(255) Oppavia

Pojmenována podle města Opavy ve Slezsku [viz planetka (257)], objevitelova rodiště.

(257) Silesia

Pojmenována podle objevitelova rodného kraje, Slezska. Tehdy byl rozdělen mezi Rakousko a Německo. Nyní patří částečně Česku a Polsku.

(264) Libussa

Pojmenována po kněžně, která v 8. století založila Prahu.

(290) Bruna

Pojmenována dvorním radou Augustem Bielou podle jeho domovského města zvaného Brünn (nyní Brno).

(371) Bohemia

Pojmenována podle země dnes ležící v západní části České republiky, kterou dále tvoří Morava a Slezsko [viz planetky (1901) a (257)]. V době objevu byly Čechy součástí Rakouska. Pojmenována A. Abettim.

(734) Benda

Pojmenována na počest českého hudebního skladatele Karla Bendla (1838-1897), jenž velmi úspěšně působil v Praze, ve Vídni, v Bruselu a Amsterdamu. Jméno navrženo přáteli objevitele.

Jméno planetky Benda patří opravdu Karlu Bendlovi, nikoliv Jiřímu Antonínu Bendovi či některému z dalších českých hudebních skladatelů, kteří měli příjmení Benda.

Ještě na počátku 20. století totiž bylo zvykem planetkám dávat jména v ženském tvaru, ostatně i objevitel Johann Palisa má planetku Palisana, tedy též s ženskou koncovkou.

-lv-

(803) Picka

Pojmenována na počest českého lékaře Bedřicha Picka (1867-1921). Byl prvním pražským lékařem, jenž zavedl do medicíny endoskopické metody. Jméno navrženo přáteli objevitele.

(914) Palisana

Pojmenována na počest slavného rakouského astronoma Johanna Palisy (1848-1925), pozorovatele na Námořní observatoři v Pole a zástupce ředitele Vídeňské observatoře. Palisa objevil více než 120 planetek a kometu 1879 V. Ve spolupráci s M. Wolfem vytvořil slavné hvězdné mapy Wolf-Palisa a inicioval práci na atlasu Carte du Ciel.

(999) Zachia

Pojmenována na počest astronoma a matematika Franze Xavera svobodného pána von Zacha (1754-1832). Byl ředitelem observatoře Seeberg poblíž města Gotha v Německu. Von Zach znovunalezl planetku (1) Ceres, využívaje přitom Gaussových výpočtů, protože planetka byla ztracena v důsledku vážného onemocnění Piazziho, který ji proto nemohl dostatečně dlouho po svém objevu sledovat. Von Zach založil časopis "Monatliche Correspondenz zur Beförderung der Erd- und Himmelskunde", který byl hlavním médiem pro výměnu a zdokonalování pozorování a zpracování dat prvních asteroidů.

František Xaver Zach

Narodil sa 4. 6. 1754 v Bratislave. Už na strednej škole sa zaujímal o prírodné vedy, no podľa rodinnej tradície ho čakala dôstojnícka kariéra. Absolvoval cisársku vojenskú akadémiu vo Viedni. Matematiku a astronómiu študoval v Londýne, doktorát práv a filozofie získal v Oxforde.

V roku 1786 vstúpil do služieb sasko-gothského vyslanca Ernesta II., ktorý podporoval Zachov záujem o astronómiu a zveril mu stavbu hvezdárne na Seebergu pri Gothe. Od roku 1791 sa Zach stal jej riaditeľom. Hvezdáreň si rýchlo získala vo vedeckom svete veľmi dobrú povesť a na pozorovania sem chodili astronómovia z mnohých krajín. V roku 1798 v nej zorganizoval prvý medzinárodný astronomický kongres.

Venoval sa predovšetkým pohybom Slnka, pozoroval opozíciu Marsu i prechody Merkúra cez slnečný disk, uznanie a slávu mu priniesli jeho zemepisné efemeridy (Geographische Ephemeriden). Na základe Gaussovej predpovede znovuobjavil planétku Ceres.

Práce písal po nemecky, latinsky a francúzsky. Od roku 1788 práce publikuje vo svojom časopise Allgemeine Geographische Ephemeriden, ktorý vychádzal vo Weimare. Výsledky pozorovaní Slnka vydal v diele Novae et correctae tabulae motuum solis (Nové a opravené tabuľky pohybov Slnka) (1792). Od roku 1800 vydáva mesačník, ktorý rediguje do roku 1827 (Monatliche Correspondenz zur Beförderung der Erd - und Himmelskunde).

Určitý čas prežil v Janove, aktívne sa zúčastnil na budovaní hvezdární v Neapole a Lucce. 12 rokov pôsobí vo Švajčiarsku (Ženeva, Elfenaub pri Berne). V Ženeve založil astronomické observatórium (z tohoto obdobia sú cenné jeho gravimetrické výskumy). V roku 1827 odchádza do Paríža.

Rozsiahla bola jeho spolupráca napr. s Hellom, Jakovlevom, Bakuninom, Eulerom a katrografom Lipským. Uhorská akadémia vied ho v roku 1832 in memoriam menovala za svojho člena. Bakunin ho odporúčal za člena Ruskej AV.

Zomrel na choleru 2. 9. 1832 v Paríži

Pavol Rapavý

Niektoré zdroje:

1. J. Barica: Vede a národu, Bratislava, Smena, 1988
2. Kol: Matematici, fyzici a astronómovia na Slovensku II, Bratislava, JSMF, 1999

(1055) Tynka

Pojmenována na počest matky objevitele, jenž pracoval v Astronomickém a geofyzikálním ústavu ČVUT v Praze.

(1134) Kepler

Pojmenována na počest slavného německého astronoma Johanna Keplera (1571-1630) u příležitosti třístého výročí jeho smrti. Po ohromné práci Kepler objevil eliptické dráhy planet, zákon ploch a vztah mezi periodou a velikostí dráhy.

Můžeme říci, že nejvýznamnější léta vědecké práce strávil v Čechách, kam byl pozván v roce 1600 jiným význačným astronomem - Tychonem Brahe. Keplerovi toto pozvání přišlo vhod, protože jako nekatolík měl problémy ve Štýrském Hradci, odkud byl později vypovězen. V Praze tehdy byla náboženská tolerance a tedy i klid k práci.

Zatímco Tycho Brahe byl především pozorovatel (označovaný jako nejlepší v éře před vynálezem dalekohledu), Jan Kepler vynikal spíše teoretickou prací - zrak dobrý neměl (sám jej označoval jako chabý). Zpracoval Tychonova dlouholetá pozorování pohybu Marsu a z nich odvodil tři (Keplerovy) zákony, z nichž dva formuloval a vydal v Praze roku 1609 v díle Astronomia nova (Nová astronomie).

Keplerovy zákony:

1. Planety se okolo Slunce pohybují po eliptických drahách, v jejichž společném ohnisku leží Slunce.
2. Plochy opsané průvodičem (spojnice planeta - Slunce) za stejnou dobu jsou stejné. (Zákon ploch) Planeta se pohybuje nejrychleji v přísluní a nejpomaleji v odsluní.
3. Čtverce (druhé mocniny) oběžných dob dvou planet jsou ve stejném poměru jako třetí mocniny velkých poloos jejich drah. (Zákon harmonický)

   P1^2    a1^3
   ----  = ----
   P2^2    a2^3
   

Jan Kepler též navrhl jiný typ dalekohledu než učinil před ním italský astronom Galileo Galilei. Galileiho dalekohled používá jako objektivu spojnou čočku a k okuláru pak čočku rozptylnou. Kepler použil spojku i u okuláru. Keplerův dalekohled sice převrací obraz, což však v astronomii nevadí, zato umožňuje umístit do ohniskové roviny záměrný kříž a tím jsou umožněna i přesná úhlová měření.

O Keplerovi se říká, že to byl poslední vědec, který psal své práce tak, že dával zprávu nejen o tom, k čemu došel, ale upřímně popsal - třeba se všemi oklikami a omyly - cestu, jíž postupoval. Rozhodně je velký rozdíl mezi Keplerovými spisy a mezi způsobem, jak své výsledky publikoval o pouhých osmdesát let později Isaac Newton, kdy sice před sebou máme ucelenou teorii, autor však zakrýva, jak k výsledkům došel.

• Kosmografické mysterium
• Rozvaha o pobytu v Čechách (Deliberatio de mora bohemica)
• Nová astronomie (Astronomie nova)
• Harmonie světa (Harmonice mundi)
• Sen čili měsíční astronomie (Somnium sive astronomia lunaris)

-lv-

(1259) Ógyalla

Pojmenována po maďarské seismologické, meteorologické a astronomické observatoři.

Toto slovenské město si od roku 1357 postupně vyzkoušelo několik jmen: Ó-Gyalla, Stará Ďala a nakonec Hurbanovo.

-lv-

(1445) Konkolya

Pojmenována na počest zakladatele Hvězdárny Ógyalla (Stará Ďala), Mikuláše Konkolyho Thege (1842-1916). Zabýval se především novými metodami nebeské fotografie a astrofyzikou – zejména spektroskopií. V roce 1898 Konkoly Thege daroval svou hvězdárnu uherské vládě spolu s nezbytnými prostředky pro zajištění jejího pokračování. Přístroje se staly základem pro novou budapešťskou hvězdárnu. Konkoly Thege řídil Uherskou meteorologickou službu až do svého odchodu do důchodu.

(1677) Tycho Brahe

Pojmenována podle velkého dánského astronoma Tychona Brahe (1546-1601).

Tycho Brahe je zřejmě nejvýznamnějším pozorovatelem z doby před vynálezem dalekohledu. V roce 1599 přijel do Prahy, pozval jej císař Rudolf II. na doporučení lékaře a astronoma Tadeáše Hájka z Hájku. Tycho pak ještě zařídil příchod dalšího významného astronoma - Jana Keplera.

Tycho Brahe příliš nedůveřoval Koperníkově heliocentrické soustavě, na druhou stranu však z pozorování věděl, že ani geocentrická soustava není to pravé. Proto vymyslel vlastní soustavu, která by zohledňovala pozorování, ale zároveň se neprotivila autoritě nejvyšší - Písmu svatému. V jeho systému všechny planety obíhaly kolem Slunce a to všechno pak obíhalo kolem Země.

Mezi české speciality patří mýtus Tychonova jména. Často se místo správného Tycho Brahe uvádí nesprávné Tycho de Brahe. Tento nesprávný tvar se objevil již v minulých stoletích, značně ho však asi zpopularizoval i oblíbený film Císařův pekař a pekařův císař (v hlavní roli Jan Werich). V jiných zemích se s přívlastkem "de" nesetkáváme.

-lv-

(1807) Slovakia

Pojmenována podle jedné ze dvou socialistických republik tvořících Československo, v níž se nachází objevitelova observatoř.

(1832) Mrkos

Pojmenována na počest Antonína Mrkose, ředitele kleťské observatoře v Československu, známého svou činností v oblasti kometární astronomie.

(1834) Palach

Pojmenována na památku českého studenta filozofie Jana Palacha, který se upálil 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze na protest proti okupaci Československa v minulém srpnu. Okupace znamenala náhlé ukončení reformního hnutí známého jako Pražské jaro.

(1840) Hus

Pojmenována na památku Jana Husa (1372-1415), českého náboženského a jazykového reformátora, rektora Karlovy univerzity v Praze. Byl odsouzen k smrti koncilem v Kostnici a upálen na hranici za své reformátorské myšlenky.

(1841) Masaryk

Pojmenována na počest Tomáše G. Masaryka (1850-1937), českého státníka a filozofa, známého svými humanistickými myšlenkami. Byl prvním prezidentem Českoslovenké republiky.

(1842) Hynek

Pojmenována objevitelem na počest svého otce, Hynka Kohoutka, u příležitosti jeho 70. narozenin.

(1843) Jarmila

Pojmenována objevitelem na počest své matky, Jarmily Kohoutkové, u příležitosti jejích 70. narozenin.

(1849) Kresák

Pojmenována na počest Ľubora Kresáka (1927-1994), astronoma ze Slovenské akademie věd v Bratislavě. Kresák byl dobře znám pro své teoretické práce o meteorech a jejich vztahu ke kometám a planetkám; působil také jako pozorovatel na observatoři na Skalnatém Plese, kde v r. 1951 znovuobjevil krátkoperiodickou kometu, nyní známou jako 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák [viz planetky (5036) a (1756) nazvané po spoluobjevitelích]. Byl prezidentem 20. komise IAU v období 1973-1976.

(1850) Kohoutek

Pojmenována na počest českého astronoma Luboše Kohoutka (nar. 1935), pracujícího na observatoři v Hamburku-Bergedorfu od r. 1969. Kohoutek významně přispěl k našim znalostem planetárních mlhovin a hvězd s emisními čarami a je rovněž všeobecně znám jako objevitel a pozorovatel komet a planetek.

(1856) Ružena

Pojmenována na počest slečny Růženy Petrovičové, jež pracovala na hvězdárně na Kleti a pozorovala tam komety a planetky. Jméno navrženo L. Černychovou.

(1861) Komenský

Pojmenována na počest Jana Amose Komenského (Comenius, 1592-1670), českého reformátora vzdělávacího systému a teologa, někdy označovaného jako praotce moderní výuky. Většinu svého života strávil v exilu.

(1875) Neruda

Pojmenována na památku Jana Nerudy (1834-1891), českého lyrického básníka, romanopisce a novináře. Napsal několik sbírek básní, mezi nimi "Písně kosmické", soubor esejí, her a povídek, z nichž nejznámější jsou "Povídky malostranské".

(1896) Beer

Pojmenována na počest astronoma Arthura Beera (1900-1980), narozeného v Čechách, jenž pracoval na Námořní observatoři v Hamburku v letech 1929-1934 předtím, než přesídlil do Anglie. Byl pak starším pozorovatelem Observatoře v Cambridgi od r. 1947 až do odchodu do penze v r. 1967. Ačkoliv je patrně nejznámější díky redigování série sborníků "Vistas in Astronomy", zabýval se intenzívně spektroskopickými dvojhvězdami, novou DQ Herculis a spektrofotometrií hvězd tříd O a B i galaktickou strukturou. Pojmenování navrhl B. G. Marsden.

(1901) Moravia

Název střední části Československa, jedna z historických zemí státu. Dalšími historickými zeměmi jsou Bohemia - Čechy (371), Silesia - Slezsko (257) a Slovakia - Slovensko (1807), z nichž každá má své osobité dějiny a lidovou kulturu. Rodná země objevitele.

(1913) Sekanina

Pojmenována na počest Zdeňka Sekaniny (nar. 1936), astronoma ve Smithsoniánském centru pro astrofyziku na Harvardově univerzitě, který významně přispěl k výzkumu v oblasti kometární astronomie, zejména k výpočtu drah, vývoji modelů ledových jader a detailního výzkumu prachových ohonů.

(1931) Čapek

Pojmenována na památku Karla Čapka (1890-1938), českého dramatika a romanopisce, nejznámějšího svými alegorickými divadelními hrami "R. U. R", (Rossum's Universal Robots), "Ze života hmyzu" a románem "Krakatit". Předvídal jak ničivé možnosti jaderné fyziky, tak i morální problémy, které tyto možnosti mohou přinést.

Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích, zesnul 25. prosince 1938 v Praze. Jako prozaik se začal projevovat už za vysokoškolských studií. Některé prózy - a také komedii Láska hra osudná - napsal se svým bratrem Josefem. Od mládí měl zájem i o časopisy. Vztah k novinám dokládá nejen rozsáhlá časopisecká publicistika, ale i to, že po celý život byl zaměstnán jako novinář.

Pro Čapkovo první tvůrčí období, spadající do posledních let před první světovou válkou a prvních let po ní, je kromě povídek (Boží muka, 1917) příznačný zájem o divadlo, který se projevil v letech 1921-1923 i tím, že působil jako dramaturg a režisér v Městském divadle na Královských Vinohradech. V krátkém sledu tehdy uvedl hry Loupežník (1920), R.U.R. (1921) a Věc Makropulos (1922). Drama R.U.R., jehož hrdiny jsou, spolu s dalšími lidmi, roboti, bylo s velkým ohlasem uváděno na divadlech mnoha zemí. Slovo robot se stalo jako jedno z mála slovanských slov obecně užívaným termínem. S bratrem Josefem napsal komedii Ze života hmyzu (1922) a Adam Stvořitel (1927). Epilogem jeho práce pro divadlo byla Bílá nemoc (1937) a Matka (1938), jimiž varoval před nebezpečím nové světové války a před politickými diktaturami.

V letech dvacátých až do počátku dalšího desetiletí se hlavně soustředil k povídce, v níž dosáhl velkého mistrovství, takže bývá považován za jednoho z jejich nejúspěšnějších pěstitelů ve 20. století. Vydal soubory Trapné povídky (1921), Povídky z jedné kapsy (1929) a Povídky z druhé kapsy (1929). S tímto literárním žánrem souvisejí Apokryfy, souborně vydané až po jeho smrti v roce 1945, kniha Devatero pohádek (1931), ale i zahradníkův rok (1929) a Dášeňka čili Život štěněte (1933). Menšími literárními žánry byly i cestopisy Italské listy (1923), Anglické listy (1924), Výlet do Španěl (1930), Obrázky z Holandska (1932) a Cesta na sever (1936), což byl žánr v díle předních evropských prozaiků 20. století zcela ojedinělý.

Ve třetím tvůrčím období se Karel Čapek soustředil k románu. Prolog k němu představuje utopický román Továrna na Absolutno (1922) a zejména Krakatit (1924). V letech třicátých to byly romány Hordubal (1933), Povětroň (1934) a Obyčejný život (1934), po nichž přichází Válka s mloky (1936) a První parta (1937). Nedopsán zůstal Život a dílo skladatele Foltýna.

V meziválečných letech se Karel Čapek exponoval i v PEN clubu, jehož českou pobočku v Praze založil. Především ale jako přesvědčený demokrat a humanista v letech 1918-1938 podporoval Masarykovu koncepci Československa a odhodlaně ji bránil i po Masarykově smrti proti vnitřním a hlavně zahraničním nepřátelům. Ve druhé polovině třicátých let se stal spolu s prezidentem Edvardem Benešem a zesnulým Tomášem G. Masarykem symbolem Československa ohroženého Hitlerovým Německem. Mimořádný ohlas i význa měla jeho třídílná kniha Hovory s T. G. Masarykem (1928-1933).

František Černý

(1942) Jablunka

Pojmenována po vesničce na východní Moravě v Československu, která je stále živá ve vzpomínkách objevitele jako místo letních táborů, kde prováděl svá první astronomická pozorování. Věnováno všem přátelům z Jablůnky.

(1963) Bezovec

Pojmenována po hoře na západním Slovensku (Československo), na připomenutí četných meteorických expedic, které byly v této oblasti organizovány od roku 1958. Věnováno všem účastníkům, zejména amatérským astronomům.

(1989) Tatry

Pojmenována po horách Vysoké Tatry, nejvyšším pohoří v Československu. Observatoř Skalnaté Pleso se nachází v těchto horách.

(1995) Hajek

Pojmenována na počest Tadeáše Hájka (Hagecius, 1525-1600), českého humanistického astronoma považovaného dnes za jednoho ze zakladatelů moderní stelární a kometární astronomie. Je známý především svými studiemi velké komety z roku 1577 a supernovy v roce 1572. Pracoval také v jiných vědeckých oblastech, jako je lékařství a botanika.

(2001) Einstein

Pojmenována na paměť Alberta Einsteina (1879-1955), největšího vědce 20. století. Ačkoli se narodil v Německu a zemřel v U. S. A., je přidělení jeho jména této planetce objevené poblíž Bernu velmi vhodné, protože základy svých revolučních fyzikálních myšlenek položil v době, kdy pracoval jako kontrolor Švýcarského patentového úřadu v Bernu.

Albert Einstein působil v letech 1911 - 1912 jako profesor fyziky na německé univerzitě v Praze. Bydlel v Lesnické ulici na Smíchově. Podle jeho vzpomínek v Praze promýšlel základy obecné teorie relativity. V roce 1915 publikuje speciální teorii relativity a o rok později pak obecnou.

(Jak vidno, na Einsteina si děláme nárok všichni - Němci, Švýcaři, Američané i Češi.)

-lv-

(2047) Smetana

Pojmenována po velkém českém národním skladateli Bedřichu Smetanovi (1824-1884), který komponoval písně, klavírní skladby, komorní hudbu, opery a instrumentální díla. Nejznámější je opera "Prodaná nevěsta", cyklus šesti symfonických básní "Má vlast" a smyčcový kvartet "Z mého života".

(2055) Dvořák

Pojmenována po Antonínu Dvořákovi (1841-1904), velkém českém skladateli, který psal v podstatě ve všech hudebních žánrech a získal světové uznání. Jeho nejznámějšími díly jsou symfonie č. 8 "Z Nového světa", "Slovanské tance" a opera "Rusalka".

V anglickém originále je špatně uvedeno číslo Novosvětské - správně má být symfonie č. 9.

(2073) Janáček

Pojmenována po moravském hudebníkovi Leoši Janáčkovi (1854-1928), významném českém skladateli počátku dvacátého století. Jeho hlavními díly jsou "Sinfonieta" a opera "Její pastorkyňa".

(2080) Jihlava

Pojmenována po moravském městě ležícím na břehu stejnojmenné řeky. Bylo založeno v 11. století a prosperovalo díky ložiskům stříbra. Městské a těžební zákony Jihlavy se staly modelem pro analogická opatření na celém světě. Planetku pojmenoval I. Bauersima, geodet z bernské univerzity, na počest svého rodného města.

(2081) Sázava

Pojmenována po řece v Čechách, protékající Žďárskými vrchy k soutoku s Vltavou [viz také (2123)] jižně od Prahy. Jméno navrhl I. Bauersima.

(2123) Vltava

Pojmenována po řece, na které leží město Praha.

(2198) Ceplecha

Pojmenována na počest československého astronoma Zdeňka Ceplechy, známého svými pracemi v oblasti meteorů. Jeho výzkum příbramského meteoritu představuje první případ, kdy se pro takovýto objekt podařilo spočítat přesnou dráhu.

(2199) Kleť

Pojmenována po observatoři, na které byla planetka objevena, a po hoře v jižních Čechách, kde se hvězdárna nachází.

(2281) Biela

Pojmenována na paměť Viléma z Bílé (1782-1850), rakouského důstojníka a astronoma, jenž v Josefově v Čechách objevil kometu 1826 I. Kometa se stala proslulou svým rozpadem a zánikem a také proto, že pomohla odhalit souvislost mezi kometami a meteory. Objevitel se r. 1971 neúspěšně pokoušel ji znovu nalézt.

(2288) Karolinum

Pojmenována podle dosud používané původní hlavní budovy Karlovy univerzity, založené v Praze r. 1348.

(2304) Slavia

Starodávné slovanské jméno, nyní také jméno slavného sportovního klubu v Praze.

(2315) Czechoslovakia

Pojmenována na počest objevitelčiny vlasti známé výzkumnou aktivitou v oblasti planetek, komet, meteoritů a meteorických rojů.

(2321) Lužnice

Pojmenována po říčce protékající idylickou jihočeskou krajinou velmi blízko patnáctého poledníku.

(2337) Boubín

Pojmenována po hoře v Čechách, která vytváří nádherné panorama a na svazích je stále pokryta panenskými lesy. Jméno navrhl I. Bauersima.

(2345) Fučik

Pojmenována na památku Julia Fučíka (1903-1943), československého národního hrdiny a spisovatele.

(2365) Interkosmos

Pojmenována po východoevropské organizaci pro kosmický výzkum.

(2367) Praha

Pojmenována po hlavním městu Československa, které má dávnou astronomickou tradici od dob Tychona Brahe a Johanna Keplera.

(2375) Radek

Pojmenována objevitelem na počest svého bratra Ctirada Kohoutka (nar. 1929), českého skladatele, který byl profesorem hudby na akademiích v Brně a v Praze a ředitelem České filharmonie.

(2390) Nežárka

Pojmenována po říčce protékající městem Veselí v jižních Čechách, kde objevitelka žije.

(2403) Šumava

Pojmenována po pohoří na jižní hranici Čech v blízkosti kleťské observatoře.

(2418) Voskovec-Werich

Pojmenována na památku Jiřího Voskovce (1905-1981) a Jana Wericha (1905-1980), českých herců a dramatiků, kteří se stali známými ve třicátých letech díky svým divadelním hrám a kritikám, zejména v avantgardním Osvobozeném divadle a Divadle "V+W" v Praze. Po druhé světové válce hráli v mnoha divadlech, filmech a televizních pořadech, Voskovec ve Spojených státech a Werich v Československu. Byli velmi váženi pro své humanistické myšlenky.

(2474) Ruby

Pojmenována po psu objevitelky, který žije na kleťské observatoři.

(2522) Triglav

Pojmenována po slovanském božstvu.

(2523) Ryba

Pojmenována po Jakubu Janu Rybovi (1765-1815), českém barokním skladateli, autoru slavné České mše vánoční.

(2524) Budovicium

Starověké římské jméno pro město České Budějovice, které je centrem jižních Čech a blízko něhož leží kleťská observatoř.

(2544) Gubarev

Pojmenována na počest sovětského kosmonauta Alexeje A. Gubareva, velitele kosmické lodi Sojuz 28.

Alexej Gubarev byl velitelem posádky Sojuz 28 (start 2. března 1978), ve které letěl i prvni československý kosmounaut Vladimír Remek. Alexeji Gubarevovi bylo uděleno čestné občanství Českých Budějovic.

-lv-

(2552) Remek

Pojmenována po prvním československém kosmonautovi Vladimíru Remkovi, narozeném v jižních Čechách, členu posádky kosmické lodi Sojuz 28.

(2559) Svoboda

Pojmenována na památku Jindřicha Svobody (1884-1941), profesora astronomie a geodézie na pražské technice.

(2581) Radegast

Pojmenována podle slovanského božstva.

(2599) Veselí

Pojmenována podle města v jižních Čechách, bydlišti objevitelky.

(2609) Kiril-Metodi

Pojmenována po bratrech Kirilovi (827-869) a Metodovi (815-885), známými též pod jmény Cyril a Metoděj jako apoštolové Slovanů. Byli to velcí slovanští věrozvěsti, jimž se všeobecně připisuje vytvoření slovanské abecedy.

(2613) Plzeň

Pojmenována podle průmyslového a kulturního centra západních Čech, rodišti objevitele.

(2619) Skalnaté Pleso

Pojmenována podle observatoře ve Vysokých Tatrách na Slovensku [viz planetka (1807)]. Počínaje r. 1946 se zde uskutečnil pozoruhodně úspěšný program vizuálního objevování komet. Observatoř je rovněž známa vynikající sérií astronomických atlasů.

(2622) Bolzano

Pojmenována při příležitosti 200. výročí narození Bernarda Bolzana (1781-1848), vynikajícího českého matematika a filosofa, profesora na Karlově univerzitě v letech 1805-1819.

(2628) Kopal

Pojmenována na počest astronoma Zdeňka Kopala (1914-1993), jenž se narodil v Čechách a působil jako vedoucí katedry astronomie Victoria University v Manchesteru v letech 1951-1981. Kopal byl světovou autoritou ve výzkumu zákrytových proměnných hvězd, Měsíce a terestrických planet a hrál vůdčí roli při výzkumech Měsíce v programu, podporovaném organizací NASA. Jméno navrhla E. Helinová a návrh podpořil E. M. Shoemaker.

(2647) Sova

Pojmenována podle Antonína Sovy (1864-1928), českého básníka, který opěvoval jižní Čechy.

(2661) Bydžovský

Pojmenována na počest akademika Bohumila Bydžovského (1880-1969), profesora matematiky a rektora Karlovy univerzity v Praze. Bydžovský se narodil v městečku Veselí nad Lužnicí [viz planetky (2599) a (2321)] v jižních Čechách a stal se jeho nejproslulejším občanem.

(2672) Písek

Pojmenována podle města v západní části jižních Čech, kde se narodilo a žilo mnoho vynikajících českých spisovatelů a umělců.

(2696) Magion

Pojmenována podle první československé umělé družice, která byla vypuštěna spolu s družicí Interkosmos 18 v roce 1978. Magion byla zkonstruována ke studiu vztahů v magnetosféře a ionosféře a zkoumala speciální strukturu vln ELF a E v těchto sférách.

(2706) Borovský

Pojmenována podle Karla Havlíčka Borovského (1821-1856), českého spisovatele, básníka a novináře.

(2710) Veverka

Pojmenována na počest Josepha Veverky, planetárního astronoma z Cornellovy univerzity. Jako jeden z prvních studoval polarimetrické a fotometrické vlastnosti asteroidů, významně přispěl také k našim znalostem dalších malých těles sluneční soustavy, zejména Fobosu a Deimosu. Studoval také morfologii a pohyb větrných stop na povrchu Marsu a byl silným zastáncem kosmických misí ke kometám.

Profesor Joseph Veverka se narodil v roce 1941 v Československu, v roce 1948 s rodiči emigroval do USA. Dnes je profesorem na katedře astronomie Cornellovy univerzity v městě Ithaca (stát New York). V minulosti se účastnil jako vědecký pracovník vyhodnocování snímků pořízených americkými planetárními sondami Mariner 9, Viking, Voyager, Galileo, Mars Observer, Mars Global Surveyor, Cassini a NEAR Shoemaker, které studovaly různá tělesa sluneční soustavy, jako např. Mars a jeho měsíce Phobos a Deimos, Jupiterovy, Saturnovy, Uranovy a Neptunovy měsíce i tyto obří planety samé a v poslední době pak planetku Eros. Řídil také snímkování prvního asteroidu, který nese jméno Gaspra (1991), pozorovaného z bezprostřední blízkosti sondou Galileo při cestě k Jupiteru. Je vedoucím týmu zpracovávajícího obrazové informace získané sondou NEAR u planetky Eros.

převzato z LN, 24. 2. 2001

(2734) Hašek

Pojmenována po Jaroslavu Haškovi (1883-1923), významném českém spisovateli.

(2747) Český Krumlov

Pojmenována podle historického města na řece Vltavě. Observatoř na Kleti leží 700 m nad městem.

(2781) Kleczek

Pojmenována na počest Josipa Kleczka (nar. 1923), vynikajícího astronoma a slunečního fyzika, známého zejména díky skvělé organizaci Mezinárodních škol pro mladé astronomy, pořádaných IAU a UNESCO. Je autorem mnoha knih, včetně Astronomického slovníku v šesti řečech.

(2811) Střemchoví

Pojmenována podle malé vesnice na Moravě, kde se objevitel narodil.

(2821) Slávka

Pojmenována na paměť Slávy Vávrové (1910-1985), matky objevitelky.

(2889) Brno

Pojmenována podle hlavního města Moravy.

(2900) Luboš Perek

Pojmenována na počest Luboše Perka, dobře známého díky jeho pracem o dynamice Galaxie a planetárních mlhovinách. Perek pracoval na Masarykově univerzitě v Brně a posléze v Astronomickém ústavu Československé akademie věd v Praze, kde byl v letech 1968-1975 ředitelem. Posléze se stal vedoucím kosmického oddělení sekretariátu Spojených národů. Byl také generálním sekretářem IAU v letech 1967-1970 a prezidentem Mezinárodní astronautické federace.

(2936) Nechvíle

Pojmenována na památku Vincence Nechvíle (1890-1964), profesora astronomie na Karlově univerzitě v Praze. Během svého pobytu ve Francii spolupracoval s J. W. Ritcheym a bratry Henryovými.

(2971) Mohr

Pojmenována na památku Josefa M. Mohra (1901-1979), profesora astronomie na Karlově univerzitě, zakladatele moderní stelární astronomie v Československu.

(3003) Konček

Pojmenována na památku akademika Mikuláše Končeka (1900-1982), zakladatele meteorologického ústavu v Bratislavě.

Prof. Mikuláš Konček sa narodil 12. apríla 1900 v Petrohrade v Rusku v rodine slovenského imigranta, tam absolvoval švajčiarske gymnázium a dobre sa naučil po francúzsky, nemecky a samozrejme aj po rusky (neskôr ovládal aj anglický jazyk). V r. 1917 začal štúdium na Matematicko-fyzikálnej Fakulte Univerzity v Petrohrade, od r. 1917 pracoval v Pavlovsku pri Petrohrade ako volontér na Observatóriu pre meteorológiu a zemský magnetizmus, v r. 1920 sa zapísal na Karlovu Univerzitu v Prahe, kde vyštudoval meteorológiu a tam aj obhájil s vyznamenaním doktorát ako svoj prvý akademický titul v r. 1925. Po krátkom pôsobení u prof. Hanzlíka pracoval od r. 1926 na Štátnom meteorologickom ústave v Prahe, venoval sa hlavne synoptickej meteorológii a bol propagátorom modernej nórskej meteorologickej školy. V r. 1937 publikoval český a v r. 1940 nemecký preklad synoptickej meteorológie od Chromova. Po obsadení Čiech Nemcami odišiel v r. 1939 na Slovensko, kde sa rozhodujúcou mierou zaslúžil o zriadenie Štátneho hydrologického a meteorologického ústavu v Bratislave v r. 1939. V prvých rokoch pôsobenia na Slovensku sa venoval hlavne synoptickej meteorológii, no postupne v jeho odbornej a vedeckej činnosti rástol podiel klimatológie. Známe sú jeho snahy o klimatickú klasifikáciu Československa s využitím tzv. Končekovho indexu zavlaženia (klasifikácia sa používa dodnes). Spolu s dr. Reinom z Prahy pripravili synoptickú klasifikáciu vhodnú na dynamicko-klimatologické analýzy.

