerův seznam (1993).

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40707 (23. 5. 2000), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Svitavský rodák - zachránce 1 200 lidských životů za druhé světové války. (Hlavní hrdina Spielbergova filmu Schindlerův seznam).

    Oskar Schindler byl rozporuplná osobnost. Ve Svitavách dostal přezdívku Schindler - gauner. Byl členem nacisitické strany NSDAP a německé výzvědné služby Abwehru. Za špionážní činnost proti Československé republice byl ve svitavském hotelu Ungar (dnešní hotel Slavia) zatčen a v Brně odsouzen ke dvěma měsícům těžkého žaláře. Později mu byl trest amnestií zkrácen na polovinu.

    V roce 1939 se dostává do polského Krakova, kde kupuje továrnu na výrobu smaltovaného nádobí. Zaměstnává v ní židy z krakovského ghetta. Po zrušení ghetta v roce 1943 a přemístění židů do koncentračního tábora Plaszov usiluje Schindler o zřízení malého tábora pro své dělníky, aby byli uchráněni od nacistické agrese v koncentračním táboře. V roce 1944 přemísťuje svoji továrnu i vězně do Brněnce u Svitav. Pomocí seznamů, na kterých byli vězni uváděni pod fingovanými profesemi, Schindler převáži do Brněnce celkem 1 100 lidí. Transport tří set "svých" žen, který se omylem dostal do Osvětimi, získává Oskar Schindler pomocí úplatků zpátky a odváží do Brněnce. Krátce před skončením války Schindler organizuje odchod německých stráží z tábora a jeho dělníci mu pak pomáhají v útěku před Rudou armádou do amerického vojenského pásma.

    Za záchranu svých životů jsou mu Židé po celý zbytek jeho života vděčni a podporují ho ve chvílích, kdy se sám nemůže prosadit. Každým rokem je zván do Izraele, dostává řadu mírových cen i Záslužný kříž Konrada Adenauera. V Jeruzalémě v Aleji Spravedlivých zasadil svůj strom, jenž se stal symbolem jeho činu. Izraelské děti se o něm mohou dočíst ve svých učebnicích.

    V roce 1994 Město Svitavy odhalilo Oskaru Schindlerovi v Parku Jana Palacha na proti jeho rodného domu pamětní desku zasazenou do žulového podstavce s tímto textem: Nezapomenutelnému zachránci životů 1 200 pronásledovaných Židů.

    Převzato ze svitavských stránek.


    (11598) Kubík

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 22. 7. 1995
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1995 OJ

    Bratr objevitelky, Jakub Šaroun (nar. 1974) je talentovaný amatérský hudebník a fotograf. Tato planetka byla pojmenována u příležitosti jeho 25. narozenin.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36951 (23. 11. 1999), překlad -lš-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11614) Istropolitana

    Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
    Datum objevu: 14. 1. 1996
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1996 AD2

    Academia Istropolitana ("město na Dunaji") byla první univerzitou na území dnešního Slovenska a starodávný předchůdce Univerzity Komenského. Akademie byla založena uherským králem Matějem Korvínem v Bratislavě roku 1465. Jméno navrhl F. Devínsky, rektor Univerzity Komenského.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42361 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11636) Pezinok

    Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
    Datum objevu: 27. 12. 1996
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1996 YH1

    Pezinok je malé město nedaleko Bratislavy, od 13. století známé svou tradicí výroby vína. Od 14. do 19. století se zde také těžilo zlato. Pezinok je též rodištěm francouzského astronoma Maurice Löevyho (1833-1907) a slovenského astronoma Jána Štohla (1932-1993).

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45233 (28. 3. 2002), překlad -ku-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11656) Lipno

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 6. 3. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 EL6

    Lipenská nádrž byla vybudována na Vltavě v roce 1959 jako největší československá přehrada. Je to důležitá zásobárna vody, zdroj energie a také dobře známá jihočeská prázdninová oblast.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41938 (9. 1. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11657) Antonhajduk

    Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
    Datum objevu: 5. 3. 1997
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1997 EN7

    Anton Hajduk (nar. 1933) je profesorem astronomie, působí ve Slovenské akademie věd. Jeho výzkum se soustřeďuje na strukturu meteorických rojů, studium čelních ozvěn meteorů radiovými technikami a na sekundární ozonovou vrstvu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42361 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11736) Viktorfischl

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 19. 8. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 QS1

    Nejpřekládanější česko-izraelský spisovatel Viktor Fischl Avigdor Dagan (nar. 1912) vložil do literární tvorby se stylistickým a jazykovým mistrovstvím etické hodnoty s důrazem na zodpovědnost za mezilidské vztahy, lásku, toleranci a úctu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 27. 10. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 54826 (19. 9. 2005), překlad M. Kaďůrková, -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (11830) Jessenius

    Objevitel: A. Mrkos
    Datum objevu: 2. 5. 1984
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1984 JE

    Ján Jesenský (Jessenius, 1566-1621) byl lékařem, od začátku roku 1618 rektorem pražské univerzity a přítelem Tychona Brahe v Praze. Byl popraven na počátku třicetileté války. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40708 (23. 5. 2000), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (12002) Suess

    Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
    Datum objevu: 19. 3. 1996
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1996 FR1

    Rakouský geolog Franz Eduard Suess (1867-1941), profesor pražské ČVUT a vídeňské univerzity, studoval krystalické podloží Českého masívu a provedl fundamentální studie vltavínů. Zavedl pojem "tektit". Jméno navrhl H. Raab.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 1. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 38201 (24. 1. 2000), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (12006) Hruschka

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 20. 7. 1996
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1996 OO

    František Hruschka (1819-1888) vynalezl medomet a předvedl ho na výstavě v Brně v roce 1865. Dostalo se mu uznání za vývoj moderního včelařství.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89834 (9. 9. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (12051) Pícha

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 2. 5. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 JO

    Jaroslav Pícha (1921-1998) byl český meteorolog a amatérský astronom. Observatoř, kterou vybudoval v Hradci Králové pro systematické monitorování slunečního záření a ozonové vrstvy, se stala jednou z nejvíce uznávaných na světě. Jméno navrhl M. Lehký.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42361 (9. 3. 2001), překlad -lš-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (12406) Zvíkov

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 25. 9. 1995
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1995 SZ1

    Hrad Zvíkov byl zbudován přemyslovskou dynastií ve třináctém století nad soutokem Vltavy a Otavy. Hrad byl částečně přestavěn v renesančním stylu v 16. století rodinou Švamberků. V 19. století byl hrad opraven Schwarzenbergy.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43192 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (12409) Bukovanská

    Objevitel: Kleť
    Datum objevu: 28. 9. 1995
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1995 SL3

    Marcela Bukovanská (nar. 1935), vědecká pracovnice zabývající se meteority, byla vedoucí oddělení mineralogie a petrologie Národního muzea v Praze. Jméno navrhl M. Šolc.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40709 (23. 5. 2000), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (12468) Zachotín

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 14. 1. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 AE18

    Zachotín je vesnice na Vysočině, která od roku 1981 hostí každé léto Mobilní astronomickou expedici pražské Štefánikovy hvězdárny. Tato planetka je pojmenována jako poděkování za pohostinnost obyvatel vesnice.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 7. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43045 (5. 7. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (12482) Pajka

    Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
    Datum objevu: 23. 3. 1997
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1997 FG1

    Paula Pravdová (nar. 1990), jediná dcera druhého z objevitelů, zdědila po svém otci mnoho z jeho zájmů, jako např. zálibu ve hře na hudební nástroje, ježdění na kole, plavání, potápění, zpívání, vtipkování, díky čemuž byla velmi oblíbenou během svých návštěv na hvězdárně v Modre. Pajka je její důvěrná přezdívka.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45234 (28. 3. 2002), překlad -ku-, -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (12833) Kamenný Újezd

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 2. 2. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 CV1

    Tato příjemná vesnička jižně od Českých Budějovic, prvně zmíněna roku 1263, ležela na staré cestě spojující jižní Čechy s Rakouskem. Cesta byla v 19. století nahrazena koňskou železnicí do Linze. Toto jméno bylo podpořeno J. Vyžralovou.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40710 (23. 5. 2000), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (12835) Stropek

    Objevitel: Kleť
    Datum objevu: 7. 2. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 CN13

    Václav Stropek (nar. 1938) byl dlouhá léta technikem na kleťské hvězdárně.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41032 (26. 7. 2000), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (13121) Tisza

    Objevitel: E. W. Elst
    Datum objevu: 7. 2. 1994
    Místo objevu: European Southern Observatory
    Základní označení: 1994 CN9

    Tisa je velký přítok Dunaje, pramenící v Karpatech. Tisa protéka malou částí Ukrajiny a pak Maďarskem. Nedávno byla těžce znečistěna kyanidem, ohrožujícím její faunu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 16. 10. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41032 (26. 7. 2000), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Řeka Tisa pramení v Rumunsku a cestou Maďarskem si též na chvíli odskočí k jihovýchodnímu Slovensku, kde tvoří asi po pět kilometrů hranici mezi Slovenskem a Maďarskem, a proto je zahrnuta do našeho výběru planetek.

    V citaci zmiňované znečistění nastalo 30. ledna 2000, kdy se do maďarsko-rumunské hraniční říčky dostalo asi sto tisíc krychlových metrů odpadní vody s vysokou koncentrací kyanidu a těžkých kovů ze záchytné nádrže společné rumunsko-australské firmy Aurul z města Baia Mare v Rumunsku. Firma Aurul louhovala pomocí kyanidu zlato z hlušin, které zde zbyly na místě bývalého zlatého dolu. Jed se poté přelil do rumunsko-maďarské hraniční říčky Szamos, jednoho z přítoků Tisy. Asi padesátikilometrová vlna jedu vstoupila na maďarské území začátkem února a opustila je směrem do jihoslovanské Vojvodiny a dál do Dunaje o víkendu 12. - 13. února. Během svého putování jed zničil v postižených tocích drtivou většinu života až na úroveň mikroorganismů. Při vstupu na maďarské území přesahovala koncentrace kyanidu 30 miligramů na litr vody. Po zředění různými přítoky Tisy se tato hodnota v blízkosti Segedína snížila na 2 mg. Pro srovnání: povolenou mezní hodnotou je 0,1 mg a již koncentrace 0,2 mg je smrtelná pro ryby. Obětí kyanidu se tak dle odhadů stalo alespoň 80 % ryb v Tise a navíc drtivá většina menších živočichů jako raků či škeblí a vodního hmyzu. Kyanid obsažený v rybách stačil na opačném konci potravinového řetězce zabíjet vydry a ptáky živící se rybami (mezi nimi i vzácné orly mořské, kterých se u Tisy dosud vyskytovalo všeho všudy 20 jedinců). Dokonce byly nalezeny mrtvé srnky, které se přišly vody pouze napít. Otázkou zůstává, kolik jedu se usadilo v bahně řeky.

    Úryvky článku Petra Morvaye Na mrtvé řece, Respekt 9/2000 mírně upravil -lv-


    (13154) Petermrva

    Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
    Datum objevu: 7. 9. 1995
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1995 RC

    Peter Mrva (nar. 1962) pomohl postavit observatoř v Modre a byl jedním z prvních tamních astronomů. Během mnoha let převážně manualní práce učil, vysvětloval a inspiroval druhého z objevitelů v některých oblastech, včetně astronomie a počítačové grafiky.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45338 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (13367) Jiří

    Objevitel: LONEOS
    Datum objevu: 18. 10. 1998
    Místo objevu: Anderson Mesa
    Základní označení: 1998 UT24

    Jiří Borovička (nar. 1964) z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky je znám svými pracemi v meteorické fyzice a astronomii, zejména v oboru spektroskopie meteorů. Objevil nízko a vysokoteplotní složky záření meteorů. Toto pojmenování navrhl Z. Ceplecha.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46110 (24. 7. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (13370) Júliusbreza

    Objevitelé: P. Kolény, L. Kornoš
    Datum objevu: 7. 11. 1998
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1998 VF

    Július Breza (1917-1991) byl jedním z nejpřednějších otolaryngologů v Československu. Byl vedoucím oddělení otolaryngologie Dětské fakultní nemocnice v Bratislavě. Jeho práce se soustřeďovala na endoskopické procedury léčby dětských onemocnění průdušek a plic.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 9. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46683 (21. 9. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (13390) Bouška

    Objevitelé: P. Pravec, Marek Wolf
    Datum objevu: 18. 3. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 FQ3

    Jiří Bouška (nar. 1925), emeritní profesor astronomie na Karlově univerzitě, studoval meziplanetární hmotu a 30 let byl šéfredaktorem časopisu Říše hvězd a Hvězdářské ročenky. Učil několik generací českých astronomů, včetně jednoho z objevitelů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 39659 (20. 3. 2000), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (13406) Sekora

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 2. 10. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 TA4

    Ondřej Sekora (1899-1967), český novinář, karikaturista, ilustrátor a spisovatel, je známý především svým dílem pro děti a vytvořením postavy Ferdy Mravence. Sekorovy oblíbené příběhy ze života hmyzu a zvířátek jsou založeny na jeho mimořádné znalosti přírody.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41939 (9. 1. 2001), překlad -lš-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (13774) Spurný

    Objevitel: LONEOS
    Datum objevu: 10. 10. 1998
    Místo objevu: Anderson Mesa
    Základní označení: 1998 TW30

    Pavel Spurný (nar. 1958) z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky vede Evropskou bolidovou síť. Je znám svými pracemi v meteorické fyzice a astronomii, publikoval mnoho přesných drah bolidů. Toto pojmenování navrhl Z. Ceplecha.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46111 (24. 7. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (13792) Kuščynskyj

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 7. 11. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 VG

    Taras Kuščynskyj (1932-1983) byl českým fotografem, známým svými krásnými černobílými snímky ženských tvarů, včetně uměleckých studií nahého těla.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46011 (24. 6. 2002), překlad -lv-, -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (13804) Hrazany

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 9. 12. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 XK

    Hrazany jsou sídlo dávného keltského města ve středních Čechách nad Vltavou v oblasti, kde se těžilo zlato. Plocha asi 75 akrů byla osídlena ve druhém století před Kristem a byla zničena v prvním století n.l.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48157 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Ve skutečnosti bylo sídlo zničeno v 1 stol. př. Kr.

    Petr Juřina


    (13916) Bernolák

    Objevitel: M. Antal
    Datum objevu: 23. 8. 1982
    Místo objevu: Piszkéstetö
    Základní označení: 1982 QA2

    Anton Bernolák (1762-1813) byl katolickým knězem, který kodofikoval první formu slovenského jazyka, později nazývanou "bernolákovčina" (1787). Jazyk byl založen na nářečích užívaných na západním Slovensku. Bernolák byl významný lingvista a zakladatel Slovenského učeného tovaryšstva.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43192 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14040) Andrejka

    Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
    Datum objevu: 23. 8. 1995
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1995 QD2

    Tato planetka je první, která byla objevena na observatoři v Modre, a je zde považována za "drahokam". Je věnována Andree Galádové (nar. 1970), důvěrně známé jako Andrejka, ženě prvního objevitele.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 44594 (28. 1. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14054) Dušek

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 12. 1. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 AR

    Jiří Dušek (nar. 1971) je astronom Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Je jedním ze zakladatelů českého internetového zpravodaje IAN a je známý svým dlouholetým podílem na Astronomické expedici Úpice a dalších vzdělávacích projektech.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 1. 12. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52768 (28. 9. 2004), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14056) Kainar

    Objevitel: Kleť
    Datum objevu: 13. 1. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 AO1

    Josef Kainar (1917-1971) byl český básník, dramatik, novinář a hudebník. Jeho poezie shromážděná v díle "Básně a blues" vytváří spojení slova a hudby. Byla zhudebněna různými muzikanty včetně jazzových zpěváků a rockových skupin jako například Eva Olmerová, Framus Five a ETC.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41940 (9. 1. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14068) Hauserová

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 21. 4. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 HP1

    Eva Hauserová (nar. 1954) je česká spisovatelka a novinářka. Původním vzděláním genetička, stala se významnou členkou české scény science-fiction. Zároveň je známá svými originálními názory na environmentalistické problémy, vztahy mužů a žen a feminismus.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 7. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43045 (5. 7. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14098) Šimek

    Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
    Datum objevu: 24. 8. 1997
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1997 QS

    Český radioastronom Miloš Šimek (nar. 1933) pracoval na ondřejovské hvězdárně od roku 1956. Studoval strukturu velkých meteorických rojů a čelních ozvěn meteorů pomocí dlouhodobých radarových pozorování. Jméno navrhl J. Grygar.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42674 (9. 5. 2001), překlad -lv-, -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14124) Kamil

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 28. 8. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 QN60

    Český amatérský astronom Kamil Hornoch (nar. 1972) je vynikajícím pozorovatelem komet a proměnných hvězd, a také přítelem objevitelky. Preciznost jeho astronomické práce je oceňována i profesionálními astronomy.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41940 (9. 1. 2001), překlad -lš-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14190) Soldán

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 15. 12. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 XS15

    Jan Soldán (nar. 1957) je český astronom, tvůrce a vývojář programů pro řízení kosmických a pozemních experimentů, včetně CCD kamer, robotických dalekohledů a zpracování obrazu v reálném čase. Od roku 1996 se účastní projektu družice INTEGRAL.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42362 (9. 3. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14206) Sehnal

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 15. 2. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 CL10

    Ladislav Sehnal (nar. 1931) je znám svým výzkumem účinků slunečního záření a odporu atmosféry na pohyb umělých družic a svou teorií akcelerometrických měření v kosmu. V letech 1990-1996 byl ředitelem Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42362 (9. 3. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14509) Lučenec

    Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
    Datum objevu: 9. 3. 1996
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1996 ER2

    Lučenec je malé historické město na jižním Slovensku, je kulturním a průmyslovým centrem novohradského regionu. První z objevitelů zde prožil své dětství. Město, jehož historie sahá až do 13. století, bylo v letech 1622 a 1849 zničeno požáry.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45234 (28. 3. 2002), překlad -ku-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14517) Monitoma

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 13. 6. 1996
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1996 LJ1

    Monika Pravcová (nar. 1976), sestra objevitele, a Tomáš Kneslík (nar. 1977) se do sebe zamilovali v roce objevu této planetky a vstoupili v manželství v roce 2000, kdy tato planetka dostala definitivní označení (číslo).

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41034 (26. 7. 2000), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14537) Týn nad Vltavou

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 10. 9. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 RL7

    Týn nad Vltavou leží na březích řeky Vltavy. Město je datováno od 10. století. První vltavíny, přírodní skla považovaná za tektity vzniklé během dopadu meteoritu, který vytvořil kráter Ries v Bavorsku, byly nalezeny nedaleko tohoto města v roce 1787.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47300 (6. 1. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14550) Lehký

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 27. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 UU7

    Martin Lehký (nar. 1972) je český amaterský astronom, vizuální a CCD pozorovatel komet, proměnných hvězd a planetek. Věnuje se rovněž pozorování zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy, zatmění, meteorů a astrofotografii.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48158 (18. 3. 2003), překlad Kamil Hornoch]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14594) Jindrašilhán

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 24. 9. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 SS26

    Jindřich Šilhán (1944-2000) významně přispěl k rozvoji vizuálních pozorování v Česku a na Slovensku. Pozoroval zákrytové proměnné hvězdy a organizoval program jejich sledování. Jeho žáci se stali vůdčími osobnostmi na lidových hvězdárnách.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41035 (26. 7. 2000), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Planetka Jindrašilhán se nachází ve střední části hlavního pásu; co se týče dráhy, je to docela typická planetka. Její velikost, odhadnuta z její absolutní magnitudy a průměrného albeda planetek v dané oblasti, je zhruba 8 km. Nic dalšího o jejich fyzikálních vlastnostech není známo. Je však velmi pravděpodobné, že jde o úlomek větší planetky vzniklý při dávné srážce.

    Objevil jsem ji z Ondřejova 23./24. 9. 1998 na snímcích pořízených 0,65m reflektorem + CCD SBIG ST-8 v časech 01:54 - 03:26 UT. Tyto snímky jsem pořizoval za účelem sledování planetky 1998 RP20, kterou objevila Lenka Šarounová o deset dní dříve - toto byla třetí noc potřebná k "zajištění" dráhy té Lenčiny planetky, aby se neztratila. No, a na oněch snímcích jsem zachytil další planetku, která dostala označení 1998 SS26. Sledovali jsme ji celkem v 7 nocích na podzim 1998 a ve třech nocích v zimě 2000, více sledování ale již nebylo třeba, neboť nám s tím jednak pomohly vyhledávací stanice (LINEAR, ji zachytil celkem ve čtyřech nocích od srpna do listopadu 1998 a v pěti nocích v dubnu 2000, LONEOS přispěl jednou nocí v lednu 1999), jednak byla identifikována její zachycení na izolovaných nocích v březnu 1984 a srpnu 1993, obě detekce ze Siding Spring. Všechna tato pozorování umožnila určení její dráhy s dostatečnou přesností, takže dne 18. dubna 2000 dostala definitivní označení, číslo 14594.

    Pojmenování navrhli členové elektronické konference Společnosti pro meziplanetární hmotu.

    -pp-


    (14948) Bartuška

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 16. 1. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 BA

    Josef Bartuška (1898-1963) byl český avantgardní básník, malíř, grafik, fotograf a učitel. Experimentoval také s fotogramy a kolážemi. V meziválečném období patřil k nejvýznamnějším umělcům jihočeského uměleckého spolku Linie.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 102253 (14. 11. 2016), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14968) Kubáček

    Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
    Datum objevu: 23. 8. 1997
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1997 QG

    Dalibor Kubáček (nar. 1957) pracoval ve Slovenské akademii věd v Bratislavě, studoval strukturu hlav komet pomocí technik zpracování obrazu. Ochotně učil studenty a přátele (včetně objevitelů) a vysvětloval jim tyto relativně nové techniky.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45339 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14974) Počátky

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 22. 9. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 SK1

    Počátky jsou jihočeské město, kde se objevitel narodil.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 11. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41572 (11. 11. 2000), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (14976) Josefčapek

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 27. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 SD4

    Josef Čapek (1887-1945) byl umělcem širokých zájmů, byl malířem, grafikem a spisovatelem, autorem příběhů pro děti a spolu se svým bratrem Karlem autorem divadelních her. Část jeho umělecké tvorby byla ovlivněna rostoucím ohrožením Československa ze strany fašistů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42674 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Josef Čapek, mnohostranný umělec (výtvarník, spisovatel) a publicista Josef Čapek se narodil 23. 3. 1887 v Hronově ve východních Čechách jako syn lékaře Antonína Čapka. Jeho mladším bratrem byl světově známý spisovatel a žurnalista Karel Čapek. Dětství prožil Josef Čapek v Podkrkonoší (Malé Svatoňovice, později Úpice). V letech 1904-1910 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Od roku 1907 ve spoluautorství s bratrem Karlem časopisecky publikoval řadu drobných próz a článků o výtvarnictví a literatuře. V říjnu 1910 odjel do Paříže, kde navštěvoval výtvarné kursy a seznamoval se světovým uměním.

    Po návratu v roce 1911 vstoupil do nově založeného sdružení Skupina výtvarných umělců; v roce 1912 na skupinové výstavě poprvé představil své obrazy. Zároveň rozvinul rozsáhlou publicistickou činnost zaměřenou na propagaci moderního umění a na výklad jeho principů. Čapkův nesouhlas s příliš dogmatickým pojímáním modernosti zanedlouho vedl k jeho rozchodu se Skupinou; krátce pak byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Čapkovy obrazy z této doby představují osobitou variantu kubismu, zřejmé jsou i podněty expresionismu. Během první světové války napsal soubor expresivně laděných próz Lelio (1917).

    V roce 1918 založil Josef Čapek spolu s dalšímu umělci výtvarnou skupinu Tvrdošíjní; její šestá výstava v roce 1924 byla první soubornou Čapkovou výstavou. Od roku 1929 vystavoval spolu s výtvarným odborem spolku Umělecká beseda. Po první světové válce se výrazně rozšířil okruh Čapkových výtvarných aktivit, vedle obrazů vytvořil velké množství novinových kreseb, knižních obálek a ilustrací, pracoval jako jevištní výtvarník apod. V Čapkově malířské tvorbě se ve 20. letech zvýrazňuje sociální aspekt (tzv. období periférie), později vystupují do popředí zvláště krajinné a dětské motivy.

    Podobu Čapkovy slovesné tvorby silně poznamenal jeho vstup do novinářské oblasti. V roce 1918 se stal členem redakce deníku Národní listy (zároveň v letech 1918-1920 redigoval satirický časopis Nebojsa), od dubna 1921 až do srpna 1939 pak pracoval v redakci nejvýznamnějšího meziválečného deníku Lidové noviny. Pro noviny napsal mnoho výtvarných příspěvků (hlavně referátů o výstavách), ale také řadu článků, fejetonů a sloupků o politických a společenských otázkách i o prpblémech.

    Literární dílo Josefa Čapka z meziválečného období není obsáhlé, ale má pro českou kulturu značný význam (baladická novela Stín kapradiny, 1930; meditativní próza Kulhavý poutník, 1936). Spolupracoval také s Karlem Čapkem na několika dramatických textech a byl autorem oblíbené dětské knížky Povídání o pejskovi a kočičce (1928). Aforismy a deníkové záznamy z druhé poloviny 30. let byly vydány až posmrtně (Psáno do mraků, 1947).

    Ve 30. letech se Josef Čapek intenzivně angažoval v boji proti nacismu (novinové články, cykly karikatur). Jeho tehdejší malířskou tvorbu charakterizuje expresivnost, patetičnost a tendence k monumentálnosti (obrazové cykly Oheň a Touha, 1938-1939). Dne 1. 9. 1939 byl Josef Čapek zatčen a postupně vězněn v několika koncentračních táborech (Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen, Bergen-Belsen). V Bergen-Belsenu patrně v dubnu 1945 podlehl epidemii skvrnitého tyfu. Jeho symbolický hrob je na vyšehradském hřbitově v Praze. Posmrtně byly publikovány básně napsané během věznění (Básně z koncentračního tábora, 1946).

    Petr Mareš


    (14980) Gustavbrom

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 5. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 TW9

    Gustav Brom (Gustav Frkal, 1921-1995) byl populární český jazzový hudebník, dirigent, skladatel a zpěvák. Po velmi složitém mládí založil v roce 1941 v Brně slavný big band, který nese jeho jméno. Pod jeho vedením se stal vůdčím českým jazzovým orchestrem po dobu více než 50 let.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 59922 (1. 6. 2007), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Už v dětství prošel první tvrdou školou života. Narodil se na Slovensku, kde chtěl jeho otec rychle zbohatnout. Podnik však zkrachoval. Gustav Frkal starší prohru neunesl a i s penězi od rodiny o Vánocích 1922 utekl. Krátce nato v cizině zemřel. Matka Marie si sice našla práci na poště, ale další dramata (přepadení, oloupení) ji přiměla k návratu na rodnou Moravu. Dostala místo poštovní administrátorky. To znamenalo jezdit s vlakovými soupravami po celé Moravě. Byla nucena svěřit Gustava a o rok staršího Milana do péče dětských domovů a příbuzných. Malý Gustav takto vystřídal několik "štací" (z kláštera v Holešově dokonce utekl), poslední byl dětský domov ve Veverské Bitýšce, kde vychodil obecnou školu. Tam mu také matka darovala první hudební nástroj - housle.