Popri riadiacej, organizačnej a pedagogickej aktivite bol prof. Konček predovšetkým významným pedagógom, odborným a vedeckým pracovníkom. Už od r. 1939 prednášal meteorológiu a klimatológiu na Vysokej škole technickej a na Prírodovedeckej fakulte UK v Bratislave, v r. 1950 až 1953 aj na Masarykovej univerzite v Brne. Neskôr (r. 1952) zorganizoval výuku meteorológie a klimatológie na Univerzite Komenského v rámci samostatnej špecializácie na Katedre astronómie, geofyziky a meteorológie (AGM). Od roku 1954 sa aj jeho pričinením prednášala meteorológia a klimatológia aj v rámci špecializácie Hydrológia a klimatológia na Geologicko-geografickej fakulte UK, od r. 1959 na Katedre geografie a kartografie Prírodovedeckej fakulty UK. V roku 1946 pomohol zriadiť a aj viedol Ústav meteorológie a klimatológie ako samostatné pracovisko na UK, ktorý sa v roku 1952 rozšíril na Katedru AGM pod jeho vedením. V roku 1957 bolo zriadené vedecké Laboratórium meteorológie a klimatológie Prírodovedeckej fakulty UK pod jeho vedením (neskôr premenované na Ústav meteorológie a klimatológie). Vedúcim Katedry AGM bol od roku 1952 až do roku 1970, pedagogicky bol aktívny do r. 1974, pracoval na úväzok do r. 1975. Vychoval v podstate všetkých slovenských meteorológov a klimatológov, ktorí ukončili vysokoškolské štúdium pred rokom 1977.

Prof. Konček bol členom korešpondentom ČSAV a SAV (Československej a Slovenskej akadémie vied), univerzitným profesorom na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave od r. 1946, dekanom a prodekanom Prírodovedeckej fakulty UK v období 1948--1954, dlhoročným vedúcim Katedry astronómie, geofyziky a meteorológie Prírodovedeckej fakulty UK v Bratislave (1952--1970), riaditeľom Štátneho hydrologického a meteorologického (neskôr len meteorologického) ústavu v Bratislave (1939--1950), riaditeľom Ústavu meteorológie a klimatológie na Prírodovedeckej fakulte UK v Bratislave, riaditeľom Zemepisného ústavu SAV od r. 1953, kde bolo samostatné oddelenie meteorológie a klimatológie (od r. 1961 Ústav meteorológie a klimatológie SAV), pomohol zriadiť meteorologické pracovisko ČSAV (v r. 1954), bol spoluzakladateľom a predsedom Československej a Slovenskej meteorologickej spoločnosti pri ČSAV a SAV. Bol tiež nositeľom viacerých štátnych a iných významných domácich a medzinárodných vyznamenaní a ocenení, ako aj čestným členom viacerých zahraničných meteorologických a vedeckých spoločností (Americkej, Nemeckej, Rakúskej, Poľskej, Maďarskej a i.). Založil tradíciu Medzinárodných konferencií karpatskej meteorológie, prvá sa konala v Smoleniciach v r. 1959. Čulé styky udržiaval s meteorológmi a klimatológmi v Rakúsku, Nemecku, Švajčiarsku, Poľsku, Maďarsku a v iných krajinách.

Bol členom redakčných rád viacerých domácich a zahraničných odborných a vedeckých časopisov a bol aj mimoriadne publikačne aktívny až do vysokého veku. Publikoval vyše 210 príspevkov v časopisoch a zborníkoch (z toho viac ako 60 pôvodných vedeckých prác). K jeho najvýznamnejším knižným publikáciám patria najmä: Čo skúma meteorológia (1956), Teplotné pomery Bratislavy (1956), Klíma a bioklíma Bratislavy (1979), Klíma Tatier (1974), Snehové pomery Slovenska (1964). Preložil dve učebnice: Základy meteorológie a klimatológie, Úvod do synoptického rozboru počasia a publikoval rad populárnych článkov.

Prof. RNDr. Mikuláš Konček, DrSc. bol najvýznamnejším meteorológom a klimatológom v slovenskej histórii. Zomrel 16. augusta 1982.

Milan Lapin

(3017) Petrovič

Pojmenována na počest Štefana Petroviče (nar. 1906), organizátora moderní klimatologie na Slovensku.

Dr. Štefan Petrovič sa narodil 25. októbra 1906 v Spišských Tomašovciach v rodine roľníka. Gymnaziálne štúdium absolvoval v roku 1925 v Levoči. Po maturite sa zapísal na Prírodovedeckú fakultu Karlovej univerzity v Prahe, kde študoval matematiku a fyziku. Štúdium úspešne ukončil v roku 1931, nadobudol učiteľskú spôsobilosť zo študovaného odboru pre vtedajšie stredné školy. Už počas vysokoškolských štúdií prejavil aktívny záujem o meteorológiu, kedy sa u prof. Hanzlíka prihlásil o tému svojej dizertačnej práce. Hospodárska kríza zapríčinila, že dr. Petrovič sa zamestnal vo svojom obľúbenom vednom odbore len krátko, keď pracoval od mája do júla 1931 v leteckej poveternostnej službe Štátneho meteorologického ústavu v Prahe. Neskôr prijal miesto profesora na gymnáziu v Košiciach, kde vyučoval matematiku a fyziku. Tu zotrval až do okupácie mesta v jeseni roku 1938. Do konca školského roku 1938/39 pôsobil ako profesor na gymnáziu v Trnave. Po rozbití prvej československej republiky si ho za spolupracovníka vybral prof. Konček pri neľahkej práci zakladania a budovania Štátneho meteorologického ústavu na Slovensku. Naplnil svoj pôvodný zámer, venovať sa meteorológii. Odišiel zo školstva a s elánom a energiou budoval a rozvíjal meteorologickú službu. Situácia bola zložitá, začínala sa vojna, roztrieštené meteorologické siete bolo treba zjednotiť, rozvíjať pozorovaciu sieť, budovať archív a expertíznu činnosť, vychovávať a školiť personál. Popri tejto náročnej organizátorskej činnosti dokončil svoju dizertačnú prácu, na ktorej začal pracovať ešte počas svojho pôsobenia v Prahe. Po otvorení Prírodovedeckej fakulty na Univerzite Komenského získal hodnosť doktora prírodných vied, keď úspešne zložil rigorózne skúšky a obhájil dizertáciu: O vplyve horských hrebeňov na sucho na Slovensku. Bolo to v roku 1940 a dr. Petrovič sa stal prvým doktorom prírodných vied promovaným na Slovensku.

V službách meteorológie a klimatológie zotrval dlhých 47 rokov. Zastával viaceré vedúce funkcie, kde prejavil svoje organizačné schopnosti, neskôr sa plne venoval klimatológii. Z chronologického sledu jeho rozsiahlej bibliografie, čítajúcej viac než 200 titulov je zrejmý široký záber jeho odbornej činnosti. Z rôznorodých článkov, reagujúcich zväčša na aktuálne problémy klimatológie sa vyvinulo niekoľko prúdov, ktoré sa spolu vinú ako pestrofarebná stuha v jeho ďalšej odbornej práci. Prvou bola všeobecná klimatológia a klimatografia, kde naplno svoj talent rozvinul v zrelom veku päťdesiatnika a šesťdesiatnika. Bol predsedom, alebo členom redakčných kruhov fundamentálnych diel československej klimatológie: Podnebia československej republiky, jeho troch častí, ktoré vyšli v poradí Atlas (1958), Tabuľky (1961) a Súborná štúdia (1969), syntetizujúca mravčiu prácu kolektívu za obdobie viac ako 15 rokov. Na uvedené práce nadväzujú monografie Klimatické a fenologické pomery jednotlivých krajov Slovenska, ktoré redigoval, kapitoly v Klíme Tatier, Klimatických pomeroch Hurbanova a mnohých ďalších.

Druhou je komplexnoklimatogické a bioklimatologické štúdie, uvedomujúc si spätosť klimatických pomerov s každodenným životom, kde vyniká monografia, napísaná s prof. Henselom: Klimatografia kúpeľných a vybraných miest Slovenska a je rozvedená do vzťahov medzi jednotlivými meteorologickými prvkami s aplikáciami v technickej klimatológii a normotvornej činnosti. Dôležitou je aj rajonizácia územia z rôznych klimatických zorných uhlov, z ktorých je najdôležitejší novátorský prístup pri vymedzení klimatických oblastí Československa, kde sa spojila invencia dr. Petroviča a prof. Končeka. Redigoval a oponoval množstvo ďalších prác a výskumných úloh. Bol cenným, nezištným radcom a učiteľom niekoľkých generácií našich klimatológov.

Pedagogickú činnosť rozvíjal naďalej na Slovenskej vysokej škole technickej v Bratislave, kde prednášal zememeračom a stavbárom meteorológiu a klimatológiu od školského roku 1941/1942 až do roku 1960, v plachtárskej škole v Žiline školil športových aj profesionálnych letcov. V roku 1950 sa na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského habilitoval ako súkromný docent. Prednášal a bol autorom učebných textov v podnikovej technickej škole Slovenského hydrometeorologického ústavu.

Pôsobil ako člen mnohých vedeckých spoločností, bol zakladateľom Slovenskej meteorologickej spoločnosti a jej prvým predsedom (1960--1961), čestným členom Maďarskej meteorologickej spoločnosti, zakladateľom a členom výboru Slovenskej bioklimatologickej spoločnosti. Viac ako 25 rokov pracoval ako člen redakčnej rady Meteorologických zpráv. Za celoživotné prácu bol v roku 1999 ocenený zlatou medailou SHMÚ "Za zásluhy o rozvoj hydrológie a meteorológie".

Dr. Petrovič si do vysokého veku uchoval telesnú i duševnú sviežosť, sledoval odbornú literatúru a publikoval ešte ako vyše 80-ročný. Zostáva ako svetlý zjav našej meteorologickej vedy aj praxe. Pracovitosť, húževnatosť, schopnosť organizovať klimatickú službu aj rôznorodé tvorivé a autorské kolektívy, byť novátorom po celú svoju dobu činnosti v službách meteorológie. Za týmito vlastnosťami sa skrýva láska k tomuto vednému odboru, ktorá sa pričinila na výsledkoch, ktoré dr. Petrovičovi priniesli hlbokú úctu odborníkov u nás i v zahraničí.

Dr. Štefan Petrovič, popredný slovenský klimatológ, dlhoročný pracovník Slovenského hydrometeorologického ústavu, prvý predseda Slovenskej meteorologickej spoločnosti, zomrel dňa 29. januára 2000.

Pavel Šťastný a Milan Lapin

(3069) Heyrovský

Pojmenována na počest Jaroslava Heyrovského (1890-1967) českého fyzika a vynálezce polarografie, nositele Nobelovy ceny za chemii v roce 1959.

(3081) Martinůboh

Pojmenována na počest českého skladatele Bohuslava Martinů (1890-1959), který je známý v hudebním světě jako autor vynikajících orchestrálních a scénických děl (šest symfonií a dvanáct oper) i komorní a vokální hudby.

(3096) Bezruč

Pojmenována na počest Petra Bezruče (1867-1958), známého slezského básníka.

(3102) Krok

Krok byl legendární kníže slovanských kmenů ve starých Čechách. Měl tři dcery. Nejmladší z nich byla věštkyně Libuše, jež se provdala za mladého hrdinu Přemysla; společně jsou považováni za mýtické zakladatele české královské dynastie Přemyslovců.

(3137) Horky

Pojmenována podle kopce, na kterém objevitel v r. 1939 instaloval svůj první dalekohled.

(3141) Buchar

Pojmenována na památku Emila Buchara (1901-1979), profesora astronomie a geodézie na pražské technice. Byl jedním z průkopníků družicové geodézie.

(3168) Lomnický Štít

Pojmenována po meteorologické a sluneční observatoři ve Vysokých Tatrách, kde objevitel pracoval asi 20 let.

(3257) Hanzlík

Pojmenována na památku Stanislava Hanzlíka (1878-1956), profesora meteorologie a klimatologie na Karlově univerzitě v Praze. Založil moderní dynamickou meteorologii v Československu.

(3276) Porta Coeli

Pojmenována podle kláštera a chrámu z 12. stol. v Tišnově na Moravě.

(3278) Běhounek

Pojmenována na památku Františka Běhounka (1898-1973), prvního profesora kosmické fyziky na Karlově univerzitě v Praze. Byl také členem Nobileho výpravy k severnímu pólu.

(3303) Merta

Pojmenována objevitelem na paměť jeho dědečka Františka Merty (1872-1953), učitele národní školy a pedagogického novináře, spisovatele a překladatele, šiřitele humanistických myšlenek.

(3313) Mendel

Pojmenována na památku Gregora Johanna Mendela (1822-1884), rakouského mnicha a botanika, objevitele zákonů genetiky.

(3336) Grygar

Pojmenována na počest Jiřího Grygara při příležitosti jeho 60. narozenin. Český astronom, působící v Praze, přispěl k našim znalostem o meteorech, kometách a proměnných hvězdách. V České i Slovenské republice je také znám jako velmi úspěšný popularizátor vědeckých poznatků a jako autor několika populárně-vědeckých knih pro veřejnost.

(3337) Miloš

Pojmenována na počest Miloše Tichého (nar. 1966), českého astronoma z kleťské observatoře. Je znám svou prací v oblasti planetek a komet, objevy planetek a hlavně potvrzováním a sledováním blízkozemních objektů. V roce 1994 jeho technické znalosti umožnily zdokonalení kleťských pozorování použitím CCD kamer. Jméno navrženo na popud manželky Jany Tiché při příležitosti 15. výročí jeho první studentské práce na Kleti v roce 1984.

(3364) Zdenka

Pojmenována na počest Zdeňky Vávrové za 20 let věnovaných astrometrickému programu na Kleti.

(3366) Gödel

Pojmenována po Kurtu Gödelovi (1906-1978), americkém logikovi rakouského původu. Je autorem slavného článku "Über formal unentscheidbare Sätze der Principia Mathematica und verwandter Systeme" (1931). Jeho myšlenky provázely objevitele po mnoho pozorovacích nocí.

Kurt Gödel se narodil v Brně 28. 4. 1906 a žil tam až do maturity; pak odešel na vídeňskou univerzitu studovat matematiku. Do r. 1929 byl československým občanem, ale tehdy mu zemřel otec a on se vzápětí našeho občanství vzdal a byl nadále Rakušan.

V r. 1931 zde publikoval svou slavnou větu o neúplnosti, r. 1935 o bezespornosti axiomu výběru a r. 1937 bezespornosti hypotézy kontinua. Je považován za největšího matematického logika novověku.

Působil na vídeňské univerzitě jako soukromý docent až do anšlusu; brzy poté se za dramatických okolností vystěhoval s manželkou do Princetonu, kde žil až do své smrti 14. 1. 1978. Pracoval v Institute for Advanced Studies a velmi se sblížil s Albertem Einsteinem.

Na rodném domě na Pekařské ulici v Brně byla v srpnu 1993 odhalena Gödelovi pamětní deska.

-jg-

(3386) Klementinum

Pojmenována podle jezuitské koleje sv. Klementa na Starém Městě v Praze. Na počátku 18. stol. zde bylo zbudováno matematické muzeum a astronomická observatoř, jejíž pozorovací věž byla dokončena r. 1722. Klementinum bylo po dlouhou dobu významným střediskem astronomických, meteorologických a geofyzikálních výzkumů a měření. V současné době se zde nachází národní a univerzitní knihovna.

(3393) Štúr

Pojmenována na paměť Ľudovíta Štúra (1815-1856), ideologa a organizátora slovenského národně-osvobozeneckého hnutí, jenž ustavil literární podobu slovenského jazyka. Vynikl jako jazykovědec, filosof, historik, spisovatel, básník, novinář, vzdělavatel a vydavatel. Štúr byl rovněž nadšeným zastáncem česko-slovenské vzájemnosti, slovanské solidarity a humanitní sounáležitosti s důrazem na demokratické hodnoty. Byl aktivním vůdcem během revoluce v letech 1848-1849 a tak vedl národ k obrození z tisícileté poroby, která téměř způsobila ztrátu slovenské identity.

(3395) Jitka

Pojmenována na počest Jitky Benešové jako uznání její pomoci v programu International Halley Watch.

(3412) Kafka

Pojmenována na počest českého spisovatele Franze Kafky (1883-1924). Ve svých románech a povídkách (z nichž nejznámější jsou "Zámek", "Proces" a "Proměna") popsal Kafka osudové střety obyčejných lidí, utkávajících se ze světem, jenž se stal surrealistickým a nepochopitelně nepřátelským.

(3419) Guth

Pojmenována na paměť Vladimíra Gutha (1905-1980), vynikajícího českého astronoma, zakladatele současné československé meteorické astronomie. Začal svou astronomickou dráhu na hvězdárně v Ondřejově a během padesátých let 20. stol. odešel na Slovensko (na Skalnaté Pleso, kde se později stal prvním ředitelem Astronomického ústavu Slovenské akademie věd). Po návratu do Ondřejova byl vedoucím oddělení meziplanetární hmoty. V letech 1952-1958 byl prezidentem 22. komise IAU. Jméno navrhl Ľ. Kresák.

(3423) Slouka

Pojmenována na památku Huberta Slouky (1903-1973), českého astronoma, dobře známého jako popularizátora astronomie a autora velkého množství knih, článků a přednášek. Slouka byl po dlouhou dobu šéfredaktorem českého časopisu pro astronomy-amatéry "Říše hvězd". Jeho znamenitá kniha "Pohledy do nebe" přitáhla k astronomii mnohé české a slovenské astronomy.

(3424) Nušl

Pojmenována na paměť Františka Nušla (1867-1951). českého astronoma a matematika, ředitele Státní hvězdárny v Praze a dlouholetého předsedy České astronomické společnosti. Jeho hlavním zájmem byla konstrukce astronomických přístrojů pro stanovení zeměpisných souřadnic (cirkumzenitál, diazenitál, radiozenitál aj.) ve spolupráci s J. J. Fričem.

(3490) Šolc

Pojmenována na počest Ivana Šolce, známého českého vynálezce dvojlomných polarizačních filtrů, užívaných při výzkumu slunečních protuberancí a slunečního povrchu.

(3492) Petra-Pepi

Pojmenována na počest objevitelčiny dcery při příležitosti jejích 18. narozenin.

(3515) Jindra

Pojmenována na památku Lumíra Jindry (nar. 1936), dlouholetého přítele objevitelky, za jeho příspěvek k české farmakologii.

(3550) Link

Pojmenována na památku Františka Linka (1906-1984), zakladatele a po dobu desíti let ředitele moderní astrofyzikální observatoře v Ondřejově. Link se specializoval na výzkumy ve sluneční astronomii, ve fyzice vysoké atmosféry Země a na studium meziplanetární látky.

(3571) Milanštefánik

Pojmenována na paměť Milana Rastislava Štefánika (1880-1919), astronoma a meteorologa. Pracoval na observatoři v Meudonu v letech 1905-1907 a navrhl vybudovat novou observatoř na ostrově Tahiti. Obdržel Janssenovu cenu v r. 1907 a Wildovu cenu v r. 1911.

Milan Rastislav Štefánik (1880 až 1919) nebyl pouze voják, generál francouzské armády, letec, diplomat, spoluzakladatel československého státu a přesvědčený čechoslovakista, ale svých prvních mezinárodních úspěchů dosáhl na poli astronomie. V roce 1904 vystudoval na pražské Universitě Karlově astronomii. Ještě toho roku odejel do Paříže, kde se seznámil s Camille Flammarionem, slavným astronomem. Díky jemu mohl pracovat jako astronom na meudonské hvězdárně. Zúčastnil se expedic za pozorováním zatmění Slunce, vybudoval hvězdárnu na Tahiti, studoval sluneční korónu, navrhl nové uspořádání spektroheliografu. Jeho astronomická dráha skončila v roce 1912, kdy mu nebyla přiznána profesura na Karlově universitě, přestože byl v té době nejlepším astronomem Rakousko-Uherska. Další osudy M. R. Štefánika jsou spojeny s francouzskou armádou a s úspěšnou snahou o založení samostatného Československa. Zemřel při příletu do vlasti 4. května 1919. Jeho jménem je pojmenována naše nejstarší lidová hvězdárna v Praze na Petříně.

Jaroslav Soumar

(3592) Nedbal

Pojmenována na památku českého skladatele a dirigenta Oskara Nedbala (1874-1930).

(3603) Gajdušek

Pojmenována na počest Viléma Gajduška (1895-1977), českého optika a výrobce mnoha vynikajících dalekohledů na českých a slovenských hvězdárnách. Reflektor 0,57m f/5,2 s Gajduškovým primárním zrcadlem se užívá na kleťské observatoři pro CCD pozorování planetek a komet.

(3628) Božněmcová

Pojmenována na paměť Boženy Němcové (1820-1862), vynikající české spisovatelky, autorky proslulé Babičky.

(3630) Lubomír

Známé starobylé slovanské jméno, rozšířené v jižních Čechách.

(3636) Pajdušáková

Pojmenována na památku Ludmily Pajdušákové (1916-1979), první slovenské astronomky a odbornice ve sluneční astronomii, známé též jako objevitelky pěti komet. Po jistou dobu byla manželkou objevitele a stala se v pořadí třetí ředitelkou Observatoře na Skalnatém Plese a Astronomického ústavu v Tatranské Lomnici.

(3645) Fabini

Pojmenována na počest Tatiany Fabini (1943-1989), šéfredaktorky slovenského populárně-vědeckého astronomického časopisu Kozmos a zdroje povzbuzení mnoha amatérských astronomů.

(3701) Purkyně

Pojmenována na paměť J. E. Purkyně (1787-1869), profesora fyziologie ve Vratislavi a v Praze. Objevil fyziologický efekt, dobře známý pozorovatelům proměnných hvězd, jenž způsobuje, že srovnatelná změna jasnosti v červené barvě se jeví větší než v barvě modré.

(3715) Štohl

Pojmenována na paměť Jána Štohla (1932-1993), známého pro jeho práce v oboru dynamiky meteorů, ředitele Astronomického ústavu SAV a prezidenta 22. komise IAU (Meteory a meziplanetární prach) v letech 1991-1993. Jméno navrhl objevitel podle návrhu astronomů z Astronomického ústavu v Tatranské Lomnici.

(3716) Petzval

Pojmenována na paměť Józsefa Misky Petzvala (1807-1891), matematika, profesora a vynálezce působícího na vídeňské univerzitě. Jím navržený objektiv pro portrétní fotografii byl na konci 19. století použit k objevům mnoha planetek. Jméno navrhl objevitel na popud hvězdářů z Astronomického ústavu v Tatranské Lomnici.

Jozef Maximilian Petzval se narodil ve Spišské Belé r. 1807. Působil na vídeňské univerzitě od r. 1837. Zabýval se zejména astronomickou optikou; r. 1840 vypracoval teorii achromatického objektivu, jenž nese jeho jméno.

-jg-

(3727) Maxhell

Pojmenována na paměť Maximiliana Hella (1720-1792), který se proslavil určením sluneční paralaxy z vlastních pozorování přechodu Venuše před Sluncem v roce 1769. V roce 1755 byl jmenován ředitelem císařské observatoře ve Vídni, připravoval a publikoval významnou sérii astronomických efemerid. Jméno navrhli astronomové z Astronomického ústavu v Tatranské Lomnici.

Maximilián Hell, vynikajúci astronóm 18. storočia, sa narodil 15. mája 1720 vo Windschachte (dnešných Štiavnických Baniach) ako syn staviteľa štiavnických teichov Mateja Kornela Hella. Základné vzdelanie nadobudol v rodisku, v štúdiách pokračoval na jezuitskom kolégiu vo Viedni Po skončení štúdia teológie bol vysvätený za kňaza. Získal titul doktora filozofie. V roku 1755 bol M. Hell menovaný za direktora novej viedenskej univerzitnej hvezdárne. Stal sa cisársko-kráľovským astronómom. Observatórium sa pod jeho vedením stalo centrom prírodovedeckého bádania v habsburgskej monarchii. Hell vykonával pravidelné pozorovania planét, Slnka, Mesiaca a hviezd, prednášal vydával astronomické ročenky a kalendáre. Vysoko sa hodnotí Hellove pozorovanie z roku 1761, keď pozoroval prechod Venuše popred slnečný disk. Najväčšou udalosťou v živote M. Hella však bola výprava ktorej cieľom bolo pozorovanie prechodu Venuše popred sl. Disk na dánsky ostrov Vardö. Na základe tohto pozorovania určil Hell pomerne presne paralaxu Slnka a taktiež vzdialenosť Zem-Slnko. Po návrate do vlasti pokračoval v pravidelnom vydávaní periodika "Ephemerides" a v spracovávaní a čiastočnom publikovaní pozorovaní z Dánska. V roku 1771 začína v maďarskom Jágir budovať ďalšiu hvezdáreň.

Hell bol členom viacerých vedeckých organizácií, vydal celkove 26 prác (okrem Ephemerides), zomrel 14. apríla 1792. Pochovaný je neďaleko Videne na cintoríne v Maria Enzersdorfe.

Peter Zbončák

(3730) Hurban

Pojmenována na památku Jozefa Miloslava Hurbana (1817-1888), básníka, spisovatele, novináře, vydavatele, kritika, historika a vedoucího ideologa Slovenského národního probuzení. Blízký spolupracovník (a životopisec) Ľudovíta Štúra [viz planetka (3393)] rozvíjel slovenský literární jazyk a organizoval kulturní a vzdělávací akce. Během revoluce v letech 1848-1849 prosazoval slovenské národní a sociální požadavky.

(3732) Vávra

Pojmenována na počest Antona Alfréda Vávry (nar. 1896), otce objevitelky.

(3735) Třeboň

Pojmenována na počest bydliště objevitelky v jižních Čechách.

(3791) Marci

Pojmenována na počest Jana Marka Marci z Kronlandu (1595-1667), českého fyzika, matematika, astronoma a lékaře, působícího na Karlově univerzitě v Praze během třicetileté války. Marek předešel Newtona o dvacet let při pečlivém popisu disperse a difrakce světla, barevných efektů na tenkých vrstvách a při výkladu barev duhy. Zabýval se rovněž studiem pružných a nepružných rázů koulí, pohybem kyvadla a pokusy o kvadraturu kruhu. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(3827) Zdeněkhorský

Pojmenována na památku Zdeňka Horského (1929-1988), vynikajícího českého historika pro obor středověké a renesanční astronomie a znalce Keplerova díla. Horský též popsal megalitické nálezy v Čechách, vyložil kosmologické architektonické symboliky gotického Karlova mostu a Nového Města v Praze a stanovil dobu vzniku proslulého orloje na pražské Staroměstské radnici. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

(3847) Šindel

Pojmenována na počest Jana Ondřejův, řečeného Šindel (asi 1375-asi 1456), českého středověkého astronoma, matematika, lékaře a profesora na univerzitách v Norimberku, Vídni a Praze, rektora Karlovy univerzity v Praze. Byl autorem návrhu proslulého a stále funkčního Pražského orloje, sestrojeného mistrem Mikulášem z Kadaně r. 1410. Pojmenování navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(3879) Machar

Pojmenována na počest českého spisovatele a básníka Josefa Svatopluka Machara (1864-1942), jekož dílo je blízké objevitelčině srdci.

(3887) Gerstner

Pojmenována na paměť fyzika Františka Josefa Gerstnera (1756-1832) a jeho syna Františka Antonína Gerstnera (1795-1840). F. J. Gerstner pracoval na observatořích ve Vídni a v Praze, ale posléze přešel od astronomie k aplikované matematice, fyzice, mechanice a metalurgii. R. 1806 založil Pražskou polytechniku, dnešní České vysoké učení technické. Projektoval koněspřežnou dráhu z Českých Budějovic do Lince. F. A. Gerstner pokračoval ve výstavbě zmíněné dráhy, jež byla dokončena r. 1832 a je považována za první železnici na evropském kontinentě. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(3899) Wichterle

Pojmenována na počest Otty Wichterle (nar. 1913), českého chemika specializovaného na makromolekulární látky. Wichterle proslul díky vynálezu hydrofilních gelů, užívaných při výrobě kontaktních čoček.

Otto Wichterle: Nový způsob, jak se dívat na svět
The Guardian, 20. srpna 1998, převzato z Britských listů

Otto Wichterle, který zemřel ve věku 84 let, byl doslova vědec vizionář, který způsobil, že se lidi začali na svět dívat jinak. Vyvinul hydrofilní neboli měkké kontaktní čočky, které nyní po celém světě nosí as 100 miliónů lidí.

Wichterle nebyl prvním člověkem, který vymyslel kontaktní čočky - jako obvykle, prvního to napadlo velkého renesančního umělce Leonarda da Vinciho. Ale Leonardo se nikdy nepokusil kontaktní čočku vyrobit. René Descartes vypracoval matematický základ primitivní kontaktní čočky, ale nejvíce ho zajímalo zvětšování. Před koncem sedmnáctého století navrhovali lidi kontaktní čočky jako korekci pro krátkozrakost a britský astronom John Herschel v devatenáctém století kontaktní čočku popsal. První takové čočky z vyfouknutého skla byly vyrobeny v roce 1888, ale až do roku 1954 neexistovaly kontaktní čočky, které by se daly nosit dlouho. A všechny byly drahé. Wichterle tohle všechno změnil.

Narodil se v Prostějově, který se posléze stal městem v Československu. Byl synem podnikatele, který vyráběl zemědělské stroje. Ve škole se učil řecky a latinsky, což, jak uvedl, vycvičilo jeho mysl "v metodologickém myšlení". V roce 1935 zahájil svou kariéru v pražském Ústavu experimentální organické chemie. Po německém zničení Československa byl ústav uzavřen. Wichterle pracoval pro Baťovy obuvnické závody do svého věznění gestapem v letech 1942-43.

V roce 1945 se Wichterle vrátil k vyučování. V roce 1949, rok po komunistickém převzetí moci, se stal profesorem makromolekulární chemie na pražské univerzitě. Pak, v roce 1952, ve vlaku mezi Olomoucí a Prahou, si povšiml, že čte spolucestující v kupé o kovových náhražkách oka. "Bylo by daleko lepší," řekl Wichterle spolucestujícímu, "vynalézt nějakou umělou hmotu, která by byla kompatibilní s okolní tkání." Ukázalo se, že je spolucestující tajemník komise ministerstva zdravotnictví, která studovala využití umělých hmot v lékařství.

Setkání zpočátku skončilo trapně: Wichterle musel komisi sdělit, že žádný takový materiál nemá, i když jistě něco může vytvořit syntézou. Navrhl, aby jeho oddělení začalo studovat druh polymerů, jimž se říká hydrofilní, neboli vodu milující gel, a ještě než začal, podal patenty na potenciální využívání, jedno z nichž bylo využívání formou měkkých kontaktních čoček. Jeho institutu se tento druh vědecké práce nelíbil, ale Wichterle nalezl partnera v jedné malé laboratoři a v roce 1957 vyzkoušel čočky ve vlastních očích. Byly hrubé, pálily a byly nepříjemné - ale Wichterle viděl okamžitě, že je možno gel využívat ke korekci zraku.

V roce 1958 byl Wichterle v rámci politické čistky vyloučen z univerzity. Vstoupil do Československé akademie věd s cílem pouze dělat základní výzkum. To mu nezabránilo, aby nepokračoval s realizací své vize. Využil mechanické stavebnice svých dětí a motorku od gramofonu a na kuchyňském stole z toho postavil přístroj na výrobu kontaktních čoček.

V roce 1961 vyrobil Wichterle první měkkou kontaktní čočku na světě. V prvních měsících roku 1962 jich Wicheterle s manželkou Lydií, lékařkou, vyrobili 5000. Budoucnost vypadala dobře - a pak se zase zamračilo. Cestoval do zahraničí a ukazoval a vyzkoušel své čočky, i když nikoliv na pacientech. "Reakce byla jednomyslná," řekl posléze listu Prague Post. "Byl to vtip, zajímavá věcička, ale bez širšího využití."

Jakýsi člověk z města Harrisburgu v Pennsylvánii cestoval do Prahy a zakoupil od československé vlády patent za 330 000 dolarů. Pak se nedělo nic, až přijel do Prahy kdosi z National Patent Development Corporation. Tuto organizaci vlastnili dva právníci, kteří se specializovali na nápady ze Sovětského svazu. Nevěděli nic o technologii, ale jeden z nich se zastavil v Praze na jedno Wichterleho předvádění jeho čoček.

"Vyndal jsem si čočku z oka," řekl Wichterle, "hodil jsem ji na zem, stoupl jsem si na ni, pak jsem ji umyl v puse a dal ji zpět do oka." Na právníky to udělalo takový dojem, že koupili práva za milión dolarů. V roce 1967 nalezli na ně amerického kupce ve firmě Bausch and Lamb, která za ně zaplatila tři milióny dolarů. Měkké kontaktní čočky jsou nyní průmyslem o hodnotě mnoha miliard dolarů. Podle Wichterleho vnuka Hynka, který nyní studuje neurobiologii na Rockefellerově univerzitě v New Yorku, vynálezce nikdy nedostal více než desetinu jediného procenta původního honoráře, zaplaceného českéslovenské vládě.

Wichterle se sám díval na tuto finanční ztrátu filozoficky. "Býval bych měl problémy, co dělat s takovým množstvím peněz," řekl později. V roce 1968 byl propuštěn z místa ředitele Ústavu makromulekulární chemie, poté co přijely sovětské tanky, aby potlačily "Pražské jaro". Pokračoval však ve výzkumu a když padl v roce 1989 komunismus, byl zvolen předsedou Československé akademie věd.

Byl autorem 200 patentů z organické chemie, z umělých hmot, syntetických vláken a biolékařského materiálu. Získal množství vědeckých vyznamenání a mezinárodní uznání. V roce 1995 stále ještě pracoval na syntetických čočkách, které by obnovily pacientův zrak po operaci očního zákalu. Patentoval čočku, řekl, "která by se dala vsunout do pacientova oka tak dobře, že by pacient přišel ráno a odešel v poledne - a viděl by. Mít nápad, to není nic zvláštního. Ale ten nápad realizovat - to vyžaduje úsilí."

Otto Wichterle, chemik, nar. 27. října 1913, zemřel 18. srpna 1998

(3905) Doppler

Pojmenována na počest rakouského fyzika Christiana Dopplera (1803-1853), profesora matematiky a geometrie na pražské technice a pozdějšího prvního ředitele Fyzikálního ústavu ve Vídni. Doppler zformuloval dobře známý princip, svazující posuv pozorované vlnové délky s relativním pohybem zdroje vůči pozorovateli, v knize "Über das farbige Licht der Doppelsterne" (O barevném světle dvojhvězd), vydané v Praze r. 1842. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(3949) Mach

Pojmenována na počest Ernsta Macha (1838-1916), profesora fyziky na univerzitách ve Štýrském Hradci a v Praze a později profesora filosofie na univerzitě ve Vídni. Mach se věnoval výzkumům nadzvukových pohybů, výbuchů, elektrických oblouků a zabýval se též filosofickým pozitivismem. Termíny Machovo číslo a Machův princip jsou navždy spjaty s jeho jménem. Pojmenování navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(3978) Klepešta

Pojmenována na paměť Josefa Klepešty (1896-1976), vynikajícího českého odborníka v astronomické fotografii a jednoho ze zakladatelů České astronomické společnosti.