    V roce 1931 se jí podařilo sehnat práci i byt v Kroměříži, kde začal Gustav chodit na gymnázium a získal začátky hudebního vzdělání. V roce 1933 se rodina usadila v Brně, které se Gustavovi stalo celoživotním přístavem a osudem. Nastoupil do sekundy na reálce v Antonínské ulici a chodil na hudební výchovu k prof. Josefu Tomaštíkovi, pozdějšímu řediteli brněnské konzervatoře, a začas k prof. Krtičkovi - to už zvládal klarinet i saxofon. V kvintě založil studentskou kapelu R-BOYS a po tvrdých nácvicích s ní hrál na studentských tanečních čajích v DOPSu. Po okupaci, v necelých osmnácti letech, roznášel po Brně protinacistické letáky. Gestapo celou odbojovou skupinu rychle odhalilo a zatklo. Student Gustav Frkal byl zatčen 1. června 1939. Z vězení na Orlí ulici byl převezen do věznice na Špilberku, kde strávil 4 měsíce. Zázrakem unikl transportu do koncentračního tábora v Dachau. Po propuštění stihl ještě složit maturitní zkoušku, vysoké školy však již byly zavřeny. Gustav dal znovu dohromady členy předválečných R-BOYS a hledal pro kapelu uplatnění.

    Na radu přátel se rozhodl změnit příjmení. Našel je náhodně ve slovníku, kde se jeho tuzka zabodla u halogenu brom. Nové umělecké jméno bylo krátké, zvučné a internacionální, Gustav je později úředně přijal i jako jméno občanské. R-BOYS získali první angažmá v Rožnově pod Radhoštěm, úspěšně působili ve Zlíně, pro pravidelné účinkování je angažoval šéf brněnského hotelu Passage. V lednu 1941 si Gustav Brom opatřil živnostenský list jako kapelník. Před totálním nasazením se kapela "uklidila" opět do Zlína, pak do Katovic, které ovšem byly tehdy součástí Říše (Schlesien). Úřady tam mladé muzikanty ročníku 21 samozřejmě brzy objevily a zatkly přímo na pódiu. Jeden z jejich příznivců z brněnského Arbeitsamtu naštěstí nasadil R-BOYS do brněnské Zbrojovky a to jim umožnilo další hraní. Po válce začínala Bromova kapela v kavárně Rozmarýn v Zemském domě v Brně a v Oáze hotelu Passage na Lidické ulici (nyní hotel Slovan).

    Taneční a džezová hudba slavila v té době obrovskou konjunkturu. Gustav Brom sestavil nový orchestr, prohluboval u prof. Tomaštíka své hudební vzdělání, angažmá v Rozmarýnu prověřilo jeho všestranné schopnosti muzikantské i manažerské. Po úspěšném koncertování v Bratislavě a brněnské kavárně Savoy oslnilo Bromovo brilantně swingující těleso pražskou kavárnu Vltava, tehdejší Mekku naší taneční a džezové hudby. Bromovci zde natočili své první tři gramofonové desky, navázali přátelství s pražskými předními hudebníky a džezmeny (R. A. Dvorský, Karel Vlach) i zahraniční kontakty (švýcarská ambasáda). V lednu 1946 pražské účinkování skončilo. Následovalo angažmá v Čsl. rozhlase v Bratislavě, turné po Švýcarsku (to mělo nepříznivé politické následky) a řada koncertních zájezdů a gramofonových nahrávek. Orchestr nastoupil cestu k dosažení stylové a interpretační kvality evropské a světové úrovně. Ani režimní ponížení žánru na úpadkovou hudbu nemohlo vývoj zvrátit. Gustav Brom dokázal sledovat a za obtížných podmínek udržet kontakt s trendy džezové hudby v zahraničí.

    -jg-


    (15053) Bochníček

    Objevitelé: P. Pravec, U. Babiaková
    Datum objevu: 17. 12. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 YY2

    Záviš Bochníček (nar. 1920), český astronom žijící na Slovensku, se zabýval fotografickými pozorováními umělých družic a počítal jejich dráhy. Objevil dvě novy a je popularizátorem astronomie a kosmonautiky. V letech 1956-1958 byl ředitelem Astronomického ústavu v Tatranské Lomnici.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41035 (26. 7. 2000), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Objevové snímky

    Peter Kušnirák


    (15374) Teta

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 16. 1. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 BG

    Druhá dcera knížete Kroka, známá ze starých českých bájí. Teta působila jako věštkyně a pohanská kněžka.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 11. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41573 (11. 11. 2000), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (15376) Marták

    Objevitelé: P. Kolény, L. Kornoš
    Datum objevu: 1. 2. 1997
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1997 CT1

    Ján Marták (1912-1945), příbuzný prvního objevitele, byl talentovaným a oddaným učitelem ve slovenské vesnici Bzince pod Javorinou. Byl znám jako muzikant, organizátor veřejných prací a divadelní režisér.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 9. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46683 (21. 9. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (15384) Samková

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 26. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 SC4

    Filomena Samková (nar. 1931) je kuchařkou na astronomických letních táborech ("Expedicích") pořádaných každoročně na hvězdárně v Úpici. Účastníci expedic si odnášejí skvělé vzpomínky jak na hvězdnou oblohu, tak i na kuchyni paní Samkové. Jméno bylo navrženo účastníky Expedice Úpice 2000.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41940 (9. 1. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Zkuste se podívat na další informace o této planetce.


    (15390) Znojil

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 6. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 TJ10

    Vladimír Znojil (nar. 1941) vyvinul metody vícestaničního teleskopického pozorování meteorických rojů a organizoval takto zaměřené programy od šedesátých let 20. století. V poslední době organizuje také vizuální pozorování komet v České republice a vede Společnost pro meziplanetární hmotu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 16. 10. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41388 (13. 10. 2000), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (15392) Budějický

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 11. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 TO19

    Český radioastronom Jaromír Budějický (1919-1991) byl vedoucím oddělení radioastronomie na ondřejovské observatoři v 50. letech 20. století. Vykonával sluneční radiovou patrolní službu a přispěl k vývoji ondřejovského meteorického radaru.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42675 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (15395) Rükl

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 21. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 UV

    Český astronom Antonín Rükl (nar. 1932) byl mistrem mapování. Jeho precizní retušované měsíční mapy eliminovaly nevýhody fotografií, jako první sestavil mapy Měsíce za použití snímků pořízených z různých úhlů. Napsal a ilustroval řadu populárních astronomických knížek.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 16. 10. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41388 (13. 10. 2000), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (15399) Hudec

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 2. 11. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 VE

    René Hudec (nar. 1951), ondřejovský astronom pracující v oblasti astrofyziky vysokých energií, zvláště pak výbuchů záření gama, navrhuje kosmické a pozemní experimenty. Založil evropskou pozorovací síť optických protějšků výbuchů gama záření.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42363 (9. 3. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (15425) Welzl

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 24. 9. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 SV26

    Jan Welzl (1868-1948), český polárník, obchodník, lovec, vynálezce, řemeslník a dobrodruh, žil po třicet let na Novosibiřských ostrovech. Stal se mezinárodně známým díky knihám o jeho životě, jako například "Třicet let na zlatém severu". Napsal rukopis "Cesta kolem světa 1893-1898".

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 16. 10. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41388 (13. 10. 2000), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Arctic Bismarck, Beareater

    Jan 'Eskymo' Welzl, alias Arctic Bismarck, alias Captain John (Kapitán Jan), alias Beareater (Pojídač medvědů), alias Moojak Ojak, též kapitán Van Toch z "Války s mloky" Karla Čapka. Narodil se 15. srpna 1868 v Zábřehu na Moravě a zemřel 19. září 1948 v Dawsonu (Yukon Territory, Canada).

    Jan Welzl

    Po více než třiceti letech v ruské, aljašské a kanadské Arktidě je poslán postrkem domů do vlasti, kde na podkladě jeho barvitého vyprávění jsou jeho jménem publikovány velmi úspěšné knihy, jako je "Třicet let na zlatém severu", "Po stopách polárních pokladů" a "Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě", napsané E. Valentou a B. Golombkem. První dvě z těchto knih byly přeloženy do mnoha cizích jazyků, Welzlovi samému však nepřinesly žádný příjem. O výtěžek z nich se podělili žurnalisté, kteří jeho vzpomínky zpracovali.

    V Dawsonu před svým srubem; jedna z posledních fotografií

    V roce 1929 opustil Jan Welzl evropskou civilizaci v bláhové naději, že se vrátí na Novosibiřské ostrovy. Z mnoha důvodů mu to však nebylo dopřáno, takže se usazuje v kanadském Dawsonu, kde pobývá až do své smrti v roce 1948. Povzbuzen úspěchem pod jeho jménem vydaných knih, které se v USA staly bestsellery, se Welzl rozhodl napsat "An der Reise um die Welt 1893-1898". Tento rukopis, psaný kurentem, je také to jediné, co vyšlo z jeho pera.

    Z knihy Rudolfa Krejčího (alias Rudy Krejci), emeritního profesora University of Alaska, Fairbanks.



    Jan Welzl si všímal různých událostí a dovedl je pak barvitě popsat, jak je zřejmé třeba z jeho vyprávění v knize Třicet let na Zlatém severu o jevu, který nastal při velké severní výpravě roku 1914.

    Ale tyto vzrušené chvilky byly náhle zastíněny událostí, na kterou nezapomenu, i kdybych žil tisíc let. Byl polární večer, k jedenácté hodině, seděli jsme a vypravovali jsme si, spát se nikomu, nechtělo. Tu náhle vidíme, že modré nebe se začíná najednou prazvláštně červenat. Hledíme na to, mneme si oči, říkáme to jeden druhému, abychom se přesvědčili, že nás neklame zrak. Ne, vidí to všichni stejně. Taková zvláštní barva si lehá na všechno kolem nás, i běloši vypadají jako Indiáni. Kapitán Ivanov pokyvuje hlavou a povídá:

    "U všech čertů, chlapci, teď tu něco zažijeme! Podívejte se, jak je všecko rudé! Hlavu na to, že přijde zatmění slunce!"

    "Zatmění slunce!" volali Eskymáci i polárníci. Někteří z nich už přežili zatmění slunce, o překot o tom vyprávěli, a všichni se shodovali v tom, že je to náramně zlé a nebezpečné. Ti, však, kteří nikdy podobnou věc neviděli, čekali se zvědavostí a úzkostmi, co se bude dít. Já jsem sice jednou zatmění slunce viděl, když jsem doprovázel japonskou astronomickou výpravu do severní Kanady, ale tehdy bylo zamračeno a nebylo vidět nic zvláštního, než náhlé setmění. Zde však jsem se měl stát svědkem události hrozné, při níž mi vlasy vstávaly na hlavě.

    Tak jsme tu stáli, jedenáct hodin bylo, začínalo se tmít víc a víc, padal krvavý soumrak. A jak se víc a víc tmělo, tmavěla i ohnivá barva nebe - a tu naráz jsme vykřikli; viděli jsme, že se oheň v slunci pohybuje. Třeštíme oči do obrovského slunečního terče, a slyšíme hlas kapitána Ivanova:

    "Neříkal jsem to? Pozor, hoši, teď to přijde! Jenom jednou jsem viděl zatmění slunce vysoko na severu, ale tenkrát jsem toho měl zrovna po krk. Jsem zvědavý, jak to bude vypadat dnes !"

    Stojíme, obrovské plameny šlehají na slunci; minutu, dvě minuty, pět minut, a pořád se tmí víc a více a padá na nás úzkost větší a větší. Psi vyjí a lomcují saněmi.

    Je za pět minut čtvrt na dvanáct. Vidíme, že najednou teče oheň ze slunce. Vytéká rychleji a rychleji, pojednou začne šlehat na všecky strany jakoby koruna příšerných ohnivých jazyků, ohnivé chvosty tam sebou mrskají, takže myslíme, že přichází strašná hodina smrti. Trvá to asi dvacet vteřin. Za dvacet vteřin všecek oheň ze slunka vytekl a z kotouče jindy tak oslepujícího nezbývá nic než tmavý kruh, ověnčený jasným prstenem. Slunce vyhaslo. A uprostřed tmavého slunce vidíme, nevěříce vlastním očím, vrchy, obrovské skály, sopky, krátery, a z nich teče láva na všecky strany. A když se láva dostala až na okraj slunce, pak se teprve rozhořela strašným červeným ohněm, který sršel na všecky strany a plazil se, jako by se obrovští červení hadi vymršťovali do vesmíru. Třásli jsme se, přemoženi hrůzou, a nikdo nedovedl ze sebe vyrazit slova. Hledíme na sebe, jsme všichni červení jako krev, stojíme na krvavém ledě a kolem nás daleko široko ční rudé ledovce, po jejichž štítech a hranách jako by stékala krev.

    Pomalu a pomalu začínal se oheň vtlačovat do slunce zpátky, a opět jako by se tam ti hadi povalovali, nikdo na světě tomu neuvěří a nikdo na světě si to nedovede představit.

    Za chvilku se oheň stáhl pomaloučku do slunka. Chceme si oddechnout - když tu najednou vidíme, že stojíme vzhůru nohama. Obloha je pod námi. Nad námi, tam, kde bylo dříve nebe, visí dolů převrácené ledovce, strašlivé štíty, hrozící se utrhnout a spadnout na nás. Viděli jsme na nebi síť vodních kanálů a ledová jezera. Celý svět byl naopak, jako by někdo chytil zeměkouli a jedna dvě ji pootočil. Viseli jsme na převrácené zeměkouli hlavou dolů! Sténajíce, doplížili jsme se po kolenou k saním, chytili jsme se jich a sedli si na ně, popadali jsme se za hlavu v strašné závrati. Několika mužům se udělalo špatně a zvraceli. Zároveň jsme viděli, že daleko za sluncem rozprostírá se na nebi jako černý had nějaká neznámá pevnina.

    "Miráž! Miráž!" volá Ivanov. "Vidíte ten černý pruh vzadu? To se odráží jistě nějaká země na druhé straně Severního pólu! To je jistě severní Grónsko! Jsme blízko Grónsku, přišli jsme k němu ze západní strany!"

    Miráž! To je tedy ta pověstná miráž! Slyšel jsem o ní tolikrát, ale dnes poprvé mne zastihla na ledě. Zjev, o němž mnoho polárníků ví, prý zvláštní zrcadlení, které vzbudí takový přelud. Také se tomu říká fata morgana, četl jsem o tom ve starém ročníku časopisu Über Land und Meer, který jsem měl v jeskyni.

    Několik minut jsme takto seděli, držíce se za hlavy; hledíme na ledovce; visí nehybně; celý svět by rozmačkaly, kdyby se utrhly.

    "Jestli to teď na nás sletí, to se nás málo vrátí na Figurin!" volá nějaký Eskymák.

    "Neboj se, to se hned promění!" smál se Ivanov.

    Opravdu. Zanedlouho zářilo už slunce plným zlatem, a najednou bylo zase všecko v pořádku. Ledovce seděly zase dole a blyštěly se v slunci jako jindy. Ale sotvaže jsme se vzpamatovali a rozpovídali se o této úžasné příhodě, přišla znenadání, k třetí hodině, obrovská sněhová vichřice. Nechápali jsme, odkud se bere, vždyť nebe bylo čisťounké, jediný mráček neplul po obloze, slunce pálilo horkými, zlatými paprsky - a sníh se žene na všecky strany. Přišel od západu, a za nějakých pět minut jsme byli všichni zasypáni až nad hlavu. Ale sníh nebyl hustý, lehoučký jako peří; pominul za chvilečku, a tu jsme se hned vrhli k veslům u koburuků a probojovávali jsme se sněhem k saním a psům, aby se neudusili. A jak jsme tu byli zahrabáni v tom hebkém sněhu, nebylo slyšet nic než veselé řvaní a smích. Všichni jsme stáli v kupě vedle sebe, navzájem jsme se neviděli, jenom jsme do sebe vráželi. Ale vichřice se hned utišila a slunko počalo najednou tak pražit, že za tu chvilku, než jsme se prodrali k psům, mohli jsme dobře vidět, jak sníh kvapem taje. Roztával tak honem, že kolem páté hodiny jsme stáli skoro všichni po kolena ve vodě. Naštěstí jsme měli živobytí dobře zabalené v plachtách, takže se voda k němu nedostala. Nohy jsme měli ovšem mokré všichni, maklaky napité jako houby. Honem jsme vytáhli saně se psy na ledové pahrbky.

    Ale teď jsme si teprve vzpomněli na to, že výprava Ak-Mookova tu dosud není. Měli jsme starost. Nezahynuli snad při strašném zatmění slunce? Nerozdrtil je snad ledovec, který se někde utrhl při hrozném převrácení celého světa? Ale kapitáni se smáli těmto našim starostem a tvrdili, že ve skutečnosti ledovce nevisely na nebi, seděly pěkně dole, ale to nás tak klamaly naše oči; že Ak-Mookovi lidé tímto způsobem zahynout nemohli. A nařídili, abychom se místo neplodného čekání na tomto místě pustili k severu a ještě lovili po krajině. Tak jsme příštích pět dní podnikali výpravy na všecky strany.

    Člověk, který nebyl nad 86. stupněm, nedovede si představit, jak to zde vypadá. Obzor se nadnáší jaksi podivně vysoko, takže člověku připadá, že chodí na dně ohromného umývadla. Kanálů je tu už málo, skoro všude souvislý věčný led. Jaké je to ještě tam dál na sever, nevím, dál jsem se nikdy nedostal.


    (15860) Siráň

    Objevitelé: A. Galád, D. Kalmančok
    Datum objevu: 20. 4. 1996
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1996 HO

    Slovenský geofyzik Gustáv Siráň (1934-2000) byl profesorem Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1981-1989 byl vedoucím katedry astronomie, geofyziky a meteorologie a během této doby byla vybudována Astronomická a geofyzikální observatoř v Modre.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42363 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (15870) Obůrka

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 16. 8. 1996
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1996 QD

    Oto Obůrka (1909-1982), profesor Vysokého učení technického, založil Hvězdárnu Mikuláše Koperníka v Brně a dvacet let ji řídil. Založil program monitorování krátkoperiodických proměnných hvězd, určený zejména pro mladé amatérské astronomy. Byl čestným presidentem Mezinárodní unie amatérských astronomů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 16. 10. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41388 (13. 10. 2000), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (15890) Prachatice

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 3. 4. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 GY

    Prachatice jsou jihočeské město, které počalo jako malá usedlost na zlaté stezce s právem prodávat sůl z Pasova. Dnešním Prachaticím, založeným ve 14. století, dominuje gotický kostel sv. Jakuba.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 9. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46683 (21. 9. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (15897) Beňačková

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 10. 8. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 PD3

    Slovenská sopranistka Gabriela Beňačková-Čápová (nar. 1947) působila v Národním divadle v Praze a ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Je stálým hostem Bavorské státní opery v Mnichově, Covent Garden v Londýně, Vídeňské státní opery a spolupracuje s Metropolitním divadlem v New Yorku.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41941 (9. 1. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (15902) Dostál

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 13. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 RA9

    Český světoběžník Víťa Dostál (nar. 1959) se stal legendou, když jako první Čech objel na kole zeměkouli zcela sám po trase dlouhé 60 000 km. Své dobrodružství z let 1994-1997 popsal v knize "Šťastná planeta". Tento profesionální farmář podnikl v letech 2006-2007 sólovou cyklistickou jízdu Panamericana z Anchorage do Ushuaia trvající 223 dní.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 60730 (26. 9. 2007), překlad -jg-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (15907) Robot

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 6. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 TG10

    Slovo "robot" vymyslel spisovatel Josef Čapek jako označení pro umělého člověka ve slavné hře jeho bratra Karla Čapka "R. U. R." (Rossum's Universal Robots) z roku 1920. Později se stalo obecným termínem užívaným pro automatické stroje různého druhu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41941 (9. 1. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (15917) Rosahavel

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 28. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 UX7

    Josef Havel (1930-2008) byl významnou osobností českého pěstitelství růží. Tento pracovitý a skromný člověk vyšlechtil několik barevných mutací a získal řadu ocenění na mezinárodních soutěžích, například zlatou medaili v Římě za růži Nette Ingeborg.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 5. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 65711 (9. 4. 2009), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (15924) Rokycany

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 10. 11. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 VM6

    Rokycany jsou město v západních Čechách, o němž první písemné záznamy pocházejí z roku 1110. V roce 1947 zde byla založena lidová hvězdárna, která se zaměřuje na pozorování zákrytů, práci s mládeží, učiteli a amatérskými výrobci dalekohledů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 70409 (27. 5. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (15946) Satinský

    Objevitel: A. Galád and A. Pravda
    Datum objevu: 8. 1. 1998
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1998 AP7

    Július Satinský (1941-2002) byl známý slovenský komik v rozhlase, televizi, filmu a divadle po více než čtyři desetiletí. S Milanem Lasicou vytvořil v roce 1959 intelektuální komickou dvojici a jejich pořady se staly populární v bývalém Československu. Satinský také napsal mnoho pohádek pro děti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48158 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (15960) Hluboká

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 2. 2. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 CH

    Hluboká nad Vltavou je nejpopulárnější zámek v jižních Čechách. Původní gotický hrad ze třináctého století byl přestavěn v tudorovském slohu rodinou Schwarzenbergů během století devatenáctého. Tento typicky anglický sloh dává zámku dosti drobný vzhled, který je zdůrazněn rozlehlým parkem.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42364 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (16244) Brož

    Objevitel: LONEOS
    Datum objevu: 4. 4. 2000
    Místo objevu: Anderson Mesa Station
    Základní označení: 2000 GQ147

    Miroslav Brož (nar. 1975) se na Karlově univerzitě v Praze zabývá nebeskou mechanikou. Brož se specializuje numerickými metodami a Jarkovského efektem a kromě toho vyučuje na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 8. 9. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 54563 (21. 7. 2005), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (16435) Fándly

    Objevitel: M. Antal
    Datum objevu: 7. 11. 1988
    Místo objevu: Piwnice
    Základní označení: 1988 VE7

    Juraj Fándly (1750-1811) byl osvícenský spisovatel, autor první knihy v "bernolákovštině" s názvem "Dúverná zmlúva mezi mňíchom a diáblom" (1789). Byl horlivým propagátorem tohoto jazyka.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43192 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (16706) Svojsík

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 30. 7. 1995
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1995 OE1

    Antonín Benjamin Svojsík (1876-1938) založil v roce 1912 českou chlapeckou skautskou organizaci Junák, vedl ji od roku 1914 až do své smrti a byl členem výkonného výboru světového skautského hnutí. Po opakovaných zákazech v letech 1939 až 1989 je dnes Junák nejpopulárnější českou dětskou organizací.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41941 (9. 1. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (16742) Zink

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu:
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 ON

    Johann Josef Zink (1842–1920) byl vydavatel pohlednic a průvodců o jižních Čechách. Zajímal se o astronomii - byl velmi činným amatérem, který kreslil planety a komety. Jeho astronomické přístroje a deníky byly v roce 1937 umístěny na hvězdárnu v Českých Budějovicích.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 92389 (3. 2. 2015), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (16781) Renčín

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 12. 12. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 XU18

    Vladimír Renčín (nar. 1941) je český grafik, ilustrátor a karikaturista. Vydal několik knížek kreslených vtipů, v nichž jsou ukázány různé rysy české povahy.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42364 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (16801) Petřínpragensis

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 23. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 SC2

    Petřín je pamětihodný kopec v centru Prahy. Je na něm umístěna Štefánikova hvězdárna, která byla založena v roce 1928 a je nejstarší aktivní lidovou hvězdárnou v České republice. Petřín je také symbolem milenců a místo překrásných zahrad a věhlasného rosária.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42675 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Štefánikova hvězdárna na Petříně

    Štefánikova hvězdárna byla postavena z iniciativy České astronomické společnosti (ČAS). Tato společnost byla založena roku 1917 jako spolek sdružující zájemce o astronomii z nejširších vrstev obyvatelstva. Hlavními cíly Společnosti bylo ...zřízení lidové observatoře astronomické v Praze ..., knihovny a čítárny, přístupné nejširším kruhům ..., šíření a popularisování výsledků moderní astronomie.

    Podnětem ke zřízení hvězdárny se stala tragická smrt M. R. Štefánika. Společnost spolu s městem založila r. 1919 Fond k uctění památky Štefánikovy, který měl za úkol shromáždit dostatek peněz pro vybudování hvězdárny. Předsednictví fondu přijal básník Josef Svatopluk Machar a účast na akcích, které fond organizoval, přijímali členové vlády včetně prezidenta T. G. Masaryka.

    Česká astronomická společnost (později Československá astronomická společnost) dosáhla hlavního cíle - vybudování hvězdárny - až po jedenácti letech své existence. Teprve r. 1928 byla z finančních prostředků poskytnutých pražským městem postavena hvězdárna, která byla Společnosti předána do užívání.

    Nicméně ještě před postavením hvězdárny se mohli obyvatelé i návštěvníci Prahy přesvědčit o krásách večerního nebe na vlastní oči. V té době jako pozorovací místa Společnosti mj. sloužila v letech 1921 až 1923 umělá jeskyně v dnešních Havlíčkových sadech (Gröbovce) či historická astronomická věž Klementina (1925 - 1928).

    Hvězdárnu bylo původně zamýšleno vybudovat jako součást novostavby Technického muzea a později se reálně uvažovalo o stavbě na západním svahu Riegrových sadů na Král. Vinohradech. Tato myšlenka musela být ale r. 1927 opuštěna pro změnu majitele pozemků, který na tomto místě chtěl postavit velký sokolský dům s hřišti a restaurací. V témže roce sadový úřad doporučil Společnosti obecní domek čp. 205 při Hladové zdi na Petříně, který byl postupně přestavěn na hvězdárnu. Štefánikova hvězdárna je tak zčásti tvořena Hladovou zdí z let 1360 až 1361, hradební věží a tereziánským domkem.

    V této souvislosti není bez zajímavosti, že o umístění hvězdárny na Petřín ČAS uvažovala už v r. 1922, ba dokonce sto let předtím roku 1818 chtěl na Petříně postavit novou hvězdárnu ředitel tehdejší Pražské hvězdárny v Klementinu P. M. A. David.

    Slavnostní otevření Štefánikovy hvězdárny pro členy Společnosti proběhlo dne 24. června 1928. Veřejnosti byla hvězdárna zpřístupněna o rok později v květnu u příležitosti Štefánikových oslav. Zamýšlené práce na stavbě byly dokončeny ale až v r. 1930, kdy byly dostavěny i zbývající dvě kopule.

    První přístroje byly pro hvězdárnu zakoupeny ještě před jejím otevřením. Byl jím mj. velký a v té době moderní čočkový dalekohled o průměru objektivu 20 cm, označovaný jako "hledač komet", zakoupený r. 1921 pro pozorování komet a slabých mlhovin.

    Roku 1928 přijala Společnost nabídku vdovy po vídeňském selenografovi Rudolfu Königovi a zakoupila z jeho pozůstalosti dvojitý Zeissův astrograf na speciální, tzv. vyvážené montáži, který byl vyrobený v letech 1905 - 1907. Díky peněžním darům bank i jednotlivců (mj. prezidenta Masaryka, pražské obce, Národní a Zemské banky či Melantrichu) se dalekohled r. 1929 podařilo odkoupit. Přístroj byl umístěn do hlavní kopule, postavené r. 1930. Pilíř podstavce je vysoký 15 metrů, z toho je 7,5 m zapuštěných v zemi. Celková hmotnost dalekohledu je nyní 5,5 tuny, z toho hlavní protizávaží váží téměř 2,5 t. Přístroj je dodnes hlavním dalekohledem hvězdárny.

    Dalekohledem s největším průměrem objektivu se ale stal přístroj vyrobený r. 1967. Jeho zrcadlo má průměr 37 cm. Původně byl určen pro hvězdárnu ve Varšavě, ale nakonec byl zakoupen počátkem 70. let do Prahy a do provozu byl uveden v roce 1976.

    Původní vzhled hvězdárny byl skromnější než dnes. Do r. 1930 měla budova pouze jednu kopuli oproti dnešním třem s pozorovacím domečkem. Koncem druhé světové války byla budova poškozena natolik, že se uvažovalo o vybudování hvězdárny zcela nové. O patrovou nástavbu pak byla hvězdárna rozšířena po rozsáhlé rekonstrukci v 70. letech. V dnešní podobě byla znovu uvedena do provozu roku 1976.

    Snad více než vzhled budovy se ale v průběhu existence hvězdárny měnil její název. Původně byla hvězdárna otevřena jako Lidová hvězdárna Štefánikova.

    Název hvězdárny byl v období protektorátu (přesněji v letech 1940 až 1945) zkrácen na Lidovou hvězdárnu. Následujících osm let se používal původní název Lidová hvězdárna Štefánikova. V roce 1953 se hvězdárna stala samostatným zařízením hlavního města a byla přejmenována na Lidovou hvězdárnu na Petříně. Ke jménu M. R. Štefánika se hvězdárna vrátila ještě po roce 1968, kdy nesla název Štefánikova hvězdárna hl. m. Prahy, a to až do r. 1974. Následně byly až do roku 1990 její názvy Hvězdárna hl. m. Prahy a Hvězdárna Petřín. Konečnou podobu názvu Štefánikova hvězdárna obdržela v roce 1990. O čtyři roky později, v roce 1994 byla pak před hvězdárnou za účasti prezidenta republiky odhalena socha Milana Rastislava Štefánika.

    Jaroslav Soumar


    (16817) Onderlička

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 30. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 UU10

    Bedřich Onderlička (1923-1994) byl významným astrofyzikem a nadšeným pedagogem, vedl oddělení astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. Specializoval se na kinematiku hvězd a chemii hvězd pozdních spektrálních typů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41941 (9. 1. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Působil na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity jako odborný asistent a vedoucí oddělení astrofyziky, přednášel astronomii, astrofyziku a teoretickou fyziku. Celý život neúnavně přispíval k výchově mladé generace studentů i začínajících spolupracovníků. Aktivně pracoval v komisích Mezinárodní astronomické unie, byl členem Královské astronomické společnosti v Londýně. Jeho výrazná osobnost byla těsně spjata s vývojem brněnské astronomie druhé poloviny dvacátého století. Získal si uznání široké veřejnosti, především však byl laskavým, příjemným a čestným člověkem zapáleným pro astronomii.

    Podrobnější údaje o B. Onderličkovi jsou na http://www.asu.cas.cz/~pkotrc/honorary.html

    Pavel Kotrč


    (16869) Košinár

    Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
    Datum objevu: 10. 1. 1998
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1998 AV8

    Ladislav Košinár (nar. 1929), mentor amatérské astronomie na Slovensku, v roce 1972 založil hvězdárnu v Sobotišti. Dlouholetý předseda Slovenského svazu astronomů amatérů (SZAA), nyní čestným členem SZAA a Slovenské astronomické společnosti (SAS). Jméno navrhl P. Rapavý.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 1. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 64563 (12. 12. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (16929) Hurník

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 31. 3. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 FP73

    Ilja Hurník, vynikající český skladatel, klavírista, spisovatel, hudební pedagog, řečník a popularizátor, má nadšený zájem o vědu, zvláště pak o astronomii. Jméno bylo navrženo účastníky semináře organizovaného u příležitosti pojmenování Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě-Porubě.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41942 (9. 1. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (16951) Carolus Quartus

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 19. 5. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 KJ

    Karel IV. (1316-1378), český král a římský císař, podporoval kulturní a vědecký pokrok. Univerzita Karlova, kterou v Praze založil, byla první univerzitou ve střední Evropě. České země během jeho třicetileté vlády nezažily hrůzy válek. Toto pojmenování navrhl M. Juřík.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42364 (9. 3. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (17260) Kušnirák

    Objevitel: LINEAR
    Datum objevu: 6. 5. 2000
    Místo objevu: Socorro
    Základní označení: 2000 JQ58

    Peter Kušnirák (nar. 1974) je astronom produktivní v oblasti fotometrie planetek, který pracuje na Ondřejově od roku 1999. Je hlavním objevitele dvou binárních asteroidů a spoluobjevitelem několika dalších, přičemž byla použita fotometrická metoda. je objevitelem a spoluobjevitelem téměř 300 planetek. Jméno navrhl P. Pravec and A. Harris.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 100606 (20. 6. 2016), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (17600) Dobřichovice

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 18. 9. 1995
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1995 S0

    Dobřichovice jsou obec ve středních Čechách blízko Prahy a jejich existence je poprvé písemně doložena v roce 1253. Je to domovská obec objevitelky. Dobřichovice jsou oblíbeným střediskem bydlení, rekreace a sportu s krásným okolím. Nachází se zde také mnoho výletních pěších i cyklistických tras.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 28. 8. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49101 (14. 6. 2003), překlad -Václav Kratochvíl-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (17607) Táborsko

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 2. 10. 1995
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1995 TC

    Táborsko je jihočeská oblast historicky známá husitským náboženským reformním hnutím v patnáctém století. Jeho středem je Tábor, druhé největší jihočeské město, založené roku 1420 s nádherným historickým centrem umístěným nad řekou Lužnicí a rybníkem Jordánem.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46011 (24. 6. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (17608) Terezín

    Objevitel: M.Tichý
    Datum objevu: 12. 10. 1995
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1995 TN

    Terezín (Theresienstadt) byl založen v roce 1780 Habsburky jako pevnost obehnaná hradbami s vojenskou posádkou. Město nikdy nebylo v přímém obležení. Během druhé světové války využívali nacisté Terezín jako ghetto, kde se soustřeďovaly desítky tisíc židů z Československa i jiných zemí.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75548 (15. 7. 2011), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (17611) Jožkakubík

    Objevitel: Kleť
    Datum objevu: 24. 10. 1995
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1995 UP2

    Jožka Kubík III. (1907-1978) byl cikánský hudebník a primáš lidové skupiny. Inspiroval řadu muzikantů na Moravě a přispěl k vývoji tradiční hudby na Slovácku spojováním moravské lidové hudby a cikánských motivů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42365 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (17625) Joseflada

    Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
    Datum objevu: 14. 1. 1996
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1996 AY1

    Josef Lada (1887-1957) byl českým malířem a spisovatelem, jehož nostalgické obrázky ze života české vesnice v devatenáctém století jsou milovány dětmi i dospělými. Lada ilustroval mnoho ze svých knížek, jako například "Kocour Mikeš" a Haškovu knihu "Dobrý voják Švejk".

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41942 (9. 1. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Purrkin (QUT Library, Queensland
University of Technology, Australia) Je zajímavé, že Ladův Kocour Mikeš vyšel i v angličtině. Byl přeložen z německé verze Kater Mikesch pod názvem Purrkin - the talking cat (tedy něco jako Předílek - mluvící kočka).

    -lv-


    (17694) Jiránek

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 4. 3. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 ET1

    Vladimír Jiránek (nar. 1938) je český grafik, ilustrátor a karikaturista. Jeho novinové a časopisecké vtipy komentují situaci v současné České republice. Dva králící Bob a Bobek patří mezi nejoblíbenější postavy jeho animovaných seriálů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42365 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (17702) Kryštofharant

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 1. 5. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 JD

    Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621), byl člověk mnoha zájmů, psal poezii, napsal cestopis, který také sám ilustroval, a proslul svými hudebními skladbami. V letech 1600-1612 byl komorníkem a radou Rudolfa II. Zúčastnil se odboje proti habsburgskému králi a byl popraven.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42365 (9. 3. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (17776) Troska

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 22. 3. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 FF3

    Jan Matzal, užívající pseudonym J. M. Troska (1881-1961), byl významným českým spisovatelem dobrodružné science-fiction 30. let 20. století. Jeho největší dílo, trilogie "Zápas s nebem", popisuje podivuhodnou cestu celou vnitřní částí sluneční soustavy, včetně přistání a uváznutí na planetkách.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 7. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43046 (5. 7. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Návrh jména byl vybrán na setkání scifistů Avalcon v Chotěbori 5. května 2001.
    Podrobnosti a snímky planetky.

    Jan Matzal Troska

    J. M. Troska - jak známe jeho jméno z tiráží jeho knížek - byl rozporuplnou postavou. Narodil se 3. srpna. 1881 ve Valašských Kloboukách a Moravu opustil až po svých školních letech - odešel pracovat do plzeňské škodovky, pak putoval přes Mladou Boleslav do Peček. V roce 1917 byl poslán na italskou frontu - byl totiž usvědčen z krytí sabotáží dělníků. Po válce v letech 1921 až 1926 působil v Jugoslávii, pak se vrátil do vlasti. Od mládí trpěl Ménierovou chorobou, způsobující dlouhotrvající závratě. Postupné zhoršování jeho zdravotního stavu pokračovalo, a tak ve svých devětačtyřiceti letech odešel do trvalého invalidního důchodu.

    Teprve tehdy začal publikovat, zpočátku povídky a fejetony. Jeho první větší prací byl vesnický román Boží soud (pseudonym Jan Merfort, 1935). Pak se již vrhl do světa verneovsky zabarveného - Vládce mořských hlubin (čas. 1936-37, knižně 1941), Paprsky života a smrti (čas. 1937-39, kniž. Pistole míru 1941), a dvě trilogie: Kapitán Nemo (Nemova říše, Rozkazy z éteru, Neviditelná armáda, 1939) a Zápas s nebem (Smrtonoš, Podobni bohům, Metla nebes, 1940-41). Posledním jeho SF románem byl Planeta Leon (1943). Po válce už neměl moc příležitosti k publikování, na čemž se podílela jak státní kulturní politika, tak i jeho zdravotní stav. Roku 1949 odhlásil "spisovatelskou živnost" a v požehnaném věku osmdesáti let zemřel 3. září 1961.

    Pagi

    Kráceno z článku na adrese http://pes.internet.cz/scifi/clanky/4877.html

    (17805) Švestka

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 30. 3. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 FV72

    Zdeněk Švestka (nar. 1925), původem český astronom a sluneční fyzik, pracoval v Space Research Organization v Nizozemí a v Center for Astrophysics and Space Sciences na University of California v San Diegu. Od roku 1966 je šéfredaktorem časopisu Solar Physics.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42366 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (17806) Adolfborn

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 31. 3. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 FO73

    Český malíř a ilustrátor Adolf Born (nar. 1930) je znám svými kresbami laděnými do zašlých barev, ve kterých vystupuje bizarní zvířena, viktorináští džentlmeni v cylindrech a převlečnících a tajemné dámy s vysokými účesy a hlubokými výstřihy. Jeho mírně surrealistické obrázky se silným podtónem humoru jsou milovány dětmi i dospělými.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41942 (9. 1. 2001), překlad -pp-, Zuza Pokorná]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Takřka dokonalou citaci v angličtině a češtině připravila Zuza Pokorná. Text však bylo nutno zkrátit.

    -lv-


    (18456) Mišík

    Objevitelé: M. Tichý, J. Tichá
    Datum objevu: 8. 3. 1995
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1995 ES

    Vladimír Mišík (nar. 1947) je český rockový a bluesový kytarista, zpěvák a skladatel písní. Byl zakládajícím členem skupin Matadors, Blue Effect a Flamengo. V roce 1974 založil vlastní kapelu Etc.... Zhudebnil básně českých básníků J. Kainara a V. Hraběte.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 87545 (16. 3. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (18460) Pecková

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 5. 8. 1995
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1995 PG

    Dagmar Pecková (nar. 1961) je vynikající českou mezzosopranistkou. Vedle její úspěšné operní dráhy, která zahrnuje přední role Mozartových a Rossiniho děl, je známá koncertními interpretacemi zejména Mahlerových písní. Její projev je charakteristický výjimečným emocionálním nábojem.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42366 (9. 3. 2001), překlad -lš-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (18497) Nevězice

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 11. 6. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 LK1

    Nevězice jsou místo dávného keltského města ve středních Čechách nad Vltavou. Bylo osídleno ve druhém století před Kristem na místě z doby bronzové.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48159 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (18531) Strakonice

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 4. 12. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 XM2

    Strakonice jsou jihočeské město známé svým gotickým hradem, leží na soutoku řek Volyňka a Otava. Město je umístěno v srdci Prácheňska, které je dudáckým krajem.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 9. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46684 (21. 9. 2002), překlad -lv-,-pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Město Strakonice leží v jižních Čechách na průsečících zeměpisných souřadnic 49o 15' až 49o 17' severní šířky a 13o 51' až 13o 54' východní délky. Rozkládá se na úbočích spadajících do údolí řeky Otavy, do níž se zhruba uprostřed města vlévá řeka Volyňka. Severní, levý břeh řeky je nejjižnějším výběžkem Středočeské vrchoviny; jižní, pravý je úpatím Šumavského podhůří. Nadmořská výška města je v rozmezí 390 až 430 m n. m. Průměrná roční teplota je přibližně +5o C, srážky dosahují 550 až 600 mm ročně. Počet obyvatel je v současné době vyšší než 25 tisíc. Město tvoří tyto obvody: Strakonice I. (bývalé Velké a Malé město), Strakonice II. ( kdysi předměstí Bezděkov, pak Nové Strakonice, vsi Žabokrty a Lom), Podsrp, Přední Ptákovice, Modlešovice, Hajská, Dražejov, Nový Dražejov (původně Virtova ves), Střela, Řepice, Rovná, Droužetice a Mutěnice.

    Původ jména města kdysi spojoval Václav Krolmus s hejny strak, které se v současné době stávají znovu téměř domácími opeřenci. Název však pochází od Strakoniců nebo Strachoniců, tedy příslušníků lidu praotce Straky, Stracha, Strakoně či Strachoně.

    Dominantou města je strakonický hrad, který byl založen na soutoku Volyňky a Otavy na začátku 2. poloviny 12. století Bavory ze Strakonic (v erbu měli střelu), kteří tu usadili johanitský řád; ke konečnému rozdělení hradu na část bavorovskou a johanitskou došlo v roce 1243; později, v roce 1402, získal řád celý hrad a panství. Řád johanitů, rytířů svatomářských, sv. Jana Jeruzalémského, později nazvaný rytíři rhódskými a od roku 1530 po usídlení na ostrově Maltě se jim říkalo rytíři maltští, maltáni, vládl ve městě téměř 700 let. Výraz ,,maltézští rytíři, maltézáci“ je podle pravidel češtiny neodůvodnitelný a nesprávný, jak upozornil již před více než 400 lety August Česlav Ludikar. Vznikl v době pronikání germanismů do čestiny. Na první pohled vás jistě upoutá velká hradní věž, tzv. Rumpál, která byla vystavěna kolem 13. století a sloužila jako vězení a to dosti kruté vězení. Je to válcová, do břitu protažená věž, která je přístupná z paláce po zachovaném hradebním ochozu. Při pěkném počasí je z ní opravdu krásný výhled na město.

    Ve Strakonicích se narodil první moderní český básník František Ladislav Čelakovský, zdejším rodákem byl také Josef Šmidinger, který byl vzorem postavy Matouše Vrby v Jiráskově F. L. Věku. Podle Josefa Šmidingera je také pojmenována místní knihovna, která je v nádherném prostředí strakonického hradu. Ve Strakonicích přišel na svět i prof. Josef Skupa, tvůrce loutek Spejbla a Hurvínka, které obdivovali diváci v mnohých koutech světa a dodnes jsou tyto postavičky populárními mezi všemi generacemi diváků. Poprávu jsou i na hvězdném nebi mezi planetkami z českých luhů a hájů. Pravidelně se již po mnoho let pořádá loutkový festival Skupovy Strakonice.

    Nejstarším průmyslovým závodem ve Strakonicích je pivovar založený r. 1649, jímž si právováreční měšťané zjednodušili vary piva. V roce 1812 byl Wolfem Fu“rthem položen základ dnešního Fezka, které se taktéž na celém světě proslavilo svými vlnařskými výrobky a především oblíbenými fezy. V roce 1919 se začalo pracovat v dnešní ČZ (původně Jihočeská zbrojovka, poté ČZM – České závody motocyklové). Dnes ČZ spolupracuje s italskou Cagivou a součástí ČZ je i oddíl Desta – vysokozdvižné vozíky a prachatická Klima. Neodmyslitelnou částí Strakonic je letiště V lipkách a vedlejší kynologické cvičiště, které úzce spolupracuje s Armádou ČR a kde se tradičně konají různé speciální závody – tzn. mají tu dostaveníčka záchranáři a to i profesionální, specialisté na pachové práce , psi obranářští, svůj prostor tu má i agility a další psí specializace. Ve městě máme i několik špičkových chovatelů koní a prvotřídních jezdců. Ať již jsou to chovatelé, tedy spíše chovatelky anglických polokrevníků netolické linie, označovaných A 1/2, tak tu je i chovatelka tzv. koní nebeských - achaltekinců a huculů a i jedna chovatelka velmi významné linie anglických plnokrevníků, značených A 1/1. Ve Strakonicích působí jedna parkurová jezdkyně evropské třídy , dále jsou tu jezdci westernoví a jedna jezdkyně má dostihovou a military průpravu + specializaci na koně fríské (jistě si vzpomenete na film Jestřábí žena a krásného hřebce Goliáše, což byl právě dokonalý představitel koní fríských, typických karosiérů – tedy koní vhodných do slavnostního zápřahu). Ve Strakonicích má slavnou minulost, přítomnost a doufejme i budoucnost hokej, fotbal a volejbal. I vodní pólisté dokáží nadchnout své příznivce. Samozřejmě musíme připomenout dudácké festivaly, které se konají každé dva roky a pravidelně se do Strakonic sjíždějí dudácké soubory z celého světa. Každý účastník se těší především na dudácké kasací, které se koná vždy kolem půlnoci na nádvoří strakonického hradu a je zahajováno slavnostním průvodem dudáků celým městem za svitu pochodní.

    Ve městě máme samozřejmě i významné vědce, spisovatele, hudebníky, nu prostě asi jako v každém větším seskupení lidí. Ve Strakonicích se narodil doc. dr. Břetislav Večerek, CSc. přednosta katedry lékařské chemie a toxikologie lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze. Byl synem strakonického učitele. Ve strakonické nemocnici pracoval doc. dr. Dimitrij Slonim, DrSc., který se mimo jiné zasloužil o vypracování látky pro preventivní očkování např. proti dětské obrně.

    Blízký vztah k městu má básník Jiří Žáček. Jeho otec prožil školní léta na zdejším gymnáziu a syn jej dlouho jezdíval navštěvovat. Zdejším gymnáziem a školami dalších stupňů prošli také prof. Nora Grumlíková a Václav Hudeček. Dětská léta prožil ve Strakonicích Václav Riedelbauch, autor Rožmberské sonáty pro dechy a bicí, Smrtelné rondy pro orchestr a dalších děl. Ze Strakonic pochází Jindřich Jindrák, barytonista Národního divadla.

    Pro hvězdáře bude zajímavostí, že kdysi ve Strakonicích fungoval i astronomický kroužek při ČZM a byla tu i malá soukromá hvězdárna – dnes již bohužel zbouraná. Poté astronomické aktivity vymizely a zbylo pár nadšenců, kteří amatérsky pozorují.

    Na závěr snad jen tolik – Strakonice jsou krásné jihočeské město, brána Šumavy, kde má svoji tradici třeba i rýžování zlata. Řeka Otava byla donedávna tak čistá, že zde žili raci a perlorodky. Nádherné je strakonické Podskalí a je to ráj pro vodáky. Na své by si v blízkém okolí přišli i speleologové, paleontologové, botanici, zoologové, archeologové….Prostě Strakonice stojí za to vidět. A i tmu tu ještě máme leckde hustou tak, že by se dala krájet, tož zveme i astronomy.

    Heny Zíková


    (18647) Václavhübner

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 21. 3. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 FD2

    Václav Hübner (1922-2000) byl nadšený amatérský astronom, výrazně přispěl k astronomickému vzdělávání a amatérským astronomickým aktivitám v Pardubicích i jinde ve východních Čechách.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42677 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Významný představitel královské vědy z let 50. – 60. v Pardubicích, kdy nebylo jednoduché astronomii mezi mládeží propagovat. Spolupracoval s přírodovědným oddělením tehdejšího Domu pionýrů, kde vedl léta astronomické kroužky. Mladým vštěpoval zájem o přírodu a hlavně o poznávání vesmíru. Byl vynikajícím konstruktérem astronomické techniky, jeho výrobky nepostrádaly originalitu a skvělou nápaditost. Zúčastňoval se pravidelně seminářů pořádaných na toto téma.

    V 80. letech 20. století, kdy byl stavěn Dům dětí a mládeže Delta v Pardubicích, byl velkým propagátorem myšlenky, aby dům byl opatřen kopulí a posléze i dalekohledem, zasloužil se tedy o vznik nové hvězdárny v Pardubicích. Ta zde neexistovala od roku 1931. Po nezdolném úsilí tehdejších pardubických astronomů amatérů se to zdařilo. Dne 7. dubna 1992 byla hvězdárna otevřena a pojmenována po majiteli první lidové hvězdárny v Čechách Hvězdárna barona Artura Krause. Má výborné přístrojové vybavení a slouží k propagaci astronomie i ke vzdělávání mládeže a pardubických občanů. Václav Hübner má obrovský podíl též na dohledání přístrojového vybavení první lidové hvězdárny, jakož i zásluhu na myšlence objevit stavební základy dnes již neexistující hvězdárny barona Parishe v parku žambereckého zámku. To vše svědčí o člověku opravdového zanícení pro astronomii, která byla jeho celoživotní láskou.

    Byl zakladatelem a dlouholetým aktivním členem Astronomické společnosti v Hradci Králové, rovněž členem historické sekce Československé, poté České astronomické společnosti.

    Irena Venzarová


    (18676) Zdeňkaplavcová

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 30. 3. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 FE73

    Česká radioastronomka Zdeňka Plavcová (nar. 1930) byla spolukonstruktérkou meteorického radaru na ondřejovské observatoři, který je v provozu od roku 1958. Po roce 1969 se stala softwarovou specialistkou na katedře astronomie Kalifornské university v Los Angeles.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42677 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (18841) Hruška

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 6. 9. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 RL3

    V důsledku težkých životních zkušeností změnil Luboš Hruška (nar. 1927) svůj rodinný ovocný sad v Plzni na nádhernou meditační zahradu jako památku obětem zla.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 7. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43047 (5. 7. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Luboš Hruška se narodil v roce 1927 v Plzni. Jeho středoškolská studia přerušila II. světová válka, kdy byl jako šestnáctiletý nasazen k Luftschutzpolizei, což byla ponáletová služba k vyprošťování raněných a mrtvých obyvatel po leteckém bombardování. V roce 1946 dokončil středoškolská studia a nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích. Jako mladý důstojník byl zařazen k vojenskému útvaru v blízkosti státních hranic a při pokusu o jejich překročení byl v roce 1949 zatčen. Byl odsouzen k 18 letům těžkého žaláře, propadnutí veškerého majetku a zbavení čestných práv občanských.

    Za neustálého nelidského týrání poznal věznice Špilberk, Pankrác, Bory, Opavu, Leopoldov, Ruzyni a jáchymovský pracovní tábor Bytíz u Příbrami. Během více než desetiletého věznění složil Luboš Hruška slib, že pokud přežije, vybuduje na ovocné zahradě, kterou zdědil po rodičích, památník obětem komunismu v podobě křížové cesty.

    Po návratu z vězení začal na ovocné zahradě v Plzni - Doudlevcích pracovat a postupně ji měnil v meditační areál. Pokácel ovocné stromy, upravil terén a při svém dělnickém zaměstnání dojížděl do Průhonic, kde se účastnil přednášek o zahradní architektuře. Na základě získaných znalostí začal realizovat parkovou úpravu zahrady založenou na vhodných barevných uskupeních jehličnanů a vodních a zelených ploch. Lubošovi Hruškovi šlo ale především o realizaci nosné myšlenky budovaného areálu, která by vyjádřila trvalou připomínku utrpení těch lidí, kteří se postavili totalitním režimům - ať již fašistickému nebo komunistickému. Tou nosnou ideou se stalo utrpení Ježíše Krista, který své utrpení přijal jako zástupnou oběť za lidstvo.

    Záměr vybudovat křížovou cestu ale nezůstal utajen, a tak Luboš Hruška své dílo v letech 1987 - 89 realizoval za stálého dozoru StB. Pro svoji myšlenku získal akademického sochaře Romana Podrázského z Přibyslavi, který byl ochoten zdarma vytvořit 12 unikátních pískovcových plastik pro 14 zastavení křížové cesty. Na realizaci křížové cesty nebylo možné za vlády komunistů získat povolení, a tak riskoval Luboš Hruška odvoz 12 kusů pískovcových kvádrů z Hořic v Podkrkonoší nejprve do dílny R. Podrázského v Přibyslavi a po zpracování další převoz do Plzně. Veškeré náklady hradil ze svého dělnického platu. Sochy byly na zahradě instalovány v letech 1987-1991.

    Po listopadu 1989 vznikl, jako dovršení projektu, záměr vybudovat v meditačním areálu kapli, která je dílem architektů J. Soukupa a J. Opla. Pro její realizaci a především pro získání podpory dobrovolných dárců založil Luboš Hruška Nadaci Památníku obětem zla. Při práci ve správní radě nadace jsem měl možnost spolu s dalšími přáteli J. Švecem, J. Cuhrou, P. M. Pometlem, C. Fojtíčkem a J. Soukupem spolupracovat s Lubošem Hruškou a pomáhat mu s dokončením jeho díla. Bez Lubošovy hluboké víry a důvěry v Boží záměr by se jen těžko dokončení areálu dosáhlo. Velkou oporou byla Lubošovi Hruškovi také jeho rodina, dcera Jana a syn Petr, který se stal knězem. Především mu ale byla oporou jeho žena Lída, která jej doprovázela po celý společný život v dobrém i ve zlém.

    Vybudovaná kaple byla zasvěcena svatému Maxmiliánu Kolbemu. Tento kněz, později svatořečený, se obětoval za již určeného vězně, otce tří dětí, a podstoupil dobrovolně smrt popravou v nacistickém koncentračním táboře.

    Dnes slouží kaple i celý areál Památníku obětem zla všem občanům k církevním a kulturním účelům.

    Město Plzeň patřilo k velkým dárcům, kteří přispěli na dokončení areálu, a proto také Rada města Plzně souhlasila s tím, když v roce 1995 Luboš Hruška předal dokončený areál „Meditační zahradu - Památník obětem zla“ do vlastnictví Biskupství plzeňského. Provoz a údržbu areálu nyní zajišťuje Jiří Kutek, kterého Luboš Hruška do péče o zahradu řadu let zaučoval.