(3979) Brorsen

Pojmenována na památku Theodora Brorsena (1819-1895), dánského astronoma, jenž proslul svými objevy komet a výzkumy protisvitu. Po studiích a práci v Kielu, Heidelberku a Altoně působil na soukromé hvězdárně barona Johna Parishe ze Senftenberku (Žamberku) ve východních Čechách od r. 1847 do r. 1870. Pojmenování navrhla J. Tichá.

(3980) Hviezdoslav

Pojmenována na paměť P. O. Hviezdoslava (1849-1921), nejznámějšího slovenského básníka. Jméno navrhl objevitel podle návrhu astronomů z Astronomického ústavu v Tatranské Lomnici.

(3981) Stodola

Pojmenována na paměť A. Stodoly (1859-1942), profesora ETH v Curychu, kde přednášel o konstrukci i projektech rozličných zařízení a přístrojů, jako byla například umělá ruka, kterou navrhl v r. 1915. Jméno navrhl objevitel podle návrhu astronomů z Astronomického ústavu v Tatranské Lomnici.

(3993) Šorm

Pojmenována na paměť Františka Šorma (1913-1980), předsedy ČSAV v době Mezinárodního geofyzikálního roku, zakladatele a dlouholetého ředitele Ústavu makromolekulární chemie v Praze.

Podle sdělení z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) nebyl František Šorm ředitelem Ústavu makromolekulární chemie, ale právě Ústavu organické chemie a biochemie. Více na stránkách ÚOCHB.

-lv-

(4018) Bratislava

Pojmenována podle hlavního města Slovenska.

Ten prešporský zámok pekný murovaný -
čudujú sa z neho na Dunaj tí páni,
čuduje sa z neho aj záhorský šuhaj;
ako pekne tečie ten povestný Dunaj.
Tí nádherní páni pilnú radu majú,
že oni povestný Dunaj zahatajú;
a tie naše Tatry zďaleka sa smejú:
"Zahatajte, páni, keď máte nádeju!"
Janko Kráľ - Duma bratislavská

Bratislava - hlavné mesto Slovenskej republiky (450 000 obyvateľov - r. 1999), patrí k najmladším hlavným mestám na svete (1. 1. 1993). Malebne sa rozkladá na oboch brehoch Dunaja na styku Podunajskej nížiny, Malých Karpát a Záhorskej nížiny.

Vznikla na križovatke významných historických obchodných ciest. Prvá písomná zmienka je z roku 907, výsady slobodného kráľovského mesta získala 10. 12. 1291 (Ondrej III.), v rokoch 1536 až 1784 bola hlavným mestom Uhorska. Administratívnym centrom Slovenska sa stala v roku 1919, vtedy sa oficiálne zmenil aj názov mesta.

Najstarší názov Bratislavy je z roku 907 "Braslavepurch", latinsky sa uvádza ako Posonium alebo Istropolis, po maďarsky Poszony a nemecky Pressburg. Pomenovanie Bratislava zaviedli štúrovci po roku 1844. Napriek tomu aj dnes však možno nájsť na niektorých novýna niektorých nových mapách vydaných v Maďarsku Bratislavu ako Poszony...

Územie mesta bolo obývané už 4000 rokov pr. n. l. Na území mesta sa našli keltské, rímske a slovanské pozostatky, na základe ktorých je možné Bratislavu považovať za najstaršie mesto na Slovensku.

Niektoré zaujímavosti Bratislavy:

• Rozloha mesta je 368 km², hustota obyvateľstva 1223 obyv./km². Najväčším sídliskom je Petržalka (126 000 obyvateľov, 4400 obyv/km²).
• S najbližšími metropolami je ideálne spojená Dunajom (Viedeň 60 km, Budapešť 200 km).
• V roku 1465 bola v Bratislave založená Matejom Korvínom Academia Istropolitana.
• V roku 1530 bola medzi Bratislavou a Viedňou zriadená prvá pravidelná poštová linka, ktorá spočiatku slúžila len na zasielanie vojenských správ kuriérmi.
• Prvá korunovácia uhorského kráľa na území Slovenska bola v Dóme sv. Martina 8. 9. 1563 (Maximilián II.). Dovtedy bol korunovačným mestom Stoličný Belehrad, ktorý bol obsadený Turkami. Bratislava bola korunovačným mestom do roku 28. 9. 1830 (Ferdinand V.). Spolu bolo 19 korunovácií.
• V Primaciálnom paláci sa nachádza najkomplexnejšia séria gobelínov (17. stor.) na svete z anglickej kráľovskej manufaktúry s témou lásky Héry a Leandra.
• Prvé slovenské noviny vyšli v Bratislave 1.7.1783 (Prešpurské nowiny)
• Prvý let balónom sa uskutočnil 25. 5. 1784 len rok po bratoch Mongolfierovcoch. Štefan Labík ho absolvoval v teplovzdušnom balóne vlastnej konštrukcie.
• Prvá konská železnica v Uhorsku (27.9.1840) spájala Bratislavu so Svätým Jurom (15 km), neskôr bola predĺžená až do Trnavy. V Bratislave sa zachovala jedna z najstarších staničných budov na svete.
• Prvé telefóny v Bratislave boli v roku 1877 (rok po objave G. Bellom), prvá ústredňa (tretia v Uhorsku) v roku 1884.
• Jedna z najstarších električkových tratí v Európe začala premávať v Bratislave 27. 8. 1895
• Prvé stále kino bolo zriadené 5. 9. 1905 (Electro-Bioskop).
• Prvý medzimestský let medzi Bratislavou a Trnavou sa uskutočnil 1. 8. 1908 (Andrej Kvas, priekopník aviatiky). Vzdialenosť 45 km preletel za 58 minút.
• Prvá pravidelná letecká linka Bratislava-Vajnory a Praha-Kbely (320 km) bola otvorená 28. 10. 1923.
• Bratislavské hudobné slávnosti sú najväčším a najdlhšie trvajúcim medzinárodným hudobným festivalom, nadviazali na tradíciu Bratislavskej hudobnej jari z prvej polovice 50. rokov 20. stor.
• Od roku 1967 sa pod záštitou UNESCO v Bratislave organizuje Bratislavské bienále ilustrácií - najväčšia svetový výstava originálov ilustrácií detskej a mládežníckej literatúry.
• Asymetrický lanový most SNP cez Dunaj (otvorený v roku 1972, dĺžka 423 m, šírka 21 m) je v Európe ojedinelý (druhý tohoto typu na svete).
• Najvyššia televízna veža (200 m) na vrchu Kamzík je zaujímavá otáčavou reštauráciou s nádhernou panorámou.

Pavol Rapavý

(4023) Jarník

Pojmenována na památku Vojtěcha Jarníka (1897-1970), českého matematika a profesora na Karlově univerzitě v Praze. Zabýval se teorií čísel a byl dobře známý svými pracemi o teorii reálných funkcí. Jeho vynikající učebnice diferenciálního a integrálního počtu byly používány generacemi matematiků a fyziků.

(4054) Turnov

Pojmenována podle městečka ve východních Čechách v oblasti zvané Český ráj. Město je známé svou výrobou prvotřídní optiky a rovněž díky brusírnám drahokamů.

(4090) Říšehvězd

Pojmenována podle českého populárně-vědeckého astronomického časopisu Říše hvězd. Časopis byl původně vydáván Českou astronomickou společností a přináší zprávy o nových objevech astronomie, astrofyziky a kosmického výzkumu jakož i o činnosti českých a slovenských astronomů - amatérů i profesionálů - již po dobu delší než tři čtvrtě století. Návrh J. Tiché, M. Tichého a Z. Moravce.

(4112) Hrabal

Pojmenována na počest Bohumila Hrabala (1914-1997), jednoho z nejrenomovanějších současných českých spisovatelů, autora mnoha příběhů a netradičních próz ("Obsluhoval jsem anglického krále", "Příliš hlučná samota", "Harlekýnovy milióny"). Některé jeho práce byly adaptovány pro film, např. "Ostře sledované vlaky".

(4146) Rudolfinum

Pojmenována po jedné z nejkrásnějších a nejvýznamnějších neorenesančních budov. Rudolfinum, vybudované v letech 1876-1884, sloužilo původně jako koncertní síň a umělecká galerie a v období 1918-1938 bylo sídlem Českého národního shromáždění. Nyní je opět centrem hudebního života, jako sídlo České filharmonie a hlavní místo konání mezinárodního hudebního festivalu "Pražské jaro".

(4176) Sudek

Pojmenována na památku Josefa Sudka (1896-1976), vynikajícího českého fotografa, známého kolekcemi černobílých snímků života v Praze. Jméno navrhl M. Tichý.

(4190) Kvasnica

Pojmenována na památku Jozefa Kvasnici (1930-1992), československého teoretického fyzika, profesora na Karlově univerzitě v Praze a vedoucího katedry matematické fyziky. Kvasnica studoval nelineární elektrodynamiku, kvantovou teorii pole, statistickou fyziku a teorii plazmy. Je znám jako autor několika učebnic a mnozí studenti pamatují jeho vynikající přednášky.

(4249) Křemže

Pojmenována podle malého města v jižních Čechách ležícího severně od vrcholu Kleti. První zmínky o něm jsou z r. 1263 v souvislosti s kostelem sv. Archanděla Michala, jako město pak uváděno od r. 1365. Toto místo bylo osídleno již v dávných dobách. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

(4250) Perun

Pojmenována na počest slovanského boha hromu.

(4277) Holubov

Pojmenována podle malebné vísky v jižních Čechách ležící severovýchodně od vrcholu Kleti. Blízko Holubova je zřícenina gotického hradu Dívčí Kámen, založeného r. 1349 Rožmberky na místě osídlení z doby bronzové. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec, podpořil M. J. Plavec.

(4287) Třísov

Pojmenována podle vesnice v jižních Čechách ležící severovýchodně od vrcholu Kleti. V jeho blízkosti se nalézají zbytky keltského sídliště Abilunon založeného v 1.stol. př. Kr. na strategickém poloostrově na řece Vltava. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

Ztotožnění Abilunonu s Třísovem je značně spekulativní. Další (ale značně nepravděpodobnou) domněnkou je, že Abilunon je dnešní Český Krumlov. Abilunon vůbec nemuselo být opevněné hradiště, ale jen trhovní osada. Jiná spekulace je, že Třísov měl jméno Nomisterion.

Ptolemaiova mapa je problematická, protože se dochovala jen "kilometráž" a grafická mapa se nedochovala. Grafická interpretace je až od pozdějších autorů. A zdá se, že pod různými jmény zanesl Ptolemaios do mapy naše území dvakrát.

Petr Juřina

(4318) Baťa

Pojmenována na počest Tomáše Bati (1876-1932), světoznámého českého obchodníka.

(4339) Almamater

Pojmenována při příležitosti 650. výročí založení Karlovy univerzity v Praze. Tato nejstarší univerzita ve střední Evropě byla založena r. 1348 Karlem IV. Jméno navrhli J. Tichá, M. Šolc, M. Tichý a Z. Moravec.

(4342) Freud

Pojmenována na paměť Sigmunda Freuda (1865-1939), otce psychoanalýzy. Roku 1885 odešel do Paříže a studoval u neurologa Jeana Charcota, který jej přivedl ke studiu hysterie z psychologického pohledu. Tento přístup byl posílen Josefem Breuerem, jenž léčil symptomy hysterie pomocí hypnózy. Brzy nato Freud nahradil hypnózu metodou volných asociací. Jeho známými spisy jsou "Výklad snů" (1900) a "Mojžíš a monoteismus" (1939); ve druhém z nich objasňuje historicko-kulturní problém, jenž ho vždy fascinoval.

(4369) Seifert

Pojmenována na památku Jaroslava Seiferta, českého básníka a nositele Nobelovy ceny. Jedna z jeho sbírek básní má název "Halleyova kometa".

(4405) Otava

Pojmenována po české řece, která se vlévá do Vltavy poblíž hradu Zvíkov. Otava byla ve starověku a středověku považována za zlatonosnou a perlonosnou.

(4406) Mahler

Pojmenována na počest velkého rakouského skladatele, dirigenta a operního ředitele Gustava Mahlera (1860-1911). Mahlerovy tvůrčí snahy byly soustředěny zejména v deseti odvážných a neobvyklých symfoniích, doplněných některými sbírkami písní, jako je např. čtyřdílný cyklus "Lieder eines fahrenden Gesellen" (Písně potulného tovaryše) a cyklus "Kindertotenlieder" (Písně o mrtvých dětech)

(4408) Zlatá Koruna

Pojmenována podle gotického kláštera a vesnice v jižních Čechách ležící východně od vrcholu Kleti. Cisterciácký klášter Svatá koruna trnová byl založen českým králem Přemyslem Otakarem II. v r. 1263. Jméno Kleť je zde zmíněno v listinách z 13. stol., nyní je v klášteře muzeum. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

(4552) Nabelek

Pojmenována na počest Jana Nábělka (b. 1908), nejstaršího žijícího člena učitelského sboru z Nového Města na Moravě z období začátku II. světové války.

(4554) Fanynka

Pojmenována na památku Františky (Fanynky) Burianové (1911-1980), přítelkyně objevitele v těžkých časech na počátku II. světové války. Pojmenování podpořil J. Nábělek.

(4567) Bečvář

Pojmenována na paměť českého astronoma Antonína Bečváře (1901-1965), zakladatele a prvního ředitele Hvězdárny na Skalnatém plese na Slovensku. Bečvář pozoroval komety, meteory a sluneční fotosféru, ale nejvíce je znám jako autor Atlasu Coeli a podrobnějších atlasů Eclipticalis, Borealis a Australis.

Antonín Bečvář prožil většinu svého života v malebném polabském městě, v Brandýse nad Labem, kam se přistěhoval v 16 letech na rodinou zemědělskou usedlost na Nižším hrádku. Zde v Brandýse vybudoval svoji první hvězdárnu, která se záhy stala známým místem astronomické vzdělanosti a mnozí významní astronomové té doby začali Bečváře navštěvovat. Mladý Antonín Bečvář rychle pronikal mezi odbornou astronomickou veřejnost a jeho jméno se stalo symbolem jasné a srozumitelné popularizace královské vědy. Začal pravidelně publikovat v astronomickém časopise Říše hvězd a svým čtenářům nabídl cenné návody na broušení astronomických zrcadel, sestrojení montáže k dalekohledu nebo na stavbu kopule pro vlastní hvězdárnu. Nenabádal ke koupi drahé optiky, ale srozumitelně vysvětloval, jak se skromnými prostředky provozovat astronomii. Záhy měl široký okruh věrných čtenářů.

Antonín Bečvář započal roku 1931 v Brandýse nad Labem meteorologická měření. Ty dodnes vykonává jeho neteř, paní Lída Dvořáková. A tak se brandýská meteorologická stanice může pochlubit velmi dlouhou ucelenou řadou meteorologických pozorování. Sleduje se zde množství slunečního svitu a spadlých srážek, teplota, vlhkost a tlak vzduchu, jsou zde umístěny analyzátory na radioaktivitu. Bečvář v roce 1937, již jako doktor klimatologie, odcestoval na Štrbské Pleso do Vysokých Tater, aby se zde zabýval studiem klimatických změn. Jeho novým domovem se stal lázeňský hotel Kriváň. Ocitl se v novém prostředí, daleko od přátel, daleko od své brandýské hvězdárny. Netrvalo tedy dlouho a na střeše hotelu se objevila kopule hvězdárny. Neúnavný astronom však začal snít o hvězdárně umístěné vysoko v horách. A skutečně se jeho sen o několik let málo později splnil. V letech 1941 - 1943 vyrostla díky Bečvářově nezměrnému úsilí na Skalnatém Plese nová hvězdárna a roku 1943 se Antonín Bečvář stal jejím prvním ředitelem. Horská hvězdárna na Skalnatém Plese, která je třetí nejvýše položenou hvězdárnou v Evropě, se za dobu své existence stala uznávaným vědeckým ústavem a pod jejími kopulemi se vystřídalo mnoho věhlasných astronomů.

Na Skalnatém Dr. Antonín Bečvář položil základ svému budoucímu životnímu triumfu – hvězdným atlasům. V roce 1948 dokončil se svými spolupracovníky svůj první hvězdný atlas - Atlas Coeli, který krátce po českém vydání vyšel i v zahraničí a stal se skutečným fenoménem v oblasti hvězdné kartografie. Po celou dobu svého pobytu v Tatrách se zabýval fotografováním a studiem mraků. Jeho usilovná a systematická práce vyústila v roce 1953 k vydání neobyčejného díla - Atlasu horských mraků. V roce 1951 byl padesátiletý světově uznávaný vědec ze „svého“ Skalnatého propuštěn. Vrátil se zpět do Brandýsa na Labem, opravil si hvězdárničku a započal práci na dalších hvězdných atlasech. V Brandýse nad Labem vytvořil velkolepou trilogii hvězdných atlasů – atlasy Eclipticalis (1958), Borealis (1962) a Australis (1964), které samozřejmě vyšly též v zahraničí.

Dne 10. ledna 1965 Dr. Antonín Bečvář v Brandýse nad Labem zemřel.

Štěpán Kovář

(4573) Piešťany

Pojmenována podle města na řece Váh (střední Pováží) na západním Slovensku, 70 km severozápadně od Bratislavy. Piešťany jsou domovem objevitele a mnoha generací jeho předků a zároveň i sídlem proslulých lázní. Doklady o osídlení Piešťan sahají až do paleolitu.

(4610) Kájov

Pojmenována podle městečka v jižních Čechách ležícího jižně od vrcholu Kleti, které je putovním místem. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen ve 14. stol. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

(4662) Runk

Ferdinand Runk (1764-1834) namaloval mnoho obrazů české a rakouské přírody jako dvorní malíř rodiny Schwarzenberků. Nádherný kruhový výhled z kleťské rozhledny ho v roce 1830 inspiroval k pořízení akvarelových vyobrazení tohoto panoramatického pohledu. Jméno navrhla J. Tichá.

(4663) Falta

Josef Falta (1786-1847) byl inženýr a kartograf na schwarzenberském dvoře v Českém Krumlově. V roce 1831 nakreslil první mapu panoramatických pohledů z kleťské rozhledny, která byla otevřena v roce 1825. Jméno navrhla J. Tichá.

(4671) Drtikol

Pojmenována na paměť Františka Drtikola (1883-1961), význačného českého fotografa známého svými černobílými portréty v secesním stylu a akty využívajícími geometrických vzorů stínů a světla. Jméno navrhl M. Tichý.

(4691) Toyen

Pojmenována na paměť Toyen (1902-1980), české malířky a grafičky, rozené jako Marie Čermínová. Je známá svou obrazotvornou abstrakcí, nazývanou articismus, vyusťující do surrealistického stylu. Jméno navrhla J. Tichá.

(4698) Jizera

Pojmenována po české řece pramenící v Jizerských horách a protékající městy Turnov a Mladá Boleslav k soutoku s Labem. Jméno navrhl Z. Moravec.

(4702) Berounka

Pojmenována po české řece počínající v Plzni soutokem čtyř řek: Mže, Radbúzy, Úhlavy a Úslavy. Protéká Berounem k soutoku s Vltavou poblíž Prahy. Jméno navrhl Z. Moravec.

Berounka se ve skutečnosti vlévá do Vltavy v Praze, nikoliv poblíž Prahy. Berounka po povodni v polovině 19. století změnila koryto a nyní se vlévá do Vltavy o pár set metrů severněji v Lahovicích.

-lv-

(4781) Sládkovič

Pojmenována na počest Andreje Sládkoviče (1820-1872), slovenského básníka a autora poemy Marina.

(4790) Petrpravec

Pojmenována podle Petra Pravce (nar. 1967), astronoma z ondřejovské observatoře známého pro jeho astrometrickou a fotometrickou práci na poli výzkumu planetek a komet. Specializuje se na blízkozemní objekty a často byl prvním, kdo sledoval objekty objevené v rámci programu NEAT vedeného objevitelkou této planetky po jejich předběžném oznámení na "NEO Confirmation Page" Minor Planet Centra. Ve své dizertaci Pravec ukázal, že světelná křivka blízkozemního tělesa 1994 AW1 nalezeného objevitelkou této planetky silně naznačuje, že jde o binární objekt. Tato planetka je pojmenována u příležitosti svatby Petra Pravce a Kateřiny Macháčové dne 21. června 1997.

(4801) Ohře

Pojmenována po české řece pramenící v Německu poblíž českých hranic a protékající městy Karlovy Vary, Žatec a Louny k soutoku s Labem. Jméno navrhl Z. Moravec.

(4823) Libenice

Pojmenována podle místa zbytků starověké keltské svatyně ve středních Čechách, která má astronomický význam a která je datována do 4. století př. Kr. Jméno navrhl M. Tichý.

(4824) Stradonice

Pojmenována po místu starověkého keltského oppida ve středních Čechách nad řekou Berounkou. Bylo osídleno v prvním století př. Kr. a je známo díky pokladu zlatých a stříbrných keltských mincí.

(5026) Martes

Pojmenována podle Martes martes a Martes foina, neboli kuny lesní a kuny skalní, nádherných zvířátek z čeledi kunovitých (Mustelidae), která žijí v lesích na Kleti. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

(5031) Švejcar

Pojmenována na počest českého lékaře Josefa Švejcara (1897-1997).

(5089) Nádherná

Pojmenována na paměť Sidonie Nádherné (1885-1950), baronky z Borutína a autorky Kroniky Vrchotových Janovic. Vytvořila skvostný park okolo zámku ve Vrchotových Janovicích ve středních Čechách a stala se známou jako přítelkyně německého básníka Rainera Maria Rilkeho a rakouského spisovatele Karla Krause. Zemřela jako občanka Velké Británie. Jméno navrhla J. Tichá.

V Británii exhumovali ostatky Sidonie Nádherné

(převzato z Lidových novin 19. května 1999)

Po padesáti letech putuje baronka z Vrchotových Janovic zpět do Česka.

Tělesné pozůstatky baronky Sidonie Nádherné byly včera exhumovány a mají být převezeny do Vrchotových Janovic, kde budou 25. května pohřbeny na soukromém hřbitově u rodinného zámku Nádherných. Den předtím se na hřbitově kostela sv. Marie v Denhamu, západně od Londýna, konala vzpomínková akce, které se účastnil i velvyslanec ČR v Británii Pavel Seifter.

Místo odpočinku baronky Nádherné na denhamském hřbitově v mírně zvlněné krajině Chilterns je velmi působivé; do žulového náhrobního kamene je vytesáno barončino jméno s daty narození 1. prosince 1885 a úmrtí, 30. září 1950 - a slova Kde domov můj, kde vlast má v češtině i angličtině.

Nikdo, ani přívětivý hrobník Eric Evans, který exhumaci prováděl, nevěděl, proč byla baronka Sidonie Nádherná, katolička, pochována právě tam, na hřbitově anglikánské církve. Řekl jen, že k pochování na denhamském hřbitově člověk nemusí být anglikán.

Český velvyslanec v Británii Pavel Seifter, který zhruba patnáct přítomných u barončina hrobu uvítal, krátce shrnul její pohnutý život. Baronka Nádherná - plným jménem Sidonie Amálie Karolína Julie Marie Nádherná z Borutína byla velmi zajímavá a zároveň rozporuplná osobnost. Narodila se na zámku ve Vrchotových Janovicích a proslavila se především jako patronka umělců.

Neobvyklá šlechtična

Svůj deník si psala anglicky - několik výňatků z něho přečetla u hrobu novinářka a spisovatelka Lesley Chamberlainová. Baronka Sidi, jak jí říkali přátelé, se již od raného věku intenzivně zajímala o literaturu, divadlo a umění. Ze svého zámku s překrásným parkem proto učinila otevřený dům pro významné tvůrčí osobnostimezi jejími častými hosty byl Karel Čapek, malíř Max Švabinský, básník Rainer Maria Rilke, architekt Adolf Loos, hudební skladatelka hraběnka Dora Pejacsewichová, vnučky prezidenta Masaryka, hrabě Max Lobkowicz se svou manželkou Gillian a mnozí další.

Lesley Chamberlainová poznamenala, že Sidonie uvázla v aristokratické pasti; byla nucena hledat si nápadníka z řad aristokracie, nicméně nebyla schopna se do žádného dostatečně vhodného aristokrata zamilovat. Již od mládí měla ráda židovského vídeňského novináře a spisovatele Karla Krause.

Soudobé předsudky jí však neumožňovaly, aby se za Krause provdala. V dubnu 1920, ve svých čtyřiatřiceti letech, se stala chotí hraběte Maxe Thun-Hohensteina, s nímž se prý seznámila při bruslení ve Vídni. Nicméně ještě téhož roku se rozešli. Podle legendy to bylo proto, že led, na němž hrabě Max předváděl Sidonii své bruslařské umění, roztál, a spolu s ním roztála i jejich láska.

O této legendě vyprávěla v jedné z malebných hospůdek paní Eva Kantůrková, ředitelka odboru literatury a knihoven českého ministerstva kultury. Ve svém hlavním proslovu, u barončina hrobu, Eva Kantůrková vylíčila jak Sidonii Nádherné nepřál ani jeden z totalitních režimů - po okupaci v březnu 1938 německé úřady přeměnily její zámek a prostory kolem něho ve vojenský objekt a komunistický režim po nechvalně známém vítězství pracujícího lidu v únoru 1948 její zámek a okolí nechal vyplundrovat a zchátrat.

Teprve mnohem později přešel zámek Nádherných do péče Národního muzea a začala v něm pravidelná expozici českého národopisu.

Zůstane jen žulová deska

Kdo byl iniciátorem myšlenky návratu pozůstatků baronky Sidonie Nádherné do vlasti po téměř padesáti letech? Podle Evy Kantůrkové, velvyslance Seiftera a dvou rakouských diplomatů, kteří byli na denhamském hřbitově rovněž přítomni, tato myšlenka vznikla už před několika lety, v souvislosti s obnovením zájmu ve Vídni o dílo Karla Krause a se zveřejněním korespondence mezi Krausem a Sidonií Nádhernou. Významně se o tuto myšlenku zasloužil i v Británii žijící český novinář Bedřich Rohan.

Hrobník Evans řekl, že československé velvyslanectví projevilo o hrob Sidonie Nádherné zájem ještě před sametovou revolucí. Brzy poté se přihlásili i Rakušané a Němci.

V Praze a Vrchotových Janovicích bude ve dnech 25. a 27. května pořádáno mezinárodní sympozium věnované baronce Sidonii Nádherné a Karlu Krausovi, který se rovněž narodil v Čechách, i když pak strávil prakticky celý život ve Vídni.

Milan Kocourek

(5103) Diviš

Pojmenována na paměť českého vědce, premonstrátského mnicha a kněze Prokopa Václava Diviše (1698-1765), který byl známý svými experimenty s elektřinou. Dne 15. června 1754 vztyčil svůj "meteorologický stroj" na pozemku jeho vikářství poblíž Znojma na jižní Moravě. Byl to druh bleskosvodu sestávající z asi 400 železných špicí na deskách na vysoké tyči. Jeho záměrem bylo odčerpat elektřinu z bouřkových mraků a svést ji do země po řetězech a tak předcházet bleskům. Diviš také využíval elektřinu v lékařství. Pojmenování navrhli J. Tichá a M. Šolc při příležitosti 300. výročí jeho narození.

V roce 1760 nastalo na jižní Moravě velké sucho, jehož příčinou byl podle názoru místních lidí právě Divišův meteorologický stroj. Vtrhli tedy na faru a hromosvod strhli. Téhož roku ve Filadelfii přihlašuje bleskosvod jako vynález Američan Benjamin Franklin.

-lv-

(5122) Mucha

Pojmenována na paměť Alfonse Muchy (1860-1939), českého malíře, grafika a dekorativního umělce, který žil též v Paříži a v USA. Jeho práce je plným rozkvětem secesního stylu, jak je zřejmé z jeho plakátů Sarah Bernhardtové, ilustrací a šperků. Jméno navrhla J. Tichá.

(5221) Fabribudweis

Pojmenována po českém středověkém astronomovi, fyzikovi a teologovi Wenceslausovi (Václavovi) Fabri de Budweis (asi 1460-1518), známém zejména jako sestavovatel ročenek. Po univerzitní dráze v Lipsku se vrátil do svého rodného města - nynějších Českých Budějovic, kde je připomínán jako jedna z nejvýznamnějších místních středověkých intelektuálních osobností.

(5228) Máca

Pojmenována na paměť Jana Mácy, spolužáka a dobrého přítele objevitelky, za jeho přispění k ochraně přírody.

(5250) Jas

České pojmenování pro jasnost, ale též připomínka zkratky Jihočeské astronomické společnosti, založené r. 1928. Společnost se soustředila zejména na vzdělávání a popularizaci astronomie a k tomu cíli zřídila v r. 1937 Hvězdárnu v Českých Budějovicích. Také zbudování observatoře na vrcholu hory Kleť bylo inspirováno členy JAS. Hvězdárna požívá od r. 1950 státní podpory a je řídícím pracovištěm a správcem archivu observatoře na Kleti. Jméno navrhl M. Tichý.

(5268) Černohorský

Český fyzik Martin Černohorský (nar. 1923) přednášel základní kurz fyziky několika generacím studentů Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a stal se také prvním rektorem Slezské univerzity v Opavě. Prosazuje vysoké standardy vzdělávání a etiky ve společnosti.

(5275) Zdislava

Pojmenována podle sv. Zdislavy (1220-1252), šlechtičny, která zasvětila svůj život dobročinnosti. Je oblíbenou svatou paní Marie Mácové, ženy spolužáka objevitelky.

(5318) Dientzenhofer

Kryštof Dientzenhofer (1655-1722) a jeho syn Kilián Ignác (1689-1751) patřili mezi vůdčí architekty a stavitele českého baroka. Jejich kostely a kláštery v Praze stejně jako v celé zemi jsou stále součástí české krajiny. Jméno navrhla J. Tichá.

(5363) Kupka

Pojmenována na počest Františka Kupky (1871-1957), českého malíře a grafika, po roce 1906 občana Francie. Je považován za jednoho ze zakladatelů abstraktního umění, jak ukazují jeho "Příběhy černé a bílé", "Amorpha" a "Kosmické jaro". Jméno navrhla J. Tichá.

(5423) Horahořejš

Petr Hora Hořejš (nar. 1938) je český novinář, scénárista a autor románů. Napsal třináctidílnou sérii o české historii "Toulky českou minulostí".

(5425) Vojtěch

Pojmenována na počest Václava Vojtěcha (1901-1932), českého cestovatele a antarktického výzkumníka. V roce 1929 se stal prvním Čechoslovákem, který vkročil na Antarktidu. Tato planetka také připomíná sedmdesáté výročí jeho účasti v Byrdově expedici. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

Výpravy Američana Richarda E. Byrda do Antarktidy jsou známé i u nás. První Byrdova výprava byla v letech 1928-1930, kdy Byrd dobyl jižní pól (popsáno v knize S Byrdem na jižní točně - též česky). Druhou popisuje jeho vynikající kniha Sám a sám, kdy strávil zcela osamocen polární noc 1934 na předsunuté meteorologické základně.

-lv-

(5514) Karelraška

Karel Raška (1909-1987) byl český lékař a epidemiolog, známý jako "otec konceptu epidemiologické bdělosti". Anglická královská lékařská společnost mu udělila Jennerovu medaili.

(5552) Studnička

Pojmenována na památku Františka Josefa Studničky (1836-1903), profesora matematiky na Karlově univerzitě v Praze, který se věnoval také astronomii a meteorologii. Je známý jako autor několika učebnic a populárních článků. Svou práci započal jako přednášející v Českých Budějovicích v letech 1862-1864. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(5583) Braunerová

Zdenka Braunerová (1858-1934), malířka a grafička, je známá svými krajinomalbami, pohledy na historickou Prahu a návrhy knih. Je považována za první českou profesionální malířkou. Jméno navrhla J. Tichá.

(5712) Funke

Jaromír Funke (1896-1945) byl český fotograf, známý svými obrázky architektury a krajin vycházejících z funkcionalismu. Jméno navrhl M. Tichý.

(5719) Křižík

Český elektroinženýr a vynálezce František Křižík (1847-1941) zkonstruoval v roce 1881 obloukovou lampu a roku 1891 první elektrickou dráhu v Praze roku 1891. Významně přispěl k eletrifikaci Čech. Jméno navrhli Zdeněk Moravec a Miloš Tichý.

Křižíkova elektrická tramvaj ze zahájení provozu 18. července 1891.

-lv-

(5757) Tichá

Pojmenována na počest Jany Tiché, české astronomky a od r. 1992 ředitelky observatoře na Kleti. Pod jejím vedením se program astrometrického sledování planetek a komet modernizoval zavedením CCD kamery, počítačů a katalogů. Jméno navrženo jejím manželem Milošem Tichým.

(5768) Pittich

Pojmenována na počest Eduarda M. Pitticha (1940) z Astronomického ústavu SAV v Bratislavě. Pittich pracuje v oboru dynamiky a vývoje komet a zabývá se také pohyby prachových částic na heliocentrických drahách a jejich ovlivněním tlakem slunečního záření. Podílel se na vybudování astronomické a geofyzikální observatoře Komenského univerzity v Modre-Pieskoch a věnuje se též popularizaci astronomie jako úspěšný autor populárně-vědeckých knih. Zdůvodnění poskytl H. Rickman.

(5797) Bivoj

Tento objekt typu Amor je pojmenován po významném hrdinovi starých českých mýtů, známém svou velkou odvahou a dalšími kladnými vlastnostmi. Bivoj skolil holýma rukama obrovského divokého kance a zachránil úrodu a životy jeho lidu. Později se seznámil a oženil s Kazi, nejstarší dcerou knížete Kroka. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

(5804) Bambinidipraga

Bambini di Praga je český dětský pěvecký sbor. Sbormistři Blanka a Bohumil Kulínští vytvořili repertoár zaměřený od klasické hudby po lidové písně mnoha zemí, které navštívili.