    Luboš Hruška se svou neúnavnou prací zasloužil o vybudování neobyčejného díla, které má nejen vysoké estetické hodnoty, ale především duchovní rozměr. Za své celoživotní dílo byl vyznamenán řadou cen. Je nositelem Historické pečetě města Plzně (1992), Ceny města Plzně (1994), Řádu T. G. Masaryka uděleného prezidentem ČR v r. 1997, Velkokříže rytířského Řádu svatého papeže Silvestra (2002), Medaile Vojenského sdružení rehabilitovaných (2003), Ceny hejtmana Plzeňského kraje za občanskou statečnost (2003) a Čestného občanství města Plzně (2006).

    V noci z pátku 29. června na sobotu 30. června 2007 opustil v Plzni své blízké i náš svět dobrý člověk Luboš Hruška.

    Petr Náhlík

    Můžete si poslechnout příběh Luboše Hrušky z pořadu Českého rozhlasu Příběhy 20. století.

    -lv-


    (19129) Loos

    Objevitel: A. Mrkos
    Datum objevu: 10. 1. 1988
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1988 AL1

    Rakouský architekt Adolf Loos (1870-1933) byl jedním z průkopníků funkcionalistického stylu v Evropě. Ovlivněn racionalistickou architekturou Chicagské školy odvrhl secesní styl. Loosův radikální styl ovlivnil architekty v Německu, Rakousku a Čechách.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46012 (24. 6. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (19268) Morstadt

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 21. 10. 1995
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1995 UZ

    Josef Morstadt (1797-1869), český astronom, fyzik a matematik, počítal dráhy komet (např. komety 3D/Biela) a zabýval se rannou meteorickou astronomií. Jeho bratr Vincenc (1802-1875) byl malířem známým obzvláště svými půvabnými vedutami zobrazujícími zejména Prahu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 7. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43047 (5. 7. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    V domě U tří mouřenínů (č. p.76 na Karlově náměstí vpravo od radnice) v Kolíně započala životní pouť Josefa a později Vincence Morstadtových. Byli to synové obchodníka s vínem Josefa Matyáše Adama Morstadta. Oba kluci měli ještě dalších 16 sourozenců. Když se Josef Matyáš Adam podruhé oženil, do rodiny přibylo dalších šest dětí.

    První syn Josef se narodil 14. 2. 1797, a protože tíhl od dětských let k vědám přírodním, začal studovat na pražské univerzitě nejprve astronomii pod premonstrátem Davidem a poté fyziku a matematiku za Hallaschky [piarista Cassianus Hallaschka - správce hvězdárny na piaristickém gymnáziu v Panské ulici (v konviktu)]. Josef Morstadt vyučoval setníka Bielu v teoretické astronomii a upozornil ho na periodicitu komety (což mu zajistilo prvenství této myšlenky ještě před Schiaparellim, o čemž se všeobecně nemnoho ví), kterou Biela, který byl nejenom Morstadtovým žákem, ale později hlavně spolupracovníkem, roku 1826 objevil. Dále Josef Morstadt pořídil pro berlínské hvězdné mapy, mapu (horaII) s příslušným katalogem. Pomáhal též Hallaschkovi při zpracování díla Elementa eclipsium (Elementa eclipsium 1826-1860, Praha 1860), vypočetl parabolické elementy komety IV. 1825, byl spolupracovníkem sbírky astronomických, fyzikálních a meteorologických pozorování, vydaných roku 1830. (Viz Astronomická, meteorologická pozorování 17. 3. 1817 - 31. 12. 1827, Praha 1930). Josef Morstadt měl již dokonce pracovat na hvězdárně v Panské ulici, ale pro nemoc promeškal tuto možnost. Pomáhal také při určování zemské délky této hvězdárny v konviktu. Dále se J. M. zabýval kartografií - v rámci III. vojenského mapování (generální mapa) prováděl trigonometrická měření a zkonstruoval si vlastní přístroj k měření výšek. Též do detailu rozvíjel popisnou metodu určitého jevu, místa, ve vztahu k nadmořské výšce; vyjádření výškových vztahů geografických jevů, tzv. hypsometrii. Létavice pokládal Josef Morstadt za kosmické meteory a prohlásil, že Bielova kometa bude jednou létavicemi roztržena. Rovněž se velmi zaujatě zabýval řešením Keplerových rovnic a přispěl k vyřešení jedné z nich. Jelikož však dráha vědecká nenesla finanční zisk potřebný k zaopatření rodiny, dal se Josef na jistější dráhu státního úředníka a věnoval se právnictví, kde projevil stejnou píli a nadšení jako na poli vědeckém. Stal se nejdříve krajským komisařem v Čáslavi, poté okresním hejtmanem v Poděbradech, krajským radou v Jičíně a posléze místodržitelským radou v Praze. V té době dal v Praze postavit soukromou observatoř, jelikož na svou milovanou astronomii nikdy nezanevřel a finanční situace mu to nyní více než dovolovala. Počátkem šedesátých let odešel po 40 letech úřední činnosti do výslužby. Josef Morstadt zemřel po krátké nemoci 7. srpna 1869 v Lichtenwaldu ve Štýrsku. Nekrolog uveřejněn ve "Vierteljahrsschrift der astr. Gesellschaft", V. ročník, 1870, str. 1-3.

    V. Morstadt: St. Apollinar und Gebaerhaus
in der Neustadt Prag's Dne 17. dubna 1802 se Morstadtovým narodil druhý syn, Vincenc. Již jako malé děcko projevil pozoruhodné výtvarné nadání, na které upozornil kolínský varhaník Ignác Kotrč. Již v jedenácti letech odchází Vincenc do Prahy a stává se žákem novoměstského gymnázia u piaristů. Byl vynikajícím žákem a po skončení gymnázia se zapsal na právnickou fakultu pražské univerzity. I zde studoval s výborným prospěchem. Univerzitní studium zakončil roku 1825 a nastoupil jako Criminalbureaupraktikant u pražského magistrátu. Vedle právnického a soudního zaměstnání se plně věnoval kresbě a malbě. Roku 1833 dosáhl magistrátního auskultanta. V roce 1834 pak nastoupil místo druhého kriminálního aktuára u okresního soudu v Lokti a dva roky nato byl jmenován soudním radou. V té době se sice též věnoval kresbě, ale do své záliby se plně ponořil až po svém odchodu do výslužby 1. 12. 1867 na vlastní žádost po jedenačtyřicetileté činné službě. Do té doby působil v Lokti, poté v Trutnově a v Hradci Králové. Po smrti své ženy (17. 4. 1868) se vrací do milované Prahy, kde v řadě pohledů kresbou zachycuje významnou architekturu, církevní objekty, přední šlechtické paláce, detaily Pražského hradu i běžný život v Praze té doby. Umělecké dílo Vincence Morstadta, přes velký časový odstup dodnes živé, promlouvá o půvabu a kouzlu Prahy 19. století. Morstadtovy grafické listy, kresby a rytiny jsou vzácným pramenem pro studium stavebního a architektonického vývoje Prahy do sedmdesátých let 19. století, kdy dokumentační funkci přejímá fotografie. Dokumentární cena Morstadtových pražských vedut je ovšem až do dnešní doby zcela nenahraditelná. Vincenc Morstadt byl umělec tělem, duší i srdcem a ještě pět dnů před smrtí kreslil nádvoří staroměstského konviktu. To byla kresba poslední...Vincenc Morstadt zemřel 19. února 1875. Je pochován na malostranském hřbitově.

    Pro úplnost však zmiňme i dalšího slavného Morstadta, a to Eduarda, který se narodil roku 1821 ze druhého manželství. Eduard byl výtečným pěvcem a hudebníkem a prvním ředitelem pěveckého sdružení v Kolíně, které za dva roky po svém založení bylo prohlášeno za ryze český spolek pod jménem Dobroslav. Dodnes jsou zachována slova chvály, jelikož Eduard byl vysoce hodnocen nejen jako nezapomenutelný a charismatický umělec, ale též pro své zásluhy o městský archiv, který v roce 1858 uvedl do pořádku a po léta jej svědomitě a poctivě spravoval. Snad i proto, že Eduard po léta působil pouze v Kolíně, je tamtéž daleko více znám, než jeho nevlastní bratři (výše uvedení Josef a Vincenc), kteří se díky svému právnickému zaměstnání a zálibám toulali po kraji českém a v Kolíně se zdržovali naprosto minimálně. Eduard Morstadt zemřel roku 1876 a dodnes je zachován jeho hrob na starém zalabském hřbitově u kostela sv. Víta.

    Heny Zíková


    (19291) Karelzeman

    Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
    Datum objevu: 6. 6. 1996
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1996 LF

    Karel Zeman (1910-1989), filmařský génius a experimentátor, kombinoval různé vizuální techniky, jak možno vidět zejména v jeho filmu "Vynález zkázy", který varuje před zneužitím vědy. Další jeho vynikající filmy jsou "Cesta do pravěku" a animovaný "Čarodějův učeň".

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42677 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (19364) Semafor

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 21. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 SM1

    Divadlo Semafor bylo neobyčejným fenoménem pražského kulturního života šedesátých let 20. století, s vůdčími osobnostmi Jiřím Suchým (nar. 1931) a Jiřím Šlitrem (1924-1969). Mnoho jejich písniček zlidovělo a jsou stále slyšet u táborových ohňů. Jméno navrhl L. Vašta.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45340 (27. 4. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (19384) Winton

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 6. 2. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 CP1

    Nicholas Winton (nar. 1909), britský makléř, zachránil více než 600 českých židovských dětí z okupovaného Československa, které převezl do Velké Británie v letech 1938-1939. Je to nádherný příklad odporu a odvahy v atmosféře totalitního režimu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43047 (5. 7. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (19955) Hollý

    Objevitel: M. Antal
    Datum objevu: 28. 11. 1984
    Místo objevu: Piszkéstetö
    Základní označení: 1984 WZ1

    Ján Hollý (1785-1849) byl významný slovenský klasický básník, katolický kněz a člen slovenského obrozeneckého hnutí. Psal epické balady v Bernolákově jazyku a užíval pravidla antické poezie. Jeho nejdůležitějšími pracemi jsou překlad Virgiliovy Aeneidy a první národní epos "Svätopluk".

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43193 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (20164) Janzajíc

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 9. 11. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 VJ2

    Jan Zajíc (1950-1969) byl český student, který se upálil 25. února 1969 na Václavském náměstí na protest proti okupaci Československa v srpnu předešlého roku. Jeho naděje na demokratické Československo se stala skutečností 20 let po jeho smrti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 9. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43383 (2. 9. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (20180) Annakolény

    Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
    Datum objevu: 27. 12. 1996
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1996 YG1

    Anna Kolény se podílela na nastolení slovenské suveretiny v 19. století. První schůze Národní rady Slovenské republiky se konala v roce 1848 v jejím domě v Myjavě. V roce 1970 se tento dům stal národní kulturní památkou, je sídlem expozice Múzea Slovenských národných rád.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 69493 (30. 3. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (20187) Janapittichová

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 14. 1. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 AN17

    Astronomka slovenského původu Jana Pittichová (nar. 1972) pracuje na Havajské univerzitě. Studuje kometární aktivitu a CCD fotometrií komety 9P/Tempel přispěla k misi Deep Impact. Je také vášnivou sportovkyní, kvalifikovala se na světový šampionát atletických závodů Ironman v Kona v říjnu 2005.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 28. 12. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 55721 (15. 12. 2005), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (20254) Úpice

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 21. 3. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 FE2

    Úpice je malé město v severovýchodních Čechách. Místní lidová hvězdárna byla postavena s pomocí a podporou téměř všech úpických obyvatel a je v provozu od roku 1959. Jejími hlavními obory činnosti je sluneční astronomie a astronomické vzdělávání. Jsou zde také prováděna meteorologická a seismická měření, jakož i měření znečistění životního prostředí.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42678 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (20256) Adolfneckář

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 23. 3. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 FC3

    Adolf Neckář (1909-1995) postavil lidovou hvězdárnu v Prostějově, od roku 1950 na dočasném místě na střeše místní školy a od roku 1961 v samostatné budově. Do roku 1971 byl ředitelem této hvězdárny. Středem jeho zájmu bylo kreslení a fotografování planet.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42678 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (20364) Zdeněkmiler

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 20. 5. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 KC5

    Český filmový producent a ilustrátor Zdeněk Miler (nar. 1921) je známý svými kreslenými filmy a knihami pro děti. Proslavil se zejména roztomilou kreslenou postavičkou Krtka. První část ze 49 Krtkových příběhů (Jak Krtek ke kalhotkám přišel) vznikl v roce 1956.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 5. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 56613 (13. 4. 2006), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (20495) Rimavská Sobota

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 15. 8. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 PW4

    Rimavská Sobota je městečko s bohatou historií, leží v údolí řeky Rimavy. Místní lidová hvězdárna, která byla založena v roce 1975, se zabývá pozorováním Slunce a zákrytů hvězd, a koordinuje vizuální pozorování meteorů na Slovensku. Je také sídlem Slovenského zväzu astronómov amatérov.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42678 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Hvezdáreň v Rimavskej Sobote bola založená v roku 1975. Odborná činnosť hvezdárne je zameraná‚ na pozorovanie Slnka, nepriamu slnečnú rádioastronómiu (SEA), zákryty hviezd Mesiacom a planétkami, vrátane expedičných pozorovaní dotyčnicových zákrytov, pozorovanie meteorov a komét, zatmení Mesiaca a pozorovanie nezákrytových premenných hviezd. V posledných rokoch sa hvezdáreň stala celoslovenským koordinátorom a spracovávateľom pozorovaní meteorov. Po dokončení rekonštrukcie paralaktickej montáže bude pozorovateľský program rozšírený o pozorovanie protuberancií pomocou TV CCD kamery a astrometriu malých telies slnečnej sústavy. Výsledky pozorovaní z oblasti pozorovania Slnka, meteorov a zákrytov sa publikujú u nás i v zahraničí. Od konca roku 1994 sídli v priestoroch hvezdárne sekretariát Slovenského zväzu astronómov amatérov.

    Pavol Rapavý

    Objevové snímky

    Peter Kušnirák


    (20496) Jeník

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 22. 8. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 QA2

    Jeník je přezdívka hlavní postavy (tenor) Smetanovy Prodané nevěsty.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 1. 12. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52769 (28. 9. 2004), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Původním záměrem autora citace Jiřího Grygara, podpořeným objevitelkou, bylo poctít nejznámějšího představitele této operní role - Ivo Žídka. Pracoval 40 let jako sólista Národního divadla v Praze, hostoval ve Vídni, Berlíně a Stuttgartu. Je držitelem národní ceny Thalie. Komise pro jména malých těles MPC pod vedením ing. Jany Tiché však citaci zkrátila tak, že se tento záměr zcela vytratil. Podobně jako u planetky (20497) Mařenka.

    Původní návrh citace byl:

    Czech male nickname for the tenor main character in Smetana's opera
    The Bartered Bride. Name honours the most famous representative of the
    role Ivo Žídek (1926-2003). He spent forty years as a soloist of
    the National Theatre in Prague and was also a guest singer in Vienna,
    Berlin and Stuttgart. Holder of the national Thalia Award (1998).
    

    -lš-


    (20497) Mařenka

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 4. 9. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 RS

    Mařenka je přezdívka hlavní postavy (soprán) Smetanovy Prodané nevěsty. Jeníček (Jeník) a Mařenka jsou také známé postavy české verze pohádky O Jeníčkovi a Mařence Hansel and Gretel.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 1. 12. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52769 (28. 9. 2004), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Původním záměrem autora citace Jiřího Grygara, podpořeným objevitelkou, bylo poctít první představitelku této operní role - Eleonoru Gayerovou z Ehrenberku (1832-1912), která žila ve vile Leonora v Ondřejově a byla nápomocná při budování ondřejovské hvězdárny. Komise pro jména malých těles MPC pod vedením ing. Jany Tiché však citaci upravila tak, že se smysl citace zcela změnil. Podobně jako u planetky (20496) Jeník.

    Původní návrh citace byl:

         
    Czech female nickname for the soprano main character in Smetana's
    opera The Bartered Bride. Name honours the first representative of the
    role Eleonora Gayerová of Ehrenberk (1832-1912) who lived in Vila
    Leonora in Ondřejov. She was also instrumental in the establishing of
    the Ondřejov Observatory.
    

    -lš-


    (20969) Samo

    Objevitel: A. Mrkos
    Datum objevu: 17. 9. 1979
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1979 SH

    Samo (~600-~659) byl francký kupec. Okolo roku 623 sjednotil slovanské kmeny do království a vedl tuto říši k vítězství nad Avary. Samo řídil tuto slovanskou říši se středem v Čechách až do své smrti. Tato říše je nejstarším známým státem, který byl ustaven v Čechách.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 44186 (30. 12. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (20991) Jánkollár

    Objevitel: M. Antal
    Datum objevu: 28. 11. 1984
    Místo objevu: Piszkéstetö
    Základní označení: 1984 WX1

    Ján Kollár (1793-1852), velký slovenský básník a hlasatel slovanské vzájemnosti, byl autorem rozsáhlé básnické práce "Slávy dcera" (1824-1832) a sbírky lidového slovesného umění "Národnie zpievanky". Jeho práce náleží rovnocenně do literárního dědictví České i Slovenské republiky.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43193 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (21229) Sušil

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 22. 9. 1995
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1995 SM1

    František Sušil (1804-1868) byl velkým sběratelem moravských lidových písní, publikoval téměř 2400 písní ve svém sborníku "Moravské národní písně". Během putování po celé Moravě sbíral a zapisoval texty a nápěvy přímo od místních lidí. Jméno navrhl L. Vašta.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42678 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    František Sušil, 18. 6. 1804 Nový Rousínov - 31. 5. 1868 Bystřice pod Hostýnem

    Národní buditel a kněz, vydal sbírku lidových písní Moravské národní písně s nápěvy do textů vřazenými. Moravské národní písně vyšly v první menší sbírce poprvé v roce 1835, velké vydání pak roku 1860.

    Písničky začal sbírat ještě jako student v roce 1824 a první sbírku vydal roku 1835. Sbíral písničky na Moravě, ale i na Opavsku a na Těšínsku v místech, kde čeština neustoupila polštině, ve slovanských osadách v Rakousku. Nejprve si vzal pomocníky, venkovské učitele, ale po špatných zkušenostech dělal tu práci sám. Nadále využíval pomocníky jen k tomu, aby sezvali zpěváky ze svého okolí na jedno místo (na faru, do hospody), kde je poslouchal a po jednom či dvou předvedeních byl schopen zapsat melodii a text. Protože však byl kněz, zůstaly mu písně bujnější utajeny, prostí lidé se ostýchali takové písničky zpívat před knězem, i když v hospodách byly jistě dost oblíbené. Snažil se zachovávat všechno tak, jak to slyšel. Nicméně pak z obrovského sesbíraného materiálu vybral jen část (a dokonce snad pouze menší), když třeba některé varianty sloučil, někde též očišťoval dialekty, aby ve slovácké písni nebyly hanácké koncovky apod. Také písně, které byly již v Erbenovi, do své sbírky zpravidla nezařazoval. V pozdějších sbírkách jiných autorů pak je jen málo písní, které nezachytil František Sušil.

    V českých sbírkách značně převažuje počet textů nad počtem melodií, zatímco v moravské písni je podíl melodií značně vyšší a snad dokonce bylo sesbíráno více nápěvů než textů. České písně se dost blíží hudbě umělé, barokního základu, ve stupnicích durových či mollových, taneční, stálého rytmu. Moravské písně ne tolik, dokonce pozdější sběratelé zaznamenávali věrněji melodie, u některých písní byla intonace jemnější než na půltóny. U moravských písniček jsou rozličné stupnice, změny rytmu a jsou spíše vyprávěcí.

    -lv-

    Podle doslovu Roberta Smetany k 3. vydání Sušilovy sbírky.

    (21257) Jižní Čechy

    Objevitel: Kleť
    Datum objevu: 26. 2. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 DS2

    Jižní Čechy jsou oblastí České republiky známou svou příjemnou krajinou, historickými městy a hrady, malebnými řekami a rybníky. Je zde umístěna kleťská hvězdárna. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42678 (9. 5. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (21270) Otokar

    Objevitelé: Tichá, J., Tichý, M.
    Datum objevu: 19. 7. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 OK

    Otokar Březina, původním jménem Václav Jebavý (1868-1929), byl českým lyrikem a jednou z vůdčích osobností symbolistického hnutí. Poněkud narcistický tón jeho první knihy Tajemné dálky ustupuje optimističtějším názorům a zájmu o přírodu v jeho poslední sbírce veršů Ruce.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49675 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (21290) Vydra

    Objevitelé: Tichý, M., Moravec, Z.
    Datum objevu: 9. 11. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 VR1

    Řeka Vydra je horním tokem řeky Otavy. Je to divoká šumavská řeka s kamenitým dnem, která protéká rezervací Povydří.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (21346) Marieladislav

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 9. 3. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 EL11

    Marie Pravcová (nar. 1948) a Ladislav Pravec (nar. 1945), rodiče objevitele, vytvářeli pěkné rodinné prostředí, v němž se rozvinul objevitelův zájem o vědu. Toto pojmenování je u příležitosti 35. výročí jejich svatby.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 44595 (28. 1. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (21539) Josefhlávka

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 20. 8. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 QO4

    Český architekt a filantrop Josef Hlávka (1831-1908) zřídil nadace na podporu studentů, vědců a umělců. V roce 1891 založil a vedl Českou akademii věd a umění, která do svého násilného zrušení v roce 1952 spojovala významné české vědce a umělce.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 3. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 55986 (19. 2. 2006), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (21660) Velenia

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 20. 8. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 QZ1

    Miroslav Velen (nar. 1972) vyvíjí software pro fotometrickou a astrometrickou redukci dat získaných v rámci programu pozorování planetek na ondřejovské observatoři. Tato planetka byla pojmenována u přiležitosti svatby Miroslava Velena a Jarmily Karáskové v dubnu 2001.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42679 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (21682) Peštafrantišek

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 9. 9. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 RT32

    František Pešta (1905-1982) založil lidovou hvězdárnu v Sezimově Ústí, která nyní nese jeho jméno, a byl vášnivým popularizátorem astronomie. Studoval archivní záznamy meteoritického deště Strkov (poblíž Tábora) v roce 1753.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42679 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (21754) Tvaruzkova

    Objevitel: LINEAR
    Datum objevu: 9. 9. 1999
    Místo objevu: Socorro
    Základní označení: 1999 RZ183

    Zuzana Tvarůžková (nar. 1987) získala první cenu v soutěži na Mezinárodním veletrhu vědy a techniky Intel ISEF 2005 (Intel International Science and Engineering Fair) za svůj botanický projekt. Studuje gymnázium v Kroměříži v České republice.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 8. 9. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 54708 (22. 8. 2005), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (21801) Ančerl

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 2. 10. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 TW3

    Karel Ančerl (1908-1973) byl šéfdirigentem České filharmonie v letech 1950-1968. Přivedl orchestr na nejvyšší úroveň svými nároky a systematickou prací. Byl vynikajícím interpretem hudby 20. století a některé z jeho nahrávek jsou považovány za nejlepší, které byly v Praze natočeny.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45341 (27. 4. 2002), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (21802) Svoreň

    Objevitelé: L. Kornoš, J. Tóth
    Datum objevu: 6. 10. 1999
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1999 TE6

    Ján Svoreň (nar. 1949) je astronom Astronomického ústavu Slovenské akademie věd v Tatranské Lomnici. Pracoval na fyzikálních vlastnostech komet a sestavil katalog magnitud dlouhoperiodických komet pozorovaných v letech 1861 až 1957.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 44186 (30. 12. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (21804) Václavneumann

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 4. 10. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 TC8

    Václav Neumann (1920-1995) byl šéfdirigentem České filharmonie v letech 1968-1990. Proslavil se zejména svou interpretací děl Martinů, Mahlera, Janáčka a Dvořáka.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 6. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45749 (26. 5. 2002), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (21873) Jindřichůvhradec

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 29. 10. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 UU3

    Jindřichův Hradec je příjemné jihočeské město založené ve třináctém století, známé svým renesančním zámkem a gotickým proboštským kostelem situovaném přesně na patnáctém poledníku východně od Greenwiche, jak ukazuje linie prochazející napříč jeho dlažbou.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 44595 (28. 1. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (21888) Ďurech

    Objevitel: LONEOS
    Datum objevu: 29. 10. 1999
    Místo objevu: Anderson Mesa
    Základní označení: 1999 UL44

    Josef Ďurech (nar. 1974) z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy v Praze vyvinul metody inverze světelných křivek pro řadu planetek (zahrnující i detekci YORP jevu), napsal public domain software pro inverzi světelných křivek a přispěl ke spolupráci mezi amatéry a profesionály.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 9. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 63394 (18. 7. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (21985) Šejna

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 2. 12. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 XG15

    Karel Šejna (1896-1982) byl dirigentem v České filharmonii v letech 1938-1972, podílel se na slavné epoše Talicha a Ančerla. Byl významným interpretem děl Mahlera, Wagnera a Brucknera a vynikající jsou i jeho nahrávky Smetanových, Dvořákových, Fibichových a Sukových skladeb.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45341 (27. 4. 2002), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (22185) Štiavnica

    Objevitelé: P. Kušnirák, U. Babiaková
    Datum objevu: 29. 12. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 YV28

    Banská Štiavnica, město ležící v pohoří Štiavnické vrchy na středním Slovensku, má slavnou hornickou minulost a od roku 1993 je na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO (World Heritage List). V roce 1762 v něm byla založena Hornická akademie, první svého druhu na světě. Banská Štiavnica je rodným místem spoluobjevitelky.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42680 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Objevové snímky

    Peter Kušnirák


    (22429) Jurašek

    Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
    Datum objevu: 22. 2. 1996
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1996 DD1

    Pavel "Balvan" Jurašek (1955-2008) byl profesionálním meteorologem a od roku 2006 ředitelem Slovenského hydrometeorologického ústavu v Košicích. Jako zájemce o pozorování meteorů byl členem Slovenkého svazu astronomů amatérů a Slovenské astronomické společnosti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 70409 (27. 5. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (22450) Nové Hrady

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 3. 11. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 VN

    Jihočeské město Nové Hrady leží poblíž česko-rakouských hranic. Jeho historie se datuje od roku 1279. Mezi historické památky města patří gotický hrad, raně barokní zámek a Tereziino údolí, nádherný park vybudovaný v druhé polovině 18. století rodem Buquoy.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 6. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 54176 (23. 5. 2005), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (22465) Karelanděl

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 15. 1. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 AK18

    Karel Anděl (1884-1948) byl učitelem. V astronomii byl znám jako měsiční kartograf, autor díla "Mappa Selenographica" (1926). Byl jedním ze zakladatelů České astronomické společnosti roku 1917.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 7. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43048 (5. 7. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (22469) Poloniny

    Objevitelé: P. Kolény, L. Kornoš
    Datum objevu: 2. 2. 1997
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1997 CP1

    Poloniny jsou první chráněná oblast tmavé oblohy na Slovensku. Byla vyhlášena 3. prosince 2010 a nachází se v Národním parku Poloniny. Poloniny je rusínský název pro pastviny a louky. V parku se nachází astronomická observatoř Kolonické sedlo. Jméno planetky navrhl Slovenský svaz Astronomů amatérů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 77502 (10. 12. 2011), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (22505) Lewit

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 19. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 UF

    Od roku 1946 pracuje Karel Lewit (nar. 1916) na předních pražských klinikách, rozvíjí a propaguje moderní rehabilitační a chiropraktické metody, učí a vychovává specialisty v tomto oboru doma i v zahraničí.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48396 (1. 5. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (22558) Mladen