Protože citace je omezena na asi 50 slov v angličtině, nevešla se tam poslední navrhovaná věta. Martin Šolc z Astronomického ústavu UK nám ji poslal a zde ji uvádíme v původním znění:

The topic "Universe" they mastered in their own way - by recording a CD "Heavenly voices".

Což by se dalo do češtiny přeložit takto:

Téma "vesmíru" zvládli svou vlastní cestou - nahrávkou CD "Nebeské hlasy".

-lv-

(5894) Telč

Telč, městečko na hranici jižních Čech a Moravy, bylo založeno ve dvanáctém století. Historické centrum Telče je od roku 1992 zaneseno do seznamu světového dědictví kulturních a přírodních památek UNESCO. Jméno navrhl Miloš Tichý.

(5897) Novotná

Pojmenována na památku Jarmily Novotné-Daubkové (1907-1994), české operní pěvkyně, která od roku 1948 žila ve Spojených státech, kde byla 16 sezón členkou Metropolitní opery v New Yorku. Je také známá "Lidickými písněmi", výběrem českých a moravských lidových písní, které natočila s Janem Masarykem v roce 1942. Jméno navrhla J. Tichá u příležitosti devadesátého výročí narození Novotné.

(5910) Zátopek

Pojmenována na počest významného československého běžce na dlouhých tratích, Emila Zátopka (nar. 1922). Během dvanácti let překonal osmnáct světových rekordů a získal pět olympijských medailí: stříbro v roce 1948 a zlato roku 1952 na trati 5 km, zlato v letech 1948 a 1952 na desetikilometrové trati a zlato za maraton v roce 1952. Jméno planetky ctí také jeho ženu Danu (nar. 1922), která získala olympijské zlato za hod oštěpem v roce 1952. Jméno navrhl G. V. Williams, který identifikoval pozorování tohoto objektu.

(5946) Hrozný

Pojmenována na paměť Bedřicha Hrozného (1879-1952), českého archeologa, orientalisty a jazykovědce. Rozluštil chetitský jazyk a dokázal jeho příslušnost ke skupině indoevropských jazyků. Jméno navrhl M. Tichý.

Bedřich Hrozný se narodil v Lysé nad Labem, gymnázium vystudoval v Kolíně, kdy se naučil základům hebrejštiny a arabštiny, na vídeňské univerzitě se věnoval i dalším orientálním jazykům, především asyrštině, aramejštině, etiopštině, sanskrtu a sumerštině. Pozornost věnoval studiu klínového písma, které bylo ve třetím až prvním tisíciletí př. Kr. rozšířeno po celém území Mezopotámie, stejně jako v Malé Asii a Persii, a jímž byly zaznamenány písemné projevy starověkých Sumerů, Akkadů (Asyřanů a Babyloňanů), Peršanů i Chetitů. Orientalistiku studoval ještě na berlínské univerzitě.

V roce 1906 byl v Malé Asii (asi 150 km severovýchodně od Ankary) německou expedicí objeven velký archiv chetitských králů, který obsahoval množství hliněných tabulek popsaných již známým klínovým písmem, ale neznámou řečí, která vzdorovala mnoha badatelům. Bedřich Hrozný uprostřed první světové války předkládá rozluštění tohoto problému současně s prvním stručným nárysem mluvnice tohoto jazyka, jímž byl, jak se ukázalo, jazyk chetitský. Kromě toho Hrozný zjistil, že chetitština patří ke skupině tzv. indoevropských jazyků, a je tedy příbuzná s řečtinou, latinou, indickými jazyky apod. V roce 1925 se Hroznému podařilo při vykopávkách v Malé Asii objevit asi 1000 hliněných tabulek, popsaných klínovým písmem a obsahujících smlouvy a dopisy asyrských kupců.

-lv- podle poznámky v knize Starověké Řecko, SPN, Praha 1960.

(5958) Barrande

Francouzský geolog a paleontolog Joachim Barrande (1799-1883) studoval geologické vrstvy v Čechách, ve kterých odhalil značné množství a bohatou rozmanitost života ve starších prvohorách. Jméno navrhl M. Tichý.

Joachim Barrande měl v Praze za hospodyni matku našeho básníka Jana Nerudy. Podle některých názorů je Barrande pravým otcem Jana Nerudy.

-lv-

(5998) Sitenský

Ladislav Sitenský (nar. 1919) je český fotograf-krajinář, známý též svými fotografiemi z 2. světové války, kdy byl technikem u české perutě britského královského letectva (RAF). Jméno navrhl M. Tichý.

(6060) Doudleby

Pojmenována po vesnici v jižních Čechách jižně od Českých Budějovic. Poprvé byla zmíněna jako místo slovanského opevnění nad Malší v roce 981. Na tomto místě byl postaven gotický kostel sv. Vincence. Oblast Doudlebska je známa žijícími tradičními lidovými obyčeji včetně masopustů. Jmeno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

(6064) Holašovice

Pojmenována po vesnici v jižních Čechách severně od Kleti. Holašovice jsou výjimečně nedotčeným a dobře udržovaným příkladem tradiční středoevropské vesnické architektury obsahujícím mnoho budov z osmnáctého a devatenáctého století v místním stylu známém jako jihočeské lidové baroko. Od roku 1998 jsou Holašovice zaneseny do seznamu UNESCO světového dědictví kulturních a přírodních míst. Jméno navrhla J. Tichá.

(6076) Plavec

Pojmenována na počest Mirka J. Plavce (nar. 1925), českého astronoma, žijícího od r. 1969 v USA, profesora astronomie na kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Své první práce věnoval meteorickým rojům, ale je též dobře znám pro své výzkumy těsných dvojhvězd, zejména pak přenosu hmoty ve dvojhvězdách. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec, jenž pozoroval tuto planetku na Kleti v opozici r. 1994, těsně předtím, než dostala pořadové číslo.

(6086) Vrchlický

Jaroslav Vrchlický (1853-1912), vlastním jménem Emil Frída, byl český básník a jeden z nejplodnějších českých spisovatelů. Jeho díla zahrnují lyrickou i epickou poezii, divadelní hry a české překlady významných evropských autorů.

(6149) Pelčák

Oldřich Pelčák (nar. 1943) byl československý kandidát na kosmonauta, člen týmu československých kosmounautů spolu s Vladimírem Remkem. Jméno navrhl M. Tichý.

(6175) Cori

Carl Ferdinand Cori (1896-1984) a Gerty Theresa Cori (1896-1957) byli američtí biochemici narozeni v Praze, tvořili manželský tým, který studoval vliv hormonů na přeměnu cukrů v živočišných organismech. V roce 1947 obdrželi Nobelovu ceny za chemii. Jméno navrhla J. Tichá.

Potkali se na pražské univerzitě a brzy objevili soulad svých povah a zájmů a těšili se ze společného studia, výletů a lyžování. Jejich štěstí bylo však přerušeno světovou válkou a uprostřed ní Carla poslali na italskou frontu, kde málem přišel o život. Šťastně se však vrátil a stihl dokončit studium na pražské německé lékařské fakultě spolu s Gerty; oba byli promováni v roce 1920.

Nedbajíce odporu rodičů, vzali se v srpnu 1920 u sv. Josefa ve Vídni s úmyslem zůstat tu natrvalo. Carl pracoval jako farmakolog na univerzitě, Gerty v dětské nemocnici. Vídeň však jejich očekávání zklamala: rozčarováni měrou cynismu a hloubkou morálního úpadku v klinické praxi rozhodli se jednou provždy pro základní výzkum, ale naděje na placené místo tu byla mizivá; nadto ve vyhladovělé poválečné Vídni Gerty málem oslepla z podvýživy. A tak se Coriovi v roce 1922 sebrali a odešli za moře odhodlali se ke kroku šťastnému pro ně i pro vědu. Odešli do USA, kde zpočátku ve Státním ústavu pro výzkum zhoubných nemocí ve městě Buffalo a od roku 1931 na Washingtonově univerzitě v Saint Louis průkopnickou prací v oblasti metabolismu sacharidů výrazně posunuli hranice lidského poznání. Na starou vlast nezanevřeli jedinému synovi dali v roce 1936 jméno Carl Thomas na počest prvního československého prezidenta a pevně mu vštípili "strč prst skrz krk", na čemž tento Američan dodnes zakládá českou konverzaci. Pro Gerty bylo Saint Louis poslední stanicí 26. října 1957 tam její život ukončila choroba vlekoucí se celé desetiletí. Carl ve svém posledním působišti na Harvardu přežil svou ženu o sedmadvacet let; zemřel v Cambridge ve státě Massachusetts 20. října 1984.

Coriho cyklus či cyklus kyseliny citronové

Ozve-li se dnes kdekoli ve světě "Cori ester", "Cori cycle" nebo "Cori disease", každý odborník rozumí. Ví, kterou důležitou sloučeninu, který významný kruhový děj látkové přeměny a kterou jeho vrozenou poruchu tyto názvy označují.

Zpravidla už nemyslí na to, že všechny objevili v Saint Louis dva emigranti z Prahy Gerty a Carl a že tento příspěvek pokroku biochemie a medicíny potvrdila v roce 1947 Nobelova cena "za objev průběhu katalytické konverze glykogenu". Jsou jen dvě místa na zemi, kde se událo všechno podstatné v jejich životě Saint Louis a před ním Praha. V Praze se oba Coriovi narodili, v Praze spolu vystudovali, v Praze byli promováni, v Praze pak zanechali své rodiče a sourozence.

Úryvek z článku v LN 9. března 2000, jehož autorem byl Pavel Čech z Ústavu anatomie 3. lékařské fakulty UK

(6221) Ducentesima

Pojmenování oslavuje dvoustou očíslovanou planetku objevenou na Kleti. Toto latinské jméno je inspirováno klasickými ženskými jmény z průkopnických dob hledání planetek v devatenáctém století. Jméno navrhla J. Tichá.

(6234) Sheilawolfman

Polská rodačka Sheila Wolfman (Sala Fajerman, 1930-2005) byla jedním dětí přeživších holocaust. Jako jedna z prvních v srpnu 1945 byla propuštěna z Prahy do severní Anglie a představena v knize The Boys Martina Gilberta (1997). Později žila v Montrealu a v Cliftonu ve stáně New Jersey. Jméno navrhl(a) L. Feiler.

(6266) Letzel

Pojmenována na paměť Jana Letzela (1880-1925), českého architekta inspirovaného secesním stylem, který v letech 1907 až 1923 pracoval v Japonsku. V roce 1915 projektoval hirošimskou obchodní výstavní halu, která se stala nejelegantnější budovou ve městě. Světově proslulou se stala jako Genbaku dóm (Atomový dóm), poté, co byla její ruina ponechána jako věčný symbol hirošimské tragédie ze 6. srpna 1945. Jméno navrhla J. Tichá.

Budova, kterou navrhl český architekt Jan Letzel, před druhou světovou válkou pod různými názvy sloužila jako výstavní místo na podporu průmyslu a obchodu hirošimské prefektury. Otevřena byla 5. dubna 1915 a brzy se stala známou jako příklad moderní západní architektury v Japonsku.

Ráno 6. srpna 1945 byla na Hirošimu svržena atomová bomba, která explodovala ve výšce asi 580 metrů, přibližně 160 metrů jihovýchodně od budovy. Všichni lidé v budově byli zabiti výbuchem a tepelnou vlnou, kopule budovy se zhroutila. Budova jako taková nebyla zcela zničena, což je dáno právě velkou blízkostí od hypocentra výbuchu, tlaková vlna zde nezasáhla plnou silou z boku. Po válce se město rozhodlo ruiny budovy zachovat pro další generace jako připomínku tragédie a důležitosti udržení míru.

V roce 1996 byl Genbaku dóm vyhlášen za památku UNESCO.

Japonské slovo genbaku znamená atomová bomba. Je to zkrácená podoba původního genši-bakudan (genši=atom, bakudan=bomba).

(6281) Strnad

Antonín Strnad (1747-1799) byl třetím ředitelem klementinské observatoře v Praze. Denní meteorologická měření, která započal v roce 1775, probíhají dodnes. Zachránil gotický orloj na pražské radnici. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(6311) Porubčan

Pojmenována na počest Vladimíra Porubčana (nar. 1940) z Astronomického ústavu SAV, Bratislava. Porubčan se zabývá pozorováním a rozborem pozorování meteorických rojů. Jeho společné práce s Jánem Štohlem o komplexu meteorických rojů Taurid jsou všeobecně oceňovány. Porubčan se aktivně podílel na organizaci mezinárodních konferencí "Meteoroidy a jejich mateřská tělesa" ve Smolenici v r. 1992 a zejména pak "Meteoroidy" v r. 1994 v Bratislavě. Návrh a zdůvodnění připravil H. Rickman.

(6379) Vrba

Karel Vrba (1845-1922) byl profesorem mineralogie na Karlově universitě v Praze a zakladatelem mineralogické sbírky Národního musea v Praze, včetně meteoritů. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(6385) Martindavid

Martin Alois David (1757-1836), čtvrtý ředitel klementinské observatoře v Praze, zorganizoval rozsáhlá měření zeměpisných souřadnic v Čechách. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(6426) Vanýsek

Pojmenována na počest Vladimíra Vanýska (nar. 1926), českého astronoma, emeritního profesora astrofyziky na Karlově univerzitě v Praze. Jeho práce se zabývají fyzikou a chemií komet, mezihvězdnou hmotou a také kosmologií. V letech 1972-1986 vedl katedru astronomie a astrofyziky na Karlově univerzitě, poté byl tři roky profesorem v Bamberku na univerzitě v Erlangen a v Norimberku. V letech 1970-1973 byl prezidentem komise č. 15 při IAU. Během posledního návratu Halleyovy komety byl členem řídící skupiny IHW a specialistou pro fotometrii a polarimetrii. Jméno navrhl objevitel, podpořili J. Tichá a Z. Moravec.

(6441) Milenajesenská

Pojmenována na paměť Mileny Jesenské (1896-1944), význačné české novinářky a prostřednice mezi českou a německou kulturou v Čechách. Za svou politickou účast a odboj byla vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde zemřela. Je známa svou korespondencí s pražským spisovatelem Franzem Kafkou (Dopisy Mileně). Jméno navrhla J. Tichá.

(6508) Rolčík

Viktor Rolčík (1884-1954) byl český optik a výrobce dalekohledů. Hlavní dalekohled Hvězdárny České Budějovice, 0,31m reflektor, byl zhotoven Rolčíkem v roce 1937. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

(6516) Gruss

Český astronom Gustav Gruss (1854-1922) byl vedoucím Astronomického ústavu české části Karlovy univerzity v Praze v letech 1891-1914. Studoval spektroskopii proměnných hvězd. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(6539) Nohavica

Pojmenována na počest Jaromíra Nohavici (nar. 1945), českého zpěváka, básníka a skladatele.

(6540) Stepling

Pojmenována na památku Josepha Steplinga (1716-1778), zakladatele a prvního ředitele astronomické observatoře na jezuitské koleji v Praze v Klementinu (1751). Je též znám zavedením Newtonovy fyziky v Praze. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(6550) Parléř

Od roku 1356 vedl německý stavitel Petr Parléř (~1333-1399) stavbu gotického chrámu sv. Víta v Praze. Díla vytvořená Parléřovou rodinou jsou známá v české i německé středověké architektuře. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

(6583) Destinn

Pojmenována na počest Emy Destinnové (1878-1930), české operní pěvkyně, která je považována za jednu z nejlepších sopranistek na počátku dvacátého století, zejména společně s vynikajícím tenoristou Enricem Carusem. Jméno navrhla J. Tichá.

(6584) Ludekpesek

Luděk Pešek (1919-1999) byl švýcarský astronomický malíř a spisovatel známý vědecky realistickými ilustracemi publikovanými v National Geographic (1969-1973). Napsal několik románu a ilustroval knihy jako Planety sluneční soustavy (1963). Jméno navrhl W. K. Hartmann

Luděk Pešek se narodil v roce 1919 v Kladně, v Praze studoval umění a geologii. Je považován za zakladatele tzv. space art (kosmického umění). Další informace a obrázky jsou na http://spaceart.net/pesek

-lv-

(6586) Seydler

Pojmenována na památku Augusta Seydlera (1849-1891), profesora astronomie a teoretické fyziky na Karlově univerzitě v Praze. V r. 1886 založil astronomický ústav na české části Univerzity Karlovy. Několik jeho prací se zabývá nebeskou mechanikou a výpočtem drah planetek a komet. Jméno navrhla J. Tichá a M. Šolc.

(6596) Bittner

Adam Bittner (1777-1844), pátý ředitel klementinské observatoře v Praze, zavedl v Praze časový míč, který denně o poledni spadl. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(6597) Kreil

Karl Kreil (1798-1862), šestý ředitel klementinské observatoře v Praze, vykonával geomagnetická měření v císařství rakousko-uherském. Později byl ředitelem Ústředního ústavu meteorologického a geomagnetického ve Vídni. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(6692) Antonínholý

Antonín Holý (1936-2012) byl proslulý český chemik, který se významně podílel na vývoji antivirotik používaných k léčení HIV a hepatitidy typu B. Je autorem více než 400 vědeckých prací a byl vyznamenán řadou ocenění několika univerzit doma i v zahraničí.

(6700) Kubišová

Pojmenována na počest české zpěvačky Marty Kubišové (nar. 1945).

(6701) Warhol

Americký malíř a filmový tvůrce Andy Warhol (Andrew Warhola, 1928-1987) byl vůdčím představitelem hnutí pop-artu. V 60. letech 20. století přitáhl pozornost výstavou tisků překvapivě obyčejných vyobrazení. Warhol též pracoval na experimentálních undergroundových filmech.

Andy Warhol alias Andrej Varchola se narodil v Pittsburgu slovenským rodičůmm, kteří odešli do Ameriky z vesnice Miková u Medzilaborců v roce 1913.

-lv-

(6712) Hornstein

Karl Hornstein (1824-1882), osmý ředitel klementinské observatoře v Praze, studoval dráhy planetek včetně nerovnoměrností v jejich distribuci, které byly později nazvány Kirkwoodovými mezerami. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(6717) Antal

Pojmenována na počest slovenského astronoma Milana Antala (1935), jenž po více než 38 let byl pracovníkem observatoří na Skalnatém Plese a v Hurbanově. Antal, jenž proslul jako znamenitý pozorovatel komet a planetek, určil přesné fotografické polohy pro tisíce objektů. Roku 1973 pozoroval dva výbuchy komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Z planetek, které objevil, dostalo šest definitivní čísla. Je zakládajícím členem a místopředsedou Společnosti generála Štefánika, založené r. 1989 na počest Milana Rastislava Štefánika (1880-1919), jenž svého času působil jako asistent na observatoři v Meudonu. Pojmenování navrhl prvý z objevitelů planetky.

(6768) Mathiasbraun

Mathias (Matyáš) Bernard Braun (1684-1738) byl nejvýznamnější sochař barokního období v Čechách. Jeho známou prací jsou alegorie ctností a neřestí na zámku Kuks. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

(6769) Brokoff

Otec a syn, Jan (1652-1718) a Ferdinand Maxmilian (1688-1731) Brokoffové byli významní sochaři barokního období v Čechách. K jejich známým pracem patří i některé sochy na Karlově mostě v Praze. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

(6774) Vladheinrich

Vladimír Václav Heinrich (1884-1965) byl český astronom, profesor a vedoucí Astronomického ústavu Karlovy univerzity v Praze v letech 1919-1934. Studoval nebeskou mechaniku a některé jeho práce se zabývaly pohyby planetek typů Hecuba a Trojan. Jméno navrhla J. Tichá.

(6801) Střekov

Pojmenována po hradu nacházejícím se poblíž města Ústí nad Labem v severních Čechách. Hrad založený v roce 1318 se tyčí nad řekou Labe na strmé skále vysoké 100 metrů a je dominantou města. Díky své výhodné pozici nebylo město nikdy dobyto. Střekov je také název části města, kde se objevitel narodil.

(6802) Černovice

Pojmenována podle místa, kde objevitel trávil své mládí. Založeno ve 14. stol. v nádherné krajině Českomoravské vysočiny v jižních Čechách. Věnováno rodičům objevitele.

(6822) Horálek

Petr Horálek (nar. 1986) je český astronom, popularizátor astronomie, vášnivý fotograf a jeden z fotografických ambasadorů Evropské jižní observatoře (ESO). Cestuje po celém světě, aby pozoroval zatmění Slunce a Měsíce. Jeho úchvatné fotografie zachycují krásy noční oblohy a její harmonii s pozemskou přírodou.

(6928) Lanna

Pojmenována na památku Vojtěcha Lanny (1805-1866), známého českého podnikatele. Přispíval k rozvoji průmyslu a obchodu v jižních a středních Čechách. Většina jeho činností - stavba lodí a mostů - byla těsně spojena s řekou Vltavou.

(7114) Weinek

Ladislaus Weinek (1848-1913), devátý ředitel klementinské observatoře v Praze, spolupracoval s Küstnerem při objevu pohybu pólu. Vydal měsíční atlas na základě fotografií z Lickovy hvězdárny. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

Původně László Weinek. Narozen v Budapešti 13. února roku 1848. Ladislav Weinek byl typickým občanem Rakouska-Uherska. Základní a střední školy absolvoval v Maďarsku. Později studoval ve Vídni (1865 - 1873). Pozoroval na hvězdárně v Lipsku (od roku 1875), doktorát získal v roce 1879 v Jeně. Poté byl povolán do Prahy a 1. 10. 1883 jmenován ředitelem hvězdárny v Klementinu a profesorem astronomie na německé Karlově universitě. Pod jeho vedením se začalo v Praze velmi intenzivně pozorovat. Říkalo se o něm, že to byl původně snad Slovák Vaněk, který se ovšem později hlásil k německému občanství. V roce 1893 mu byl udělen titul doktor honoris causa na universitě v Berkeley (USA).

Světově významný měřeními kolísáním výšek pólů v poslední dekádě 19. století. Tím přispěl k měření pohybu pólů (uskutečnil jedny z prvních měření pohybu zemského pólu) a tím i pohybu zemské osy uvnitř Země. Byl především pozorovatelem, dbal na systematičnost a přesnost pozorování. Určoval polohy planetek. Zpřesnil zeměpisnou polohu Klementina. Mimo astronomických pozorování byla pečlivě prováděna měření meteorologická, dále pozorování magnetická absolutní, zvláště měření horizontální složky magnetické intenzity. Dále se prováděla měření magnetické deklinace a inklinace.

Ladislav Weinek zhotovil první fotografický snímek létavice, tedy meteoru, dne 27. listopadu 1885 na pražské hvězdárně, čímž vlastně předznamenal jedinečný projekt evropské celooblohové bolidové sítě. Vydal fotografický atlas Měsíce o dvou stech stranách, 1. sešit roku 1897, 10. sešit roku 1900. Tato publikace byla ve světě dosti ceněna. Byl autorem četných vědeckých prací, hlavně selenografických. Ladislav Weinek byl ředitelem hvězdárny v Klementinu až do své smrti. Zemřel 14. listopadu 1913. Na jeho počest pojmenován kráter na Měsíci.

Zdislav Šíma a Heny Zíková

(7115) Franciscuszeno

Franciscus Zeno (1734-1781), druhý ředitel klementinské observatoře v Praze, byl paleontologem a profesorem matematiky na pražské univerzitě. Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(7118) Kuklov

Kuklov je vesnička v jižních Čechách severozápadně od Kleti. Nalézají se zde působivé zbytky gotického kostela a kláštera z první poloviny šestnáctého století a zbytky hradu ze století čtrnáctého. Jméno navrhla J. Tichá.

(7127) Stifter

Pojmenována podle slavného rakouského vypravěče Adalberta Stiftera (1805-1868). Během mládí stráveného na Šumavě se formoval jeho talent. Poté žil a studoval v okolí Benediktinského opatství v Kremsmünsteru, později ve Vídni a v Linci. Ve svých vynikajících románech (Hvozd, Horský křištál, Pozdní léto a Vítek) mistrovsky ztvárnil popis krajiny. Stifter dokázal jemně a cituplně popsat vztah mezi člověkem a přírodou. Pojednával také otázky vzdělání, lásky a zbožnosti, zabýval se také malířstvím a vědou. Detailně popsal průběh úplného zatmění Slunce 8. července 1842, jak jej pozoroval z Vídně.

(7171) Arthurkraus

Baron Arthur Kraus (1854-1930) byl člověk mnoha zájmů včetně nových technologií, sportu a aviatiky. Založil a sponzoroval lidovou hvězdárnu v Pardubicích v roce 1912, pozoroval sluneční skvrny a zejména působil jako horlivý populatizátor astronomie. Jméno navrhla J. Tichá.

(7204) Ondřejov

Pojmenována podle obce vzdálené 35 km jihovýchodně od Prahy, kde se nachází nejstarší aktivní astronomická observatoř v České republice. Ondřejovská observatoř byla založena v roce 1898 a v roce 1953 byla sloučena s Astronomickým ústavem, nyní patřícím k Akademii věd České republiky. Je to první očíslovaná planetka objevená z ondřejovské observatoře.

Objevy planetek na Ondřejově jsou vedlejším produktem programu fotometrického studia blízkozemních asteroidů pomocí 65cm dalekohledu z Ondřejovské observatoře. Tento program běží od roku 1993, tehdy však ještě k objevům nových těles v jeho rámci nedocházelo; nejprve se musela dostatečně zvládnout technologie, získat zkušenosti a přijít na opravdu všechny možnosti dalekohledu ve spojení se CCD detektorem. První planetka, kterou se podařilo účinně sledovat a ke které se podařilo získat dostatek měření k výpočtu její přesné dráhy, byla objevena v prosinci 1994. Jedná se o asteroid s předběžným označením 1994 XB5 a jde o první plně uznatelný objev planetky z Ondřejova.

Planetka (7204) byla objevena 3. dubna 1995. Tehdy samozřejmě ještě své definitivní číslo neměla; dostala předběžné označení 1995 GH. Sledovali jsme ji a měřili její přesné pozice v jarních měsících roku 1995, znovu se nám ji podařilo pozorovat i o rok později při její další opozici na jaře a v létě 1996. Přesně určená dráha umožnila G. V. Williamsovi propátrat databázi dříve pozorovaných ale zase ztracených asteroidů: nalezel její pozorování na dvou dřívějších opozicích, nejstarší dokonce z roku 1980. To umožnilo další zpřesnění dráhy a planetka 1995 GH se tak kvalifikovala mezi dobře sledované; v září 1996 jí bylo přiděleno definitivní číslo 7204. V únoru 1997 pak byl Komisí 20 Mezinárodní Astronomické Unie schválen návrh na její pojmenování a jméno obce Ondřejov se tak dostalo na oblohu, kde si vzhledem ke svému významu pro rozvoj České i světové astronomie zaslouží být.

Planetka (7204) Ondřejov obíhá mezi drahami Marsu a Jupitera s oběžnou dobou 4,36 roku. Je to pravděpodobně blok skály nepravidelného tvaru o velikosti zhruba 8 km. Kdyby byl Ondřejov v jejím středu, ohraničovala by planetku z jedné strany řeka Sázava a z druhé pak například Struhařov. V ideální opozici je pozorovatelná jako objekt o jasnosti 16,5 mag, většinou je však slabší, mezi 17 a 20 mag. Je tedy řádově stotisíckrát slabší než nejslabší hvězdy viditelné pouhým okem. Kromě její přesné dráhy a přibližné velikosti o ní zatím není nic dalšího známo. Je-li zajímavá některými svými vlastnostmi nebo materiálem, z něhož je složena, zůstává tedy na dalších budoucích výzkumech.

-pp-

(7218) Skácel

Jan Skácel (1922–1989), český básník jihomoravského původu, byl jedním z nejoblíbenějších českých básníků minulého století. Psal o lidském životě, lásce, morálních hodnotách, snech a přírodě v básních nebo jen čtyřverších, jako je Naděje s bukovými křídly. V roce 1989 byl Skácel obdržel německé mezinárodní literární ocenění - Petrarkovu cenu.

(7226) Kryl

Pojmenována na památku Karla Kryla (1944-1994), českého zpěváka a skladatele, který od r. 1969 žil v Německu a pracoval v rádiu Svobodná Evropa. Jeho písně byly přijaty jako symbol svobody pro mnoho mladých lidí v dřívějším Československu. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

(7328) Casanova

Giovanni Giacomo Casanova (1725-1798) byl spisovatel, špion a diplomat, král italských dobrodruhů. Životopisem "Histoire de ma vie" si získal pověst archetypu svůdce žen. Poslední roky života strávil v Čechách jako knihovník na zámku Dux, nyní Duchcov. Jméno navrh M. Tichý.

(7332) Ponrepo

Viktor Ponrepo, rozený jako Dismas Šlambor (1858-1926), byl zakladatelem prvního stálého kina v Praze roku 1907. Jméno navrhl M. Tichý.

(7334) Sciurus

Sciurus vulgaris and Sciurus carolinensis jsou veverky, zvířata žijící zejména na vrcholcích stromů v parcích a lesích okolo mnoha hvězdáren včetně hvězdáren na Kleti a v Českých Budějovicích. Jméno navrhla J. Tichá.

(7390) Kundera

Pojmenována na počest Milana Kundery (nar. 1929), českého romanopisce, dramatika a básníka. Jeho díla jsou směsicí komedie života a politické kritiky. Jeho známému románu "Nesnesitelná lehkost bytí" se dostalo mezinárodní proslulosti díky filmu, který byl podle něj natočen. Od roku 1975 žije ve Francii. Jméno navrhla J. Tichá podle návrhu M. Šidlichovského.

(7391) Strouhal

Pojmenována na památku Vincence Strouhala (1850-1922), profesora experimentální fyziky. Založil a vybudoval fyzikální ústav na české části Karlovy univerzity (1907). Jméno navrhli J. Tichá a M. Šolc.

(7403) Choustník

Choustník je hrad založený v polovině třináctého století. Za bratrů Beneše a Jana z Choustníku byly vybudovány dva podobné paláce se čtvercovými věžemi. Choustník je vzácný případ dvojhradu. Byl opuštěn v sedmnáctém století. Jméno navrhl M. Tichý.

(7440) Závist

Pojmenována po místu nejdůležitějšího starověkého keltského oppida v Čechách. Je situováno jižně od Prahy, skládá se ze dvou částí pojmenovaných Hradiště a Šance. Bylo založeno v šestém století př. Kr. a zničeno bylo o pět století později. Valy, kamenné zdi, příkopy a akropole jsou nejpůsobivějšími zbytky ukazující keltskou historii objevitelovy rodné země od založení po dnešní časy.

Závist je na jižním okraji Prahy; zatímco Šance jsou ještě v Praze, Hradiště je už za hranicemi města. Na Závisti jsou základy nejstarší známé kamenné architektury v Čechách. Závist byla umístěna na strategické poloze nad soutokem Berounky a Vltavy (Berounka po povodni v polovině 19. století změnila koryto a nyní se vlévá do Vltavy o pár set metrů severněji v Lahovicích).

Na přelomu 6. a 5. století př. Kr. zde vzniklo starokeltské hradiště, sídlo významného vládce minimálně středních Čech. V té době proudily na hradiště dovezené předměty z jižního světa Řecko, Řím, Etrurie). Záhy po velkolepé přestavbě (kamenná architektura) hradiště vyhořelo (cca 380 př. Kr.) a bylo na téměř dvě století opušteno. Kolem roku 180 př. Kr. zde keltští Bójové založili nejstarší oppidum v zaalpské oblasti a jako významné centrum potom existovalo minimálně do roku 50 př. Kr., kdy bylo střediskem keltských řemesel, mincovnictví, je zde řada dokladů obchodních kontaktů, importy (především římské), i víno v amforách, nalezeny byly též doklady znalosti písma.

Závist je největší dosud známé keltské oppidum u nás a jedno z největších vůbec. Zbytky byly patrné z řeky ještě v 17. století. Ve století 20. pak proběhl archeologický výzkum - akropole byla rozkopána, ale nálezy nejsou dosud úplně zpracovány. Památka bohužel nebyla vhodným způsobem zakonzervována a zpřístupněna veřejnosti; odhalené zbytky jsou tak vystaveny erozi přírodní i lidské.

Petr Juřina a -lv-

(7441) Láska

Pojmenována na památku Václava Lásky (1862-1943), českého astronoma, geofyzika, geodeta a matematika, profesora na Karlově univerzitě v Praze a zakladatele geofyzikálního výzkumu v Československu.

(7490) Babička

Pojmenována na paměť Marie Macháčové (1922-1998) a Marie Petrželové (1912-1998), babiček objevitelovy ženy; a na paměť Emilie Dudkové (1914-1977) a Aloisie Pravcové (nar. 1917), babiček objevitele. Jméno této planetky je také věnováno všem babičkám, jež mají tradičně velkou roli při výchově českých dětí. Tato role je také zobrazena v románu Boženy Němcové "Babička", který je založen na spisovatelčiných prožitcích z dětství.

(7492) Kačenka

Pojmenována podle Kateřiny Macháčové (nar. 1975), která byla stálým zdrojem podpory objeviteli této planetky během jeho práce na výzkumu blízkozemních objektů. Toto pojmenování vstupuje v platnost v předvečer jejich svatby dne 21. června 1997.

(7493) Hirzo

Pojmenována po Hirzovi (?-1275), rytíři českého krále Přemysla Otakara II. a zdatném lokátorovi českých měst a hradů. Hirzo založil královské město České Budějovice na soutoku řek Vltavy a Malše v roce 1265. V Českých Budějovicích je domov objevitelky.

Lokátor byl bohatý člověk, který zorganizoval a zaplatil stavbu měst, hradů apod. Potom za to pravidelně dostával něco z daní. Asi něco jako profesionální zakladatel měst - podnikatel.

-lš-

(7496) Miroslavholub

Pojmenována podle Miroslava Holuba (1923-1998), českého imunologa, básníka a esejisty. Významným výsledkem jeho výzkumu byla monografie "Imunologie nahých myší". Jeho jemná poezie kombinuje svět vědy se světem každodenní lidské zkušenosti, příkladem je jeho kniha "Předurčen k létání". Jméno navrženo objevitelem podle návrhu J. Tiché.

(7498) Blaník

Pojmenována po kopci ve středních Čechách, který se nachází zhruba 50 km jihovýchodně od Prahy. Podle mýtu zde spí vojsko sv. Václava, které přijde na pomoc českému národu v jeho nejtěžších dobách.

(7532) Pelhřimov

Pelhřimov je jihočeské město, založené ve třináctém století, kde objevitel navštěvoval střední školu.

(7623) Stamitz

Pojmenována po německo-českém houslistovi a skladateli Johannu Wenzelu Antonu Stamitzovi (1717-1757). Hrál v orchestru během korunovace Karla VII ve Frankfurtu v roce 1742. Kurfiřt Carl Theodor pozval Stamitze do Mannheimu vést jeho orchestr. Jako autor 74 symfonií se Stamitz stal zakladatelem mannheimské hudební školy a ovlivnil Haydna, Mozarta a Beethovena.

(7631) Vokrouhlický

Pojmenována na počest Davida Vokrouhlického (nar. 1966), českého fyzika na Univerzitě Karlově v Praze, který vyvinul nové fyzikální modely pro negravitační síly působící na malé planetky a meteoroidy. Především studoval tzv. Jarkovského efekt, který způsobuje pomalý posun drah do resonancí v hlavním pásu planetek a který je důležitým mechanismem pro dopravu meteoritů k Zemi. Jméno navrhl a citaci napsal P. Farrinella.

(7669) Malše

Pojmenována podle jihočeské řeky, na jejímž soutoku s Vltavou leží hvězdárna České Budějovice.

(7670) Kabeláč

Pojmenována na počest Miloslava Kabeláče (1908-1979), vynikajícího českého skladatele a pedagoga v oblasti moderní vážné hudby. Prokázal vysoké morální kvality v složitém období historie naší země. Jméno navrhl otec objevitelky, Jaroslav Šaroun, který byl Kabeláčovým studentem skladby.

(7671) Albis

Latinský název pro jednu z hlavních evropských řek, známou v Německu jako Elbe a v Čechách jako Labe. Pramení v Krkonoších v České republice, protéká Drážďany v Německu ke svému ústí v Hamburku. Jejím nejvýznamnějším přítokem je Vltava (něm. Moldau), na které leží Praha.

(7694) Krasetín

Krasetín je vesnička východně od Kleti. Je to nejbližší vesnice ke kleťské hvězdárně. Jméno navrhl Miloš Tichý.

(7695) Přemysl

Pojmenována podle mytického hrdiny Přemysla, zvaného Oráč. Oženil se s kněžnou Libuší a oba se stali mýtickými zakladateli královské dynastie Přemyslovců, kteří vládli v Čechách do roku 1306. Za nejvýznamnější členy této dynastie jsou považováni čeští králové Přemysl Otakar I. (?-1230) a Přemysl Otakar II. (?-1278). Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

(7699) Božek

Josef Božek (1782-1835) byl hodinářským mistrem v pražském Klementinu a tvůrce astronomických chronometrů. Zkonstruoval také první parní stroj v Čechách. Jeho syn Romuald (1814-1898) rekonstruoval orloj na pražském Starém Městě.

(7701) Zrzavý

Jan Zrzavý (1890-1977) byl český malíř, grafik a ilustrátor, známý svými imaginárními lyrickými krajinkami a postavami. Jméno navrhla J. Tichá.

(7711) Říp

Pojmenována po kopci ve středních Čechách (459 m n.m.) nacházejícím se asi 30 km severně od Prahy. Když mýtický předek Čechů, praotec českého národa, přišel do Čech, vystoupil na tuto horu, rozhlédl se a rozhodl zůstat tady, protože země je bohatá a úrodná.

(7739) Čech

Pojmenována na paměť Eduarda Čecha (1893-1960), českého matematika, profesora Karlovy univerzity v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Jedna z jeho prací, O bikompaktních prostorech, zavedla to, co dnes nazýváme Čechovy-Stoneovy kompaktifikace regulárních topologických prostorů. Výzkum v topologii byl základní, ale jeho dílo bylo též významné při vývoji funkcionální analýzy. Jméno navrhli J. Tichá a Z. Moravec na četné podněty z Karlovy univerzity.

V angličtině se používá výraz "Stone-Cech compactification...", v češtině ovšem "Čechovy-Stoneovy...".

-lv-

(7791) Ebicykl

Ebicykl je od roku 1984 tradiční prázdninová aktivita skupiny astronomů, kteří jezdí na kolech (bicyklech) po České i Slovenské republice navštěvovat různé hvězdárny. Ebicykl je symbolické slovo zahrnující bicykl a Ptolemaiovy epicykly.

(7796) Járacimrman

Pojmenována na počest Járy Cimrmana, fiktivního českého génia. Podobně jako Leonardo da Vinci byl dramatikem, skladatelem, básníkem, malířem, všestranným vědcem, vynálezcem, polárním badatelem, sportovcem, prvním mužem na Měsíci, atd. Přestože jeho jméno není zmíněno v žádné encyklopedii, jeho dílo je zkoumáno v Divadle Járy Cimrmana v Praze. Toto divadlo je vedeno slavnými cimrmanology Z. Svěrákem a L. Smoljakem, kteří návrh jména schválili.

(7799) Martinšolc

Pojmenována na počest Martina Šolce (nar. 1949), českého astronoma a od roku 1987 vedoucího Astronomického ústavu Univerzity Karlovy v Praze. Jeho práce se zabývá kosmickým prachem, kometárním prachem a isotopy. V letech 1986-1987 se účastnil se na vyhodnocování dat z misí Vega a Giotto ke kometě 1P/Halley. V současnosti spolupracuje na projektu ISO s Ústavem pro jadernou fyziku (Institut für Kernphysik) v Heidelbergu. Mnoho času věnuje výuce. Zabývá se též historií české astronomie společně se svou ženou Alenou Šolcovou (nar. 1950). Jméno navrhli objevitelé J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

(7846) Setvák

Pojmenována na počest Martina Setváka (nar. 1958), meteorologa a vedoucího družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu v Praze, u příležitosti jeho čtyřicátých narozenin dne 14. února 1998. Jeho hlavním profesionálním zaměřením jsou konvektivní bouře, ale jeho dlouholetým koníčkem je astrofotografie. Tato planetka ctí také jeho ženu Stáňu Setvákovou (nar. 1967), pracovnici pražského planetária. Jméno navrhli objevitel a J. Tichá.

(7849) Janjosefrič

Pojmenována na počest Jana Friče (1863-1897) a Josefa Friče (1861-1945), dvou bratrů, kteří založili ondřejovskou hvězdárnu. Dne 21. ledna 1898, rok po náhlé smrti Jana, započal Josef uskutečňovat jejich společný sen o založení astronomické observatoře. Koupil pozemek a přijal Janovo jméno jako své druhé křestní jméno. Observatoř se rozrostla během dvacátého století a stala se mezinárodně uznávanou. V Ondřejově Josef Jan Frič společně s Františkem Nušlem objevili efekt anomální refrakce a vyvinuli astrogeodetické přístroje, jako je známý Nušl-Fričův cirkumzenitál pro určování zeměpisných souřadnic. Jméno navrhl M. Kopecký, astronom a archivář ondřejovské observatoře.

(7867) Burian

Český malíř Zdeněk Burian (1905-1981) byl znám svými malbami a ilustracemi pravěké fauny a flory. Jméno navrhli M. Tichý a J. Borovička.

(7896) Švejk

Pojmenována podle románové postavy Jaroslava Haška, českého spisovatele a humoristy (1883-1923). Jeho "dobrý voják" Josef Švejk je oddaný rozpadajícímu se rakousko-uherskému monarchistickému režimu, ale díky své prostotě (nebo snad důvtipnosti) pomáhá odhalovat jeho trhliny.

(7897) Bohuška

Pojmenována na počest matky objevitelky, Bohumily Šarounové, s poděkováním za její toleranci a podporu v životě i práci objevitelky. Tato planetka byla objevena v den matčiných narozenin.

(7967) Beny

Pojmenována na paměť Michala 'Benyho' Böhma (1968-1998), spolužáka a spolubydlícího na Karlově univerzitě a velkého přítele objevitele.

(7999) Nesvorný

Pojmenována na počest Davida Nesvorného (nar. 1969), českého teoretického astronoma, působícího nyní na Univerzitě v Sao Paulu, který přispěl k novým důležitým objevům o chaotických jevech v hlavním pásu planetek, jejich úloze ve vyprazdňování resonančních mezer, utváření populace hlavního pásu a přenosu objektů na dráhy křížící dráhu Marsu. Zejména studoval analyticky i numericky dříve neznámé působení třítělesových resonancí a pomalé, difuzní procesy. Citaci napsal na žádost objevitele P. Farinella.

(8020) Erzgebirge

Pojmenována podle nízkého pohoří Krušné hory ležícího podél hranic Saska a a Čech, asi 150 km dlouhého a bohatého na lesy. Tento region je poměrně hustě obydlen, příčinou čehož byl bohatý výskyt stříbrné a cínové rudy (něm. "Erz") v minulosti. Smolinec (Jáchymovská smolka), který byl poprvé nalezen v Krušných horách, byl použit manželi Currieovými v r. 1898 k izolaci radioaktivních prvků polonium a radium. Hvězdárna Drebach, ležící ve střední části Krušných hor, získala v r. 1997 rozsáhlou sérii pozorování této planetky, což umožnilo ji očíslovat. Jméno navrženo prvním z objevitelů.

Smolinec je název směsi oxidu uraničitého (UO₂) a uranového (UO₃). Mívá ještě příměsi různých kovů. Protože je to vždycky směs proměnlivého složení, nedá se mluvit o minerálu a nedá se stanovit ani chemický vzorec.

Název pochází ze středověku a souvisel s těžbou stříbra. Tam, kde se v rudních žilách objevila tato ruda, končilo stříbrné zrudnění. Proto se jí říkalo "smolná ruda" (přinášela smůlu). Odtud smolinec.

David Rajmon

(8048) Andrle

Pojmenována na paměť Pavla Andrleho (1936-1991), českého astronoma a nebeského mechanika. Metody popsané v jeho učebnici, byly použity na Kleti k výpočtu předběžné dráhy této planetky. Jméno navrhli objevitelé a podpořila J. Tichá.

(8137) Kvíz

Pojmenována na paměť českého astronoma Zdeňka Kvíze (1932-1993). Ve svých prvních pracech se zabýval meteorickými roji, především se však věnoval světelným křivkám těsných a zákrytových dvojhvězd. Od roku 1968 žil v Austrálii a pracoval také ve Švýcarsku. Jeho jméno nese cena České astronomické společnosti pro mladé astronomy. Jméno navrhla J. Tichá.

(8143) Nezval

Vítězslav Nezval (1900-1958) byl jedním z nejplodnějších českých básníků. Založil hnutí poetismu a později byl zakladatelem Skupiny surrealistů v ČSR. Jeho nejlepší imaginativní díla pocházejí z meziválečného období. Jméno navrhla J. Tichá.

(8217) Dominikhašek

Pojmenována na počest hokejového brankáře Dominika Haška (nar. 1965) a českého olympijského týmu, který získal zlatou medaili na zimních olympijských hrách v Naganu v roce 1998. Přestože tento úspěch byl týmovou prací, Haškův příspěvek byl nejvýznamnější. Toto velké vítězství v "hokejovém turnaji století" bylo nadšeně oceněno českým lidem a je považováno za jeden z největších úspěchů v historii českého sportu.

(8222) Gellner

Pojmenována na paměť českého básníka a anarchisty Františka Gellnera (1881-1914). Jeho poezie zobrazuje, někdy šokujícím způsobem, noční život velkoměsta. Zemřel na frontě v 1. světové válce.

(8229) Kozelský

Pojmenována na počest Františka Kozelského (nar. 1913), českého výrobce dalekohledů, známého svou spoluprácí s V. Gajduškem. Kozelský udělal několik jedinečných mechanických zařízení, která umožnila Gajduškovi vyrobit řadu zrcadel dalekohledů. Výsledkem této práce je výroba šesti vynikajících 0,6metrových zrcadel, z nichž dvě nyní slouží na hvězdárnách v Ondřejově a na Kleti v dalekohledech používaných pro pozorování planetek. Kozelský také udělal řadu 0,2metrových refraktorů, dvacet 0,3metrových refraktorů a několik celostatů pro malé hvězdárny v České republice a na Slovensku. Jméno zvolili objevitelé podle návrhu C. Poláška.

(8307) Peltan

Pojmenována po rodině objevitelky, do níž patří její matka Marie (rozená Kosová) Peltanová (nar. 1930), otec Bohuslav Peltan (1927-1983), bratr Jiří Peltan (nar. 1953), švagrová Adéla (nar. 1951), a synovci Petr (nar. 1983) a Libor (nar. 1989).

(8336) Šafařík

Pojmenována na paměť Vojtěcha Šafaříka (1829-1902), známého svou prací v anorganické chemii, českém chemickém názvosloví a učebnicemi, stejně jako pozorováními proměnných hvězd. Získal okolo 20 000 pozorování proměnných hvězd. Tato planetka také vzdává čest jeho ženě a spolupracovnici Paulíně Šafaříkové (1836-1920), která se zabývala historií a popularizaci astronomie. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

(8343) Tugendhat

Vila Tugendhat je jedno ze skvostných děl moderní architektury v České republice. Byla vybudována Miesem van der Rohe v Brně roku 1930 jako rodinná vila velkolepé elegance, vychazející z myšlenky prostoru v pohybu. Jméno navrhla J. Tichá.

(8382) Mann

Pojmenována na paměť Heinricha Manna (1871-1950) a Thomase Manna (1875-1955), kteří se narodili v hansovním městě Lübeck a oba byli významními německými spisovateli a sociálními kritiky. V roce 1930 se Heinrich stal ředitelěm sekce "Umění tvůrčího psaní" Pruské akademie věd. Thomas obdržel v roce 1929 Nobelovu cenu za literaturu. Po emigraci v roce 1933 se nakonec usadili ve Spojených státech.

Thomas Mann získal československé občanství v roce 1936. Nejprve po emigraci z Německa zamířil do Švýcarska, v roce 1936 získává občanství československé a v roce 1938 odjíždí do USA.

-lv-

(8554) Gabreta

Gabreta je starobylý, pravděpodobně keltský název pro pohoří Šumava, jež se táhne podél hranic Čech a Bavorska. Jméno prvně zmínil Strabo ve svém díle Geographica v prvním století.

(8556) Jana

Pojmenována na počest Jany Moravcové, manželky objevitele, při příležitosti jejích 30. narozenin, 7. července 1999.

(8557) Šaroun

Pojmenována na počest otce objevitelky Jaroslava Šarouna (nar. 1943), učitele na pražské Akademii múzických umění a člena České filharmonie. Jaroslav je klavíristou, jehož doprovodů si často žádají čeští i zahraniční zpěváci. Jako milovník astronomie ovlivnil a podporoval svou dceru, která se stala astronomkou. Tato planetka byla objevena den po jeho narozeninách.

(8573) Ivanka

Pojmenována na počest Ivanky Moravcové (nar. 1943), objevitelovy matky.

(8719) Vesmír

Český vědecký měsíčník Vesmír byl založen roku 1871. Vesmír popisuje nové objevy z nejrůznějších oblastí vědy, jako například astronomie, biologie, chemie, kybernetiky, genetiky, geologie, lékařství a fyziky a také jejich mezioborové vztahy.

(8740) Václav

Pojmenována po českém knížeti Václavovi (~908-~929), českých králích Václavu I. (1205-1253), Václavu II. (1271-1305) a jeho synu Václavu III. (1289-1306) - všichni z královské dynastie Přemyslovců - a českém králi, císaři římském, Václavu IV. Lucemburském (1361-1419), synovi Karla IV. Kníže Václav byl zabit svým bratrem Boleslavem I. Později byl prohlášen za svatého a od jedenáctého století se stává patronem českých zemí a symbolem české státnosti. Král Václav III. byl rovněž zavražděn a byl posledním mužským potomkem přemyslovského rodu. Václav je stále nejobvyklejším slovanským jménem v České republice. Pojmenování podpořila J. Tichá.

Smrt knížete Václava se dnes datuje na rok 935 (28. září), nesprávný rok 929 vznikl chybou kronikáře, rok 935 byl určen na základě dalších pramenů, výzkumu kosterních zbytků a celkové politické situace v regionu.

Král Václav IV. nebyl římským císařem nikdy korunován, byl tedy jen římským králem. Císařem byl korunován až jeho bratr Zikmund.

Petr Juřina

(9008) Bohšternberk

Pojmenována na paměť Bohumila Šternberka (1897-1983), význačného českého astronoma a astrofyzika. Pracoval v mnoha oborech, včetně fotometrie proměnných hvězd, a založil moderní časovou službu v Československu. Večer 18. března 1930 na observatoři ve Staré Ďale (O'Gyalla, nyní Hurbanovo) uskutečnil první záměrná astrometrická pozorováni Pluta v Evropě. Šternberk působil jako dlouholetý ředitel Astronomického ústavu Československé akademie věd (1954-1968) a jako místopředseda Mezinárodní Astronomické Unie (1958-1964). Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec, kteří pozorovali tuto planetku na Kleti během její opozice v letech 1997 a 1998.

(9028) Konrádbeneš

Konrád Beneš (1920-1999), profesor Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě, byl jedním z průkopníků planetologie v České republice a v letech 1968-1977 místopředsedou Mezinárodní planetologické asociace. Jméno navrhli J. Honěk, P. Martinec a M. Eliáš.

(9087) Neff

Pojmenována po Vladimíru Neffovi a Ondřeji Neffovi. Vladimír Neff (1909-1983) byl významný český spisovatel, známý díky pětidílné kronice pražské podnikatelské rodiny Nedobylů a Bornů, překlenující období od poloviny devatenáctého století do poloviny století dvacátého. Jeho poslední dílo byl nádherný ironický román Roucho pana de Balzac. Ondřej Neff (nar. 1945) je český spisovatel sci-fi, novinář a syn Vladimíra Neffa. V roce 1996 založil první český nezávislý internetový deník nazvaný Neviditelný pes. V této práci pokračuje dodnes. Jméno navrhli objevitelé J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

(9102) Foglar

Pojmenována na paměť Jaroslava Foglara (1907-1999), českého spisovatele dobrodružné a vzdělávací literatury pro mládež a významného člena skautské organizace. Jeho nejznámějšími knihami jsou "Hoši od Bobří řeky", "Záhada hlavolamu" a zejména pak "Rychlé šípy".

(9224) Železný

Jan Železný (nar. 1966), český oštěpař, držitel světového rekordu (98,48 m), získal olympijské stříbro v oštěpu v roce 1988 a olympijské zlaté medaile v letech 1992, 1996 a 2000.

(9449) Petrbondy

Petr Kalaš, s přezdívkou Bondy (1944-2000), byl vedoucím pražského skautského oddílu "Maják" a milovníkem amerických historických aut. Bondyho si přátelé vážili pro jeho upřímnost, pevnou vůli, laskavost a smysl pro humor. Zemřel přesně tři roky od objevu této planetky.

(9543) Nitra

Nitra, historické město na západním Slovensku, bylo sídlem knížete Pribiny a centrem Nitranského knížectví na počátku 9. století. Jeho historie je spojena s prvním křesťanským kostelem na území Slovenska, stejně jako se zavedením starého slovanského písma hlaholiky.

(9551) Kazi

Pojmenována po nejstarší dceři knížete Kroka a ženě čestného hrdiny Bivoje známé z českých bájí. Kazi byla zběhlá v magii, bylinách, zaklínadlech a znameních. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a Z. Moravec.

(9665) Inastronoviny

IAN neboli Instantní astronomické noviny jsou české internetové astronomické noviny založené Jiřím Duškem a Rudolfem Novákem v Brně roku 1997. Webové stránky IAN přinášejí české veřejnosti nejnovější spolehlivé astronomické informace.

(9672) Rosenbergerezek

Pojmenována na počest Kamily Rosenbergerové (nar. 1976) a Tomáše Rezka (nar. 1974). Tomáš je přítelem objevitele a dva roky pracoval jako asistent na Ondřejovské observatoři. Jeho výjimečné schopnosti ovládání různých operačních počítačových systémů často udivovalo jeho kolegy. Tato planetka je pojmenována při příležitosti svatby Kamily a Tomáše dne 19. června 1999.

(9711) Želetava

Vyhovujíce pythagorejskému vztahu 13:12:5 vzhledem k číslům planetek (8964) [Corvus] Corax a (3735) Třeboň, (9711) Želetava je malé moravské městečko poblíž středu přepony podobného trojúhelníku s kratší odvěsnou se středem v Třeboni v Čechách a delší odvěsnou probíhajícím Vranovem (latinsky Corvus) na Moravě a rakouským městem Raabs (česky Havran, latinsky Corax).

(9821) Gitakresáková

Margita Kresáková (nar. 1927) pracovala na Astronomickém ústavu Slovenské akademie věd v Bratislavě. Byla velmi zkušenou pozorovatelkou meteorů a lovkyní komet na hvězdárně Skalnaté pleso. Jedna kometa nese její dívčí jméno - Vozárová.

(9822) Hajduková

Mária Hajduková (nar. 1934), nyní na Astronomickém ústavu Univerzity Komenského v Bratislavě (Observatoř v Modre), se zabývala výzkumem meziplanetární hmoty, především meteorů, zvláště pak studovala jejich vícebarevnou fotometrii a vyzařování (závislost barevného indexu na rychlosti). Učila celou generaci astronomů na Slovensku.

(9823) Annantalová

Anna Antalová (nar. 1936) pracovala od roku 1958 na Astronomickém ústavu Slovenské akademie věd v Tatranské Lomnici. Zpracovala analýzy slunečních jevů a významně přispěla ke studiu slunečních erupcí a charakteristik slunečního cyklu. Jméno navrhl D. Chochol.

(9841) Mašek

Martin Mašek (nar. 1988) je nadšený pozorovatel objektů noční oblohy, proměnných hvězd, komet a planetek. Sleduje a potvrzuje objekty ze stránek NEOCP (The NEO Confirmation Page, stránky pro potvrzování planetek v blízkosti Země), které se vyskytují na jižní obloze, pomocí dálkového pozorování robotickým dalekohledem na observatoři Pierra Augera. Je také objevitelem několika proměnných hvězd.

(9884) Příbram

Město Příbram ve středních Čechách bylo 7. dubna 1959 místem dopadu prvního fotograficky zaznamenaného pádu meteoritu. Analýza dráhy bolidu provedená Zdeňkem Ceplechou vedla k objevu čtyř meteoritů.

Sedmého dubna 1959 zaznamenaly kamery bolid (velmi jasný meteor) a na základě snímků bylo určeno místo dopadu poblíž města Příbram a zároveň byla spočtena původní dráha tělesa ve sluneční soustavě před průnikem do zemské atmosféry. Byl to první takový případ na světě, později se něco podobného podařilo u meteoritu Lost City (USA, 1970) a Innisfree (Kanada, 1977).

-lv-

(9991) Anežka

Pojmenována na počest Anežky Moravcové (nar. 1924), objevitelovy babičky při příležitosti jejích 75. narozenin.

(10170) Petrjakeš

Pojmenována na počest Petra Jakeše (nar. 1940), českého geologa, geochemika a docenta Karlovy univerzity. Byl členem týmu, který provedl předběžné analýzy měsíčních hornin přivezených výpravami Apollo 14 a 15. Studuje též meteority a hledal je v pouštních oblastech. Pojmenování podpořila J. Tichá.

Petr Jakeš je též popularizátorem přírodních věd, je například autorem knih Planeta Země (1984), Létavice a lunatici (1978) a řady článku v populárně naučných časopisech i denním tisku.

-lv-

(10173) Hanzelkazikmund

Čeští světoběžníci Jiří Hanzelka (nar. 1920) a Miroslav Zikmund (nar. 1919) procestovali v průběhu let 1947-1950 a 1959-1964 celkem 83 zemí pěti kontinentů. Ve Zlíně bylo nedávno otevřeno muzeum obsahující sbírku předmětů, které ze svých cest přivezli, a bohatý archiv asi 150 000 fotografií, které přitom pořídili. Toto pojmenování bylo navrženo J. Grygarem.

(10174) Emička

Ema Moravcová (nar. 1999) je objevitelova dcera.

(10205) Pokorný

Pojmenována na počest Zdeňka Pokorného (nar. 1947), českého astronoma, který pracuje na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka a Masarykově univerzitě v Brně. Začal kariéru studiem obřích planet, ale jeho hlavní dílo sestává z výuky a popularizace astronomie. Vytvořil mnoho programů pro brněnské planetárium a je autorem prvního českého astronomického multimediálního CD-ROM "Astro 2001". V roce 1991 Pokorný založil a působil jako první předseda Sdružení hvězdáren a planetárií Československa. Pojmenování podpořila a citaci připravila J. Tichá.

(10207) Comeniana

Bratislavská Univerzita Komenského (latinsky Universitas Comeniana) je přední institucí vysokoškolského vzdělávání na Slovensku, byla založena v roce 1919. Astronomický ústav byl jako jeden z jejích prvních institutů založen v roce 1943. Observatoř v Modre je rovněž součástí této univerzity.

(10213) Koukolík

Pojmenována na počest Františka Koukolíka (nar. 1941), českého neuropatologa, který pracuje na vztazích mezi mozkem a lidským chováním. Je též znám jako vynikající popularizátor vědy, jsa autorem mnoha článků a několika knih esejí jako "Mravenec a vesmír". Pojmenování podpořila J. Tichá.

(10293) Pribina

Pribina (800?-861) sídlil v Nitře, kde vybudoval první kostel na Slovensku a založil Nitranské knížectví, první stát starých Slováků. V roce 833 byl donucen uprchnout z Nitry, ale později získal rozsáhlé území poblíž Balatonu, jemuž vládl jako vévoda, stal se křesťanem a vybudoval na tucet nových kostelů.

(10390) Lenka

Pojmenována na počest Lenky Šarounové (nar. 1973), pilné pozorovatelky z ondřejovské observatoře. Její široký rozsah zájmů sahá od astronomie a meteorologie až k hudbě. Ráda získává nové zážitky a zkušenosti cestováním a setkáváním s lidmi. Její fotometrická a astrometrická pozorování planetek se stala nedílnou součástí výzkumného projektu blízkozemních planetek vedeného objeviteli.

(10395) Jirkahorn

Pojmenována na paměť Jiřího Horna (1941-1994), astronoma z ondřejovské observatoře. Jeho práce v oblastech stelární astrofyziky, pozorovací astronomie a zpracování měření vedla k významným výsledkům. Byl členem týmu, který koncem 60. let provedl první výpočty vývoje blízkých dvojhvězd s úbytkem hmoty. Hrál důležitou roli během dokončování stavby dvoumetrového dalekohledu v Ondřejově. Vytvořil snadno ovladatelný software SPEFO pro redukci hvězdných spekter, který je stále používán mnoha astronomy. Jméno navrhli objevitelé na popud P. Koubského, který též připravil citaci.

(10403) Marcelgrün

Český astronom Marcel Grün (nar. 1946) je vedoucím pražského planetária. Jeho hlavní zájmovou oblastí je vzdělávání a popularizace kosmonautiky a výzkumu vesmíru.

Marcel Grün je od roku 2000 ředitelem Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Před tím zastával funkci vedoucího pražského planetária, což je jedno ze tří středisek HaP hl. m. Prahy.

V anglickém originálu jsou uvedena slova "astronautics, cosmonautics", která se do češtiny překládají pouze jako "kosmonautika". Často se ovšem setkáte s pojmy "astronaut" a "kosmonaut". Astronaut se zpravidla používá v souvislosti s výpravami organizovanými v USA, kdežto ruské programy hovoří o kosmonautech. V praxi jde však o totéž.

-lv-

(10474) Pecina

Petr Pecina (nar. 1950) je astronom z Akademie věd České republiky známý výzkumem interakce meteoroidů s planetárními atmosférami, který zahrnuje analytická řešení pro zpomalení a ablaci meteoroidu.

(10577) Jihčesmuzeum

Jihočeské muzeum bylo v Českých Budějovicích založeno v roce 1877. Je známé svými přírodovědeckými, uměleckými, historickými a archeologickými sbírkami, včetně vltavínů, skla a muzea koněspřežní železnice. Důležité jsou jeho kulturní i vědecké úlohy.

(10581) Jeníkhollan

Jan (Jeník) Hollan (nar. 1955), astronom a environmentalista působící na brněnské hvězdárně, hluboce ovlivnil řadu studentů a pozorovatelů, včetně objevitele. Učí nás pátrat vždy po podstatných bodech věcí, třeba i neortodoxními způsoby.

Když jsem 30. července 1995 objevil z Ondřejova planetku, která dostala označení 1995 OD1, netušil jsem samozřejmě, jaké jí jednou dám jméno, a už vůbec ne, že o ní budu psát do nějakého internetového periodika zvaného Instantní Astronomické Noviny. Planetka 1995 OD1 byla devatenáctou, které jsme na Ondřejově do té doby objevili. (Objevy jsme začali dělat vlastně až od prosince 1994. Od léta 1992 do prosince 1994 jsem se já a mí kolegové v Ondřejově zabývali hlavně CCD fotometrií blízkozemních objektů a astrometrií již známých těles. Tak tomu vlastně je i v současné době, objevy planetek jsou jen vedlejším produktem našich pozorování.)

Koncem září, po necelých dvou měsících sledování, byla již dráha planetky 1995 OD1 vypočtená z našich měření dostačující k jejímu snadné nalezení v další opozici, na podzim 1996. Na rozdíl od jiných objevů planetek se pro ni nepodařilo nalézt v databázi planetek, které sice byly detekovány, ale nebyla určena jejích dráha, žádnou její dřívější detekci, která by nám její dráhu zpřesnila a pomohla tak k rychlejšímu očíslování. Planetku 1995 OD1 jsme si tedy museli na rozdíl od některých jiných objevů poctivně odpozorovat také v každém z následujících čtyř let. V říjnu 1996 nám sice jednou nocí pomohla stanice Spacewatch, v lednu a únoru 1998 pak několika nocemi stanice NEAT a LINEAR, ale celkově vzato bylo její očíslování, ke kterému došlo v květnu 1999, především výsledkem naší trpělivé několikaleté práce s jejím sledováním. Planetka 1995 OD1 dostala číslo 10581 a stala se 18. očíslovanou planetkou objevenou z Ondřejova.

V srpnu 1999, když jsem uvažoval, jak ji pojmenovat, mne pak napadlo, že je jeden člověk, který mne velmi ovlivnil a kterému vděčím za mnohé. Jde o RNDr. Jana Hollana, kterému já i mnoho dalších lidí říkáme Jeník. Zejména ve druhé polovině 80. let, během mých studií fyziky na brněnské univerzitě, jsem s ním byl ve velmi těsném kontaktu. Poté, co jsem v roce 1990 začal pracovat na Ondřejově, se naše cesty rozešly a nyní již nemáme tolik společného, ale jeho tehdejší vliv ve mne stále přetrvává.

Spolu s Rudou Novákem, který pojmenování planetky po Jeníkovi navrhl již loni na naší stránce o planetkách se jmény vztahujícími se k Česku a Slovensku (http://planetky.astro.cz/), jsme připravili citaci (zdůvodnění) a návrh jsem ihned zaslal ke schválení příslušnou komisí IAU. Návrh byl schválen a v Minor Planet Cirkuláři č. 36129 s oficiálním datem 28. září 1999 bylo zveřejněno, že planetka č. 10581 od nynějška již ponese jméno Jeníkhollan. Jsem rád, že jsem se mohl Jeníkovi alespoň takto odměnit za spoustu práce a energie, kterou mne i jiným věnoval a stále věnuje. O planetce (10581) Jeníkhollan toho zatím mnoho nevíme, jen to, kde se pohybuje (ve vnější části hlavního pásu, po mírně excentrické a poněkud skloněné dráze) a že je cca 6 km velká. Ale někdy v budoucnu ji snad lidé prozkoumají lépe a planetka Jeníkhollan pak pro nás přestane být jen malou tečkou na snímcích. Přeji Jeníkovi, aby se ukázala býti stejně zajímavou a neobvyklou, jako je on.

Níže přikládám informace o planetce (10581) Jeníkhollan ve zhuštěné podobě.

Jan (Jeník) Hollan (nar. 1955), astronom a environmentalista působící na brněnské hvězdárně, hluboce ovlivnil řadu studentů a pozorovatelů, včetně objevitele. Učí nás pátrat vždy po podstatných bodech věcí, třeba i neortodoxními způsoby.

Originální zveřejnění jména a jeho citace v MPC 36129:

(10581) Jen{\'\i}khollan = 1995 OD1
     Discovered 1995 July 30 by P. Pravec at Ond\v{r}ejov.
     Jan (Jen{\'\i}k) Hollan (b. 1955), an astronomer and environmentalist
at the Brno Observatory, has deeply influenced many students and observers,
including the discoverer.  Sometimes in unorthodox ways, he makes a point of
teaching his students to examine the most substantial points.

Petr Pravec, 4. října 1999

(10626) Zajíc

Jan Zajíc (nar. 1910), zakladatel a dlouholetý ředitel hvězdárny ve Vlašimi, přivedl k astronomii mnoho mladých lidí. Navzdory spoustě problémů je tato hvězdárna v současné době jednou z nejaktivnějších v České republice. Planetka byla pojmenována u příležitosti Zajícových 90. narozenin.

(10634) Pepibican

Josef ("Pepi") Bican (nar. 1913) byl Mezinárodní federací fotbalových historiků a statistiků vyhlášen nejlepším středním útočníkem století. Reprezentoval Rakousko v 19 a Československo ve 14 mezistátních zápasech a nastřílel ve své kariéře více než 5000 gólů. Po ukončení aktivní sportovní dráhy se začal zajímat o astronomii.

(10764) Rübezahl

Slezský horský skřítek Rübezahl (Krakonoš, Rýbrcoul) je pánem Krkonoš. Škádlí pocestné, dává dárky chudým a stráží poklady ukryté v horách. První legendy o Rübezahlovi byly soustředěny v roce 1662 J. Praetoriem v jeho knize Daemonologia Rubinzalii Silesii.

V anglické citaci je uvedené slovo goblin, zde překládáme jako skřítek. Ale asi si všichni představujeme Krakonoše spíše jako obra či postavu normální velikosti. Zřejmě díky známému televiznímu večerníčku. A také díky pohlednicím, které si v Krkonoších můžete koupit.
Krkonoše se v němčině jmenují Riesengebirge.