    Objevitelé: P. Kolény, L. Kornoš
    Datum objevu: 22. 4. 1998
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1998 HH3

    Mladen Kolény starší (1925-1995), otec prvního objevitele, učil zeměpis a biologii na gymnáziu. Mladen Kolény mladší (1951-2007), bratr prvního objevitele, přednášel fyzickou geografii na Komenského univerzitě.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 24. 7. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62929 (20. 5. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (22618) Silva Nortica

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 28. 5. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 KK9

    Silva Nortica je historický název pohraniční oblasti jižních Čech a Dolních Rakous, známé příjemnou krajinou a historickými památkami. Od roku 2002 zde probíhá řada forem přeshraniční spolupráce.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 607 , překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (22644) Matejbel

    Objevitelé: P. Pravec, U. Babiaková
    Datum objevu: 27. 7. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 OZ4

    Matej Bel (1684-1749), slovenský dějepisec a významný učenec 18. století, byl průkopníkem vědecké spolupráce, členem řady učených společností a autorem knihy "Notitia Hungariae novae historico-geographica". Je po něm pojmenována Universita v Banské Bystrici.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 9. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43383 (2. 9. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Objevové snímky

    Peter Kušnirák


    (22697) Mánek

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 7. 9. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 RM

    Český amatérský astronom Jan Karel Mánek (nar. 1961) se zabývá především pozorováním a výzkumem zákrytů a proměnných hvězd. Jméno navrhli objevitelka a L. Vašta.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 7. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43048 (5. 7. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (22901) Ivanbella

    Objevitelé: P. Kušnirák, P. Pravec
    Datum objevu: 12. 10. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 TY15

    Ivan Bella (nar. 1964) je první slovenský kosmonaut. Prováděl astrobiologické experimenty a fyzické tělesné testy během osmidenního pobytu na palubě vesmírné stanice MIR v únoru 1999. Jméno navrhla Slovenská astronomická spoločnosť.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43194 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Objevové snímky

    Peter Kušnirák


    (23437) Šíma

    Objevitel: A. Mrkos
    Datum objevu: 27. 9. 1984
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1984 SJ1

    Josef Šíma (1891-1971) byl český imaginativní, abstraktní a surrealistický malíř, který žil ve Francii od roku 1921. Zdroje jeho inspirací zahrnovaly přírodu, krystaly, kosmické představy, krajinu či ženská těla, ale byl fascinován i příběhy antické mytologie, jako je Ikarův pád nebo Léda s labutí.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 102254 (14. 11. 2016), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (23444) Kukučín

    Objevitel: M. Antal
    Datum objevu: 5. 10. 1986
    Místo objevu: Piwnice
    Základní označení: 1986 TV6

    Martin Kukučín (Martin Bencúr, 1860-1928) byl slovenský spisovatel a první významný realistický romanopisec ve slovenské literatuře. Strávil část svého života v Chile a Argentině stejně jako v Chorvatsku (na ostrově Brač), kde zemřel. Kukučín byl též učitelem a lékařem.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43194 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (23583) Křivský

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 22. 9. 1995
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1995 SJ1

    Ladislav Křivský (nar. 1925), český astronom a meteorolog, zabývající se především sluneční fyzikou a problémy souvisejícími se vztahem Slunce a Země. Je autorem mnoha vědeckých článků a monografií a věnoval mnoho času i popularizaci astronomie.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45341 (27. 4. 2002), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (23648) Kolář

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 1. 2. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 CB

    Český amatérský astronom a telekomunikační inženýr Jan Kolář (nar. 1936) byl po desetiletí předsedou Optické sekce České astronomické společnosti a byl zvolen čestným členem této společnosti v roce 2001. Zkonstruoval "Bikukr", dvojitý dalekohled pro kvalitní vizuální pozorování noční oblohy.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 10. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 67218 (4. 10. 2009), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (23650) Čvančara

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 7. 2. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 CU5

    Jaroslav Čvančara (nar. 1948) je český spisovatel, historik a hudebník. Hraje na banjo a je kapelníkem countryové, folkové a bluegrassové hudební skupiny Taxmeni.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 30. 12. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 97568 (25. 12. 2015), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (23899) Kornoš

    Objevitel: LONEOS
    Datum objevu: 17. 9. 1998
    Místo objevu: Anderson Mesa
    Základní označení: 1998 SE61

    Leonard Kornoš (nar. 1956) je přednášející na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Jeho výzkum zahrnuje vztahy mezi pásy meteoroidů a jejich mateřskými tělesy a zároveň je aktivní v astrometrickém a fotometrickém měření planetek a komet.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89082 (12. 7. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (24194) Paluš

    Objevitelé: A. Galád, D. Kalmančok
    Datum objevu: 8. 12. 1999
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1999 XU35

    Pavel Paluš (nar. 1936), ředitel Astronomického ústavu Univerzity Komenského v letech 1997-2001, je jedním ze zakladatelů hvězdárny v Modre. Je známý v oboru výzkumu slunečních proteburancí, přednášel na bratislavské univerzitě po více než 40 let a vychoval mnoho generací slovenských astronomů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 5. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 56614 (13. 4. 2006), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (24260) Kriváň

    Objevitel: P. Kušnirák
    Datum objevu: 13. 12. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 XW127

    Kriváň (2494 m) je nejkrásnějším slovenským štítem a jedním z národních symbolů Slovenska.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43194 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Objevové snímky

    Peter Kušnirák


    (24455) Kaňuchová

    Objevitel: LONEOS
    Datum objevu: 21. 8. 2000
    Místo objevu: Anderson Mesa
    Základní označení: 2000 QF222

    Zuzana Kaňuchová (nar. 1979) je výzkumná pracovnice na Astronomickém ústavu Slovenské akademie věd. Studovala procesy kosmického zvětrávání povrchů planet a vztahy mezi proudy meteoroidů a kometami.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89082 (12. 7. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (24535) Neslušan

    Objevitel: LONEOS
    Datum objevu: 2. 2. 2001
    Místo objevu: Anderson Mesa
    Základní označení: 2001 CA28

    Luboš Neslušan (nar. 1960) je astronom zabývající se meteory na Astronomickém ústavu Slovenské akademie věd. Jeho výzkum se týká původu a vývoje pásů meteoroidů. Udržuje databázi orbitálních parametrů Meteorického datového centra Mezinárodní astronomické unie.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89083 (12. 7. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (24662) Gryll

    Objevitel: A. Mrkos
    Datum objevu: 14. 4. 1988
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1988 GS

    Matyáš Gryll z Gryllova (1551-1611), profesor Pražské university, zajímal se zvláště o komety. V roce 1578 vydal přehled komet objevených do roku 1577, ačkoliv považoval komety za zázračná boží znamení. Jméno navrhla J. Tichá.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46012 (24. 6. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (24695) Štyrský

    Objevitel: A. Mrkos
    Datum objevu: 16. 9. 1990
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1990 ST4

    Jindřich Štyrský (1899-1942) byl český surrealistický malíř, grafik, fotograf, básník a redaktor. Jeho uměleckým partnerem byla Toyen. Stali se členy Devětsilu a společně a Nezvalem, Teigem a Broukem založili v roce 1934 Skupinu surrealistů v ČSR.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 102254 (14. 11. 2016), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (24829) Berounurbi

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 22. 9. 1995
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1995 SH1

    Královské město Beroun bylo založeno v roce 1265 na strategickém místě jihozápadně od Prahy poblíž řeky Berounky. Nyní je to důležité průmyslové, dopravní i turistické centrum. Město má bohatou historii, jak dokládá dobře zachovaná oblast středu města.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89834 (9. 9. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (24837) Mšecké Žehrovice

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 22. 10. 1995
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1995 UQ1

    Mšecké Žehrovice je středočeská vesnice známá zbytky starokeltské svatyně. Zde nalezená proslulá kamenná socha ukazuje hlavu keltského bohatýra. Je to nejvýznamnější keltský předmět nalezený v Čechách.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46012 (24. 6. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (24838) Abilunon

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 23. 10. 1995
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1995 UJ2

    Abilunon je předpokládané jméno starověkého keltského města, založeného v prvním století před Kristem na strategickém poloostrově na Vltavě. Zbytky města leží na úpatí Kleti. Jméno bylo zmíněno na Ptolemaiově mapě světa.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 43762 (1. 11. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (24847) Polesný

    Objevitel: Kleť
    Datum objevu: 26. 11. 1995
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1995 WE6

    Bohumil Polesný (1905-1976) působil jako ředitel hvězdárny v Českých Budějovicích v letech 1955 až 1966. Jeho hlavní astronomická práce se týkala popularizace astronomie. Začal budovat kleťskou hvězdárnu v roce 1957.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43195 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (24862) Hromec

    Objevitel: P. Kolény a L. Kornoš
    Datum objevu: 27. 2. 1996
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1996 DC3

    Arnošt Hromec (nar. 1924) je slovenský odborník na interní medicínu. Přednášel na Komenského univerzitě v Bratislavě a je autorem 105 vědeckých publikací. Obdržel řadu ocenění včetně ceny a medaile Slovenské lékařské společnosti a Reimanovy medaile.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 9. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 63640 (19. 8. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (24949) Klačka

    Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
    Datum objevu: 4. 8. 1997
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1997 PZ1

    Slovenský fyzik Jozef Klačka (nar. 1943) je docentem Univerzity Komenského v Bratislavě. Jeho teoretický výzkum se soutřeďuje na orbitální vývoj prachových částic se započtením vlivu nejrůznějších efektů (např. tvaru částic, slunečního větru, Yarkovského efektu)

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75350 (15. 6. 2011), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (24967) Frištenský

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 14. 1. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 AX8

    Český zápasník Gustav Frištenský (1879-1957) byl amatérským i profesionálním evropským mistrem v řeckořímském zápasu. Během své téměř půl století dlouhé kariéry vyhrál kolem 10 tisíc zápasů. Byl velkým českým vlastencem, podporoval vdovy četníků zabitých v akci a vysloužilé sportovce bez příjmu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 94385 (2. 6. 2015), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (24974) Macúch

    Objevitel: P. Kolény a L. Kornoš
    Datum objevu: 21. 4. 1998
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1998 HG3

    Rudolf Macúch (1919-1993) byl slovenský orientalista a humanista. Studoval evangelickou teologii na Komenského univerzitě v Bratislavě. Řadu let žil v Íránu, kde studoval orientální jazyky. V letech 1963-1988 vedl katedru semitských a arabských studií na Svobodné univerzitě v Berlíně.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 9. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 63641 (19. 8. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (25340) Segoves

    Objevitelé: M. Tichý , Z. Moravec
    Datum objevu: 10. 9. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 RX31

    Segoves nebo Segovesus či Sigoves (okolo 400 před Kristem) byl keltský kníže, první známý Kelt v dějinách uzemí středoevropské pánve. Společně se svým bratrem Bellovesem byl zmíněn Titem Liviem a Waleskoukronikou.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48160 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Moc nescházelo a na těchto stránkách by se místo planetky Segoves objevila planetka Belloves. Oni totiž Belloves a Segoves losovali o to, kdo půjde se svými lidmi do temného hercynského lesa, jehož součástí bylo i území Čech, a kdo půjde plenit města v severní Itálii. Plenění si nakonec vylosoval Segoves. Ale my si tady ukážeme i citaci k planetce Belloves, taktéž objevené na Kleti.

    (48844) Belloves
    Belloves nebo Bellovesus (okolo 400 př. n. l.) byl keltský kníže, první známý Kelt v dějinách území severní Itálie. Společně se svým bratrem Segovesem byl zmíněn Titem Liviem a Waleskou kronikou.

    Petr Juřina, -lv-


    (25358) Boskovice

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 2. 10. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 TY3

    Boskovice jsou město na střední Moravě, které bylo osídleno už v prehistorické době. Mezi jeho četné turistické zajímavosti patří gotický hrad z 13. století a židovská čtvrť.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 73983 (18. 2. 2011), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (25384) Partizánske

    Objevitel: P. Kušnirák
    Datum objevu: 18. 10. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 UW1

    Partizánske, město na západním Slovensku při soutoku Nitry a Nitricy, bylo známé jako vesnice jménem Symoni od roku 1260 a jako město Baťovany od roku 1938, kdy zde Ján Baťa vybudoval továrnu na boty. Od roku 1949 se jmenuje Partizánske. V roce 1988 zde byla otevřena lidová hvězdárna.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43196 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Objevové snímky

    Peter Kušnirák


    (25613) Bubeníček

    Objevitel: LINEAR
    Datum objevu: 3. 1. 2000
    Místo objevu: Socorro
    Základní označení: 2000 AL24

    Petr Bubeníček (nar. 1990) získal první cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2009 za inženýrský týmový projekt v oboru Engineering: Electrical & Mechanical. Navštěvuje gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli, v České republice.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 69968, 70136 (28. 4. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (25614) Jankrál

    Objevitel: LINEAR
    Datum objevu: 3. 1. 2000
    Místo objevu: Socorro
    Základní označení: 2000 AE28

    Jan Král (nar. 1989) získal první cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2009 za inženýrský týmový projekt v oboru Engineering: Electrical & Mechanical. Navštěvuje gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli, v České republice.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 69968 (28. 4. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (25615) Votroubek

    Objevitel: LINEAR
    Datum objevu: 3. 1. 2000
    Místo objevu: Socorro
    Základní označení: 2000 AR31

    Marek Votroubek (nar. 1990) získal první cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2009 za inženýrský týmový projekt v oboru Engineering: Electrical & Mechanical. Navštěvuje gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli, v České republice.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 69968 (28. 4. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (25778) Csere

    Objevitel: P. Kušnirák
    Datum objevu: 4. 2. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 CQ34

    Elemír Csere (1917-1992) byl nadšeným stoupencem spolupráce v amatérské astronomii, zakladatelem lidové hvězdárny v Hlohovci a jejím prvním ředitelem. Byl klíčovou osobností v amatérské astronomii na Slovensku a aktivním členem Slovenské astronomické společnosti a Slovenského svazu astronomů amatérů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45341 (27. 4. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (25864) Banič

    Objevitel: P. Kušnirák
    Datum objevu: 8. 4. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 GR82

    Štefan Banič (1870-1941) vynalezl padák. V roce 1913 sestrojil prototyp padáku a testoval jej ve Washingtonu, D.C. skokem z 41patrové budovy. V roce 1914 skočil z letadla.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45341 (27. 4. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26195) Černohlávek

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 1. 3. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 EN

    Ivo Černohlávek (1960-1995) byl průkopníkem Internetu v České republice, spoluzaložil českou akademickou síť a pomohl ustanovit Brno jako centrum informačních technologií. Byl sportovcem, který získal cenu Fair play za záchranu člověka na divoké vodě. Zahynul při sjíždění řeky v Norsku.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 9. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43383 (2. 9. 2001), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Vzpomínka na Ivoše Černohlávka.


    (26314) Škvorecký

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 16. 10. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 UJ1

    Josef Škvorecký (nar. 1924) je jeden z předních českých spisovatelů poválečné generace znamý břitkým humorem a trpkou ironií. Spolu se svou ženou Zdenou Salivarovou provozoval "The Sixty-Eight Publishers" v Torontu, které bylo hlavním českým exilovým nakladatelstvím.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 9. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43383 (2. 9. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26328) Litomyšl

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 18. 11. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 WQ

    Východočeské město Litomyšl bylo založeno ve třináctém století. Toto tradniční kulturní centrum je známo svými architektonickými památkami včetně renesančního zámku a barokních domů. Je rodištěm skladatele B. Smetany a astronoma Z. Kopala.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48396 (1. 5. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26340) Evamarková

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 13. 12. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 XY8

    Eva Marková (nar. 1949) je česká astronomka zabývající se sluneční astronomií. Vedla osm expedic za úplným zatměním Slunce. Od roku 1986 pracuje jako ředitelka hvězdárny v Úpici, kde se věnuje astronomickému vzdělávání, které zahrnuje letní astronomické tábory pro mladé.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49281 (6. 8. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26376) Roborosa

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 11. 3. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 EB3

    Róbert "Robo" Rosa (1964-1994) byl slovenským amatérským astronomem a počítačovým grafikem, podílel se na vývoji grafické úpravy slovenského dvouměsíčníku "Kozmos". Zahynul při silniční nehodě na Fačkovském sedle během jedenáctého ročníku astronomického cyklistického putování zvaného "Ebicykl".

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45236 (28. 3. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26390) Rušin

    Objevitel: P. Kušnirák
    Datum objevu: 19. 10. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 UX2

    Vojtech Rušin (nar. 1942), sluneční fyzik Astronomického ústavu Slovenské akademie věd, je znám svými pracemi o dynamice slunečních protuberancí a korony. Byl jedním z prvních pozorovatelů na koronální stanici na Lomnickém štítu a významně se podílel na jejím rozvoji.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45236 (28. 3. 2002), překlad -ku-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26401) Sobotište

    Objevitel: P. Kušnirák
    Datum objevu: 19. 11. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 WX

    Sobotište je vesnice na jihozápadním Slovensku s bohatou minulostí. První písemná zmínka je z roku 1251. V roce 1845 zde vzniklo úvěrové družstvo, první v kontinentální Evropě. Místní hvězdárna založená v roce 1972 se podílí na pozorování meteorů a zákrytů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 9. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43384 (2. 9. 2001), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Objevové snímky

    Peter Kušnirák


    (26422) Marekbuchman

    Objevitel: LINEAR
    Datum objevu: 12. 12. 1999
    Místo objevu: Socorro
    Základní označení: 1999 XV131

    Marek Buchman (nar. 1993) získal druhou cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2010 za svůj chemický projekt. Navštěvuje Školu pro mimořádně nadané děti v Bratislavě na Slovensku.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 74313 (19. 3. 2011), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26639) Murgaš

    Objevitel: P. Kušnirák
    Datum objevu: 5. 5. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 JB7

    Jozef Murgaš (1864-1929), vynálezce a průkopník na poli radiotelegrafie, jako první na světě vysílal mluvené slovo. V roce 1904 získal dva patenty Patentového úřadu Spojených států na svůj "Tonsystem". Celkem registroval dvanáct patentů, všechny se týkaly radiotelegrafie.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45342 (27. 4. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26640) Bahýľ

    Objevitel: P. Kušnirák
    Datum objevu: 9. 5. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 JV10

    Ján Bahýľ (1856-1916) vynalezl a zkonstruoval mnoho technických zařízení, jako helikoptéru na benzínový motor. V roce 1905 zdokonalil její konstrukci a sám uletěl 1,5 km v Bratislavě ve výšce 4 metrů. Jeho pokus byl zaznamenán Mezinárodní vzduchoplaveckou organizací.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45342 (27. 4. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26661) Kempelen

    Objevitel: P. Kušnirák
    Datum objevu: 27. 11. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 WY67

    Wolfgang Kempelen (1734-1804), polyhistor, mechanik a vynálezce, v roce 1778 sestrojil mluvící stroj na základě napodobení lidských hlasivek. Jeho nejslavnějšími vynálezy jsou šachový stroj, psací stroj pro slepce a tlakové potrubí, které přivádělo vodu z Dunaje do Bratislavského hradu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45342 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26896) Josefhudec

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 29. 7. 1995
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1995 OY

    Josef Hudec (1895-1972) byl český amatérský astronom, prováděl vizuální pozorování a zákresy sluneční fotosféry a byl nadšeným popularizátorem astronomie. Během posledních tří let svého života postavil lidovou hvězdárnu v Kroměříži. Toto pojmenování navrhl J. Koukal.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45342 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26897) Červená

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 5. 8. 1995
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1995 PJ

    Česká operní pěvkyně Soňa Červená (nar. 1925) zahájila svou operní dráhu v Brně a od roku 1958 působila v Berlíně. Následně vystupovala na prestižních operních scénách v Evropě i obou Amerikách. Nakonec se vrátila do Prahy, kde je stále aktivní na divadelní scéně.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 107740 (3. 12. 2017), překlad -jg-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26963) Palorapavý

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 13. 8. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 PM4

    Pavol "Paľo" Rapavý (nar. 1955), ředitel lidové hvězdárny v Rimavské Sobotě od roku 1981, je hlavním koordinátorem vizuálních pozorování meteorů na Slovensku. Jako neúnavný pozorovatel Slunce, meteorů a zákrytů hvězd je duší amatérské astronomie na Slovensku.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 44595 (28. 1. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26970) Eliáš

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 23. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 SE2

    Český geolog Mojmír Eliáš (1932-2002) studoval regionální geologii karpatského flyšového pásma. Byl produktivním autorem odborných pojednání, knih a populárních článků, zajímal se také o planetologii terestrických planet. Patřil mezi nejznámější české vědce a přednášející v této aktuální, mezioborové oblasti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 17. 6. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 51981 (4. 5. 2004), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26971) Sezimovo Ústí

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 25. 9. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 SL2

    Sezimovo Ústí je jihočeské město ležící jižně od Tábora. Založeno ve 13. století, zničeno v roce 1420 za husitských válek a jeho obyvatelstvo uprchlo do Tábora. Město bylo znovuzaloženo v 19. století jako průmyslové centrum.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47301 (6. 1. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26973) Lála

    Objevitelé: P. Pravec, M. Wolf
    Datum objevu: 29. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 SP25

    Petr Lála (nar. 1942) započal svou kariéru v roce 1964 jako astronom na ondřejovské observatoři. Analyzoval různé efekty ovlivňující pohyb umělých družic a popularizoval kosmonautiku. V letech 1989 až 2002 sloužil v Úřadu pro záležitosti kosmického prostoru OSN.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 1. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 50464 (7. 1. 2004), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (26986) Čáslavská

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 4. 11. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 VC5

    Česká gymnastka Věra Čáslavská (nar. 1942) se proslavila svými výjimečnými úspěchy na olympijských hrách v Tokiu (1964) a Mexiku (1968), získala celkem 6 zlatých medailí. Byla vyhlášena nejlepší světovou sportovkyní roku 1968, v 90. letech 20. století byla předsedkyní českého olympijského výboru.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -ls-, -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (27079) Vsetín

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 15. 10. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 TO6

    Vsetín je město na Valašssku na východní Moravě. Místní lidová hvězdárna, založena v roce 1950, se soustředí na astronomickou popularizaci a vzdělávání, zvláště se zapojením mladých lidí.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45342 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (27088) Valmez

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 22. 10. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 UC15

    Valmez je hovorové označení pro moravské město Valašské Meziříčí, které je vstupní branou do Valašska, první zmínka o něm je z roku 1297. V roce 1929 zde byla založena malá soukromá hvězdárna, která se stala předchůdkyní významné lidové hvězdárny založené zde v roce 1955, která je proslulá rovněž pro svou architektonickou krásu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45342 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (27132) Ježek

    Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
    Datum objevu: 11. 12. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 XJ9

    Český skladatel Jaroslav Ježek (1906-1942) řídil orchestr Osvobozeného divadla v Praze v letech 1928-1938. Skládal jazzovou, taneční, komorní a orchestrální hudbu. Proslavené jsou zejména jeho písně složené pro hry Voskovce a Wericha. Zemřel v emigraci v New Yorku.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (27344) Vesevlada

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 26. 2. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 DM2

    Vladimír Veselý (nar. 1933) byl ředitelem Výzkumného ústavu včelařského v Dole v letech 1970-1997. Zasloužil se o rozšíření prošlechtěné kraňské včely mírné povahy v České republice a o zvládnutí potírání nákazy včel roztočem Varroa destructor vyvinutím léků a celostátní organizací léčení.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 8. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52325 (13. 7. 2004), překlad Šarounovi]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (27525) Vartovka

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 29. 4. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 HZ34

    Vartovka je kopec nad městem Banská Bystrica na Slovensku. V šestnáctém století zde byla založena strážní věž proti nebezpečí válečné agrese, v roce 1961 byla přestavěna na lidovou hvězdárnu. Hlavními aktivitami zde jsou pozorování meziplanetární hmoty a popularizace astronomie.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45342 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (27896) Tourminator

    Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
    Datum objevu: 13. 7. 1996
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1996 NB

    Peter Sagan (nar. 1990) je slovenský silniční cyklista. Jedna z jeho přezdívek je Tourminator - díky několika etapovým vítězstvím a dobrému umístění v bodovém hodnocení významných závodů. Byl držitelem zeleného trikotu na Tour de France v letech 2012, 2013 a 2014.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 90379 (8. 10. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (27960) Dobiáš

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 21. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 SN1

    Václav Dobiáš (1909-1978) byl český skladatel, organizátor hudebního života a pedagog, který vychoval řadu skladatelů, včetně otce objevitele. Jeho cyklus písní Praho jediná je krásnou apoteózou českého města.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 6. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 66242 (7. 6. 2009), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (27974) Drejsl

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 19. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 UH

    Radim Drejsl (1923-1953) patřil k nejtalentovanějším českým skladatelům své doby. Před svou přečasnou smrtí dovedl Armádní umělecký soubor na špičkovou úroveň.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48396 (1. 5. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (27978) Lubosluka

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 29. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 UN9

    Luboš Sluka (nar. 1928) věnoval značnou část své tvorby dětem. Řadu let působil jako šéfredaktor hudebního nakladatelství.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48396 (1. 5. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (27986) Hanuš

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 4. 11. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 VV2

    Vedle tvorby v komorním, symfonickém i operním žánru patřil Jan Hanuš (nar. 1915) k organizátorům hudebního dění a byl také hlavním redaktorem souborného vydání děl Antonína Dvořáka.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48397 (1. 5. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (28019) Warchal

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 14. 1. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 AW8

    Bohdan Warchal (1930-2000) byl vynikajícím houslistou, dirigentem a pedagogem. Byl členem Slovenské filharmonie a od roku 1960 šéfdirigentem a sólistou Slovenského komorního orchestru, který se stal známým po celé Evropě.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46012 (24. 6. 2002), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (28614) Vejvoda

    Objevitel: Kleť
    Datum objevu: 25. 3. 2000
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2000 FO8

    Jaromír Vejvoda (1902-1988), český hudebník, kapelník a skladatel, je autorem světoznámé polky, která je v češtině známá jako "Škoda lásky" a v angličtině jako "Beer Barrel Polka".