-lv-

(10872) Vaculík

Ludvík Vaculík (nar. 1926), český spisovatel a novinář, byl jedním z nejznámějších spisovatelů v bývalém Československu v 70. a 80. letech 20. století. Své zkušenosti popsal v knize "A Cup of Coffee With My Interrogator".

Kniha "A Cup of Coffee With My Interrogator" (česky bychom mohli přeložit jako Šálek kávy s mým vyšetřovatelem) je sbírka esejů, která byla vydána v angličtině. Jinak Ludvík Vaculík napsal řadu knih jako Sekyra (1966), Morčata (1970), Český snář (počátek 80. roků). Dosud posledním dílem jsou Nepaměti (1998).

-lv-

(10919) Pepíkzicha

Josef Zicha (nar. 1939) byl vedoucím technikem ondřejovského dvoumetrového dalekohledu. Nyní vyučuje na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Je nadšeným amatérským muzikantem a organizátorem kulturního života v Ondřejově a okolí.

(11014) Svätopluk

Svätopluk (?-894) byl slavný král starých Slovanů a kníže Velké Moravy v letech 871 až 894. Pod jeho vládou Morava získala svůj největší územní rozmach a byla nezávislou na Francké říši. Legenda praví, že po králově smrti spory mezi jeho třemi syny byly příčinou úpadku Moravy.

(11101) Českáfilharmonie

Česká filharmonie je proslulá svou přirozenou muzikálností a osobitým interpetačním stylem. Její první koncert dirigoval A. Dvořák v roce 1896 a současná vysoká úroveň orchestru byla rozvinuta zejména šéfdirigenty V. Talichem, K. Ančerlem a V. Neumannem.

(11105) Puchnarová

Dana Puchnarová (nar. 1938) je česká malířka a grafička. Její abstraktní umění vychází z přírodních a kosmických struktur. Důležitou součástí její práce je výuka, a objevitelka, jako mladé děvče, byla jednou z jejích žaček.

(11118) Modra

Pozorovací stanice (shodou okolností nesoucí kódové číslo 118) Astronomického ústavu Univerzity Komenského, z níž byla tato planetka objevena, leží u historického městečka Modra, 30 km severovýchodně od Bratislavy.

(11124) Mikulášek

Český astronom Zdeněk Mikulášek (nar. 1947) je ředitelem Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, pracuje též na brněnské Masarykově univerzitě. Jeho hlavními obory jsou fotometrie a spektra proměnných hvězd a studium atmosferické extinkce.

Atmosferická extinkce je zeslabení záření při průchodu zemskou atmosférou.

-lv-

---

(11126) Doleček

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 15. 10. 1996
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1996 TC15

Josef (Jožka) Doleček (nar. 1912) se významně zasloužil o výstavbu lidové hvězdárny ve Valašském Meziříčí a byl jejím prvním ředitelem. Jeho práce položila základy pro úspěch této hvězdárny v popularizaci astronomie v České republice. Toto pojmenování navrhl L. Lenža.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36950 (23. 11. 1999), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Od srpna do října 1999 mohla internetová veřejnost podávat návrhy na pojmenování dvou planetek. U této planetky zvítězil návrh Libora Lenžy: Pan Josef Doleček se narodil 16. února 1912 a zcela výjimečnou měrou se zasloužil o stavbu hvězdárny Valašské Meziříčí a celkový rozvoj astronomie v tomto regionu. Za neskutečných problémů postavil centrální budovu hvězdárny a působil na jako její první ředitel. Dal základ k dnešnímu rozkvětu astronomie na Valašsku. Josef Doleček zemřel 5. května 2003.

Další informace jsou na http://www.asu.cas.cz/~asteroid/planetky/11126/11126.htm.

-lv-

---

(11128) Ostravia

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 3. 11. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 VP

Ostrava (latinsky Ostravia) je od 19. století považována za hornické a ocelářské centrum severní Moravy. V minulých letech se Ostrava proměnila v obchodní, vzdělávací a kulturní sídlo. Od roku 1980 je též domovem hvězdárny a planetária.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 16. 10. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41385 (13. 10. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11134) České Budějovice

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 4. 12. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 XO2

České Budějovice jsou historickým, kulturním, vzdělávacím, průmyslovým a administrativním centrem jižních Čech. Původně známy jako Budiwoyz nebo Budoywiz, německý tvar je Budweis, město je známé svým pivem. Ve městě je hvězdárna a kleťská observatoř se nachází na blízké hoře Kleť.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36950 (23. 11. 1999), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

České Budějovice už jednu planetku od svých objevitelů mají, a to (2524) Budovicium.

-lv-

---

(11141) Jindrawalter

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 12. 1. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 AX14

Jindřich Walter (nar. 1941) je vedoucím optických dílen Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jeho hluboké znalosti a rozsáhlé zkušenosti byly velmi nápomocné při budování nového 1,06m dalekohledu KLENOT na kleťské hvězdárně.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 6. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45748 (26. 5. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Jindřich Walter zemřel 27. 12. 2011.

-lv-

---

(11144) Radiocommunicata

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 2. 2. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 CR1

Dvacáté století může být nazýváno věkem komunikace. Tým pracovníků kleťského vysílače, který zajišťuje rozhlasové, televizní a převaděcí spojení do jižních Čech od roku 1959, ztělesňuje ducha komunikace.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41030 (26. 7. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11163) Milešovka

Objevitel: Z. Moravec
Datum objevu: 4. 2. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 CR

Nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka se nachází 60 km severně od Prahy. Meteolorogická stanice na vrcholu hory pracuje téměř nepřetržitě od 1. ledna 1905. Tato planetka je pojmenována u příležitosti 100. výročí tamních pozorování.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 28. 12. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 55721 (15. 12. 2005), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11167) Kunžak

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 23. 3. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 FD3

Kunžak je malebná vesnice v jižních Čechách. Leží zde malá hvězdárna (v místě zvaném "Na jitrech"), zabývající se především meteorickou astronomií. Toto pojmenování navrhl P. Spurný.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36950 (23. 11. 1999), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11201) Talich

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 13. 3. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 EL5

Václav Talich (1883-1961) byl známým českým dirigentem, po mnoho let byl šéfem opery Národního divadla a v letech 1919 až 1941 šéfdirigentem České filharmonie, kterou přivedl na vysoký mezinárodní standard. Významně se podílel na vytvoření tradice interpretace děl českých skladatelů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 44594 (28. 1. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11325) Slavický

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 17. 9. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 SG

Klement Slavický (1910-1999) byl vynikajicím skladatelem, jehož osobitý hudební výraz má kořeny v moravském lidovém folklóru. Byl také uznáván za své celoživotní vysoké morální kvality. V roce 1985 byl Slavický oceněn Zlatou medailí Spojených národů za svou 4. symfoniettu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36950 (23. 11. 1999), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11326) Ladislavschmied

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 17. 9. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 SL

Český amatérský astronom Ladislav Schmied (nar. 1927) je známý svým systematickým pozorováním Slunce. Během posledních padesáti let pořídil více nez 10 tisíc kreseb sluneční fotosféry. Pojmenování navrhl P. Spurný.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36950 (23. 11. 1999), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11333) Forman

Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
Datum objevu: 20. 4. 1996
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1996 HU

Rané filmy režiséra Miloše Formana (nar. 1932), jako např. "Černý Petr" a "Hoří, má panenko", pronikavě nahlížejí do života obyčejných českých lidí. Další jeho filmy "Přelet nad kukaččím hnízdem", "Vlasy" a "Ragtime" pojednávají o lidské svobodě, film "Amadeus" pak popisuje Mozartův boj s průměrností.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36950 (23. 11. 1999), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Od srpna do října 1999 mohla internetová veřejnost podávat návrhy na pojmenování dvou planetek. U této planetky zvítězil návrh Jana Kameníčka: Miloš Forman je vynikající režisér, který si za svou tvorbu vysloužil řadu ocenění. Některé z jeho nesmrtelných filmů jsou Černý Petr, Hoří, má panenko, Přelet nad kukaččím hnízdem, Vlasy, Amadeus.

-lv-

---

(11338) Schiele

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 13. 10. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 TL9

Egon Schiele (1890-1918), rakouský expresionistický malíř proslavený erotičností jeho figurativních prací, žil a pracoval v Českém Krumlově v letech 1907 až 1917.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41031 (26. 7. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11339) Orlík

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 13. 11. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 VM5

Gotický hrad Orlík byl vybudován na poloostrově na řece Vltavě ve třináctém století a přestavěn v neogotickém slohu během století devatenáctého rodinou Schwarzenbergů. Během druhé poloviny dvacátého století byl obklopen přehradou.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42361 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11364) Karlštejn

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 23. 3. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 FB3

Gotický hrad Karlštejn byl založen roku 1348 Karlem IV. v Království českém, 27 km od hlavního města Prahy, za účelem ochrany korunovačních klenotů a státních listin. Zachoval se v dobrém stavu až do dnešních dnů a symbolizuje českou státnost v evropském prostoru. Jméno navrhl Z. Ceplecha.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41031 (26. 7. 2000), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11408) Zahradník

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 13. 3. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 EG3

Rudolf Zahradník (nar. 1928), spoluzakladatel české školy kvantové chemie, se stal otcem zakladatelem a prvním prezidentem Učené společnosti České republiky (1994-1997) a prvním předsedou Akademie věd České republiky (1993-2001).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 4. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62354 (21. 3. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11448) Miahajduková

Objevitelé: J. S. Bus, E. F. Helin
Datum objevu: 25. 6. 1979
Místo objevu: Siding Spring
Základní označení: 1979 MB6

Mária (Mia) Hajduková (nar. 1967) je vědkyně ma Slovenské akademii věd zabývající se dráhami meteoroidů, zejména kritickými analýzami pozorovacích chyb, které vedou ke zdánlivě hyperbolickým drahám.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 103978 (13. 4. 2017), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11463) Petrpokorny

Objevitel: J. S. Bus
Datum objevu: 2. 3. 1981
Místo objevu: Siding Spring
Základní označení: 1981 EN24

Petr Pokorny (nar. 1986) je český astrofyzik, který se zaměřuje na numerické modely prachové složky sluneční soustavy a interpretaci radarových měření meteorů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 103978 (13. 4. 2017), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11475) Velinský

Objevitel: Z. Vávrová
Datum objevu: 11. 11. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 VL

Jaroslav Velinský (1932-2012), zvaný Kapitán Kid, byl český spisovatel science fiction a detektivních románů, nakladatel, písničkář a hudebník. Byl jedním ze zakladatelů českého folkového festivalu Porta.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 30. 12. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 97568 (25. 12. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11572) Schindler

Objevitel: E. W. Elst
Datum objevu: 15. 9. 1993
Místo objevu: European Southern Observatory
Základní označení: 1993 RM7

Oskar Schindler (1905-1974) byl něměcký průmyslník v období druhé světové války. Díky jeho hrdinským akcím se skupina polských Židů vyhnula nacistickému vyhlazení v roce 1944. Režisér Steven Spielberg použil tento příběh ve filmu Schindlerův seznam (1993).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40707 (23. 5. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Svitavský rodák - zachránce 1 200 lidských životů za druhé světové války. (Hlavní hrdina Spielbergova filmu Schindlerův seznam).

Oskar Schindler byl rozporuplná osobnost. Ve Svitavách dostal přezdívku Schindler - gauner. Byl členem nacisitické strany NSDAP a německé výzvědné služby Abwehru. Za špionážní činnost proti Československé republice byl ve svitavském hotelu Ungar (dnešní hotel Slavia) zatčen a v Brně odsouzen ke dvěma měsícům těžkého žaláře. Později mu byl trest amnestií zkrácen na polovinu.

V roce 1939 se dostává do polského Krakova, kde kupuje továrnu na výrobu smaltovaného nádobí. Zaměstnává v ní židy z krakovského ghetta. Po zrušení ghetta v roce 1943 a přemístění židů do koncentračního tábora Plaszov usiluje Schindler o zřízení malého tábora pro své dělníky, aby byli uchráněni od nacistické agrese v koncentračním táboře. V roce 1944 přemísťuje svoji továrnu i vězně do Brněnce u Svitav. Pomocí seznamů, na kterých byli vězni uváděni pod fingovanými profesemi, Schindler převáži do Brněnce celkem 1 100 lidí. Transport tří set "svých" žen, který se omylem dostal do Osvětimi, získává Oskar Schindler pomocí úplatků zpátky a odváží do Brněnce. Krátce před skončením války Schindler organizuje odchod německých stráží z tábora a jeho dělníci mu pak pomáhají v útěku před Rudou armádou do amerického vojenského pásma.

Za záchranu svých životů jsou mu Židé po celý zbytek jeho života vděčni a podporují ho ve chvílích, kdy se sám nemůže prosadit. Každým rokem je zván do Izraele, dostává řadu mírových cen i Záslužný kříž Konrada Adenauera. V Jeruzalémě v Aleji Spravedlivých zasadil svůj strom, jenž se stal symbolem jeho činu. Izraelské děti se o něm mohou dočíst ve svých učebnicích.

V roce 1994 Město Svitavy odhalilo Oskaru Schindlerovi v Parku Jana Palacha na proti jeho rodného domu pamětní desku zasazenou do žulového podstavce s tímto textem: Nezapomenutelnému zachránci životů 1 200 pronásledovaných Židů.

Převzato ze svitavských stránek.

---

(11598) Kubík

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 22. 7. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 OJ

Bratr objevitelky, Jakub Šaroun (nar. 1974) je talentovaný amatérský hudebník a fotograf. Tato planetka byla pojmenována u příležitosti jeho 25. narozenin.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 11. 1999, citace byla zveřejněna v MPC 36951 (23. 11. 1999), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11614) Istropolitana

Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
Datum objevu: 14. 1. 1996
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1996 AD2

Academia Istropolitana ("město na Dunaji") byla první univerzitou na území dnešního Slovenska a starodávný předchůdce Univerzity Komenského. Akademie byla založena uherským králem Matějem Korvínem v Bratislavě roku 1465. Jméno navrhl F. Devínsky, rektor Univerzity Komenského.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42361 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11636) Pezinok

Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
Datum objevu: 27. 12. 1996
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1996 YH1

Pezinok je malé město nedaleko Bratislavy, od 13. století známé svou tradicí výroby vína. Od 14. do 19. století se zde také těžilo zlato. Pezinok je též rodištěm francouzského astronoma Maurice Löevyho (1833-1907) a slovenského astronoma Jána Štohla (1932-1993).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45233 (28. 3. 2002), překlad -ku-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11656) Lipno

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 6. 3. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 EL6

Lipenská nádrž byla vybudována na Vltavě v roce 1959 jako největší československá přehrada. Je to důležitá zásobárna vody, zdroj energie a také dobře známá jihočeská prázdninová oblast.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41938 (9. 1. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11657) Antonhajduk

Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
Datum objevu: 5. 3. 1997
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1997 EN7

Anton Hajduk (nar. 1933) je profesorem astronomie, působí ve Slovenské akademie věd. Jeho výzkum se soustřeďuje na strukturu meteorických rojů, studium čelních ozvěn meteorů radiovými technikami a na sekundární ozonovou vrstvu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42361 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11736) Viktorfischl

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 19. 8. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 QS1

Nejpřekládanější česko-izraelský spisovatel Viktor Fischl Avigdor Dagan (nar. 1912) vložil do literární tvorby se stylistickým a jazykovým mistrovstvím etické hodnoty s důrazem na zodpovědnost za mezilidské vztahy, lásku, toleranci a úctu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 27. 10. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 54826 (19. 9. 2005), překlad M. Kaďůrková, -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(11830) Jessenius

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 2. 5. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 JE

Ján Jesenský (Jessenius, 1566-1621) byl lékařem, od začátku roku 1618 rektorem pražské univerzity a přítelem Tychona Brahe v Praze. Byl popraven na počátku třicetileté války. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40708 (23. 5. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(12002) Suess

Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
Datum objevu: 19. 3. 1996
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1996 FR1

Rakouský geolog Franz Eduard Suess (1867-1941), profesor pražské ČVUT a vídeňské univerzity, studoval krystalické podloží Českého masívu a provedl fundamentální studie vltavínů. Zavedl pojem "tektit". Jméno navrhl H. Raab.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 1. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 38201 (24. 1. 2000), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(12006) Hruschka

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 20. 7. 1996
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1996 OO

František Hruschka (1819-1888) vynalezl medomet a předvedl ho na výstavě v Brně v roce 1865. Dostalo se mu uznání za vývoj moderního včelařství.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89834 (9. 9. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(12051) Pícha

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 2. 5. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 JO

Jaroslav Pícha (1921-1998) byl český meteorolog a amatérský astronom. Observatoř, kterou vybudoval v Hradci Králové pro systematické monitorování slunečního záření a ozonové vrstvy, se stala jednou z nejvíce uznávaných na světě. Jméno navrhl M. Lehký.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42361 (9. 3. 2001), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(12406) Zvíkov

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 25. 9. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 SZ1

Hrad Zvíkov byl zbudován přemyslovskou dynastií ve třináctém století nad soutokem Vltavy a Otavy. Hrad byl částečně přestavěn v renesančním stylu v 16. století rodinou Švamberků. V 19. století byl hrad opraven Schwarzenbergy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43192 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(12409) Bukovanská

Objevitel: Kleť
Datum objevu: 28. 9. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 SL3

Marcela Bukovanská (nar. 1935), vědecká pracovnice zabývající se meteority, byla vedoucí oddělení mineralogie a petrologie Národního muzea v Praze. Jméno navrhl M. Šolc.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40709 (23. 5. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(12468) Zachotín

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 14. 1. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 AE18

Zachotín je vesnice na Vysočině, která od roku 1981 hostí každé léto Mobilní astronomickou expedici pražské Štefánikovy hvězdárny. Tato planetka je pojmenována jako poděkování za pohostinnost obyvatel vesnice.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 7. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43045 (5. 7. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(12482) Pajka

Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
Datum objevu: 23. 3. 1997
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1997 FG1

Paula Pravdová (nar. 1990), jediná dcera druhého z objevitelů, zdědila po svém otci mnoho z jeho zájmů, jako např. zálibu ve hře na hudební nástroje, ježdění na kole, plavání, potápění, zpívání, vtipkování, díky čemuž byla velmi oblíbenou během svých návštěv na hvězdárně v Modre. Pajka je její důvěrná přezdívka.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45234 (28. 3. 2002), překlad -ku-, -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(12833) Kamenný Újezd

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 2. 2. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 CV1

Tato příjemná vesnička jižně od Českých Budějovic, prvně zmíněna roku 1263, ležela na staré cestě spojující jižní Čechy s Rakouskem. Cesta byla v 19. století nahrazena koňskou železnicí do Linze. Toto jméno bylo podpořeno J. Vyžralovou.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 40710 (23. 5. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(12835) Stropek

Objevitel: Kleť
Datum objevu: 7. 2. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 CN13

Václav Stropek (nar. 1938) byl dlouhá léta technikem na kleťské hvězdárně.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41032 (26. 7. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(13121) Tisza

Objevitel: E. W. Elst
Datum objevu: 7. 2. 1994
Místo objevu: European Southern Observatory
Základní označení: 1994 CN9

Tisa je velký přítok Dunaje, pramenící v Karpatech. Tisa protéka malou částí Ukrajiny a pak Maďarskem. Nedávno byla těžce znečistěna kyanidem, ohrožujícím její faunu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 16. 10. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41032 (26. 7. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Řeka Tisa pramení v Rumunsku a cestou Maďarskem si též na chvíli odskočí k jihovýchodnímu Slovensku, kde tvoří asi po pět kilometrů hranici mezi Slovenskem a Maďarskem, a proto je zahrnuta do našeho výběru planetek.

V citaci zmiňované znečistění nastalo 30. ledna 2000, kdy se do maďarsko-rumunské hraniční říčky dostalo asi sto tisíc krychlových metrů odpadní vody s vysokou koncentrací kyanidu a těžkých kovů ze záchytné nádrže společné rumunsko-australské firmy Aurul z města Baia Mare v Rumunsku. Firma Aurul louhovala pomocí kyanidu zlato z hlušin, které zde zbyly na místě bývalého zlatého dolu. Jed se poté přelil do rumunsko-maďarské hraniční říčky Szamos, jednoho z přítoků Tisy. Asi padesátikilometrová vlna jedu vstoupila na maďarské území začátkem února a opustila je směrem do jihoslovanské Vojvodiny a dál do Dunaje o víkendu 12. - 13. února. Během svého putování jed zničil v postižených tocích drtivou většinu života až na úroveň mikroorganismů. Při vstupu na maďarské území přesahovala koncentrace kyanidu 30 miligramů na litr vody. Po zředění různými přítoky Tisy se tato hodnota v blízkosti Segedína snížila na 2 mg. Pro srovnání: povolenou mezní hodnotou je 0,1 mg a již koncentrace 0,2 mg je smrtelná pro ryby. Obětí kyanidu se tak dle odhadů stalo alespoň 80 % ryb v Tise a navíc drtivá většina menších živočichů jako raků či škeblí a vodního hmyzu. Kyanid obsažený v rybách stačil na opačném konci potravinového řetězce zabíjet vydry a ptáky živící se rybami (mezi nimi i vzácné orly mořské, kterých se u Tisy dosud vyskytovalo všeho všudy 20 jedinců). Dokonce byly nalezeny mrtvé srnky, které se přišly vody pouze napít. Otázkou zůstává, kolik jedu se usadilo v bahně řeky.

Úryvky článku Petra Morvaye Na mrtvé řece, Respekt 9/2000 mírně upravil -lv-

---

(13154) Petermrva

Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
Datum objevu: 7. 9. 1995
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1995 RC

Peter Mrva (nar. 1962) pomohl postavit observatoř v Modre a byl jedním z prvních tamních astronomů. Během mnoha let převážně manualní práce učil, vysvětloval a inspiroval druhého z objevitelů v některých oblastech, včetně astronomie a počítačové grafiky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45338 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(13367) Jiří

Objevitel: LONEOS
Datum objevu: 18. 10. 1998
Místo objevu: Anderson Mesa
Základní označení: 1998 UT24

Jiří Borovička (nar. 1964) z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky je znám svými pracemi v meteorické fyzice a astronomii, zejména v oboru spektroskopie meteorů. Objevil nízko a vysokoteplotní složky záření meteorů. Toto pojmenování navrhl Z. Ceplecha.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46110 (24. 7. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(13370) Júliusbreza

Objevitelé: P. Kolény, L. Kornoš
Datum objevu: 7. 11. 1998
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1998 VF

Július Breza (1917-1991) byl jedním z nejpřednějších otolaryngologů v Československu. Byl vedoucím oddělení otolaryngologie Dětské fakultní nemocnice v Bratislavě. Jeho práce se soustřeďovala na endoskopické procedury léčby dětských onemocnění průdušek a plic.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 9. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46683 (21. 9. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(13390) Bouška

Objevitelé: P. Pravec, Marek Wolf
Datum objevu: 18. 3. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 FQ3

Jiří Bouška (nar. 1925), emeritní profesor astronomie na Karlově univerzitě, studoval meziplanetární hmotu a 30 let byl šéfredaktorem časopisu Říše hvězd a Hvězdářské ročenky. Učil několik generací českých astronomů, včetně jednoho z objevitelů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 29. 5. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 39659 (20. 3. 2000), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(13406) Sekora

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 2. 10. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 TA4

Ondřej Sekora (1899-1967), český novinář, karikaturista, ilustrátor a spisovatel, je známý především svým dílem pro děti a vytvořením postavy Ferdy Mravence. Sekorovy oblíbené příběhy ze života hmyzu a zvířátek jsou založeny na jeho mimořádné znalosti přírody.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41939 (9. 1. 2001), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(13774) Spurný

Objevitel: LONEOS
Datum objevu: 10. 10. 1998
Místo objevu: Anderson Mesa
Základní označení: 1998 TW30

Pavel Spurný (nar. 1958) z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky vede Evropskou bolidovou síť. Je znám svými pracemi v meteorické fyzice a astronomii, publikoval mnoho přesných drah bolidů. Toto pojmenování navrhl Z. Ceplecha.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46111 (24. 7. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(13792) Kuščynskyj

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 7. 11. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 VG

Taras Kuščynskyj (1932-1983) byl českým fotografem, známým svými krásnými černobílými snímky ženských tvarů, včetně uměleckých studií nahého těla.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46011 (24. 6. 2002), překlad -lv-, -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(13804) Hrazany

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 9. 12. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 XK

Hrazany jsou sídlo dávného keltského města ve středních Čechách nad Vltavou v oblasti, kde se těžilo zlato. Plocha asi 75 akrů byla osídlena ve druhém století před Kristem a byla zničena v prvním století n.l.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48157 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Ve skutečnosti bylo sídlo zničeno v 1 stol. př. Kr.

Petr Juřina

---

(13916) Bernolák

Objevitel: M. Antal
Datum objevu: 23. 8. 1982
Místo objevu: Piszkéstetö
Základní označení: 1982 QA2

Anton Bernolák (1762-1813) byl katolickým knězem, který kodofikoval první formu slovenského jazyka, později nazývanou "bernolákovčina" (1787). Jazyk byl založen na nářečích užívaných na západním Slovensku. Bernolák byl významný lingvista a zakladatel Slovenského učeného tovaryšstva.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43192 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14040) Andrejka

Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
Datum objevu: 23. 8. 1995
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1995 QD2

Tato planetka je první, která byla objevena na observatoři v Modre, a je zde považována za "drahokam". Je věnována Andree Galádové (nar. 1970), důvěrně známé jako Andrejka, ženě prvního objevitele.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 44594 (28. 1. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14054) Dušek

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 12. 1. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 AR

Jiří Dušek (nar. 1971) je astronom Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Je jedním ze zakladatelů českého internetového zpravodaje IAN a je známý svým dlouholetým podílem na Astronomické expedici Úpice a dalších vzdělávacích projektech.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 1. 12. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52768 (28. 9. 2004), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14056) Kainar

Objevitel: Kleť
Datum objevu: 13. 1. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 AO1

Josef Kainar (1917-1971) byl český básník, dramatik, novinář a hudebník. Jeho poezie shromážděná v díle "Básně a blues" vytváří spojení slova a hudby. Byla zhudebněna různými muzikanty včetně jazzových zpěváků a rockových skupin jako například Eva Olmerová, Framus Five a ETC.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41940 (9. 1. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14068) Hauserová

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 21. 4. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 HP1

Eva Hauserová (nar. 1954) je česká spisovatelka a novinářka. Původním vzděláním genetička, stala se významnou členkou české scény science-fiction. Zároveň je známá svými originálními názory na environmentalistické problémy, vztahy mužů a žen a feminismus.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 7. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43045 (5. 7. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14098) Šimek

Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
Datum objevu: 24. 8. 1997
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1997 QS

Český radioastronom Miloš Šimek (nar. 1933) pracoval na ondřejovské hvězdárně od roku 1956. Studoval strukturu velkých meteorických rojů a čelních ozvěn meteorů pomocí dlouhodobých radarových pozorování. Jméno navrhl J. Grygar.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42674 (9. 5. 2001), překlad -lv-, -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14124) Kamil

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 28. 8. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 QN60

Český amatérský astronom Kamil Hornoch (nar. 1972) je vynikajícím pozorovatelem komet a proměnných hvězd, a také přítelem objevitelky. Preciznost jeho astronomické práce je oceňována i profesionálními astronomy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41940 (9. 1. 2001), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14190) Soldán

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 15. 12. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 XS15

Jan Soldán (nar. 1957) je český astronom, tvůrce a vývojář programů pro řízení kosmických a pozemních experimentů, včetně CCD kamer, robotických dalekohledů a zpracování obrazu v reálném čase. Od roku 1996 se účastní projektu družice INTEGRAL.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42362 (9. 3. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14206) Sehnal

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 15. 2. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 CL10

Ladislav Sehnal (nar. 1931) je znám svým výzkumem účinků slunečního záření a odporu atmosféry na pohyb umělých družic a svou teorií akcelerometrických měření v kosmu. V letech 1990-1996 byl ředitelem Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42362 (9. 3. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14509) Lučenec

Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
Datum objevu: 9. 3. 1996
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1996 ER2

Lučenec je malé historické město na jižním Slovensku, je kulturním a průmyslovým centrem novohradského regionu. První z objevitelů zde prožil své dětství. Město, jehož historie sahá až do 13. století, bylo v letech 1622 a 1849 zničeno požáry.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45234 (28. 3. 2002), překlad -ku-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14517) Monitoma

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 13. 6. 1996
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1996 LJ1

Monika Pravcová (nar. 1976), sestra objevitele, a Tomáš Kneslík (nar. 1977) se do sebe zamilovali v roce objevu této planetky a vstoupili v manželství v roce 2000, kdy tato planetka dostala definitivní označení (číslo).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41034 (26. 7. 2000), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14537) Týn nad Vltavou

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 10. 9. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 RL7

Týn nad Vltavou leží na březích řeky Vltavy. Město je datováno od 10. století. První vltavíny, přírodní skla považovaná za tektity vzniklé během dopadu meteoritu, který vytvořil kráter Ries v Bavorsku, byly nalezeny nedaleko tohoto města v roce 1787.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47300 (6. 1. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14550) Lehký

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 27. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 UU7

Martin Lehký (nar. 1972) je český amaterský astronom, vizuální a CCD pozorovatel komet, proměnných hvězd a planetek. Věnuje se rovněž pozorování zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy, zatmění, meteorů a astrofotografii.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48158 (18. 3. 2003), překlad Kamil Hornoch]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14594) Jindrašilhán

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 24. 9. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 SS26

Jindřich Šilhán (1944-2000) významně přispěl k rozvoji vizuálních pozorování v Česku a na Slovensku. Pozoroval zákrytové proměnné hvězdy a organizoval program jejich sledování. Jeho žáci se stali vůdčími osobnostmi na lidových hvězdárnách.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41035 (26. 7. 2000), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Planetka Jindrašilhán se nachází ve střední části hlavního pásu; co se týče dráhy, je to docela typická planetka. Její velikost, odhadnuta z její absolutní magnitudy a průměrného albeda planetek v dané oblasti, je zhruba 8 km. Nic dalšího o jejich fyzikálních vlastnostech není známo. Je však velmi pravděpodobné, že jde o úlomek větší planetky vzniklý při dávné srážce.

Objevil jsem ji z Ondřejova 23./24. 9. 1998 na snímcích pořízených 0,65m reflektorem + CCD SBIG ST-8 v časech 01:54 - 03:26 UT. Tyto snímky jsem pořizoval za účelem sledování planetky 1998 RP20, kterou objevila Lenka Šarounová o deset dní dříve - toto byla třetí noc potřebná k "zajištění" dráhy té Lenčiny planetky, aby se neztratila. No, a na oněch snímcích jsem zachytil další planetku, která dostala označení 1998 SS26. Sledovali jsme ji celkem v 7 nocích na podzim 1998 a ve třech nocích v zimě 2000, více sledování ale již nebylo třeba, neboť nám s tím jednak pomohly vyhledávací stanice (LINEAR, ji zachytil celkem ve čtyřech nocích od srpna do listopadu 1998 a v pěti nocích v dubnu 2000, LONEOS přispěl jednou nocí v lednu 1999), jednak byla identifikována její zachycení na izolovaných nocích v březnu 1984 a srpnu 1993, obě detekce ze Siding Spring. Všechna tato pozorování umožnila určení její dráhy s dostatečnou přesností, takže dne 18. dubna 2000 dostala definitivní označení, číslo 14594.

Pojmenování navrhli členové elektronické konference Společnosti pro meziplanetární hmotu.

-pp-

---

(14948) Bartuška

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 16. 1. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 BA

Josef Bartuška (1898-1963) byl český avantgardní básník, malíř, grafik, fotograf a učitel. Experimentoval také s fotogramy a kolážemi. V meziválečném období patřil k nejvýznamnějším umělcům jihočeského uměleckého spolku Linie.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 102253 (14. 11. 2016), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14968) Kubáček

Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
Datum objevu: 23. 8. 1997
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1997 QG

Dalibor Kubáček (nar. 1957) pracoval ve Slovenské akademii věd v Bratislavě, studoval strukturu hlav komet pomocí technik zpracování obrazu. Ochotně učil studenty a přátele (včetně objevitelů) a vysvětloval jim tyto relativně nové techniky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45339 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14974) Počátky

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 22. 9. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 SK1

Počátky jsou jihočeské město, kde se objevitel narodil.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 11. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41572 (11. 11. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(14976) Josefčapek

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 27. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SD4

Josef Čapek (1887-1945) byl umělcem širokých zájmů, byl malířem, grafikem a spisovatelem, autorem příběhů pro děti a spolu se svým bratrem Karlem autorem divadelních her. Část jeho umělecké tvorby byla ovlivněna rostoucím ohrožením Československa ze strany fašistů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42674 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Josef Čapek, mnohostranný umělec (výtvarník, spisovatel) a publicista Josef Čapek se narodil 23. 3. 1887 v Hronově ve východních Čechách jako syn lékaře Antonína Čapka. Jeho mladším bratrem byl světově známý spisovatel a žurnalista Karel Čapek. Dětství prožil Josef Čapek v Podkrkonoší (Malé Svatoňovice, později Úpice). V letech 1904-1910 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Od roku 1907 ve spoluautorství s bratrem Karlem časopisecky publikoval řadu drobných próz a článků o výtvarnictví a literatuře. V říjnu 1910 odjel do Paříže, kde navštěvoval výtvarné kursy a seznamoval se světovým uměním.

Po návratu v roce 1911 vstoupil do nově založeného sdružení Skupina výtvarných umělců; v roce 1912 na skupinové výstavě poprvé představil své obrazy. Zároveň rozvinul rozsáhlou publicistickou činnost zaměřenou na propagaci moderního umění a na výklad jeho principů. Čapkův nesouhlas s příliš dogmatickým pojímáním modernosti zanedlouho vedl k jeho rozchodu se Skupinou; krátce pak byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Čapkovy obrazy z této doby představují osobitou variantu kubismu, zřejmé jsou i podněty expresionismu. Během první světové války napsal soubor expresivně laděných próz Lelio (1917).