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (28878) Segner

    Objevitel: P. Kušnirák
    Datum objevu: 26. 5. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 KL41

    Slovenský fyzik a lékař Ján Andrej Segner (1704-1777) v roce 1750 zkonstruoval vodní kolo, známé jako Segnerovo kolo, vynález významný pro rozvoj prvních reakčních vodních turbín. Byl členem mnoha vědeckých společností na universitách v Jeně, Göttingenu a Halle.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45343 (27. 4. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29419) Mládková

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 13. 1. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 AD18

    Meda Mládková (nar. 1919) je česká kunsthistorička a mecenáška. Někdejší tanečnice odešla na Ženevskou univerzitu, kde vystudovala ekonomii. Zůstala pak v exilu, kde aktivně podporovala české uprchlíky a umělce. Později založila v Praze Museum Kampa a nadaci podporující českou kulturu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 95804 (28. 9. 2015), překlad -jg-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29456) Evakrchová

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 24. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 SN2

    Od roku 1980 byla slovenská amatérská astronomka Eva Krchová (nar. 1953) vůdčí duší amatérské astronomie ve Spišské Nové vsi. Navzdory její vysilující nevyléčitelné nemoci stále udržuje kontakt se slovenskými i českými astronomy. Jméno navrhl J. Grygar.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 24. 7. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62929 (20. 5. 2008), překlad -ls,jg-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29464) Leonmiš

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 5. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 TY9

    Leon Miš (nar. 1972), působící jako astronom na hvězdárně v Úpici, významně přispěl k organizaci astronomických letních táborů pro mladé lidi a víkendových setkání pozorovatelů krás oblohy. Přispěl také k rekonstrukci kopule a dalekohledů úpické hvězdárny.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45343 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29471) Spejbl

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 27. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 UT7

    Česká loutka Spejbla představuje otce nezbedného Hurvínka. Dohromady tyto loutky reprezentují rozporný názor dvou generací v představeních Divadla Spejbla a Hurvínka v Praze. Spejbl již rozveselil děti i dospělé v 31 zemích celého světa od svého prvního vystoupení v roce 1920.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46013 (24. 6. 2002), překlad SUNíčko]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29472) Hurvínek

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 27. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 UT7

    Hurvínek, česká loutka představující Spejblova nezbedného syna v Divadle Spejbla a Hurvínka v Praze, a to od 20. let 20. století. Spolu s dalšími loutkami tohoto divadla - Spejblem, Máničkou, paní Kateřinou a psem Žerykem, udělal Hurvínek radost dětem i dospělým již v 31 zemích světa.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46013 (24. 6. 2002), překlad SUNíčko]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29473) Krejčí

    Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
    Datum objevu: 21. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 UE8

    František Krejčí (1901-1984), čestný člen Československé astronomické společnosti, založil v roce 1963 lidovou hvězdárnu v Karlových Varech a řídil ji dvacet let, rovněž během přestavby po zničujícím požáru v roce 1971. Prováděl pozorování celooblohovou kamerou pro Evropskou bolidovou síť.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45343 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29476) Kvíčala

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 31. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 UX14

    Jan Kvíčala (1913-1972), český právník a amatérský astronom, byl nadšeným pozorovatelem proměnných hvězd a meteorů, také autorem gnomonického atlasu pro meteorická pozorování. V roce 1940 mu byla udělena Cena Františka Nušla České astronomické společnosti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45343 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29477) Zdíkšíma

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 31. 10. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 UE15

    Zdislav Šíma (nar. 1947), pražský astronom, pracuje na problémech gravitačních polí planet Sluneční soustavy. Zajímá se také o historii astronomie a astronomických přístrojů, včetně slunečních hodin a starých pražských astronomických chronometrů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45343 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29484) Honzaveselý

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 9. 11. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 VJ6

    Legendární český cyklista Jan Veselý (nar. 1923) započal svou sportovní kariéru jako pekařský učeň. Je 27násobným cyklistickým šampiónem, zvítězil v mezinárodním Závodu míru v roce 1949 a čtyřikrát byl členem vítězného československého týmu. Je držitelem národní Ceny fair play z roku 1997.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45343 (27. 4. 2002), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29490) Myslbek

    Objevitelé: Pravec, P.
    Datum objevu: 19. 11. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 WX

    Český sochař Josef Václav Myslbek (1848-1922) byl reprezentantem realismu. Jeho nejlepší prací je jezdecká socha sv. Václava, patrona českého národa, která stojí v horní části Václavského náměstí v Praze.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29555) MACEK

    Objevitelé: M. Tichy, Z. Moravec
    Datum objevu: 18. 2. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 DP

    MACEK je částečná přesmyčka českého výrazu pro mikroakcelerometr. Byl zkonstruován pod vedením Astronomického ústavu AV ČR pro měření extrémně malých úrovní zrychlení z umělých družic. Jeho činnost byla testována na palubě raketoplánu STS-79.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 12. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 50252 (9. 11. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29650) Toldy

    Objevitelé: A. Galád, P. Kolény
    Datum objevu: 23. 11. 1998
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1998 WR6

    Slovenští manželé doktoři Mikuláš (1926-1996) a Viera (1926-1995) Toldyovi vynakládali veškerou svou energii v zájmu humanity a lékařské vědy. On byl přednostou porodnické kliniky v Martině a ona pediatričkou v nemocnici Komenského univerzity a později primářkou v Kojeneckém ústavu v Bratislavě.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 8. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52325 (13. 7. 2004), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29674) Raušal

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 15. 12. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 XO12

    Karel Raušal (1906-1983), český právník a čestný člen Československé astronomické společnosti, byl nadšeným amatérským astronomem známým svým uměním astronomické fotografie a také jako vynikající učitel. Zasloužil se o stavbu jak univerzitní, tak i lidové hvězdárny v Brně v padesátých letech 20. století.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45344 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29738) Ivobudil

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 23. 1. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 BT8

    Ivo Budil (nar. 1933), český novinář a popularizátor vědy včetně astronomie, je znám jako zdatný a vynikající autor časopisu Vesmír a magazínu Českého rozhlasu Meteor.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 9. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46684 (21. 9. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29745) Mareknovak

    Objevitel: LINEAR
    Datum objevu: 16. 1. 1999
    Místo objevu: Socorro
    Základní označení: 1999 BM20

    Marek Novák (nar. 1994) získal druhou cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2015 za svůj elektromechanický inženýrský projekt. Navštěvuje gymnázium v Českých Budějovicích (Česká Republika).

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 87997 (15. 4. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29760) Milevsko

    Objevitel: Kleť
    Datum objevu: 15. 2. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 CM10

    Milevsko je malé městečko v jižních Čechách založené ve 12. století na křižovatce dvou obchodních cest. V roce 1187 zde byl založen premonstrátský klášter. K vidění je tu také románský chrám Navštívení Panny Marie, klášterní budovy a románsko-gotický kostel sv. Jiljí.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 8. 2013, citace byla zveřejněna v MPC 84378 (22. 7. 2013), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (29824) Kalmančok

    Objevitelé: L. Kornoš, J. Tóth
    Datum objevu: 23. 2. 1999
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1999 DU3

    Dušan Kalmančok (nar. 1945) je význačná osobnost slovenské astronomie. Významně přispěl k výstavbě Astronomické a geofyzikální observatoře Univerzity Komenského v Modre. Účastnil se vývoje pozorovacích programů na výzkum meziplanetární hmoty a Slunce.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 5. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 53954 (7. 4. 2005), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (30252) Textorisová

    Objevitel: P. Kušnirák
    Datum objevu: 30. 4. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 HE24

    Izabela Textorisová (1866-1949) byla první ženou-botaničkou na Slovensku. Její bohatý herbář je i dnes cenným zdrojem pro botaniky. Popsala více než stovku nových rostlin z oblasti Turce. V roce 1893 objevila nový druh bodláku, později na její počest pojmenovaném "Carduus textorisianus Marg".

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 34344 (27. 4. 2002), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (30253) Vítek

    Objevitelé: P. Kušnirák, P. Pravec
    Datum objevu: 30. 4. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 HF24

    Antonín Vítek (nar. 1940), český biochemik a počítačový odborník, se stal nadšeným popularizátorem kosmonautiky v českých sdělovacích prostředích. Šíří přesné a spolehlivé zprávy a komentáře ke kosmonautice v nesčetných článcích, knihách, rozhovorech a televizních i rozhlasových pořadech.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 4. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62355 (21. 3. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (30564) Olomouc

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 28. 7. 2001
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2001 OC77

    Město Olomouc je centrem Hané v srdci Moravy. Je sídlem katolických biskupů od roku 1063 a Moravských arcibiskupů od roku 1777. Od roku 1573 hostí rovněž univerzitu, která nyní nese název Univerzita Palackého.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (31027) Viktorhess

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 18. 4. 1996
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1996 HQ

    Rakouský fyzik Viktor Hess (1883–1964) objevil v roce 1912 během odvážného letu balónem z Ústí nad Labem v Čechách kosmické záření. V roce 1936 obdržel za tento objev Nobelovu cenu za fyziku. Po válce prováděl ve Spojených státech první testy radioaktivního spadu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 109631 (31. 3. 2018), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (31109) Janpalouš

    Objevitel: M. Tichý a Z. Moravec
    Datum objevu: 14. 8. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 PL4

    Jan Palouš (nar. 1949) vede skupinu zabývající se dynamikou galaxií na Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky. Jako vedoucí představitel se v českých i mezinárodních astronomických orgánech zasloužil o vyjednání vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 9. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 63641 (19. 8. 2008), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (31124) Slavíček

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 22. 9. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 SJ1

    Jezuitský misionář a vědec Karel Slavíček (1678-1735) byl také prvním českým sinologem. Do Číny jel v roce 1716 společně s Ignatiem Keglerem. Pracoval v oblastech astronomie, matematiky a hudby, v letech 1718 a 1728 zhotovil mapy Beijingu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79910 (3. 7. 2012), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (31232) Slavonice

    Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
    Datum objevu: 1. 2. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 CF

    Příjemné historické městečko Slavonice se nachází na česko-moravsko-rakouském trojmezí. Člověk zde může obdivovat fasády s velmi bohatými figurálními sgrafity a diamantové klenby. Po roce 1600 neprobíhala další výstavba a slavonický renesanční styl tak byl zachován.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 2. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 57951 (9. 11. 2006), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (31238) Kroměříž

    Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
    Datum objevu: 21. 2. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 DT1

    Moravské město Kroměříž, známé zejména svými zahradami a arcibiskupským zámkem, nabízí výjimečně kompletní a dobře zachovaný příklad evropské barokní nádherné residence. Zahrady a zámek jsou od roku 1998 zapsány na listině světového kulturního dědictví UNESCO.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 2. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 57951 (9. 11. 2006), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (31323) Lysá hora

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 27. 4. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 HC29

    Nejvyšší hora (1323 m) Beskyd v severozápadní části Karpat. Je tvořena pískovci a jílovci. Na jejím západním svahu leží přírodní rezervace Mazák se vzácnými a ohroženými rostlinnými druhy. Lysá hora je rovněž populárním výletním místem.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (31324) Jiřímrázek

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 27. 4. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 HR31

    Jiří Mrázek (1923-1978) byl český geofyzik, který se zaměřoval na studium ionosféry, ale měl mnohem širší zájem o vědu, filozofii a klasickou hudbu. Mistrně popularizoval astronautiku, astronomii, počítačovou vědu a příbuzné obory, byl televizní a rozhlasovou hvězdou až do konce svého života.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46013 (24. 6. 2002), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (31374) Hruskova

    Objevitel: LINEAR
    Datum objevu: 14. 12. 1998
    Místo objevu: Socorro
    Základní označení: 1998 XZ41

    Aranka Hrušková (nar. 1995) získala druhou cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2014 za svůj matematický projekt. Navštěvuje Gymnázium Christiana Dopplera v Praze v České republice

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 94736 (2. 7. 2015), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (31375) Krystufek

    Objevitel: LINEAR
    Datum objevu: 14. 12. 1998
    Místo objevu: Socorro
    Základní označení: 1998 XP46

    Robin Kryštůfek (nar. 1995) získal druhou cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2014 za svůj biochemický projekt. Navštěvuje Gymnázium Na Vítězné Pláni v Praze v České republice.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 94736 (2. 7. 2015), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (31462) Brchnelova

    Objevitel: LINEAR
    Datum objevu: 10. 2. 1999
    Místo objevu: Socorro
    Základní označení: 1999 CW22

    Michaela Brchnelová (nar. 1996) získala první cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2014 za svůj fyzikální a astronomický projekt. Navštěvuje Gymnázium Jura Hronca, v Bratislavě na Slovensku.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 94389 (2. 6. 2015), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (31463) Michalgeci

    Objevitel: LINEAR
    Datum objevu: 10. 2. 1999
    Místo objevu: Socorro
    Základní označení: 1999 CC24

    Michal Géci (nar. 1995) získal druhou cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2014 za svůj týmový projekt ve fyzice a astronomii. Navštěvuje Gymnázium svätého Tomáša Akvinského v Košicích na Slovensku.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 94737 (2. 7. 2015), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (31464) Liscinsky

    Objevitel: LINEAR
    Datum objevu: 10. 2. 1999
    Místo objevu: Socorro
    Základní označení: 1999 CM25

    Mar­tin Liš­čin­ský (nar. 1995) získal druhou cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2014 za svůj týmový projekt ve fyzice a astronomii. Navštěvuje Gymnázium svätého Tomáša Akvinského v Košicích na Slovensku.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 94737 (2. 7. 2015), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (31650) Frýdek-Místek

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 18. 4. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 HW

    Dvojměstí ležící na protilehlých březích řeky Ostravice na hranici mezi Slezskem a Moravou, v krásné krajině pod Beskydami. Objevitel této planetky zde prožil velkou část svého dětství.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (32008) Adriángalád

    Objevitel: LINEAR
    Datum objevu: 29. 4. 2000
    Místo objevu: Socorro
    Základní označení: 2000 HM53

    Adrián Galád (nar. 1970) je astronom na hvězdárnách v Modre a Ondřejově, který napsal řadu článků o fotometrických pozorováních planetek a dráhových integracích. Je spoluobjevitelem několika binárních planetek za použití fotometrických metod. Jméno navrhl P. Pravec and A. Harris.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 100607 (20. 6. 2016), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (32294) Zajonc

    Objevitelé: P. Kušnirák, P. Pravec
    Datum objevu: 26. 8. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 QN9

    Český zoolog a amatérský astronom Ivo Zajonc (nar. 1933) strávil většinu svého profesního života na Slovensku, kde působil 35 let jako předseda v nitranské pobočce Slovenského svazu astronomů amatérů. Jako člen Jihlavské astronomické společnosti byl také zvolen čestným členem Slovenské astronomické společnosti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 4. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62355 (21. 3. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (32531) Ulrikababiaková

    Objevitel: P. Kušnirák
    Datum objevu: 13. 8. 2001
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2001 PG13

    Ulrika Babiaková (1976-2002) byla slovenská astronomka zabývající se meziplanetární hmotou a fotometrií planetek. Věnovala se také vyučování a popularizaci astronomie. Byla manželkou objevitele. Zemřela náhle ve věku 26 let.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 90379 (8. 10. 2014), překlad P. Kušnirák]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (33040) Pavelmayer

    Objevitel: M. Wolf
    Datum objevu: 28. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 SO25

    Pavel Mayer (nar. 1932) je český astronom z Karlovy univerzity v Praze zabývající se binárními a vícehvězdnými systémy. Mayer zkonstruoval 0,65m dalekohled, který byl použit pro fotometrii planetek a proměnných hvězd a také pro objev této planetky.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 80328 (31. 8. 2012), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (33058) Kovařík

    Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
    Datum objevu: 22. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 UP20

    Oton Kovařík (nar. 1928), český herec, řečník a malíř, žijící v Kalifornii se svou ženou Dášou, která je rovněž herečkou. Manželé Kovaříkovi šířili evropskou kulturu a pomáhali udržovat evropské kulturní tradice mezi kalifornskými přistěhovalci, zejména veřejným předčítáním básní a výstavami uměleckých děl.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46013 (24. 6. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (33061) Václavmorava

    Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
    Datum objevu: 2. 11. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 VA1

    Václav Morava (1933-2005) byl psychiatr, který se zabýval léčením dětí, mládeže a rodin v jižních Čechách. Byl také znám jako malíř, grafik, sochař, hudebník, esejista a básník. Byl to hodný, nápomocný a nezapomenutelný přítel.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 9. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 63641 (19. 8. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (33129) Ivankrasko

    Objevitelé: P. Kolény, L. Kornoš
    Datum objevu: 1. 2. 1998
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1998 CB

    Ivan Krasko (Ján Botto, 1876-1958) byl symbolistický básník, zakladatel slovenské literární moderny, prozaik a překladatel z rumunštiny a němčiny. Profesí byl chemickým inženýrem. Jméno navrhli P. Rapavý a M. Jutková.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 3. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 68448 (30. 1. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (33157) Pertile

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 24. 2. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 DF20

    Český amatérský astronom Tomáš Pertile (nar. 1933) popularizoval astronomii na dřívější ostravské hvězdárně v druhé polovině dvacátého století a vedl ji v letech 1963-1972. Nyní je aktivním spolupracovníkem Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě-Porubě.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 17. 6. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 51981 (4. 5. 2004), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (33158) Rúfus

    Objevitelé: P. Kolény, L. Kornoš
    Datum objevu: 26. 2. 1998
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1998 DU23

    Básník, esejista a překladatel Milan Rúfus (1928-2009) byl moderním tradicionalistou. Tento nejčtenější básník na Slovensku byl upřímným a noblesním člověkem a morální autoritou. Jeho díla byla přeložena do 14 jazyků. Jméno navrhli P. Rapavý a D. Podracká.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 3. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 68448 (30. 1. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (33377) Večerníček

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 12. 2. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 CR9

    Večerníček je animovaná postava doprovázená hudbou. Každý večer zve děti ke sledování pohádky na dobrou noc v České televizi. Geniálně jej nakreslil R. Pilař, hlas mu propůjčil M. Citavý a znělku složil L. Simon. Od svého uvedení v roce 1965 se Večerníček stal skutečným fenoménem milovaným mnoha českými dětmi.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46013 (24. 6. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (33528) Jinzeman

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 17. 4. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 HL

    Jindřich Zeman (1894-1978), český amatérský astronom z Hradce Králové, byl horlivým astrofotografem. Jeho skvělé fotografie noční oblohy byly reprodukovány v mnoha populárních astronomických knihách. V roce 1942 mu byla udělena Cena Františka Nušla České astronomické společnosti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 6. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45750 (26. 5. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (34753) Zdeněkmatyáš

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 24. 8. 2001
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2001 QU110

    Zdeněk Matyáš (1914-1956), český teoretický fyzik. Inspirován svou stáží u Neville Motta v Cavendishově laboratoři v Cambridge koncem 40. let 20. století, spoluzaložil obor fyziky pevných látek v Československu. Pracoval na výzkumu polovodičů a je autorem první české monografie na toto téma.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (35233) Krčín

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 26. 5. 1995
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1995 KJ

    Jakub Krčín z Jelčan (1535-1604) se stal proslulým projektováním a zakládáním rybníků v jižních Čechách. K jeho nejvýznamnějším činům patří vybudování Rožmberku, největšího rybníku v Čechách, a systému kanálů a drenáží. Mnoho z jeho vodních děl je stále v provozu, slouží pro chov ryb a jako ochrana proti povodním.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 8. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 56961 (13. 6. 2006), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (35237) Matzner

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 23. 8. 1995
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1995 QP

    Antonín Matzner (nar. 1944) je muzikolog, hudební publicista, producent a organizátor s obrovskou šíří působnosti. Těžiště jeho zásluh je zejména v oblasti moderního jazzu, filmové a populární hudby s výraznými přesahy do hudby klasické. Je výraznou osobností celé české hudební scény.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 8. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52326 (13. 7. 2004), překlad Yvetta Koláčková]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (35239) Ottoseydl

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 25. 9. 1995
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1995 SH2

    Český popularizátor astronomie Otto Seydl (1884–1959) pracoval v oblasti stelární statistiky a později historie astronomie v Čechách. V letech 1939–1942 a 1945–1948 byl ředitelem Státní observatoře v Klementinu v Praze. Byl členem Mezinárodní astronomické unie a České astronomické společnosti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 106501 (5. 10. 2017), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (35356) Vondrák

    Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
    Datum objevu: 25. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 SL3

    Český astronom Jan Vondrák (nar. 1940), v současnosti předseda I. divize IAU, významně přispěl k numerickému řešení parametrů zemské rotace a k teoretickým studiím měsíčního pohybu a efemeridové astronomie. V roce 2007 byl oceněn Nušlovou cenou České astronomické společnosti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 4. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62355 (21. 3. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (35446) Stáňa

    Objevitelé: Tichá, J., Tichý, M.
    Datum objevu: 6. 2. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 CK1

    Stáňa (Stanislava) Setváková (nar. 1967) je zaměstnankyní pražského planetária a manželkou meteorologa Martina Setváka.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (36035) Petrvok

    Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
    Datum objevu: 6. 8. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 PV

    Petr Vok z Rožmberka (1539-1611) byl posledním členem významného středověkého šlechtického rodu v jižních Čechách. Založil rozsáhlou rožmberskou knihovnu a sbírku v Českém Krumlově a přebudoval zámky v Bechyni a Třeboni do renesančního stylu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 5. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 65712 (9. 4. 2009), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (36060) Babuška

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 14. 9. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 RM43

    Ivo Babuška (nar. 1926), původem z Prahy, je profesorem na Texaské univerzitě. Dosáhl průkopnických výsledků v oboru numerických řešení diferenciálních rovnic, napsal přes 10 monografií a založil odborný časopis "Application of Mathematics". Je čestným členem české Učené společnosti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (36184) Pavelbožek

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 14. 10. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 TQ17

    Pavel Božek (nar. 1958) je respektovaný chirurg z Břeclavi v České republice. Zajímá se také o astronomii a kosmonautiku.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 110634 (11. 7. 2018), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (36226) Mackerras

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 31. 10. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 UQ4

    Charles Mackerras (nar. 1925), dirigent australského původu, je fundovaným znalcem a propagátorem díla Janáčka a dalších slovanských autorů. Je hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie, byl šéfdirigentem BBC Symphony Orchestra a státní opery v Hamburku. Dirigoval inaugurační koncert opery v Sydney.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48397 (1. 5. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Jméno pro planetku Mackerras navrhl a citaci napsal Brian G. Marsden, ředitel Minor Planet Center.

    -lš-


    (36235) Sergebaudo

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 1. 11. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 VJ

    Francouzský dirigent Serge Baudo (nar. 1927) spolupracuje s nejvýznamnějšími symfonickými orchestry. Pravidelně pracoval s orchestry Opera de Paris a Orchestre de Paris a byl hudebním ředitelem Orchestra National de Lyon. Od roku 2001 je šéfdirigentem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 17. 6. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 51189 (6. 3. 2004), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (36888) Škrabal

    Objevitelé: P. Kušnirák, P. Pravec
    Datum objevu: 29. 9. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 SE163

    Český konstrukční inženýr a amatérský astronom Emil Škrabal (nar. 1906) založil několik technických institucí a postavil řadu astronomických přístrojů. Je členem české Společnosti pro meziplanetární hmotu a čestným členem České astronomické společnosti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (37141) Povolný

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 2. 11. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 VZ38

    Dalibor Povolný (nar. 1924), český biolog, odborník na motýly a dvoukřídlý hmyz. Zkatalogizoval stovky nových druhů. Mezi jeho mnohé zájmy také patří evoluce a ekologie. Zorganizoval finančí podporu pro studenty postgraduálních univerzitních vzdělávacích programů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48161 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (37279) Hukvaldy

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 22. 12. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 YK12

    Hrad Hukvaldy na severovýchodní Moravě byl vybudován ve třináctém století k ochraně obchodní cesty spojující Podunají přes Olomouc s Krakovem. Ačkoliv byl hrad zničen požárem v roce 1762, jeho rozsáhlé ruiny jsou návštěvníky oblíbené.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48161 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (37699) Santini-Aichl

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 13. 1. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 AH1

    Jan Blažej Santini-Aichl (1677-1723) byl vynikající český architekt italského původu, jehož většina děl reprezentuje osobitý goticko-barokní styl naplněný složitou symbolikou. Je znám jako tvůrce řady impozatních kostelů a klášterů (Kladruby, Plasy, Žďár nad Sázavou, Křtiny a Sedlec).

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 59387 (2. 4. 2007), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Jméno má řadu variant - Jan Blažej Santini-Eichel, Aichel, Aichl, Aychel, Aüchel, Euchel, Eychl. Tehdy si lidé ještě nedělali moc hlavu se zápisem slov. Důlžitější bylo slovo mluvené, proto také různé způsoby zápisů řady názvů měst. Teprve později začala být psaná verze jmen významnější než mluvená.

    -lv-


    (37736) Jandl

    Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
    Datum objevu: 15. 11. 1996
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1996 VU6

    Český dětský herec Ivan Jandl (1937-1987) se objevil ve filmu The Search (Pátrání) jako český chlapec, který přežil Osvětim a v poválečném Německu pátrá po své matce (kterou hrála Jarmila Novotná). Byl oceněn cenou Juvenile Award za svou práci v roce 1948, čímž se stal prvním českým držitelem Oscara.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 2. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 57424 (9. 8. 2006), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (37788) Suchan

    Objevitel: Ondřejov
    Datum objevu: 25. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 SK34

    Pavel Suchan (nar. 1956) je popularizátor astronomie působící na Štefánikově hvězdárně v Praze. Rovněž vystupuje jako tiskový tajemník České astronomické společnosti. Jeho organizační schopnosti a obratnost ve vyjednávání pomohly při namáhavém úsilí začlenit světelné znečištění do legislativy České republiky.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 3. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 51189 (6. 3. 2004), překlad Tomáš Maixner, -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (37939) Hašler

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 16. 4. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 HA

    Český písňový skladatel, herec, filmový režisér a kabaretiér Karel Hašler (1879-1941) byl všemi Čechy velmi milován díky svým šlágrům, které se staly měřítkem pro ostatní skladatele populárních písní.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -ls-, -lv-, -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (38238) Holíč

    Objevitelé: Š. Gajdoš, D. Kalmančok
    Datum objevu: 18. 7. 1999
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1999 OW

    Holíč leží na západním Slovensku v regionu Záhorie, datuje se od roku 1205, ačkoli osídlen byl už v neolitické éře. Město je proslulé výrobou keramiky v osmnáctém a devatenáctém století, a také pevností, která se stala letním sídlem Habsburků. Narodil se zde druhý objevitel planetky.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 5. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 65123 (9. 2. 2009), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (38461) Jiřítrnka

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 15. 10. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 TR17

    Jiří Trnka (1912-1969) byl český grafik, malíř, loutkař, režisér animovaných a loutkových filmů, autor a ilustrátor knížek pro děti. Je spoluzakladatelem českého animovaného filmu. Jedním z jeho nejznámějších filmů je Špalíček (Český rok).

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48161 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (38674) Těšínsko

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 9. 8. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 PT8

    Těšínsko je region v jihovýchodní části Slezska, kterým protéká řeka Olza. Ve třináctém století se region stal knížectvím. Po rozpadu Rakouska-Uherska byl v roce 1920 region rozdělen mezi nově vytvořené státy Československo a Polsko.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48161 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Ještě zajímavost ke sporům o Těšínsko mezi Čechy a Poláky. Z rozhovoru z Jaroslavem Valentou z Historického ústavu AV ČR, vyplynulo, že naší vládě tenkrát šlo zejména o železnici, o košicko-bohumínskou dráhu, protože to bylo v podstatě jediné spojení mezi českými zeměmi a Slovenskem, resp. Podkarpatskou Rusí. Trať z Brna přes Břeclav se začala stavět později a trasa přes Valašské Meziříčí na Púchov byla jen jakási lokálka. V tom období byla železnice opravdu strategickou záležitostí, protože auta byla ještě v plenkách a dobré silnice neexistovaly. Protože jsme se obávali napadení ze strany Maďarska, že by obsadili část Horních Uher, tak trať byla pro nás nutností.

    Možná někoho zarazilo jméno řeky Olza. V našich atlasech je zatím napsáno Olše, ale zdá se, že je to nesprávný název, který vznikl díky jazykovým puristům postupně někdy od druhé poloviny 19. století do 1. poloviny století 20. V místních dialektech se řece podél toku říkalo Olza, Olsa, Olša. Za Rakouska se dělaly mapy pochopitelně v němčině a řeka byla nadepsána jako "Olsa", což se německy četlo "Olza". Ale název Olza je prý znám už ze středověkých pramenů. Už se posuzuje, že by i v oficiální češtině řeka nesla jméno Olza (jak o ní ostatně zpívá Jarek Nohavica). Už v 60. letech byl návrh na změnu, tehdy to zamítl OV KSČ ve Frýdku-Místku.

    -lv-


    (38684) Velehrad

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 25. 8. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 QK9

    Podle tradice byl Velehrad sídlem velkomoravských knížat a arcibiskupa Metoděje. Nyní je tento slavný kostel cílem cyrilo-metodějských poutí, přestože skutečná souvislost Cyrila a Metoděje s touto historickou lokalitou je sporná.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 12. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 50253 (9. 11. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (39802) Ivanhlinka

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 29. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 UO9

    Ivan Hlinka (1950–2004) je jednou z největších legend v historii českého hokeje. Získal zlaté medaile na světových šampionátech v letech 1972, 1976 a 1977. Jako trenér přivedl národní tým k zlatým medailím na olympijských hrách v roce 1998 a mistrovství světa v roce 1999. Mezinárodní federace ledního hokeje ho v roce 2002 uvedla do Síně slávy.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 6. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 110617 (29. 5. 2018), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (39880) Dobšinský

    Objevitelé: P. Kolény, L. Kornoš
    Datum objevu: 15. 3. 1998
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1998 ER9

    Pavol Emanuel Dobšinský (1828-1885) byl luteránským pastorem, folkloristou, literárním historikem, redaktorem a překladatelem. Sbíral slovenský folklór. Jeho díla byla přeložena do 22 jazyků. Je pochován v Drienčanech, kde byly zhotoveny unikátní pohádkové sluneční hodiny.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79104 (6. 4. 2012), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (40106) Erben

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 20. 8. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 QW5

    Karel Jaromír Erben (1811-1870) byl sběratelem lidových písní, veršů a pohádek. V roce 1964 publikoval sbírku "Prostonárodní české písně a říkadla" obsahující přes 2200 písní a textů z Čech. Proslavil se také básnickou sbírkou "Kytice z pověstí národních".

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47303 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (40206) Lhenice

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 26. 9. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 SB36

    Městečko Lhenice bylo prvně zmíněné v roce 1263. Kostel sv. Jakuba na náměstí je gotická stavba ze čtrnáctého století. Lhenice jsou známé jako zahrada jižních Čech.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48397 (1. 5. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (40230) Rožmberk

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 14. 10. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 TJ6

    Rožmberkové patřili k nejvýznamnějším českým šlechtickým rodům a hráli důležitou roli v české historii od třináctého století do roku 1611. Členové rodu ve velkém rozsahu ovlivnili vývoj a vzhled jejich panství v jižních Čechách.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 72200 (23. 9. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (40410) Příhoda

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 4. 9. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 RJ3

    Pavel Příhoda (nar. 1934) věnoval svůj život popularizaci astronomie. Od roku 1963 psal knihy a připravoval mapky oblohy a planet v pražském planetáriu a od roku 1986 je šéfredaktorem české Hvězdářské ročenky. Zabývá se také naukou o stavbě slunečních hodin.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 1. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 50464 (7. 1. 2004), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (40440) Dobrovský

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 11. 9. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 RU34

    Josef Dobrovský (1753-1829) byl pravděpodobně největším českým lingvistou. Zkoumal český a slovanké jazyky a českou literaturu. Ustanovil pravidla českého pravopisu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49283 (6. 8. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (40441) Jungmann

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 11. 9. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 RW34

    Josef Jungmann (1773-1847) byl český básník, publicista a literárni historik, autor Česko-německého slovníku. Zavedl český jazyk v oficiální korespondenci a vzdělání. Jeho činnost měla základní význam pro české národní uvědomění.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49283 (6. 8. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (40444) Palacký

    Objevitelé: Pravec, P., Wolf, M.
    Datum objevu: 12. 9. 1999
    Místo objevu: Ondrejov
    Základní označení: 1999 RV35

    František Palacký (1798-1876), český historik a politik, významně přispěl k obnovení českého národního uvědomění svým fundamentálním dílem Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad Miroslav Šulc]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (40459) Rektorys

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 14. 9. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 RK43

    Karel Rektorys (nar. 1923), český matematik a profesor ČVUT v Praze, je hlavním redaktorem knihy "Přehled užité matematiky", která se v anglickém překladu stala rovněž oficiální příručkou na Massachusetts Institute of Technology v Bostonu. Je autorem několika monografií o variačních metodách.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 27. 11. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 47169 (20. 11. 2002), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (42377) KLENOT

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 8. 3. 2002
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2002 EU2

    Jméno projektu KLENOT je zkratkou anglického názvu KLEť Near Earth and Other unusual objects observations and Team and telescope (kleťský dalekohled pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších planetek a komet s neobvyklými drahami). Dalekohled projektu KLENOT byl uveden do provozu v březnu roku 2002. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a M. Kočer, členové týmu KLENOT.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (42849) Podjavorinská

    Objevitelé: A. Galád, P. Kolény
    Datum objevu: 15. 9. 1999
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1999 RK44

    Ludmila Podjavorinská (Riznerová, 1872-1951), spisovatelka prózy i poezie, byla první slovenskou básnířkou, která své básně vydala knižně. Nejznámější je její tvorba pro děti. V roce 1947 jí byl udělen titul národní umělkyně za přínos pro slovenskou literaturu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 5. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 56614 (13. 4. 2006), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (43954) Chýnov

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 7. 2. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 CT5

    Chýnov je jihočeská vesnice prvně zmíněná Kosmově kronice v roce 981. Tamější známá jeskyně ukazuje vápencové a amfibolitové vrstvy různých barev a tvarů. Byla objevena v roce 1863.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48162 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Amfibolit - metamorfovaná hornina vznikající přeměnou bazických vyvřelin za vysokých tlaků a teplot.

    Tomáš Kohout


    (43971) Gabzdyl

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 8. 4. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 GB4

    Pavel Gabzdyl (nar. 1974) je český planetární astronom, který se zaměřuje na studium Měsíce. Je autorem řady populárních knížek, vědeckých a popularizačních článků i vzdělávacích pořadů na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 59923 (1. 6. 2007), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (44530) Horáková

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 25. 12. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 YC8

    Česká právnička Milada Horáková (1901–1950) byla aktivistkou za lidská a ženská práva v meziválečném a poválečném období a také zakladatelkou českého časopisu pro ženy Vlasta. Zapojila se do protinacistického odboje, přežila nacistické veznění (1940-1945) a později byla nespravedlivě popravena v komunistickém Československu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 71350 (26. 7. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (44613) Rudolf

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 8. 9. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 RU31

    Rudolf II (1552-1612) z habsburské dynastie byl českým a uherským králem a římským císařem. Vytvořil v Praze důležité centrum umění a věd, shromáždil velkou uměleckou sbírku a zaměstnal Tycha Brahe a Johannese Keplera jako své dvorní astronomy.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 12. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 50253 (9. 11. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (46280) Hollar

    Objevitelé: Pravec, P., Kušnirák, P.
    Datum objevu: 21. 5. 2001
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2001 KD18

    Václav Hollar (1606-1677) byl významný český grafik, malíř vedut, krajin, nálad a zátiší. Vytvořil také grafické kopie děl italských a severských malířů. Pracoval v Anglii a Nizozemí.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (46722) Ireneadler

    Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
    Datum objevu: 2. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 RA1

    Irena Adlerová je hrdinkou případu Sherlocka Holmese Skandál v Čechách. Přechytračila velkého detektiva, který o ní potom vždy hovořil jako o ženě všech žen a její fotografii měl na římse svého krbu. Její velký důvtip a šarm z ní učinily jedinou ženu, která Holmese uchvátila.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 6. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 66243 (7. 6. 2009), překlad A. Kolodrubec, J. Fl]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (47294) Blanský les

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 28. 11. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 WM1

    Blanský les je jihočeská vrchovina pozoruhodná z historického i biologického úhlu pohledu. Jeho hlavním vrcholem je Kleť. Původní rostlinný porost byl tvořen buky. Blanský les je také název chráněné krajinné oblasti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48162 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (48171) Juza

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 23. 4. 2001
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2001 HZ15

    Karel Juza (1952-1994) byl český stelární astronom, který pracoval na hvězdárnách ve Valašském Meziříčí, Tatranské Lomnici, Skalnatém Plese a Ondřejově. Jeho práce se soustředily na zákrytovou dvojhvězdu AR Aur a Be-hvězdy. Zemřel předčasně těsně před dokončením své dizertace.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48398 (1. 5. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (48638) Třebíč

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 3. 10. 1995
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1995 TB

    Moravské město Třebíč je známé zejmna bazilikou sv. Prokopa, vybudovanou na počátku 13. století, a starou židovskou čtvrtí. Tyto připomínky soužití křesťanské a židovské kultury od středověku do 20. století jsou na seznamu objektů světového dědictví UNESCO.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79911 (3. 7. 2012), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (48782) Fierz

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 20. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 SP

    Švýcarské učitelka Olga Fierz (1900-1990) věnovala celý svůj život péči o děti v těžkých životních situacích. Po druhé světové válce podporovala židovské, české a německé děti vracející se z koncentračních a internačních táborů. Je držitelkou českých i izraelských ocenění. Jméno planetky navrhla I. Kellnerová.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 5. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 65712 (9. 4. 2009), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (48785) Pitter

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 23. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 SA2

    Český filantrop a pacifista Přemysl Pitter (1895-1976) pečoval o děti bez domova. Během druhé světové války se staral o pronásledované děti. Po válce založil zotavovny, kde se uzdravovaly z útrap české, židovské a německé děti. Je držitelem českých, německých a izraelských ocenění, jeho sté jubileum bylo vyhlášeno UNESCO jako světové kulturní výročí.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 28. 12. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 55721 (15. 12. 2005), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (48794) Stolzová

    Objevitelé: Tichá, J., Tichý, M.
    Datum objevu: 5. 10. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 TY8

    Tereza Stolzová (1834-1902) byla česká koloraturní pěvkyně, sólistka divadla la Scala v Milánu. Patří mezi největší interprety Verdiho děl devatenáctého století, vytvořila titulní roli na evropské premiéře Aidy v roce 1872.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (48934) Kočanová

    Objevitelé: D. Kalmančok, A. Pravda
    Datum objevu: 18. 8. 1998
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1998 QS

    Mária Kočanová (1890-1976) byla slovenská spisovatelka, autorka románů a divadelních her. Zabývala se tématy z její současnosti, evropské a světové historie a biblickými příběhy. Její rukopisy jsou uchovány v muzeu v Prešově.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 80328 (31. 8. 2012), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (49110) Květafialová

    Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
    Datum objevu: 16. 9. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 SU2

    Květa Fialová (nar. 1929) je významná česká i slovenská filmová a divadelní herečka. Je činná uz témeř 70 let.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 8. 2013, citace byla zveřejněna v MPC 81933 (28. 12. 2012), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (49448) Macocha

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 21. 12. 1998
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1998 YJ12

    Propast Macocha je součástí jeskynního systému vytvořeného ponornou řekou Punkva v Moravském krasu. Je hluboká 168 metrů a vznikla v raném pleistocenu. Je jedním z nejoblíbenějších cílů návštěvníků v České republice.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48162 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (49698) Váchal

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 1. 11. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 VA

    Josef Váchal (1884-1969) byl český umělec, jeho specifické dílo kombinovalo grafiku, dřevořezbu, ruční tisk, poezii a prózu na hranici symbolismu, secese a expresionismu. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Krvavý román a Šumava

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 10. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 67218 (4. 10. 2009), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (50413) Petrginz

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 27. 2. 2000
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2000 DQ1

    Petr Ginz (1928-1944) byl Žid narozený v Praze, který se zabýval psaním a malováním a miloval díla Julese Vernea. Během let 1942-1944 v terezínském ghettu redagoval tajný časopis Vedem. Jeho kresbu Měsíční krajina si Ilan Ramon vzal s sebou na palubu na poslední let raketoplánu Columbia.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 3. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 51190 (6. 3. 2004), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (51261) Holuša

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 13. 5. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 JH64

    Jiří Holuša (1964-2011) působil po dvě desetiletí jako lektor Planetária v Ostravě (Česká republika). V roce 2008 získal druhé místo v soutěži Eugenides Script Contest vyhlašované Mezinárodní asociací planetárií (IPS). Zabýval se také překlady z anglického jazyka.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75351 (15. 6. 2011), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (52604) Thomayer

    Objevitelé: Pravec, P.
    Datum objevu: 5. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 TZ9

    Josef Thomayer (1853-1927), český profesor interní medicíny na Karlově univerzitě v Praze, byl zakladatelem české interní medicíny. Jeho fundamentální monografií je Pathologie a therapie nemocí vnitřních. Byl dobrým spisovatelem a pokoušel se psát i beletrii.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (53159) Mysliveček

    Objevitelé: Pravec, P.
    Datum objevu: 10. 2. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 CN3

    Josef Mysliveček (1737-1781), byl český hudební skladatel z období raného klasicismu. Od roku 1763 pracoval v Itálii (Il divino Boemo). Skládal orchestrální díla, oratoria a opery.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (53285) Mojmír

    Objevitel: Ondřejov
    Datum objevu: 24. 3. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 FM53

    Mojmír, moravský kníže, byl prvním dostatečně dobře doloženým vládcem Velkomoravské říše. Vládl v letech 820 až 845 nebo 846 n. l. Šířil křesťanství ve své říši, snažil se připojit Moravu k západní Evropě.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (53910) Jánfischer

    Objevitelé: L. Kornoš, D. Kalmančok
    Datum objevu: 6. 4. 2000
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 2000 GF4

    Ján Fischer (1905-1980) byl teoretickým fyzikem a profesorem na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Studoval interakci mezi hmotou a elektromagnetickým zářením a významně přispěl ke kvantové teorii fotoelektrického efektu a Comptonova jevu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 3. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 55988 (19. 2. 2006), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (55844) Bičák

    Objevitel: C. W. Hergenrother
    Datum objevu: 12. 9. 1996
    Místo objevu: Catalina Station
    Základní označení: 1996 RN2

    Jiří Bičák (nar. 1942) je profesor teoretické fyziky na Karlově univerzitě v Praze. Jeho odbornost zahrnuje několik témat v klasické a kvantové teorii obecné relativity a jejich aplikace v astrofyzice. Jméno navrhl David Vokrouhlický.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 2. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 58596 (6. 1. 2007), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (55874) Brlka

    Objevitelé: Pravec, P.
    Datum objevu: 28. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 UL9

    Petr Brlka (1945-1966), český amatérský astronom, byl od roku 1959 členem meteorické sekce v Brně a od roku 1963 jejím předsedou. Studoval matematiku a fyziku na brněnské univerzitě. Zemřel ve sněhové lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49677 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (58578) Žídek

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 24. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 SP2

    Vynikající český operní tenorista Ivo Žídek (1926-2003) strávil čtyřicet let svého života jako sólista Národního divadla v Praze. Hostoval též ve Vídni, Berlíně a Stuttgartu. Stal se nejslavnějším představitelem role Jeníka ve Smetanově opeře Prodaná nevěsta.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 6. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 54177 (23. 5. 2005), překlad -jg-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (58579) Ehrenberg

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 24. 9. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 SQ2

    Eleonora Gayerová z Ehrenberku (1832-1912) byla první představitelkou role Mařenky ve Smetanově opeře Prodaná nevěsta. Žila ve Vile Leonora v Ondřejově a sehrála významnou úlohu při zřízení tamější hvězdárny.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 6. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 54177 (23. 5. 2005), překlad -jg-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (58682) Alenašolcová

    Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
    Datum objevu: 10. 1. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 AL8

    Alena Šolcová (nar. 1950) pracuje jako matematik na Českém vysokém učení technickém v Praze. Její vědecké zájmy zasahují historii matematiky a astronomie, teorii čísel a aplikace této teorie, některé numerické metody a interaktivní vědecká centra.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 59387 (2. 4. 2007), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (59419) Prešov

    Objevitelé: L. Kornoš, Š. Gajdoš
    Datum objevu: 9. 4. 1999
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 1999 GE2

    Prešov je historické a kulturní centrum šarišského regionu v severovýchodním Slovensku, které se datuje od roku 1247 a je také rodištěm druhého objevitele. V roce 1968 zde byla vybudována lidová hvězdárna a klub mladých astronomů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 12. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 50254 (9. 11. 2003), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (59800) Astropis

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 14. 8. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 PV4

    Již od prvního vydání v roce 1994 si získal populárně-vědecký časopis Astropis vynikající pověst v české amatérské astronomické komunitě. Publikuje původní články a novinky z astronomie, astrofyziky, astronautiky a příbuzných oborů a píše také o astronomických úkazech a pokyny a návody k pozorování.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 8. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52326 (13. 7. 2004), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (59830) Reynek

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 10. 9. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 RE33

    Bohuslav Reynek (1892-1971) byl český básník a grafik. Jeho tvorba byla inspirovaná českou krajinou, venkovským životem a křesťanským humanismem. Většinu života prožil v malé vesničce Petrkov na Českomoravské vysočině. Oženil se s francouzskou básnířkou Suzanne Renaud.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 5. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 56615 (13. 4. 2006), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (60000) Miminko

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 2. 10. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 TZ3

    "Miminko" je české slovo vyjadřující to jedinečné stádium nevinnosti na počátku lidského života.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 18. 9. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 60300 (30. 7. 2007), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (60001) Adélka

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 5. 10. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 TG5

    Adélka Kotková (nar. 2006) je dcerka objevitelky.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 59924 (1. 6. 2007), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (60008) Jarda

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 14. 10. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 TP16

    Jaroslav Kotek (nar. 1956) je manžel objevitelky a světelný technik, který se zabývá také problematikou světelného znečištění. Vytvořil skutečný domov pro objevitelku a podporuje její práci v astronomii.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 72991 (28. 11. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (60423) Chvojen

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 4. 2. 2000
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2000 CO39

    Chvojen je malá ves ve středních Čechách, jejíž osídlení se datuje do doby Keltů. Kostel sv.Jakuba a Filipa na Chvojně, postavený v roce 1217, je známý středověkými nástěnnými malbami, které zobrazují také Leviathan a Ptolemaiovu sluneční soustavu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 72200 (23. 9. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (60972) Matenko

    Objevitelé: A. Galád, P. Kolény
    Datum objevu: 23. 5. 2000
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 2000 KN

    Mateno (“Matenko”) je přezdívka Alexandra Pravdy (nar. 1961), přítele objevitelů, a do roku 1998 také jejich kolegy. Jako nadšený pozorovatel spoluobjevil několik planetek a byl zaujatý především změnami vzhledu komet. Své přátele inspiroval širokým rozsahem zájmů, které zahrnovaly například hudbu a malování.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 69494 (30. 3. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (61208) Stonařov

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 30. 7. 2000
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2000 OD8

    Stonařov (německy Stannern) je moravské městečko, kde 22. května 1808 spadl meteorit. Byl to eukrit, což je skupina klasifikace, u které se předpokládá souvislost s planetkou (4) Vesta. Pojmenování připomíná dvousté výročí pádu meteoritu a objevu Vesty 29. března 1807.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 59924 (1. 6. 2007), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (61404) Očenášek

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 26. 8. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 QM9

    Český mechanik Ludvík Očenášek (1872-1949) sestrojil v roce 1905 hvězdicový letecký motor a svůj vlastní jednoplošník. Systematický raketový vývoj zahájil v roce 1928 a v roce 1930 jeho dvoustupňová raketa dosáhla výšky 1,5 km. Zvažoval vypouštění raket z letadel a dopravu pošty na dlouhé vzdálenosti raketami.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 2. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 53471 (25. 1. 2005), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (62794) Scheirich

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 30. 10. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 UV30

    Petr Scheirich (nar. 1979) je astronom na ondřejovské hvězdárně specializující se zejména na modelování binárních planetek a planetek s precesí z fotometrických měření. Angažuje se také při hledání meteoritů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89084 (12. 7. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (63162) Davidčapek

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 22. 12. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 YE11

    David Čapek (nar. 1977) je astronom z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Vyvíjí teorie negravitačních vlivů na malá tělesa sluneční soustavy a tepelného napětí a rotace meteoroidů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89084 (12. 7. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (66934) Kálalová

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 26. 11. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 WF1

    Vlasta Kálalová - Di Lotti (1896-1971), česká lékařka zabývající se tropickými nemocemi a entomologií, pochází z jihočeského městečka Bernartice. V roce 1925 založila nemocnici v Bagdádu (Mustausaf Cechoslovak), která se zaměřila zejména na poskytování zdravotnických služeb ženám.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 8. 9. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 54567 (21. 7. 2005), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (68779) Schöninger

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 18. 3. 2002
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2002 FA3

    Schöninger je jméno, které se užívalo pro horu Kleť od 17. do 19. století. Jméno pochází z němčiny, znamená "místo s krásným výhledem" a objevuje se na mnoha historických mapách. V lidovém tvaru "Šenýgl" se stále v některých oblastech používá.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 8. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 56962 (13. 6. 2006), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (69275) Wiesenthal

    Objevitel: F. Börngen
    Datum objevu: 28. 11. 1989
    Místo objevu: Tautenburg
    Základní označení: 1989 WD4

    Simon Wiesenthal (nar. 1908) přežil nacistické tábory během druhé světové války. Po válce statečně shromažďoval údaje o pachatelích holocaustu. Napsal několik knih, mezi jinými I Hunted Eichmann (Ulovil jsem Eichmanna) a The Murderers Among Us (Vrazi mezi námi).

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 8. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52326 (13. 7. 2004), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Simon Wiesenthal v roce 1932 vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze a proto jsme ho zařadili na naše stránky. Simon Wiesenthal se narodil v roce 1908 v městě Buczacz nedaleko Lvova (tehdy rakouská Halič, v meziválečných letech Polsko, po válce SSSR, nyní Ukrajina). Ve Lvově pracoval jako architekt až do druhé světové války, kdy východní část Polska napadl Sovětský svaz. V fingovaném referendu byla začleněna tato oblast k SSSR a sovětské orgány začali zatýkat, popravovat a deportovat inteligenci do hloubi SSSR. Wiesenthalův otčím byl sovětskou tajnou policií NKVD zatčen a pravděpodobně zemřel ve vězení, bratr byl zastřelen. Simon Wiesenthal musel skončit s architekturou a pracoval jako mechanik. Před deportací na Sibiř se spolu s manželkou zachránil pomocí úplatku komisaři NKVD. Když Němci v roce 1941 vytlačili SSSR, byl Wiesenthal uvězněn novým okupantem. Podařilo se mu utéct v roce 1943, těsně před tím, než nacisté začali s masovým vyhlazováním. V červnu 1944 byl opět zatčen a převezen do tábora. Přežil spolu s malou skupinkou spoluvězňů, protože posádka tábora věděla, že když nebudou mít vůbec žádné vězně, budou muset jít bojovat na frontu. Po válce se nevrátil k architektuře, ale začal shromažďovat svědectví a důkazy o nacistických zločinech během války. Jím shromážděné důkazy byly použity v americké zóně při soudních jednáních. V roce 1947 založil v Linci v Rakousku Židovské dokumentační středisko.

    -lv-


    (70409) Srnín

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 21. 9. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 SR2

    O obci Srnín, založené klášterem ve Zlaté Koruně, jsou první zmínky v roce 1400. Nachází se na úpatí hory Kleť, je proslulá také jsou pekárnou. V Srníně se narodil Ondřej Hůapulka (1752-1806), hudebník a sběratel lidových písní.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 71350 (26. 7. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (70679) Urzidil

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 30. 10. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 UV3

    Johannes Urzidil (1896-1970) byl česko-německý prozaik, básník a novinář. Přátelil se s M. Brodem, F. Kafkou a F. Werfelem. V roce 1939 emigroval do Spojených států. Jeho tvorba zachycuje osudy lidí žijících a pracujících v šumavských lesích. Povídka Černopláštník (Der Trauermantel) popisuje dětství spisovatele Adalberta Stiftera.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 5. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 56615 (13. 4. 2006), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (70936) Kámen

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 28. 11. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 WK1

    Kámen je původný gotický hrad v jižních Čechách nedaleko Pacova, prvně zmíněn ve čtrnáctém století. V devatenáctém století byl hrad přestavěn ve stylu anglické romantické gotiky. Nyní je v něm muzeum jednostopých vozidel.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 2. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 53471 (25. 1. 2005), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (71783) Izeryna

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 30. 9. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 SL163

    Jizerská oblast tmavé oblohy byla založena na hranicích České republiky a Polska v roce 2009. Jméno bylo odvozeno podle víly Izeríny, patronky Jizerských hor, a podle minerálu izerýnu, který je místní odrůdou ilmenitu, který svou barvou připomíná temnotu oblohy ve zdejší oblasti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 30. 12. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 95311 (28. 9. 2015), překlad Martin Gembec?]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (74024) Hrabě

    Objevitelé: M. Tichý, J. Tichá
    Datum objevu: 23. 4. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 HR4

    Václav Hrabě (1940-1965), český básník a spisovatel, byl nejdůležitějším členem tzv. beatové generace v dřívějším Československu. V roce 1965 napsal rozhovor s Allenem Ginsbergem. Jeho báseň Variace na renesanční téma, zhudebněná V. Mišíkem, se stala jednou z nejznámějších českých písní.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 87545 (16. 3. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (74370) Kolářjan

    Objevitelé: M. Tichý, J. Tichá
    Datum objevu: 9. 12. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 XJ

    Jan Kolář (nar. 1944) započal svou profesní kariéru v roce 1975 v oboru dálkového průzkumu Země. Od poloviny 90. let se aktivně účastnil budování vztahů mezi Českem a Evropskou kosmickou agenturou a významně přispěl ke vzniku České kosmické kanceláře.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89388 (10. 8. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (74764) Rudolfpešek

    Objevitelé: P. Kušnirák, P. Pravec
    Datum objevu: 15. 9. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 RP213

    Rudolf Pešek (1905-1989) založil českou školu aerodynamického inženýrství. Byl nadšený stoupenec a popularizátor kosmických letů, stal se aktivním členem Mezinárodní astronautické federace a Mezinárodní akademie astronautiky. Vymyslel slavnou zkratku CETI, nyní SETI.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 1. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 64564 (12. 12. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (76628) Kozí Hrádek

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 22. 4. 2000
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2000 HC

    Kozí Hrádek je zřícenina hradu ze 14. století poblíž města Tábor. Hrad byl opuštěn na konci 15. století. Církevní reformátor Jan Hus na něm strávil dva roky mezi lety 1412-1414. Dokončil zde své nejvýznamnější pojednání De ecclesia a napsal sbírku kázání zvanou Postilla.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 92390 (3. 2. 2015), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (76713) Wudia

    Objevitel: Ondřejov
    Datum objevu: 6. 5. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 JT8

    Milan Wudia (1963-2007) byl výborný český technik a průkopník automatizovaných dalekohledů. Pracoval na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně a jeho prací byl i počítačový řídící systém ondřejovského 0,65m dalekohledu, kterým byla tato planetka objevena.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 1. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 64564 (12. 12. 2008), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (77621) Koten

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 25. 5. 2001
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2001 KZ41

    Astronom Pavel Koten (nar. 1972) pracuje na Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky, je specialistou ve fyzice a astronomii meteorů, zejména v oblasti vývoje technik pro detekci a analýzu slabších meteorů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89084 (12. 7. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (78536) Shrbený

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 7. 9. 2002
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2002 RV111

    Lukáš Shrbený (nar. 1981) je astronom z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Jeho analýza dat o rychlosti meteorů z Evropské bolidové sítě se používá pro hledání jejich původů v asteroidálních nebo kometárních zdrojích.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89084 (12. 7. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (79354) Brundibár

    Objevitelé: M. Tichý, J. Tichá
    Datum objevu: 16. 1. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 BB

    Brundibár je dětská opera česko-židovského skladatele Hanse Krásy a libretisty Adolfa Hoffmeistera, která byla uváděna dětmi v koncentračním táboře v Terezíně v roce 1943. Název pochází s českého slova označujícího čmeláka.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 88406 (14. 5. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (80179) Václavknoll

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 1. 11. 1999
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1999 VK

    Václav Knoll (nar. 1964) je významným příznivcem a popularizátorem astronomie, přírodních věd a techniky ve městě i okolí Pardubic, působí zejména mezi mladými lidmi. Od roku 1994 byl vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 10. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 67219 (4. 10. 2009), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (82464) Jaroslavboček

    Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
    Datum objevu:
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2001 OE17

    Jaroslav Boček (nar. 1947) pracoval po několik desetiletí na Astronomickém ústavu Akademie věd. Byl zapojen do projektu evropské sítě pro fotografování bolidů (Evropská bolidová síť) a jeho technická zručnost byla klíčová pro provoz celooblohových kamer na českých stanicích sítě. Jméno navrhl P. Spurný.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 92390 (3. 2. 2015), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (82559) Emilbřezina

    Objevitel: Ondřejov
    Datum objevu: 28. 7. 2001
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2001 OD77

    Emil Březina (1975-2012) byl český amatérský astronom a dlouholetý spolupracovník hvězdárny ve Vsetíně, které věnoval většinu svého času a energie. Zabýval se pozorováním komet, meteorů a extrémních meteorologických jevů. Mezi jeho další zájmy patřilo fotografování, jazzová hudba a horská turistika.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 93068 (5. 3. 2015), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (85516) Vaclík

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 2. 11. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 VF

    František "Freddy" Vaclík (1942-2010) byl amatérský astronom, který se zabýval vizuálním pozovováním proměnných hvězd a hledáním vltavínů. Aktivně se účastnil astronomických cyklistických jízd zvaných "Ebicykl" a byl dlouholetým předsedou jihočeské pobočky České astronomické společnosti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 72991 (28. 11. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (89909) Linie

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 8. 3. 2002
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2002 ET2

    Linie byla avantgardní umělecká skupina, která působila v letech 1931-1939 v Českých Budějovicích. Její bohaté mezinárodní kontakty včetně spojení na Bauhaus vrcholily roku 1936 výstavou L. Moholy-Nagye v Českých Budějovicích.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 59924 (1. 6. 2007), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (90279) Devětsil

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 26. 2. 2003
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2003 DL10

    Devětsil byla česká avantgardní skupina umělců činná v letech 1920 až 1930, vedená V. Nezvalem, J. Seifertem a K. Teigem. Umělecká tvorba se zaměřovala na magický realismus, proletářské umění a poetismus, zejména v poezii a ilustracích. Devětsil v češtině znamená "devět sil" nebo rostlinu devětsil lékařský.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 24. 7. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62930 (20. 5. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (90892) Betlémská kaple

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu:
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 BC

    Betlémská kaple je středověká církevní budova v Praze známá spojením s českým církevním reformátorem Janem Husem. Sloužil zde jako vlivný kazatel v letech 1402 až 1412. Kaple nesoucí jméno po Betlému může pojmout až 3000 lidí. Byla zrekonstruovaná v 50. letech 20. století.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 92390 (3. 2. 2015), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (90926) Stáhalík

    Objevitel: M.Tichý
    Datum objevu: 22. 9. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 SH1

    Český akrobatický pilot Martin Stáhalík (1962-2001) získal medaile na mistrovství světa ve všech třech akrobatických kategoriích - na kluzácích (1996), advanced (s omezeným výkonem) a unlimited (bez omezení) (obojí 1995).