V roce 1918 založil Josef Čapek spolu s dalšímu umělci výtvarnou skupinu Tvrdošíjní; její šestá výstava v roce 1924 byla první soubornou Čapkovou výstavou. Od roku 1929 vystavoval spolu s výtvarným odborem spolku Umělecká beseda. Po první světové válce se výrazně rozšířil okruh Čapkových výtvarných aktivit, vedle obrazů vytvořil velké množství novinových kreseb, knižních obálek a ilustrací, pracoval jako jevištní výtvarník apod. V Čapkově malířské tvorbě se ve 20. letech zvýrazňuje sociální aspekt (tzv. období periférie), později vystupují do popředí zvláště krajinné a dětské motivy.

Podobu Čapkovy slovesné tvorby silně poznamenal jeho vstup do novinářské oblasti. V roce 1918 se stal členem redakce deníku Národní listy (zároveň v letech 1918-1920 redigoval satirický časopis Nebojsa), od dubna 1921 až do srpna 1939 pak pracoval v redakci nejvýznamnějšího meziválečného deníku Lidové noviny. Pro noviny napsal mnoho výtvarných příspěvků (hlavně referátů o výstavách), ale také řadu článků, fejetonů a sloupků o politických a společenských otázkách i o prpblémech.

Literární dílo Josefa Čapka z meziválečného období není obsáhlé, ale má pro českou kulturu značný význam (baladická novela Stín kapradiny, 1930; meditativní próza Kulhavý poutník, 1936). Spolupracoval také s Karlem Čapkem na několika dramatických textech a byl autorem oblíbené dětské knížky Povídání o pejskovi a kočičce (1928). Aforismy a deníkové záznamy z druhé poloviny 30. let byly vydány až posmrtně (Psáno do mraků, 1947).

Ve 30. letech se Josef Čapek intenzivně angažoval v boji proti nacismu (novinové články, cykly karikatur). Jeho tehdejší malířskou tvorbu charakterizuje expresivnost, patetičnost a tendence k monumentálnosti (obrazové cykly Oheň a Touha, 1938-1939). Dne 1. 9. 1939 byl Josef Čapek zatčen a postupně vězněn v několika koncentračních táborech (Dachau, Buchenwald, Sachsenhausen, Bergen-Belsen). V Bergen-Belsenu patrně v dubnu 1945 podlehl epidemii skvrnitého tyfu. Jeho symbolický hrob je na vyšehradském hřbitově v Praze. Posmrtně byly publikovány básně napsané během věznění (Básně z koncentračního tábora, 1946).

Petr Mareš

---

(14980) Gustavbrom

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 5. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 TW9

Gustav Brom (Gustav Frkal, 1921-1995) byl populární český jazzový hudebník, dirigent, skladatel a zpěvák. Po velmi složitém mládí založil v roce 1941 v Brně slavný big band, který nese jeho jméno. Pod jeho vedením se stal vůdčím českým jazzovým orchestrem po dobu více než 50 let.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 59922 (1. 6. 2007), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Už v dětství prošel první tvrdou školou života. Narodil se na Slovensku, kde chtěl jeho otec rychle zbohatnout. Podnik však zkrachoval. Gustav Frkal starší prohru neunesl a i s penězi od rodiny o Vánocích 1922 utekl. Krátce nato v cizině zemřel. Matka Marie si sice našla práci na poště, ale další dramata (přepadení, oloupení) ji přiměla k návratu na rodnou Moravu. Dostala místo poštovní administrátorky. To znamenalo jezdit s vlakovými soupravami po celé Moravě. Byla nucena svěřit Gustava a o rok staršího Milana do péče dětských domovů a příbuzných. Malý Gustav takto vystřídal několik "štací" (z kláštera v Holešově dokonce utekl), poslední byl dětský domov ve Veverské Bitýšce, kde vychodil obecnou školu. Tam mu také matka darovala první hudební nástroj - housle.

V roce 1931 se jí podařilo sehnat práci i byt v Kroměříži, kde začal Gustav chodit na gymnázium a získal začátky hudebního vzdělání. V roce 1933 se rodina usadila v Brně, které se Gustavovi stalo celoživotním přístavem a osudem. Nastoupil do sekundy na reálce v Antonínské ulici a chodil na hudební výchovu k prof. Josefu Tomaštíkovi, pozdějšímu řediteli brněnské konzervatoře, a začas k prof. Krtičkovi - to už zvládal klarinet i saxofon. V kvintě založil studentskou kapelu R-BOYS a po tvrdých nácvicích s ní hrál na studentských tanečních čajích v DOPSu. Po okupaci, v necelých osmnácti letech, roznášel po Brně protinacistické letáky. Gestapo celou odbojovou skupinu rychle odhalilo a zatklo. Student Gustav Frkal byl zatčen 1. června 1939. Z vězení na Orlí ulici byl převezen do věznice na Špilberku, kde strávil 4 měsíce. Zázrakem unikl transportu do koncentračního tábora v Dachau. Po propuštění stihl ještě složit maturitní zkoušku, vysoké školy však již byly zavřeny. Gustav dal znovu dohromady členy předválečných R-BOYS a hledal pro kapelu uplatnění.

Na radu přátel se rozhodl změnit příjmení. Našel je náhodně ve slovníku, kde se jeho tuzka zabodla u halogenu brom. Nové umělecké jméno bylo krátké, zvučné a internacionální, Gustav je později úředně přijal i jako jméno občanské. R-BOYS získali první angažmá v Rožnově pod Radhoštěm, úspěšně působili ve Zlíně, pro pravidelné účinkování je angažoval šéf brněnského hotelu Passage. V lednu 1941 si Gustav Brom opatřil živnostenský list jako kapelník. Před totálním nasazením se kapela "uklidila" opět do Zlína, pak do Katovic, které ovšem byly tehdy součástí Říše (Schlesien). Úřady tam mladé muzikanty ročníku 21 samozřejmě brzy objevily a zatkly přímo na pódiu. Jeden z jejich příznivců z brněnského Arbeitsamtu naštěstí nasadil R-BOYS do brněnské Zbrojovky a to jim umožnilo další hraní. Po válce začínala Bromova kapela v kavárně Rozmarýn v Zemském domě v Brně a v Oáze hotelu Passage na Lidické ulici (nyní hotel Slovan).

Taneční a džezová hudba slavila v té době obrovskou konjunkturu. Gustav Brom sestavil nový orchestr, prohluboval u prof. Tomaštíka své hudební vzdělání, angažmá v Rozmarýnu prověřilo jeho všestranné schopnosti muzikantské i manažerské. Po úspěšném koncertování v Bratislavě a brněnské kavárně Savoy oslnilo Bromovo brilantně swingující těleso pražskou kavárnu Vltava, tehdejší Mekku naší taneční a džezové hudby. Bromovci zde natočili své první tři gramofonové desky, navázali přátelství s pražskými předními hudebníky a džezmeny (R. A. Dvorský, Karel Vlach) i zahraniční kontakty (švýcarská ambasáda). V lednu 1946 pražské účinkování skončilo. Následovalo angažmá v Čsl. rozhlase v Bratislavě, turné po Švýcarsku (to mělo nepříznivé politické následky) a řada koncertních zájezdů a gramofonových nahrávek. Orchestr nastoupil cestu k dosažení stylové a interpretační kvality evropské a světové úrovně. Ani režimní ponížení žánru na úpadkovou hudbu nemohlo vývoj zvrátit. Gustav Brom dokázal sledovat a za obtížných podmínek udržet kontakt s trendy džezové hudby v zahraničí.

-jg-

---

(15053) Bochníček

Objevitelé: P. Pravec, U. Babiaková
Datum objevu: 17. 12. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 YY2

Záviš Bochníček (nar. 1920), český astronom žijící na Slovensku, se zabýval fotografickými pozorováními umělých družic a počítal jejich dráhy. Objevil dvě novy a je popularizátorem astronomie a kosmonautiky. V letech 1956-1958 byl ředitelem Astronomického ústavu v Tatranské Lomnici.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 31. 7. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41035 (26. 7. 2000), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Objevové snímky

Peter Kušnirák

---

(15374) Teta

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 16. 1. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 BG

Druhá dcera knížete Kroka, známá ze starých českých bájí. Teta působila jako věštkyně a pohanská kněžka.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 11. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41573 (11. 11. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(15376) Marták

Objevitelé: P. Kolény, L. Kornoš
Datum objevu: 1. 2. 1997
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1997 CT1

Ján Marták (1912-1945), příbuzný prvního objevitele, byl talentovaným a oddaným učitelem ve slovenské vesnici Bzince pod Javorinou. Byl znám jako muzikant, organizátor veřejných prací a divadelní režisér.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 9. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46683 (21. 9. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(15384) Samková

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 26. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SC4

Filomena Samková (nar. 1931) je kuchařkou na astronomických letních táborech ("Expedicích") pořádaných každoročně na hvězdárně v Úpici. Účastníci expedic si odnášejí skvělé vzpomínky jak na hvězdnou oblohu, tak i na kuchyni paní Samkové. Jméno bylo navrženo účastníky Expedice Úpice 2000.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41940 (9. 1. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Zkuste se podívat na další informace o této planetce.

---

(15390) Znojil

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 6. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 TJ10

Vladimír Znojil (nar. 1941) vyvinul metody vícestaničního teleskopického pozorování meteorických rojů a organizoval takto zaměřené programy od šedesátých let 20. století. V poslední době organizuje také vizuální pozorování komet v České republice a vede Společnost pro meziplanetární hmotu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 16. 10. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41388 (13. 10. 2000), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(15392) Budějický

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 11. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 TO19

Český radioastronom Jaromír Budějický (1919-1991) byl vedoucím oddělení radioastronomie na ondřejovské observatoři v 50. letech 20. století. Vykonával sluneční radiovou patrolní službu a přispěl k vývoji ondřejovského meteorického radaru.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42675 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(15395) Rükl

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 21. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 UV

Český astronom Antonín Rükl (nar. 1932) byl mistrem mapování. Jeho precizní retušované měsíční mapy eliminovaly nevýhody fotografií, jako první sestavil mapy Měsíce za použití snímků pořízených z různých úhlů. Napsal a ilustroval řadu populárních astronomických knížek.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 16. 10. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41388 (13. 10. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(15399) Hudec

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 2. 11. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 VE

René Hudec (nar. 1951), ondřejovský astronom pracující v oblasti astrofyziky vysokých energií, zvláště pak výbuchů záření gama, navrhuje kosmické a pozemní experimenty. Založil evropskou pozorovací síť optických protějšků výbuchů gama záření.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42363 (9. 3. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(15425) Welzl

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 24. 9. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 SV26

Jan Welzl (1868-1948), český polárník, obchodník, lovec, vynálezce, řemeslník a dobrodruh, žil po třicet let na Novosibiřských ostrovech. Stal se mezinárodně známým díky knihám o jeho životě, jako například "Třicet let na zlatém severu". Napsal rukopis "Cesta kolem světa 1893-1898".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 16. 10. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41388 (13. 10. 2000), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Jan 'Eskymo' Welzl, alias Arctic Bismarck, alias Captain John (Kapitán Jan), alias Beareater (Pojídač medvědů), alias Moojak Ojak, též kapitán Van Toch z "Války s mloky" Karla Čapka. Narodil se 15. srpna 1868 v Zábřehu na Moravě a zemřel 19. září 1948 v Dawsonu (Yukon Territory, Canada).

Po více než třiceti letech v ruské, aljašské a kanadské Arktidě je poslán postrkem domů do vlasti, kde na podkladě jeho barvitého vyprávění jsou jeho jménem publikovány velmi úspěšné knihy, jako je "Třicet let na zlatém severu", "Po stopách polárních pokladů" a "Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě", napsané E. Valentou a B. Golombkem. První dvě z těchto knih byly přeloženy do mnoha cizích jazyků, Welzlovi samému však nepřinesly žádný příjem. O výtěžek z nich se podělili žurnalisté, kteří jeho vzpomínky zpracovali.

V roce 1929 opustil Jan Welzl evropskou civilizaci v bláhové naději, že se vrátí na Novosibiřské ostrovy. Z mnoha důvodů mu to však nebylo dopřáno, takže se usazuje v kanadském Dawsonu, kde pobývá až do své smrti v roce 1948. Povzbuzen úspěchem pod jeho jménem vydaných knih, které se v USA staly bestsellery, se Welzl rozhodl napsat "An der Reise um die Welt 1893-1898". Tento rukopis, psaný kurentem, je také to jediné, co vyšlo z jeho pera.

Z knihy Rudolfa Krejčího (alias Rudy Krejci), emeritního profesora University of Alaska, Fairbanks.

---

Jan Welzl si všímal různých událostí a dovedl je pak barvitě popsat, jak je zřejmé třeba z jeho vyprávění v knize Třicet let na Zlatém severu o jevu, který nastal při velké severní výpravě roku 1914.

Ale tyto vzrušené chvilky byly náhle zastíněny událostí, na kterou nezapomenu, i kdybych žil tisíc let. Byl polární večer, k jedenácté hodině, seděli jsme a vypravovali jsme si, spát se nikomu, nechtělo. Tu náhle vidíme, že modré nebe se začíná najednou prazvláštně červenat. Hledíme na to, mneme si oči, říkáme to jeden druhému, abychom se přesvědčili, že nás neklame zrak. Ne, vidí to všichni stejně. Taková zvláštní barva si lehá na všechno kolem nás, i běloši vypadají jako Indiáni. Kapitán Ivanov pokyvuje hlavou a povídá:

"U všech čertů, chlapci, teď tu něco zažijeme! Podívejte se, jak je všecko rudé! Hlavu na to, že přijde zatmění slunce!"

"Zatmění slunce!" volali Eskymáci i polárníci. Někteří z nich už přežili zatmění slunce, o překot o tom vyprávěli, a všichni se shodovali v tom, že je to náramně zlé a nebezpečné. Ti, však, kteří nikdy podobnou věc neviděli, čekali se zvědavostí a úzkostmi, co se bude dít. Já jsem sice jednou zatmění slunce viděl, když jsem doprovázel japonskou astronomickou výpravu do severní Kanady, ale tehdy bylo zamračeno a nebylo vidět nic zvláštního, než náhlé setmění. Zde však jsem se měl stát svědkem události hrozné, při níž mi vlasy vstávaly na hlavě.

Tak jsme tu stáli, jedenáct hodin bylo, začínalo se tmít víc a víc, padal krvavý soumrak. A jak se víc a víc tmělo, tmavěla i ohnivá barva nebe - a tu naráz jsme vykřikli; viděli jsme, že se oheň v slunci pohybuje. Třeštíme oči do obrovského slunečního terče, a slyšíme hlas kapitána Ivanova:

"Neříkal jsem to? Pozor, hoši, teď to přijde! Jenom jednou jsem viděl zatmění slunce vysoko na severu, ale tenkrát jsem toho měl zrovna po krk. Jsem zvědavý, jak to bude vypadat dnes !"

Stojíme, obrovské plameny šlehají na slunci; minutu, dvě minuty, pět minut, a pořád se tmí víc a více a padá na nás úzkost větší a větší. Psi vyjí a lomcují saněmi.

Je za pět minut čtvrt na dvanáct. Vidíme, že najednou teče oheň ze slunce. Vytéká rychleji a rychleji, pojednou začne šlehat na všecky strany jakoby koruna příšerných ohnivých jazyků, ohnivé chvosty tam sebou mrskají, takže myslíme, že přichází strašná hodina smrti. Trvá to asi dvacet vteřin. Za dvacet vteřin všecek oheň ze slunka vytekl a z kotouče jindy tak oslepujícího nezbývá nic než tmavý kruh, ověnčený jasným prstenem. Slunce vyhaslo. A uprostřed tmavého slunce vidíme, nevěříce vlastním očím, vrchy, obrovské skály, sopky, krátery, a z nich teče láva na všecky strany. A když se láva dostala až na okraj slunce, pak se teprve rozhořela strašným červeným ohněm, který sršel na všecky strany a plazil se, jako by se obrovští červení hadi vymršťovali do vesmíru. Třásli jsme se, přemoženi hrůzou, a nikdo nedovedl ze sebe vyrazit slova. Hledíme na sebe, jsme všichni červení jako krev, stojíme na krvavém ledě a kolem nás daleko široko ční rudé ledovce, po jejichž štítech a hranách jako by stékala krev.

Pomalu a pomalu začínal se oheň vtlačovat do slunce zpátky, a opět jako by se tam ti hadi povalovali, nikdo na světě tomu neuvěří a nikdo na světě si to nedovede představit.

Za chvilku se oheň stáhl pomaloučku do slunka. Chceme si oddechnout - když tu najednou vidíme, že stojíme vzhůru nohama. Obloha je pod námi. Nad námi, tam, kde bylo dříve nebe, visí dolů převrácené ledovce, strašlivé štíty, hrozící se utrhnout a spadnout na nás. Viděli jsme na nebi síť vodních kanálů a ledová jezera. Celý svět byl naopak, jako by někdo chytil zeměkouli a jedna dvě ji pootočil. Viseli jsme na převrácené zeměkouli hlavou dolů! Sténajíce, doplížili jsme se po kolenou k saním, chytili jsme se jich a sedli si na ně, popadali jsme se za hlavu v strašné závrati. Několika mužům se udělalo špatně a zvraceli. Zároveň jsme viděli, že daleko za sluncem rozprostírá se na nebi jako černý had nějaká neznámá pevnina.

"Miráž! Miráž!" volá Ivanov. "Vidíte ten černý pruh vzadu? To se odráží jistě nějaká země na druhé straně Severního pólu! To je jistě severní Grónsko! Jsme blízko Grónsku, přišli jsme k němu ze západní strany!"

Miráž! To je tedy ta pověstná miráž! Slyšel jsem o ní tolikrát, ale dnes poprvé mne zastihla na ledě. Zjev, o němž mnoho polárníků ví, prý zvláštní zrcadlení, které vzbudí takový přelud. Také se tomu říká fata morgana, četl jsem o tom ve starém ročníku časopisu Über Land und Meer, který jsem měl v jeskyni.

Několik minut jsme takto seděli, držíce se za hlavy; hledíme na ledovce; visí nehybně; celý svět by rozmačkaly, kdyby se utrhly.

"Jestli to teď na nás sletí, to se nás málo vrátí na Figurin!" volá nějaký Eskymák.

"Neboj se, to se hned promění!" smál se Ivanov.

Opravdu. Zanedlouho zářilo už slunce plným zlatem, a najednou bylo zase všecko v pořádku. Ledovce seděly zase dole a blyštěly se v slunci jako jindy. Ale sotvaže jsme se vzpamatovali a rozpovídali se o této úžasné příhodě, přišla znenadání, k třetí hodině, obrovská sněhová vichřice. Nechápali jsme, odkud se bere, vždyť nebe bylo čisťounké, jediný mráček neplul po obloze, slunce pálilo horkými, zlatými paprsky - a sníh se žene na všecky strany. Přišel od západu, a za nějakých pět minut jsme byli všichni zasypáni až nad hlavu. Ale sníh nebyl hustý, lehoučký jako peří; pominul za chvilečku, a tu jsme se hned vrhli k veslům u koburuků a probojovávali jsme se sněhem k saním a psům, aby se neudusili. A jak jsme tu byli zahrabáni v tom hebkém sněhu, nebylo slyšet nic než veselé řvaní a smích. Všichni jsme stáli v kupě vedle sebe, navzájem jsme se neviděli, jenom jsme do sebe vráželi. Ale vichřice se hned utišila a slunko počalo najednou tak pražit, že za tu chvilku, než jsme se prodrali k psům, mohli jsme dobře vidět, jak sníh kvapem taje. Roztával tak honem, že kolem páté hodiny jsme stáli skoro všichni po kolena ve vodě. Naštěstí jsme měli živobytí dobře zabalené v plachtách, takže se voda k němu nedostala. Nohy jsme měli ovšem mokré všichni, maklaky napité jako houby. Honem jsme vytáhli saně se psy na ledové pahrbky.

Ale teď jsme si teprve vzpomněli na to, že výprava Ak-Mookova tu dosud není. Měli jsme starost. Nezahynuli snad při strašném zatmění slunce? Nerozdrtil je snad ledovec, který se někde utrhl při hrozném převrácení celého světa? Ale kapitáni se smáli těmto našim starostem a tvrdili, že ve skutečnosti ledovce nevisely na nebi, seděly pěkně dole, ale to nás tak klamaly naše oči; že Ak-Mookovi lidé tímto způsobem zahynout nemohli. A nařídili, abychom se místo neplodného čekání na tomto místě pustili k severu a ještě lovili po krajině. Tak jsme příštích pět dní podnikali výpravy na všecky strany.

Člověk, který nebyl nad 86. stupněm, nedovede si představit, jak to zde vypadá. Obzor se nadnáší jaksi podivně vysoko, takže člověku připadá, že chodí na dně ohromného umývadla. Kanálů je tu už málo, skoro všude souvislý věčný led. Jaké je to ještě tam dál na sever, nevím, dál jsem se nikdy nedostal.

---

(15860) Siráň

Objevitelé: A. Galád, D. Kalmančok
Datum objevu: 20. 4. 1996
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1996 HO

Slovenský geofyzik Gustáv Siráň (1934-2000) byl profesorem Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1981-1989 byl vedoucím katedry astronomie, geofyziky a meteorologie a během této doby byla vybudována Astronomická a geofyzikální observatoř v Modre.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42363 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(15870) Obůrka

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 16. 8. 1996
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1996 QD

Oto Obůrka (1909-1982), profesor Vysokého učení technického, založil Hvězdárnu Mikuláše Koperníka v Brně a dvacet let ji řídil. Založil program monitorování krátkoperiodických proměnných hvězd, určený zejména pro mladé amatérské astronomy. Byl čestným presidentem Mezinárodní unie amatérských astronomů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 16. 10. 2000, citace byla zveřejněna v MPC 41388 (13. 10. 2000), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(15890) Prachatice

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 3. 4. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 GY

Prachatice jsou jihočeské město, které počalo jako malá usedlost na zlaté stezce s právem prodávat sůl z Pasova. Dnešním Prachaticím, založeným ve 14. století, dominuje gotický kostel sv. Jakuba.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 9. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46683 (21. 9. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(15897) Beňačková

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 10. 8. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 PD3

Slovenská sopranistka Gabriela Beňačková-Čápová (nar. 1947) působila v Národním divadle v Praze a ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Je stálým hostem Bavorské státní opery v Mnichově, Covent Garden v Londýně, Vídeňské státní opery a spolupracuje s Metropolitním divadlem v New Yorku.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41941 (9. 1. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(15902) Dostál

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 13. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 RA9

Český světoběžník Víťa Dostál (nar. 1959) se stal legendou, když jako první Čech objel na kole zeměkouli zcela sám po trase dlouhé 60 000 km. Své dobrodružství z let 1994-1997 popsal v knize "Šťastná planeta". Tento profesionální farmář podnikl v letech 2006-2007 sólovou cyklistickou jízdu Panamericana z Anchorage do Ushuaia trvající 223 dní.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 60730 (26. 9. 2007), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(15907) Robot

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 6. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 TG10

Slovo "robot" vymyslel spisovatel Josef Čapek jako označení pro umělého člověka ve slavné hře jeho bratra Karla Čapka "R. U. R." (Rossum's Universal Robots) z roku 1920. Později se stalo obecným termínem užívaným pro automatické stroje různého druhu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41941 (9. 1. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(15917) Rosahavel

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 28. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 UX7

Josef Havel (1930-2008) byl významnou osobností českého pěstitelství růží. Tento pracovitý a skromný člověk vyšlechtil několik barevných mutací a získal řadu ocenění na mezinárodních soutěžích, například zlatou medaili v Římě za růži Nette Ingeborg.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 5. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 65711 (9. 4. 2009), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(15924) Rokycany

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 10. 11. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 VM6

Rokycany jsou město v západních Čechách, o němž první písemné záznamy pocházejí z roku 1110. V roce 1947 zde byla založena lidová hvězdárna, která se zaměřuje na pozorování zákrytů, práci s mládeží, učiteli a amatérskými výrobci dalekohledů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 70409 (27. 5. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(15946) Satinský

Objevitel: A. Galád and A. Pravda
Datum objevu: 8. 1. 1998
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1998 AP7

Július Satinský (1941-2002) byl známý slovenský komik v rozhlase, televizi, filmu a divadle po více než čtyři desetiletí. S Milanem Lasicou vytvořil v roce 1959 intelektuální komickou dvojici a jejich pořady se staly populární v bývalém Československu. Satinský také napsal mnoho pohádek pro děti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48158 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(15960) Hluboká

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 2. 2. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 CH

Hluboká nad Vltavou je nejpopulárnější zámek v jižních Čechách. Původní gotický hrad ze třináctého století byl přestavěn v tudorovském slohu rodinou Schwarzenbergů během století devatenáctého. Tento typicky anglický sloh dává zámku dosti drobný vzhled, který je zdůrazněn rozlehlým parkem.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42364 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(16244) Brož

Objevitel: LONEOS
Datum objevu: 4. 4. 2000
Místo objevu: Anderson Mesa Station
Základní označení: 2000 GQ147

Miroslav Brož (nar. 1975) se na Karlově univerzitě v Praze zabývá nebeskou mechanikou. Brož se specializuje numerickými metodami a Jarkovského efektem a kromě toho vyučuje na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 8. 9. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 54563 (21. 7. 2005), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(16435) Fándly

Objevitel: M. Antal
Datum objevu: 7. 11. 1988
Místo objevu: Piwnice
Základní označení: 1988 VE7

Juraj Fándly (1750-1811) byl osvícenský spisovatel, autor první knihy v "bernolákovštině" s názvem "Dúverná zmlúva mezi mňíchom a diáblom" (1789). Byl horlivým propagátorem tohoto jazyka.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43192 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(16706) Svojsík

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 30. 7. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 OE1

Antonín Benjamin Svojsík (1876-1938) založil v roce 1912 českou chlapeckou skautskou organizaci Junák, vedl ji od roku 1914 až do své smrti a byl členem výkonného výboru světového skautského hnutí. Po opakovaných zákazech v letech 1939 až 1989 je dnes Junák nejpopulárnější českou dětskou organizací.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41941 (9. 1. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(16742) Zink

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu:
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 ON

Johann Josef Zink (1842–1920) byl vydavatel pohlednic a průvodců o jižních Čechách. Zajímal se o astronomii - byl velmi činným amatérem, který kreslil planety a komety. Jeho astronomické přístroje a deníky byly v roce 1937 umístěny na hvězdárnu v Českých Budějovicích.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 92389 (3. 2. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(16781) Renčín

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 12. 12. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 XU18

Vladimír Renčín (nar. 1941) je český grafik, ilustrátor a karikaturista. Vydal několik knížek kreslených vtipů, v nichž jsou ukázány různé rysy české povahy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42364 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(16801) Petřínpragensis

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 23. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SC2

Petřín je pamětihodný kopec v centru Prahy. Je na něm umístěna Štefánikova hvězdárna, která byla založena v roce 1928 a je nejstarší aktivní lidovou hvězdárnou v České republice. Petřín je také symbolem milenců a místo překrásných zahrad a věhlasného rosária.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42675 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Štefánikova hvězdárna na Petříně

Štefánikova hvězdárna byla postavena z iniciativy České astronomické společnosti (ČAS). Tato společnost byla založena roku 1917 jako spolek sdružující zájemce o astronomii z nejširších vrstev obyvatelstva. Hlavními cíly Společnosti bylo ...zřízení lidové observatoře astronomické v Praze ..., knihovny a čítárny, přístupné nejširším kruhům ..., šíření a popularisování výsledků moderní astronomie.

Podnětem ke zřízení hvězdárny se stala tragická smrt M. R. Štefánika. Společnost spolu s městem založila r. 1919 Fond k uctění památky Štefánikovy, který měl za úkol shromáždit dostatek peněz pro vybudování hvězdárny. Předsednictví fondu přijal básník Josef Svatopluk Machar a účast na akcích, které fond organizoval, přijímali členové vlády včetně prezidenta T. G. Masaryka.

Česká astronomická společnost (později Československá astronomická společnost) dosáhla hlavního cíle - vybudování hvězdárny - až po jedenácti letech své existence. Teprve r. 1928 byla z finančních prostředků poskytnutých pražským městem postavena hvězdárna, která byla Společnosti předána do užívání.

Nicméně ještě před postavením hvězdárny se mohli obyvatelé i návštěvníci Prahy přesvědčit o krásách večerního nebe na vlastní oči. V té době jako pozorovací místa Společnosti mj. sloužila v letech 1921 až 1923 umělá jeskyně v dnešních Havlíčkových sadech (Gröbovce) či historická astronomická věž Klementina (1925 - 1928).

Hvězdárnu bylo původně zamýšleno vybudovat jako součást novostavby Technického muzea a později se reálně uvažovalo o stavbě na západním svahu Riegrových sadů na Král. Vinohradech. Tato myšlenka musela být ale r. 1927 opuštěna pro změnu majitele pozemků, který na tomto místě chtěl postavit velký sokolský dům s hřišti a restaurací. V témže roce sadový úřad doporučil Společnosti obecní domek čp. 205 při Hladové zdi na Petříně, který byl postupně přestavěn na hvězdárnu. Štefánikova hvězdárna je tak zčásti tvořena Hladovou zdí z let 1360 až 1361, hradební věží a tereziánským domkem.

V této souvislosti není bez zajímavosti, že o umístění hvězdárny na Petřín ČAS uvažovala už v r. 1922, ba dokonce sto let předtím roku 1818 chtěl na Petříně postavit novou hvězdárnu ředitel tehdejší Pražské hvězdárny v Klementinu P. M. A. David.

Slavnostní otevření Štefánikovy hvězdárny pro členy Společnosti proběhlo dne 24. června 1928. Veřejnosti byla hvězdárna zpřístupněna o rok později v květnu u příležitosti Štefánikových oslav. Zamýšlené práce na stavbě byly dokončeny ale až v r. 1930, kdy byly dostavěny i zbývající dvě kopule.

První přístroje byly pro hvězdárnu zakoupeny ještě před jejím otevřením. Byl jím mj. velký a v té době moderní čočkový dalekohled o průměru objektivu 20 cm, označovaný jako "hledač komet", zakoupený r. 1921 pro pozorování komet a slabých mlhovin.

Roku 1928 přijala Společnost nabídku vdovy po vídeňském selenografovi Rudolfu Königovi a zakoupila z jeho pozůstalosti dvojitý Zeissův astrograf na speciální, tzv. vyvážené montáži, který byl vyrobený v letech 1905 - 1907. Díky peněžním darům bank i jednotlivců (mj. prezidenta Masaryka, pražské obce, Národní a Zemské banky či Melantrichu) se dalekohled r. 1929 podařilo odkoupit. Přístroj byl umístěn do hlavní kopule, postavené r. 1930. Pilíř podstavce je vysoký 15 metrů, z toho je 7,5 m zapuštěných v zemi. Celková hmotnost dalekohledu je nyní 5,5 tuny, z toho hlavní protizávaží váží téměř 2,5 t. Přístroj je dodnes hlavním dalekohledem hvězdárny.

Dalekohledem s největším průměrem objektivu se ale stal přístroj vyrobený r. 1967. Jeho zrcadlo má průměr 37 cm. Původně byl určen pro hvězdárnu ve Varšavě, ale nakonec byl zakoupen počátkem 70. let do Prahy a do provozu byl uveden v roce 1976.

Původní vzhled hvězdárny byl skromnější než dnes. Do r. 1930 měla budova pouze jednu kopuli oproti dnešním třem s pozorovacím domečkem. Koncem druhé světové války byla budova poškozena natolik, že se uvažovalo o vybudování hvězdárny zcela nové. O patrovou nástavbu pak byla hvězdárna rozšířena po rozsáhlé rekonstrukci v 70. letech. V dnešní podobě byla znovu uvedena do provozu roku 1976.

Snad více než vzhled budovy se ale v průběhu existence hvězdárny měnil její název. Původně byla hvězdárna otevřena jako Lidová hvězdárna Štefánikova.

Název hvězdárny byl v období protektorátu (přesněji v letech 1940 až 1945) zkrácen na Lidovou hvězdárnu. Následujících osm let se používal původní název Lidová hvězdárna Štefánikova. V roce 1953 se hvězdárna stala samostatným zařízením hlavního města a byla přejmenována na Lidovou hvězdárnu na Petříně. Ke jménu M. R. Štefánika se hvězdárna vrátila ještě po roce 1968, kdy nesla název Štefánikova hvězdárna hl. m. Prahy, a to až do r. 1974. Následně byly až do roku 1990 její názvy Hvězdárna hl. m. Prahy a Hvězdárna Petřín. Konečnou podobu názvu Štefánikova hvězdárna obdržela v roce 1990. O čtyři roky později, v roce 1994 byla pak před hvězdárnou za účasti prezidenta republiky odhalena socha Milana Rastislava Štefánika.

Jaroslav Soumar

---

(16817) Onderlička

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 30. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 UU10

Bedřich Onderlička (1923-1994) byl významným astrofyzikem a nadšeným pedagogem, vedl oddělení astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. Specializoval se na kinematiku hvězd a chemii hvězd pozdních spektrálních typů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41941 (9. 1. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Působil na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity jako odborný asistent a vedoucí oddělení astrofyziky, přednášel astronomii, astrofyziku a teoretickou fyziku. Celý život neúnavně přispíval k výchově mladé generace studentů i začínajících spolupracovníků. Aktivně pracoval v komisích Mezinárodní astronomické unie, byl členem Královské astronomické společnosti v Londýně. Jeho výrazná osobnost byla těsně spjata s vývojem brněnské astronomie druhé poloviny dvacátého století. Získal si uznání široké veřejnosti, především však byl laskavým, příjemným a čestným člověkem zapáleným pro astronomii.