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75352 (15. 6. 2011), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (90936) Neronet

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 11. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 TN19

    Neronet je nová odrůda révy vinné, z jejíchž hroznů se vyrábí červené víno. Vyšlechtil ji Vilém Kraus (nar. 1924) v Lednici na jižní Moravě.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 73984 (18. 2. 2011), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (90937) Josefdufek

    Objevitel: L. Šarounová
    Datum objevu: 11. 10. 1997
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1997 TP19

    Josef Dufek (b. 1950) je moravský vinař.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 73984 (18. 2. 2011), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (92213) Kalina

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 5. 1. 2000
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2000 AQ6

    Antonín Kalina (1902-1990) byl český občan, vězněný v letech 1939-1945 v koncentračním táboře Buchenwald. Jako člen komunistického odboje zachránil zhruba 900 dětí a mladých lidí od útrap každodenního života v táboře. V roce 2012 mu byl udělen titul Spravedlivý mezi národy.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 103970 (12. 3. 2017), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (93256) Stach

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 29. 9. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 SD163

    Daniel Stach (nar. 1988) je český novinář zabývající se vědou. Moderuje televizní show, kde v uplynulých pěti letech udělal rozhovory s 15 laureáty Nobelovy ceny a mnoha dalšími světově uznávanými vědci. Byl oceněn medailí Vojtěcha Náprstka, kterou uděluje Česká akademie věd za vynikající popularizaci vědy.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 110618 (29. 5. 2018), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (94556) Janstarý

    Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
    Datum objevu: 11. 11. 2001
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2001 VG17

    Jan Starý (nar. 1950) pracoval jako pozorovatel na ondřejovské hvězdárně Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Věnoval se provozu fotografických bolidových kamer po více než 10 let. Jméno navrhnul P. Spurný.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 107121 (4. 11. 2017), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (98127) Vilgusová

    Objevitel: L. Šarounová a P. Pravec
    Datum objevu: 24. 9. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 SP24

    Hedvika Vilgusová (1946-2007) byla ilustrátorkou pohádkových knížek, které byly publikovány v několika evropských zemích. Její velké vcítění do dětské duše dalo jejím ilustracím velmi pozitivní sílu lidskosti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 9. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 63642 (19. 8. 2008), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (100308) ČAS

    Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
    Datum objevu: 21. 4. 1995
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 1995 HB

    Česká astronomická společnost byla založena v Praze v roce 1917. Během minulého století její profesionální i amatérští členové významně přispěli k rozvoji astronomie a šíření astronomických poznatků mezi českou mládeží a veřejností.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 12. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 105279 (9. 6. 2017), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (100733) Annafalcká

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 18. 2. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 DA1

    Anna Falcká (1329–1353) byla druhá manželka císaře římského a českého krále Karla VI. V roce 1350 se jí narodil vytoužený syn Václav, který bohužel o rok později zemřel.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 103026 (12. 1. 2017), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (100734) Annasvídnická

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 18. 2. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 DB1

    Anna Svídnická (1339–1362) byla třetí manželkou císaře římského a českého krále Karla VI. V roce 1361 se jí narodil vytoužený následovník trůnu, později český král Václav IV.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 103027 (12. 1. 2017), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (100735) Alpomořanská

    Objevitelé: M. Tichý, J. Tichá
    Datum objevu: 19. 2. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 DE1

    Alžběta Pomořanská (c. 1347-1393) byla čtvrtou a poslední manželkou císaře římského a českého krále Karla VI. Narodilo se jí osm dětí, mezi nimi dcera Anna (která se provdala za Richarda II. z Anglie) a syn Zikmund (stal se císařem Svaté říše římské, králem českým a uherským).

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 103971 (12. 3. 2017), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (107054) Daniela

    Objevitel: P. Kušnirák
    Datum objevu: 1. 1. 2001
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2001 AB2

    Daniela Rapavá (1956) je slovenská astronomka a popularizátorka přírodních věd, včetně ekologie. Rovněž vytváří pozoruhodné fotografie fyzikálních jevů a je zakladatelkou Astroparku při hvězdárně v Rimavské Sobotě.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 12. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 106502 (5. 10. 2017), překlad P. Kušnirák]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (121089) Vyšší Brod

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 24. 3. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 FH21

    Klášter ve Vyšším Brodu (Hohenfurth) byl založen Rožmberky poblíž tohoto obchodního města v roce 1259. Je to skvost gotické a barokní architektury, obsahující také sbírku vzácných uměleckých děl a velkou knihovnu. Po roce 1989 byl klášter navrácen cisterciáckému řádu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 70410 (27. 5. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (123647) Tomáško

    Objevitel: P. Kušnirák a U. Babiaková
    Datum objevu: 31. 12. 2000
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2000 YG66

    Tomáš Kušnirák (nar. 2002) je jediné dítě objevitelů. Planetka byla pojmenována při příležitosti jeho desátých narozenin.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 8. 2013, citace byla zveřejněna v MPC 84381 (22. 7. 2013), překlad -pk-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (123852) Jánboďa

    Objevitelé: S. Gajdoš, A. Galád
    Datum objevu: 15. 2. 2001
    Místo objevu: Modra
    Základní označení: 2001 CM37

    Ján Boďa (b. 1956) je slovenský geofyzik a docent na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Byl děkanem Fakulty matematiky, fyziky a informatiky.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 78271 (7. 2. 2012), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (127196) Hanaceplechová

    Objevitel: Ondřejov
    Datum objevu: 16. 4. 2002
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2002 HH

    Hana Ceplechová (nar. 1945) pracovala po tři desetiletí jako sekretářka na oddělení meziplanetární hmoty ondřejovské observatoře. Její upřímnost a obětavost pomáhaly vytvářet přátelské pracovní prostředí i pro tým objevitelů. Jako manželka Zdeňka Ceplechy poskytovala zázemí pro vynikající výsledky ve výzkumu meteorů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 69494 (30. 3. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (128622) Rudiš

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 4. 9. 2004
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2004 RU

    Český architekt Viktor Rudiš (nar. 1927) se proslavil rezidenční oblastí Lesná v Brně a pavilonem na Expo Osaka 1970. Jeho syn Martin (nar. 1955) se podílel na rekonstrukci hvězdárny a planetária v Brně.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75352 (15. 6. 2011), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (129595) Vand

    Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
    Datum objevu: 2. 11. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 VD

    Vladimír Vand (1911-1968) zahájil svou profesní dráhu studiem proměnných hvězd a spektroskopie v Praze. Později vyvinul početní stroj pro analýzu krystalických struktur pomocí rentgenového záření, přispěl k teorii viskozity a roztoků a spolupracoval s Francisem Crickem na struktuře dvojité šroubovice DNA molekul.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 1. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 64313 (13. 11. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (132798) Kürti

    Objevitel: NEAT
    Datum objevu: 8. 8. 2002
    Místo objevu: Palomar
    Základní označení: 2002 PU167

    Stefan Kürti (nar. 1960) je slovenský amatérský astronom zabývající se planetkami. Mezi jeho objevy patří dva blízkozemní objekty. Jméno navrhl M. Langbroek.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 1. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 64313 (13. 11. 2008), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (133077) Jirsík

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 4. 5. 2003
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2003 JZ10

    Jan Valerián Jirsík (1798–1883) byl český teolog, duchovní, spisovatel a národní buditel. Od roku 1851 do své smrti působil jako biskup českobudějovické diecéze. Byl nadšeným podporovatelem vzdělávacího systému v jižních Čechách a zakladatelem Ústavu pro hluchoněmé.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 107740 (3. 12. 2017), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (136666) Seidel

    Objevitel: M. Tichý a J. Tichá
    Datum objevu: 17. 9. 1995
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1995 SE

    Díla českokrumlovských fotografů Josefa Seidela (1859-1935) a jeho syna Františka (1908-1997) zachycují postavy i místa jihovýchodní části Šumavy. Dochovaný archív negativů otevírá okno do první poloviny 20. století a postihuje i česko-německé vztahy.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 8. 2013, citace byla zveřejněna v MPC 81934 (28. 12. 2012), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (138979) Černice

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 14. 2. 2001
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2001 CM32

    Černice jsou malá, příjemná starobylá obec nad řekou Vltavou. V letech 1315-1787 ves patřila klášteru ve Zlaté Koruně. Po roce 1250 zde byl vybudován kamenný kostel sv. Máří Magdalény, jenž byl před rokem 1515 přestavěn do gotického stylu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79912 (3. 7. 2012), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (145768) Petiška

    Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
    Datum objevu: 12. 8. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 PT2

    Eduard Petiška (1924-1987) byl český básník, dramatik a překladatel, psal také romány a povídky. Je znám především jako autor knížek pro děti. Petiška byl také vynikajícím vypravěčem bájí a mýtů starého Řecka, Mezopotámie a Egypta.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 4. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62357 (21. 3. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (149728) Klostermann

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 19. 5. 2004
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2004 KR1

    Karel Klostermann (1848-1923) byl česko-německý spisovatel, autor novel a povídek inspirovaných životy lidí na Šumavě. V mnoha svých dílech odrážel životy a zvyky dřevorubců a sedláků, stejně tak jako krásy přírody.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 18. 9. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 60302 (30. 7. 2007), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (152750) Brloh

    Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
    Datum objevu: 21. 1. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 BL5

    Pěkná vesnice Brloh, původně patřící Rožmberkům, je situována v srdci Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Její gotický kostel Svaté Máří Magdalény byl založen kolem roku 1340 a přebudován v barokním stylu v letech 1697-1704.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 5. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 65713 (9. 4. 2009), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (159743) Kluk

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 23. 3. 2003
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2003 FW1

    Kluk je jihočeský stromy porostlý granulitový vrch nedaleko Kleti. S výškou 741 m nad mořem se jedná o vrchol druhého hřebenu masívu Blanského lesa.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 60732 (26. 9. 2007), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (159799) Kralice

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 15. 9. 2003
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2003 RF14

    Obec Kralice nad Oslavou je známa díky tiskárně Jednoty bratrské (1578-1620). Bible Kralická byla prvním kompletním překladem Svaté bible z původních jazyků do češtiny. Žádní další úplný překlad nebyl uskutečněn mezi roky 1613 až 1979.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79912 (3. 7. 2012), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (166570) Adolfträger

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu:
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2002 RG118

    Adolf Träger (1888-1965) byl český malíř, známý krajinomalbami z oblasti jižních Čech a obrazy historických měst České Budějovice a Český Krumlov. Hluboce se zabýval ochranou historických budov.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 4. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62357 (21. 3. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (167208) Lelekovice

    Objevitel: P. Kušnirák a K. Hornoch
    Datum objevu: 17. 10. 2003
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2003 UN7

    Malebná vesnice Lelekovice blízko Brna je rodištěm druhého objevitele, který zde na své soukromé hvězdárně už přes dvacet let pozoruje komety a supernovy. Pojmenování této planetky připomíná 720. výročí založení vesnice.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 24. 7. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62932 (20. 5. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (170306) Augustzátka

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 18. 9. 2003
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2003 SZ32

    August Zátka (1847-1935) byl čelným představitelem českého obyvatelstva v Českých Budějovicích na konci 19. století. Významným dílem se zasloužil o hospodářský, vzdělávací i kulturní rozkvět města, včetně výroby piva.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 4. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62357 (21. 3. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (171588) Náprstek

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 26. 11. 1999
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1999 WG1

    Vojta Náprstek (1826-1894) byl český filantrop a obhájce pokrokových myšlenek. Po desetiletém pobytu ve Wisconsinu, v roce 1865, založil Americký klub dam v Praze, kde nabízel předášky na nejrůznější témata. V roce 1888 se podílel na vzniku Klubu českých turistů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79912 (3. 7. 2012), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (174281) Lonský

    Objevitel: P. Pravec
    Datum objevu: 30. 9. 2002
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2002 SC29

    Vladimír Lonský (nar. 1953), srdeční chirurg, působí ve Fakultní nemocnici Olomouc. Je oceňován pro své velké chirurgické dovednosti i velmi lidský přístup k pacientům.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 103971 (12. 3. 2017), překlad -pp-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (175017) Záboří

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 28. 3. 2004
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2004 FW18

    Obec Záboří, o níž existují záznamy už z roku 1263, je známa svou tradiční jihočeskou venkovskou barokní architekturou. Během období moru v letech 1520-1521 původní České obyvatelstvo vymřelo a pak byla obec osídlena německy mluvícími lidmi až do konce druhé světové války.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 72991 (28. 11. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (182592) Jolana

    Objevitel: NEAT
    Datum objevu: 8. 10. 2001
    Místo objevu: Palomar
    Základní označení: 2001 TF257

    Jolana Kürtiová (nar. 1963) je žena Stefana Kürtiho, ktery objevil a proměřil první pozice tohoto objektu.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 9. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 63643 (19. 8. 2008), překlad -lv-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (183560) Křišťan

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 24. 5. 2003
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2003 KO18

    Středověký český astronom Křišťan z Prachatic (nebo-li Cristannus de Prachaticz, před r. 1370–1439) byl známý svými díly De composicione astrolabii a De usu astrolabii. zabýval se také matematikou, botanikou, medicínou a proslavil se svými teologickými aktivitami. Byl starším přítelem Jana Husa.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 70410 (27. 5. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (190333) Jirous

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 23. 9. 1998
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1998 SX14

    Ivan Martin Jirous (1944-2011) (známý jako Magor) byl básníkem, historikem umění, frontmanem rockové kapely The Plastic People of the Universe a vůdčí osobnost českého undergroundového hnutí za dob komunistického režimu. Ve vězení napsal sbírku básní Magorovy labutí písně.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 78271 (7. 2. 2012), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (191282) Feustel

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 22. 3. 2003
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2003 FS

    Andrew J. Feustel (nar. 1965), astronaut NASA, sloužil v posádce STS-125, která úspěšně rozšířila možnosti Hubbleova dalekohledu, a STS-134, na poslední misi raketoplánu Endeavour, která dodala alfa magnetický spektrometr (Alpha Magnetic Spectrometer). Zabývá se také popularizací.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75550 (15. 7. 2011), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (192439) Cílek

    Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
    Datum objevu: 1. 11. 1997
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 1997 VC

    Václav Cílek (nar. 1955) je český geolog, klimatolog, spisovatel, filozof a popularizátor vědy. Zkoumá vztahy mezi životním prostředím a civilizací. Od roku 2004 byl ředitelem Geologického ústavu Akademie věd České republiky.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79912 (3. 7. 2012), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (194262) Nové Zámky

    Objevitel: NEAT
    Datum objevu: 10. 10. 2001
    Místo objevu: Palomar
    Základní označení: 2001 TE257

    Nové Zámky je moderní město a okresní centrum na jižním Slovensku. V šestnáctém století zde byla vybudovaná jedinečná pevnost proti osmanským Turkům. Ve městě se narodil fotograf Lucien Aigner a je domovem Stefana Kürtiho, který změřil první pozice planetkY.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 3. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 67763 (2. 12. 2002), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (204370) Ferdinandvaněk

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 5. 10. 2004
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2004 TH70

    Ferdinand Vaněk (1936-2011) byl český dramatik, esejista a disident, fiktivní postava divadelní hry Audience a také alter ego jeho autora Václava Havla. Vaněk účinkoval i v dalších hrách, například od Pavla Kohouta, Pavla Landovského a Jiřího Dienstbiera.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79108 (6. 4. 2012), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (209107) Šafránek

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 16. 9. 2003
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2003 SF119

    Český experimentální fyzik Jaroslav Šafránek (1890-1957) navrhl, předvedl (1935) a publikoval (1936) systém pro přenos obrazů mechanickou televizí s malým počtem řádků. V tehdejším Československu však tento systém nenašel praktické využití. Později pracoval v oboru lékařské fyziky.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 70410 (27. 5. 2010), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (213636) Gajdoš

    Objevitel: NEAT
    Datum objevu: 20. 8. 2002
    Místo objevu: Palomar
    Základní označení: 2002 QR122

    Štefan Gajdoš (nar. 1959) je slovenský astronom a přednášející na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Zabývá se fotometrií a astrometrií planetek a komet na obsevatoři Modra, kde se mezi jeho objevy řadí i jedno blízkozemní těleso. Je známý jako popularizátor astronomie.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 3. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 67763 (2. 12. 2002), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (215841) Čimelice

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 6. 2. 2005
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2005 CH37

    Čimelice je jihočeská obec na cestě mezi Pískem a Prahou. První písemné zmínky o ní pocházejí z roku 1445. Důležitá období rozvoje nastala během panství rodu Bissingenů, Vratislavů a Schwarzenbergů. Obec je známa díky baroknímu zámku, kostelu a sochám.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 8. 2013, citace byla zveřejněna v MPC 83584 (25. 4. 2013), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (223360) Švankmajer

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 16. 9. 2003
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2003 SV4

    Jan Švankmajer (nar. 1934) je český grafik a filmový tvůrce, známý svými bizarními, hrůzostrašnými, ale i komickými obrazy, výtvory a animacemi. Mezi jeho nejznámější filmy patří Něco z Alenky, Lekce Faust a Spiklenci slasti, je autorem animací a rekvizit v komedii Adéla ještě nevečeřela.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 102258 (14. 11. 2016), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (230648) Zikmund

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 17. 9. 2003
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2003 SL15

    Zikmund Lucemburský (1368–1437), syn Karla IV., byl císař Svaté říše římské, král uherský, chorvatský, německý a český. Tento významný evropský státník zasahoval do dění na pozadí koncilu v Kostnici a byl velkým milovníkem umění.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 98715 (22. 2. 2016), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (235621) Kratochvíle

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 5. 9. 2004
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2004 RK3

    Kratochvíle je jihočeský renesancní zámek vybudovaný B. Maggim v letech 1583-1589 jako italská vila, bohatě zdobená alegorickými figurami, zvířaty a květinovými motivy.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 8. 2013, citace byla zveřejněna v MPC 83584 (25. 4. 2013), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (239792) Hankakováčová

    Objevitel: T. Vorobjov
    Datum objevu: 9. 3. 2010
    Místo objevu: LightBuckets
    Základní označení: 2010 EM34

    Hanka Kováčová (nar. 1986) je režisérka a dramaturgyně. Od prvních let svých studií se účastnila mezinárodních projektů a mezinárodních divadelních festivalů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75550 (15. 7. 2011), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (250374) Jírovec

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 17. 10. 2003
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2003 UL4

    Vojtěch Matyáš Jírovec (1763-1850), známý také jako Adalbert Gyrowetz, byl český hudební skladatel narozený v Českých Budějovicích. V letech 1786 až 1793 procestoval Evropu a setkal se s Mozartem, Haydnem and Goethem. Byl velmi plodným skladatelem, napsal 60 symfonií, 30 oper a 60 kvartetů.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 87142 (14. 2. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (250719) Jurajbardy

    Objevitel: P. Kušnirák
    Datum objevu: 23. 9. 2005
    Místo objevu: Ondřejov
    Základní označení: 2005 SN21

    Juraj Bardy (1919-2011) byl slovenský astronom-amatér a učitel na gymnáziu v Považské Bystrici. Byl nadšeným popularizátorem astronomie a zasloužil se o její rozvoj v regionu. Je také autorem návrhu slunečních hodin v Považské Bystrici.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 6. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 110618 (29. 5. 2018), překlad -pk-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (267585) Popluhár

    Objevitel: NEAT
    Datum objevu: 17. 8. 2002
    Místo objevu: Palomar
    Základní označení: 2002 QA130

    Ján Popluhár (1935-2011) byl slovenský fotbalista. Jako člen československého týmu hrál na světovém šampionátu v roce 1962 ve finále proti Brazílii. Tento obránce světové třídy byl v roce 1997 oceněn vyznamenáním World Fair Play a zvolen nejlepším slovenským fotbalistou 20. století. Jméno navrhl S. Kürti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75354 (15. 6. 2011), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (270472) Csörgei

    Objevitel: NEAT
    Datum objevu: 6. 2. 2002
    Místo objevu: Palomar
    Základní označení: 2002 CS316

    Tibor Csörgei (nar. 1972) je slovenský amatérský astronom a nadšený pozorovatel meteorů, komet a planetek. Jako předseda společnosti UMa Astronomy významně přispěl k vybudování amatérské observatoře, první svého druhu na jižním Slovensku. Jméno navrhl S. Kürti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 85018 (19. 9. 2013), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (286162) Tatarka

    Objevitel: NEAT
    Datum objevu: 8. 10. 2001
    Místo objevu: Palomar
    Základní označení: 2001 TD259

    Dominik Tatarka (1913-1989) byl slovenský spisovatel, esejista, scénárista a překladatel francouzských autorů do slovenštiny. Je autorem 20 románů a novel. Jméno navrhl S. Kürti.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 86717 (16. 1. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (336680) Pavolpaulík

    Objevitel: S. Kürti
    Datum objevu: 10. 1. 2010
    Místo objevu: Mayhill
    Základní označení: 2010 AQ39

    Pavol Paulík (1960-2013) byl náruživým amatérským astronomem už od dětství. Jako člen astronomického kroužku v Nových Zámcích na Slovensku dlouhodobě popularizoval astronomii mezi mladými lidmi.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89836 (9. 9. 2014), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (347028) Važec

    Objevitel: T. Vorobjov
    Datum objevu: 13. 3. 2010
    Místo objevu: LightBuckets
    Základní označení: 2010 EV44

    Važec je obec na severním Slovensku v okrese Liptovský Mikuláš v Žilinském kraji. Obec leží na úpatí Kriváně, což je hora ve Vysokých Tatrách, která je považována za symbol slovenských pohoří.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 84675 (21. 8. 2013), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (350509) Vepřoknedlozelo

    Objevitel: M. Tichý
    Datum objevu: 14. 1. 2000
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2000 AH204

    Vepřoknedlozelo je slavné tradični české jídlo, které sestává z pečeného vepřového masa, knedlíků a kyselého zelí. Existuje mnoho místních variací. Je to také specialita v sousední oblasti - Bavorsku, kde je známo jako "Schweinebraten mit Knödeln und Kraut".

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 8. 2013, citace byla zveřejněna v MPC 84384 (22. 7. 2013), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (363623) Chelčický

    Objevitel: KLENOT
    Datum objevu: 15. 8. 2004
    Místo objevu: Kleť
    Základní označení: 2004 PC105

    Petr Chelčický (žil zhruba v letech 1390 až 1460) byl český náboženský myslitel a spisovatel s jižních Čech, známý svým dílem Sieť viery pravé, které se stalo jednou z předzvěstí reformace. Pod vlivem učení Chelčického vznikla v roce 1457 původní Jednota bratrská.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 92391 (3. 2. 2015), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (376029) Blahová

    Objevitel: S. Kürti
    Datum objevu: 12. 2. 2010
    Místo objevu: Mayhill
    Základní označení: 2010 CQ12

    Blahová je malá slovenská obec. V roce 1935 byla první hvězdárna v oblasti Žitného ostrova na jihozápadním Slovensku vybudována místní skupinou amatérských astronomů v Blahové.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 98716 (22. 2. 2016), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    (471109) Vladobahýl

    Objevitel: S. Kürti
    Datum objevu: 12. 2. 2010
    Místo objevu: Mayhill
    Základní označení: 2010 CO12

    Vladimír Bahýl (nar. 1948) je emeritní docent na Technické univerzitě ve Zvolenu, který zkonstruoval a spočítal tomografický skener používaný v dendrologii. Jako amatérský astronom je nadšeným pozorovatelem proměnných hvězd, planetek a meteorů. Vybudoval svou vlastní hvězdárnu pojmenovanou po své vnučce Julii.

    [Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 103983 (13. 4. 2017), překlad -ls-]
    Dráha planetky ve sluneční soustavě

    Celkem vybráno planetek: 751