Podrobnější údaje o B. Onderličkovi jsou na http://www.asu.cas.cz/~pkotrc/honorary.html

Pavel Kotrč

---

(16869) Košinár

Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
Datum objevu: 10. 1. 1998
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1998 AV8

Ladislav Košinár (nar. 1929), mentor amatérské astronomie na Slovensku, v roce 1972 založil hvězdárnu v Sobotišti. Dlouholetý předseda Slovenského svazu astronomů amatérů (SZAA), nyní čestným členem SZAA a Slovenské astronomické společnosti (SAS). Jméno navrhl P. Rapavý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 1. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 64563 (12. 12. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(16929) Hurník

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 31. 3. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 FP73

Ilja Hurník, vynikající český skladatel, klavírista, spisovatel, hudební pedagog, řečník a popularizátor, má nadšený zájem o vědu, zvláště pak o astronomii. Jméno bylo navrženo účastníky semináře organizovaného u příležitosti pojmenování Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě-Porubě.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41942 (9. 1. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(16951) Carolus Quartus

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 19. 5. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 KJ

Karel IV. (1316-1378), český král a římský císař, podporoval kulturní a vědecký pokrok. Univerzita Karlova, kterou v Praze založil, byla první univerzitou ve střední Evropě. České země během jeho třicetileté vlády nezažily hrůzy válek. Toto pojmenování navrhl M. Juřík.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42364 (9. 3. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(17260) Kušnirák

Objevitel: LINEAR
Datum objevu: 6. 5. 2000
Místo objevu: Socorro
Základní označení: 2000 JQ58

Peter Kušnirák (nar. 1974) je astronom produktivní v oblasti fotometrie planetek, který pracuje na Ondřejově od roku 1999. Je hlavním objevitele dvou binárních asteroidů a spoluobjevitelem několika dalších, přičemž byla použita fotometrická metoda. je objevitelem a spoluobjevitelem téměř 300 planetek. Jméno navrhl P. Pravec and A. Harris.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 100606 (20. 6. 2016), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(17600) Dobřichovice

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 18. 9. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 S0

Dobřichovice jsou obec ve středních Čechách blízko Prahy a jejich existence je poprvé písemně doložena v roce 1253. Je to domovská obec objevitelky. Dobřichovice jsou oblíbeným střediskem bydlení, rekreace a sportu s krásným okolím. Nachází se zde také mnoho výletních pěších i cyklistických tras.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 28. 8. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49101 (14. 6. 2003), překlad -Václav Kratochvíl-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(17607) Táborsko

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 2. 10. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 TC

Táborsko je jihočeská oblast historicky známá husitským náboženským reformním hnutím v patnáctém století. Jeho středem je Tábor, druhé největší jihočeské město, založené roku 1420 s nádherným historickým centrem umístěným nad řekou Lužnicí a rybníkem Jordánem.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46011 (24. 6. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(17608) Terezín

Objevitel: M.Tichý
Datum objevu: 12. 10. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 TN

Terezín (Theresienstadt) byl založen v roce 1780 Habsburky jako pevnost obehnaná hradbami s vojenskou posádkou. Město nikdy nebylo v přímém obležení. Během druhé světové války využívali nacisté Terezín jako ghetto, kde se soustřeďovaly desítky tisíc židů z Československa i jiných zemí.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75548 (15. 7. 2011), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(17611) Jožkakubík

Objevitel: Kleť
Datum objevu: 24. 10. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 UP2

Jožka Kubík III. (1907-1978) byl cikánský hudebník a primáš lidové skupiny. Inspiroval řadu muzikantů na Moravě a přispěl k vývoji tradiční hudby na Slovácku spojováním moravské lidové hudby a cikánských motivů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42365 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(17625) Joseflada

Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
Datum objevu: 14. 1. 1996
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1996 AY1

Josef Lada (1887-1957) byl českým malířem a spisovatelem, jehož nostalgické obrázky ze života české vesnice v devatenáctém století jsou milovány dětmi i dospělými. Lada ilustroval mnoho ze svých knížek, jako například "Kocour Mikeš" a Haškovu knihu "Dobrý voják Švejk".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41942 (9. 1. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Je zajímavé, že Ladův Kocour Mikeš vyšel i v angličtině. Byl přeložen z německé verze Kater Mikesch pod názvem Purrkin - the talking cat (tedy něco jako Předílek - mluvící kočka).

-lv-

---

(17694) Jiránek

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 4. 3. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 ET1

Vladimír Jiránek (nar. 1938) je český grafik, ilustrátor a karikaturista. Jeho novinové a časopisecké vtipy komentují situaci v současné České republice. Dva králící Bob a Bobek patří mezi nejoblíbenější postavy jeho animovaných seriálů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42365 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(17702) Kryštofharant

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 1. 5. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 JD

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621), byl člověk mnoha zájmů, psal poezii, napsal cestopis, který také sám ilustroval, a proslul svými hudebními skladbami. V letech 1600-1612 byl komorníkem a radou Rudolfa II. Zúčastnil se odboje proti habsburgskému králi a byl popraven.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42365 (9. 3. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(17776) Troska

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 22. 3. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 FF3

Jan Matzal, užívající pseudonym J. M. Troska (1881-1961), byl významným českým spisovatelem dobrodružné science-fiction 30. let 20. století. Jeho největší dílo, trilogie "Zápas s nebem", popisuje podivuhodnou cestu celou vnitřní částí sluneční soustavy, včetně přistání a uváznutí na planetkách.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 7. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43046 (5. 7. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Návrh jména byl vybrán na setkání scifistů Avalcon v Chotěbori 5. května 2001.
Podrobnosti a snímky planetky.

Jan Matzal Troska

J. M. Troska - jak známe jeho jméno z tiráží jeho knížek - byl rozporuplnou postavou. Narodil se 3. srpna. 1881 ve Valašských Kloboukách a Moravu opustil až po svých školních letech - odešel pracovat do plzeňské škodovky, pak putoval přes Mladou Boleslav do Peček. V roce 1917 byl poslán na italskou frontu - byl totiž usvědčen z krytí sabotáží dělníků. Po válce v letech 1921 až 1926 působil v Jugoslávii, pak se vrátil do vlasti. Od mládí trpěl Ménierovou chorobou, způsobující dlouhotrvající závratě. Postupné zhoršování jeho zdravotního stavu pokračovalo, a tak ve svých devětačtyřiceti letech odešel do trvalého invalidního důchodu.

Teprve tehdy začal publikovat, zpočátku povídky a fejetony. Jeho první větší prací byl vesnický román Boží soud (pseudonym Jan Merfort, 1935). Pak se již vrhl do světa verneovsky zabarveného - Vládce mořských hlubin (čas. 1936-37, knižně 1941), Paprsky života a smrti (čas. 1937-39, kniž. Pistole míru 1941), a dvě trilogie: Kapitán Nemo (Nemova říše, Rozkazy z éteru, Neviditelná armáda, 1939) a Zápas s nebem (Smrtonoš, Podobni bohům, Metla nebes, 1940-41). Posledním jeho SF románem byl Planeta Leon (1943). Po válce už neměl moc příležitosti k publikování, na čemž se podílela jak státní kulturní politika, tak i jeho zdravotní stav. Roku 1949 odhlásil "spisovatelskou živnost" a v požehnaném věku osmdesáti let zemřel 3. září 1961.

Pagi

Kráceno z článku na adrese http://pes.internet.cz/scifi/clanky/4877.html

---

(17805) Švestka

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 30. 3. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 FV72

Zdeněk Švestka (nar. 1925), původem český astronom a sluneční fyzik, pracoval v Space Research Organization v Nizozemí a v Center for Astrophysics and Space Sciences na University of California v San Diegu. Od roku 1966 je šéfredaktorem časopisu Solar Physics.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42366 (9. 3. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(17806) Adolfborn

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 31. 3. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 FO73

Český malíř a ilustrátor Adolf Born (nar. 1930) je znám svými kresbami laděnými do zašlých barev, ve kterých vystupuje bizarní zvířena, viktorináští džentlmeni v cylindrech a převlečnících a tajemné dámy s vysokými účesy a hlubokými výstřihy. Jeho mírně surrealistické obrázky se silným podtónem humoru jsou milovány dětmi i dospělými.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 15. 1. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 41942 (9. 1. 2001), překlad -pp-, Zuza Pokorná]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Takřka dokonalou citaci v angličtině a češtině připravila Zuza Pokorná. Text však bylo nutno zkrátit.

-lv-

---

(18456) Mišík

Objevitelé: M. Tichý, J. Tichá
Datum objevu: 8. 3. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 ES

Vladimír Mišík (nar. 1947) je český rockový a bluesový kytarista, zpěvák a skladatel písní. Byl zakládajícím členem skupin Matadors, Blue Effect a Flamengo. V roce 1974 založil vlastní kapelu Etc.... Zhudebnil básně českých básníků J. Kainara a V. Hraběte.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 87545 (16. 3. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(18460) Pecková

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 5. 8. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 PG

Dagmar Pecková (nar. 1961) je vynikající českou mezzosopranistkou. Vedle její úspěšné operní dráhy, která zahrnuje přední role Mozartových a Rossiniho děl, je známá koncertními interpretacemi zejména Mahlerových písní. Její projev je charakteristický výjimečným emocionálním nábojem.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42366 (9. 3. 2001), překlad -lš-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(18497) Nevězice

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 11. 6. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 LK1

Nevězice jsou místo dávného keltského města ve středních Čechách nad Vltavou. Bylo osídleno ve druhém století před Kristem na místě z doby bronzové.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48159 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(18531) Strakonice

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 4. 12. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 XM2

Strakonice jsou jihočeské město známé svým gotickým hradem, leží na soutoku řek Volyňka a Otava. Město je umístěno v srdci Prácheňska, které je dudáckým krajem.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 9. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46684 (21. 9. 2002), překlad -lv-,-pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Město Strakonice leží v jižních Čechách na průsečících zeměpisných souřadnic 49^o 15' až 49^o 17' severní šířky a 13^o 51' až 13^o 54' východní délky. Rozkládá se na úbočích spadajících do údolí řeky Otavy, do níž se zhruba uprostřed města vlévá řeka Volyňka. Severní, levý břeh řeky je nejjižnějším výběžkem Středočeské vrchoviny; jižní, pravý je úpatím Šumavského podhůří. Nadmořská výška města je v rozmezí 390 až 430 m n. m. Průměrná roční teplota je přibližně +5^o C, srážky dosahují 550 až 600 mm ročně. Počet obyvatel je v současné době vyšší než 25 tisíc. Město tvoří tyto obvody: Strakonice I. (bývalé Velké a Malé město), Strakonice II. ( kdysi předměstí Bezděkov, pak Nové Strakonice, vsi Žabokrty a Lom), Podsrp, Přední Ptákovice, Modlešovice, Hajská, Dražejov, Nový Dražejov (původně Virtova ves), Střela, Řepice, Rovná, Droužetice a Mutěnice.

Původ jména města kdysi spojoval Václav Krolmus s hejny strak, které se v současné době stávají znovu téměř domácími opeřenci. Název však pochází od Strakoniců nebo Strachoniců, tedy příslušníků lidu praotce Straky, Stracha, Strakoně či Strachoně.

Dominantou města je strakonický hrad, který byl založen na soutoku Volyňky a Otavy na začátku 2. poloviny 12. století Bavory ze Strakonic (v erbu měli střelu), kteří tu usadili johanitský řád; ke konečnému rozdělení hradu na část bavorovskou a johanitskou došlo v roce 1243; později, v roce 1402, získal řád celý hrad a panství. Řád johanitů, rytířů svatomářských, sv. Jana Jeruzalémského, později nazvaný rytíři rhódskými a od roku 1530 po usídlení na ostrově Maltě se jim říkalo rytíři maltští, maltáni, vládl ve městě téměř 700 let. Výraz ,,maltézští rytíři, maltézáci“ je podle pravidel češtiny neodůvodnitelný a nesprávný, jak upozornil již před více než 400 lety August Česlav Ludikar. Vznikl v době pronikání germanismů do čestiny. Na první pohled vás jistě upoutá velká hradní věž, tzv. Rumpál, která byla vystavěna kolem 13. století a sloužila jako vězení a to dosti kruté vězení. Je to válcová, do břitu protažená věž, která je přístupná z paláce po zachovaném hradebním ochozu. Při pěkném počasí je z ní opravdu krásný výhled na město.

Ve Strakonicích se narodil první moderní český básník František Ladislav Čelakovský, zdejším rodákem byl také Josef Šmidinger, který byl vzorem postavy Matouše Vrby v Jiráskově F. L. Věku. Podle Josefa Šmidingera je také pojmenována místní knihovna, která je v nádherném prostředí strakonického hradu. Ve Strakonicích přišel na svět i prof. Josef Skupa, tvůrce loutek Spejbla a Hurvínka, které obdivovali diváci v mnohých koutech světa a dodnes jsou tyto postavičky populárními mezi všemi generacemi diváků. Poprávu jsou i na hvězdném nebi mezi planetkami z českých luhů a hájů. Pravidelně se již po mnoho let pořádá loutkový festival Skupovy Strakonice.

Nejstarším průmyslovým závodem ve Strakonicích je pivovar založený r. 1649, jímž si právováreční měšťané zjednodušili vary piva. V roce 1812 byl Wolfem Fu“rthem položen základ dnešního Fezka, které se taktéž na celém světě proslavilo svými vlnařskými výrobky a především oblíbenými fezy. V roce 1919 se začalo pracovat v dnešní ČZ (původně Jihočeská zbrojovka, poté ČZM – České závody motocyklové). Dnes ČZ spolupracuje s italskou Cagivou a součástí ČZ je i oddíl Desta – vysokozdvižné vozíky a prachatická Klima. Neodmyslitelnou částí Strakonic je letiště V lipkách a vedlejší kynologické cvičiště, které úzce spolupracuje s Armádou ČR a kde se tradičně konají různé speciální závody – tzn. mají tu dostaveníčka záchranáři a to i profesionální, specialisté na pachové práce , psi obranářští, svůj prostor tu má i agility a další psí specializace. Ve městě máme i několik špičkových chovatelů koní a prvotřídních jezdců. Ať již jsou to chovatelé, tedy spíše chovatelky anglických polokrevníků netolické linie, označovaných A 1/2, tak tu je i chovatelka tzv. koní nebeských - achaltekinců a huculů a i jedna chovatelka velmi významné linie anglických plnokrevníků, značených A 1/1. Ve Strakonicích působí jedna parkurová jezdkyně evropské třídy , dále jsou tu jezdci westernoví a jedna jezdkyně má dostihovou a military průpravu + specializaci na koně fríské (jistě si vzpomenete na film Jestřábí žena a krásného hřebce Goliáše, což byl právě dokonalý představitel koní fríských, typických karosiérů – tedy koní vhodných do slavnostního zápřahu). Ve Strakonicích má slavnou minulost, přítomnost a doufejme i budoucnost hokej, fotbal a volejbal. I vodní pólisté dokáží nadchnout své příznivce. Samozřejmě musíme připomenout dudácké festivaly, které se konají každé dva roky a pravidelně se do Strakonic sjíždějí dudácké soubory z celého světa. Každý účastník se těší především na dudácké kasací, které se koná vždy kolem půlnoci na nádvoří strakonického hradu a je zahajováno slavnostním průvodem dudáků celým městem za svitu pochodní.

Ve městě máme samozřejmě i významné vědce, spisovatele, hudebníky, nu prostě asi jako v každém větším seskupení lidí. Ve Strakonicích se narodil doc. dr. Břetislav Večerek, CSc. přednosta katedry lékařské chemie a toxikologie lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze. Byl synem strakonického učitele. Ve strakonické nemocnici pracoval doc. dr. Dimitrij Slonim, DrSc., který se mimo jiné zasloužil o vypracování látky pro preventivní očkování např. proti dětské obrně.

Blízký vztah k městu má básník Jiří Žáček. Jeho otec prožil školní léta na zdejším gymnáziu a syn jej dlouho jezdíval navštěvovat. Zdejším gymnáziem a školami dalších stupňů prošli také prof. Nora Grumlíková a Václav Hudeček. Dětská léta prožil ve Strakonicích Václav Riedelbauch, autor Rožmberské sonáty pro dechy a bicí, Smrtelné rondy pro orchestr a dalších děl. Ze Strakonic pochází Jindřich Jindrák, barytonista Národního divadla.

Pro hvězdáře bude zajímavostí, že kdysi ve Strakonicích fungoval i astronomický kroužek při ČZM a byla tu i malá soukromá hvězdárna – dnes již bohužel zbouraná. Poté astronomické aktivity vymizely a zbylo pár nadšenců, kteří amatérsky pozorují.

Na závěr snad jen tolik – Strakonice jsou krásné jihočeské město, brána Šumavy, kde má svoji tradici třeba i rýžování zlata. Řeka Otava byla donedávna tak čistá, že zde žili raci a perlorodky. Nádherné je strakonické Podskalí a je to ráj pro vodáky. Na své by si v blízkém okolí přišli i speleologové, paleontologové, botanici, zoologové, archeologové….Prostě Strakonice stojí za to vidět. A i tmu tu ještě máme leckde hustou tak, že by se dala krájet, tož zveme i astronomy.

Heny Zíková

---

(18647) Václavhübner

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 21. 3. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 FD2

Václav Hübner (1922-2000) byl nadšený amatérský astronom, výrazně přispěl k astronomickému vzdělávání a amatérským astronomickým aktivitám v Pardubicích i jinde ve východních Čechách.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42677 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Významný představitel královské vědy z let 50. – 60. v Pardubicích, kdy nebylo jednoduché astronomii mezi mládeží propagovat. Spolupracoval s přírodovědným oddělením tehdejšího Domu pionýrů, kde vedl léta astronomické kroužky. Mladým vštěpoval zájem o přírodu a hlavně o poznávání vesmíru. Byl vynikajícím konstruktérem astronomické techniky, jeho výrobky nepostrádaly originalitu a skvělou nápaditost. Zúčastňoval se pravidelně seminářů pořádaných na toto téma.

V 80. letech 20. století, kdy byl stavěn Dům dětí a mládeže Delta v Pardubicích, byl velkým propagátorem myšlenky, aby dům byl opatřen kopulí a posléze i dalekohledem, zasloužil se tedy o vznik nové hvězdárny v Pardubicích. Ta zde neexistovala od roku 1931. Po nezdolném úsilí tehdejších pardubických astronomů amatérů se to zdařilo. Dne 7. dubna 1992 byla hvězdárna otevřena a pojmenována po majiteli první lidové hvězdárny v Čechách Hvězdárna barona Artura Krause. Má výborné přístrojové vybavení a slouží k propagaci astronomie i ke vzdělávání mládeže a pardubických občanů. Václav Hübner má obrovský podíl též na dohledání přístrojového vybavení první lidové hvězdárny, jakož i zásluhu na myšlence objevit stavební základy dnes již neexistující hvězdárny barona Parishe v parku žambereckého zámku. To vše svědčí o člověku opravdového zanícení pro astronomii, která byla jeho celoživotní láskou.

Byl zakladatelem a dlouholetým aktivním členem Astronomické společnosti v Hradci Králové, rovněž členem historické sekce Československé, poté České astronomické společnosti.

Irena Venzarová

---

(18676) Zdeňkaplavcová

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 30. 3. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 FE73

Česká radioastronomka Zdeňka Plavcová (nar. 1930) byla spolukonstruktérkou meteorického radaru na ondřejovské observatoři, který je v provozu od roku 1958. Po roce 1969 se stala softwarovou specialistkou na katedře astronomie Kalifornské university v Los Angeles.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42677 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(18841) Hruška

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 6. 9. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 RL3

V důsledku težkých životních zkušeností změnil Luboš Hruška (nar. 1927) svůj rodinný ovocný sad v Plzni na nádhernou meditační zahradu jako památku obětem zla.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 7. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43047 (5. 7. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Luboš Hruška se narodil v roce 1927 v Plzni. Jeho středoškolská studia přerušila II. světová válka, kdy byl jako šestnáctiletý nasazen k Luftschutzpolizei, což byla ponáletová služba k vyprošťování raněných a mrtvých obyvatel po leteckém bombardování. V roce 1946 dokončil středoškolská studia a nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích. Jako mladý důstojník byl zařazen k vojenskému útvaru v blízkosti státních hranic a při pokusu o jejich překročení byl v roce 1949 zatčen. Byl odsouzen k 18 letům těžkého žaláře, propadnutí veškerého majetku a zbavení čestných práv občanských.

Za neustálého nelidského týrání poznal věznice Špilberk, Pankrác, Bory, Opavu, Leopoldov, Ruzyni a jáchymovský pracovní tábor Bytíz u Příbrami. Během více než desetiletého věznění složil Luboš Hruška slib, že pokud přežije, vybuduje na ovocné zahradě, kterou zdědil po rodičích, památník obětem komunismu v podobě křížové cesty.

Po návratu z vězení začal na ovocné zahradě v Plzni - Doudlevcích pracovat a postupně ji měnil v meditační areál. Pokácel ovocné stromy, upravil terén a při svém dělnickém zaměstnání dojížděl do Průhonic, kde se účastnil přednášek o zahradní architektuře. Na základě získaných znalostí začal realizovat parkovou úpravu zahrady založenou na vhodných barevných uskupeních jehličnanů a vodních a zelených ploch. Lubošovi Hruškovi šlo ale především o realizaci nosné myšlenky budovaného areálu, která by vyjádřila trvalou připomínku utrpení těch lidí, kteří se postavili totalitním režimům - ať již fašistickému nebo komunistickému. Tou nosnou ideou se stalo utrpení Ježíše Krista, který své utrpení přijal jako zástupnou oběť za lidstvo.

Záměr vybudovat křížovou cestu ale nezůstal utajen, a tak Luboš Hruška své dílo v letech 1987 - 89 realizoval za stálého dozoru StB. Pro svoji myšlenku získal akademického sochaře Romana Podrázského z Přibyslavi, který byl ochoten zdarma vytvořit 12 unikátních pískovcových plastik pro 14 zastavení křížové cesty. Na realizaci křížové cesty nebylo možné za vlády komunistů získat povolení, a tak riskoval Luboš Hruška odvoz 12 kusů pískovcových kvádrů z Hořic v Podkrkonoší nejprve do dílny R. Podrázského v Přibyslavi a po zpracování další převoz do Plzně. Veškeré náklady hradil ze svého dělnického platu. Sochy byly na zahradě instalovány v letech 1987-1991.

Po listopadu 1989 vznikl, jako dovršení projektu, záměr vybudovat v meditačním areálu kapli, která je dílem architektů J. Soukupa a J. Opla. Pro její realizaci a především pro získání podpory dobrovolných dárců založil Luboš Hruška Nadaci Památníku obětem zla. Při práci ve správní radě nadace jsem měl možnost spolu s dalšími přáteli J. Švecem, J. Cuhrou, P. M. Pometlem, C. Fojtíčkem a J. Soukupem spolupracovat s Lubošem Hruškou a pomáhat mu s dokončením jeho díla. Bez Lubošovy hluboké víry a důvěry v Boží záměr by se jen těžko dokončení areálu dosáhlo. Velkou oporou byla Lubošovi Hruškovi také jeho rodina, dcera Jana a syn Petr, který se stal knězem. Především mu ale byla oporou jeho žena Lída, která jej doprovázela po celý společný život v dobrém i ve zlém.

Vybudovaná kaple byla zasvěcena svatému Maxmiliánu Kolbemu. Tento kněz, později svatořečený, se obětoval za již určeného vězně, otce tří dětí, a podstoupil dobrovolně smrt popravou v nacistickém koncentračním táboře.

Dnes slouží kaple i celý areál Památníku obětem zla všem občanům k církevním a kulturním účelům.

Město Plzeň patřilo k velkým dárcům, kteří přispěli na dokončení areálu, a proto také Rada města Plzně souhlasila s tím, když v roce 1995 Luboš Hruška předal dokončený areál „Meditační zahradu - Památník obětem zla“ do vlastnictví Biskupství plzeňského. Provoz a údržbu areálu nyní zajišťuje Jiří Kutek, kterého Luboš Hruška do péče o zahradu řadu let zaučoval.

Luboš Hruška se svou neúnavnou prací zasloužil o vybudování neobyčejného díla, které má nejen vysoké estetické hodnoty, ale především duchovní rozměr. Za své celoživotní dílo byl vyznamenán řadou cen. Je nositelem Historické pečetě města Plzně (1992), Ceny města Plzně (1994), Řádu T. G. Masaryka uděleného prezidentem ČR v r. 1997, Velkokříže rytířského Řádu svatého papeže Silvestra (2002), Medaile Vojenského sdružení rehabilitovaných (2003), Ceny hejtmana Plzeňského kraje za občanskou statečnost (2003) a Čestného občanství města Plzně (2006).

V noci z pátku 29. června na sobotu 30. června 2007 opustil v Plzni své blízké i náš svět dobrý člověk Luboš Hruška.

Petr Náhlík

Můžete si poslechnout příběh Luboše Hrušky z pořadu Českého rozhlasu Příběhy 20. století.

-lv-

---

(19129) Loos

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 10. 1. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 AL1

Rakouský architekt Adolf Loos (1870-1933) byl jedním z průkopníků funkcionalistického stylu v Evropě. Ovlivněn racionalistickou architekturou Chicagské školy odvrhl secesní styl. Loosův radikální styl ovlivnil architekty v Německu, Rakousku a Čechách.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46012 (24. 6. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(19268) Morstadt

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 21. 10. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 UZ

Josef Morstadt (1797-1869), český astronom, fyzik a matematik, počítal dráhy komet (např. komety 3D/Biela) a zabýval se rannou meteorickou astronomií. Jeho bratr Vincenc (1802-1875) byl malířem známým obzvláště svými půvabnými vedutami zobrazujícími zejména Prahu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 7. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43047 (5. 7. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

V domě U tří mouřenínů (č. p.76 na Karlově náměstí vpravo od radnice) v Kolíně započala životní pouť Josefa a později Vincence Morstadtových. Byli to synové obchodníka s vínem Josefa Matyáše Adama Morstadta. Oba kluci měli ještě dalších 16 sourozenců. Když se Josef Matyáš Adam podruhé oženil, do rodiny přibylo dalších šest dětí.

První syn Josef se narodil 14. 2. 1797, a protože tíhl od dětských let k vědám přírodním, začal studovat na pražské univerzitě nejprve astronomii pod premonstrátem Davidem a poté fyziku a matematiku za Hallaschky [piarista Cassianus Hallaschka - správce hvězdárny na piaristickém gymnáziu v Panské ulici (v konviktu)]. Josef Morstadt vyučoval setníka Bielu v teoretické astronomii a upozornil ho na periodicitu komety (což mu zajistilo prvenství této myšlenky ještě před Schiaparellim, o čemž se všeobecně nemnoho ví), kterou Biela, který byl nejenom Morstadtovým žákem, ale později hlavně spolupracovníkem, roku 1826 objevil. Dále Josef Morstadt pořídil pro berlínské hvězdné mapy, mapu (horaII) s příslušným katalogem. Pomáhal též Hallaschkovi při zpracování díla Elementa eclipsium (Elementa eclipsium 1826-1860, Praha 1860), vypočetl parabolické elementy komety IV. 1825, byl spolupracovníkem sbírky astronomických, fyzikálních a meteorologických pozorování, vydaných roku 1830. (Viz Astronomická, meteorologická pozorování 17. 3. 1817 - 31. 12. 1827, Praha 1930). Josef Morstadt měl již dokonce pracovat na hvězdárně v Panské ulici, ale pro nemoc promeškal tuto možnost. Pomáhal také při určování zemské délky této hvězdárny v konviktu. Dále se J. M. zabýval kartografií - v rámci III. vojenského mapování (generální mapa) prováděl trigonometrická měření a zkonstruoval si vlastní přístroj k měření výšek. Též do detailu rozvíjel popisnou metodu určitého jevu, místa, ve vztahu k nadmořské výšce; vyjádření výškových vztahů geografických jevů, tzv. hypsometrii. Létavice pokládal Josef Morstadt za kosmické meteory a prohlásil, že Bielova kometa bude jednou létavicemi roztržena. Rovněž se velmi zaujatě zabýval řešením Keplerových rovnic a přispěl k vyřešení jedné z nich. Jelikož však dráha vědecká nenesla finanční zisk potřebný k zaopatření rodiny, dal se Josef na jistější dráhu státního úředníka a věnoval se právnictví, kde projevil stejnou píli a nadšení jako na poli vědeckém. Stal se nejdříve krajským komisařem v Čáslavi, poté okresním hejtmanem v Poděbradech, krajským radou v Jičíně a posléze místodržitelským radou v Praze. V té době dal v Praze postavit soukromou observatoř, jelikož na svou milovanou astronomii nikdy nezanevřel a finanční situace mu to nyní více než dovolovala. Počátkem šedesátých let odešel po 40 letech úřední činnosti do výslužby. Josef Morstadt zemřel po krátké nemoci 7. srpna 1869 v Lichtenwaldu ve Štýrsku. Nekrolog uveřejněn ve "Vierteljahrsschrift der astr. Gesellschaft", V. ročník, 1870, str. 1-3.

Dne 17. dubna 1802 se Morstadtovým narodil druhý syn, Vincenc. Již jako malé děcko projevil pozoruhodné výtvarné nadání, na které upozornil kolínský varhaník Ignác Kotrč. Již v jedenácti letech odchází Vincenc do Prahy a stává se žákem novoměstského gymnázia u piaristů. Byl vynikajícím žákem a po skončení gymnázia se zapsal na právnickou fakultu pražské univerzity. I zde studoval s výborným prospěchem. Univerzitní studium zakončil roku 1825 a nastoupil jako Criminalbureaupraktikant u pražského magistrátu. Vedle právnického a soudního zaměstnání se plně věnoval kresbě a malbě. Roku 1833 dosáhl magistrátního auskultanta. V roce 1834 pak nastoupil místo druhého kriminálního aktuára u okresního soudu v Lokti a dva roky nato byl jmenován soudním radou. V té době se sice též věnoval kresbě, ale do své záliby se plně ponořil až po svém odchodu do výslužby 1. 12. 1867 na vlastní žádost po jedenačtyřicetileté činné službě. Do té doby působil v Lokti, poté v Trutnově a v Hradci Králové. Po smrti své ženy (17. 4. 1868) se vrací do milované Prahy, kde v řadě pohledů kresbou zachycuje významnou architekturu, církevní objekty, přední šlechtické paláce, detaily Pražského hradu i běžný život v Praze té doby. Umělecké dílo Vincence Morstadta, přes velký časový odstup dodnes živé, promlouvá o půvabu a kouzlu Prahy 19. století. Morstadtovy grafické listy, kresby a rytiny jsou vzácným pramenem pro studium stavebního a architektonického vývoje Prahy do sedmdesátých let 19. století, kdy dokumentační funkci přejímá fotografie. Dokumentární cena Morstadtových pražských vedut je ovšem až do dnešní doby zcela nenahraditelná. Vincenc Morstadt byl umělec tělem, duší i srdcem a ještě pět dnů před smrtí kreslil nádvoří staroměstského konviktu. To byla kresba poslední...Vincenc Morstadt zemřel 19. února 1875. Je pochován na malostranském hřbitově.

Pro úplnost však zmiňme i dalšího slavného Morstadta, a to Eduarda, který se narodil roku 1821 ze druhého manželství. Eduard byl výtečným pěvcem a hudebníkem a prvním ředitelem pěveckého sdružení v Kolíně, které za dva roky po svém založení bylo prohlášeno za ryze český spolek pod jménem Dobroslav. Dodnes jsou zachována slova chvály, jelikož Eduard byl vysoce hodnocen nejen jako nezapomenutelný a charismatický umělec, ale též pro své zásluhy o městský archiv, který v roce 1858 uvedl do pořádku a po léta jej svědomitě a poctivě spravoval. Snad i proto, že Eduard po léta působil pouze v Kolíně, je tamtéž daleko více znám, než jeho nevlastní bratři (výše uvedení Josef a Vincenc), kteří se díky svému právnickému zaměstnání a zálibám toulali po kraji českém a v Kolíně se zdržovali naprosto minimálně. Eduard Morstadt zemřel roku 1876 a dodnes je zachován jeho hrob na starém zalabském hřbitově u kostela sv. Víta.

Heny Zíková

---

(19291) Karelzeman

Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
Datum objevu: 6. 6. 1996
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1996 LF

Karel Zeman (1910-1989), filmařský génius a experimentátor, kombinoval různé vizuální techniky, jak možno vidět zejména v jeho filmu "Vynález zkázy", který varuje před zneužitím vědy. Další jeho vynikající filmy jsou "Cesta do pravěku" a animovaný "Čarodějův učeň".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42677 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(19364) Semafor

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 21. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SM1

Divadlo Semafor bylo neobyčejným fenoménem pražského kulturního života šedesátých let 20. století, s vůdčími osobnostmi Jiřím Suchým (nar. 1931) a Jiřím Šlitrem (1924-1969). Mnoho jejich písniček zlidovělo a jsou stále slyšet u táborových ohňů. Jméno navrhl L. Vašta.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45340 (27. 4. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(19384) Winton

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 6. 2. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 CP1

Nicholas Winton (nar. 1909), britský makléř, zachránil více než 600 českých židovských dětí z okupovaného Československa, které převezl do Velké Británie v letech 1938-1939. Je to nádherný příklad odporu a odvahy v atmosféře totalitního režimu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43047 (5. 7. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(19955) Hollý

Objevitel: M. Antal
Datum objevu: 28. 11. 1984
Místo objevu: Piszkéstetö
Základní označení: 1984 WZ1

Ján Hollý (1785-1849) byl významný slovenský klasický básník, katolický kněz a člen slovenského obrozeneckého hnutí. Psal epické balady v Bernolákově jazyku a užíval pravidla antické poezie. Jeho nejdůležitějšími pracemi jsou překlad Virgiliovy Aeneidy a první národní epos "Svätopluk".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43193 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(20164) Janzajíc

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 9. 11. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 VJ2

Jan Zajíc (1950-1969) byl český student, který se upálil 25. února 1969 na Václavském náměstí na protest proti okupaci Československa v srpnu předešlého roku. Jeho naděje na demokratické Československo se stala skutečností 20 let po jeho smrti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 9. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43383 (2. 9. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(20180) Annakolény

Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
Datum objevu: 27. 12. 1996
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1996 YG1

Anna Kolény se podílela na nastolení slovenské suveretiny v 19. století. První schůze Národní rady Slovenské republiky se konala v roce 1848 v jejím domě v Myjavě. V roce 1970 se tento dům stal národní kulturní památkou, je sídlem expozice Múzea Slovenských národných rád.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 69493 (30. 3. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(20187) Janapittichová

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 14. 1. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 AN17

Astronomka slovenského původu Jana Pittichová (nar. 1972) pracuje na Havajské univerzitě. Studuje kometární aktivitu a CCD fotometrií komety 9P/Tempel přispěla k misi Deep Impact. Je také vášnivou sportovkyní, kvalifikovala se na světový šampionát atletických závodů Ironman v Kona v říjnu 2005.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 28. 12. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 55721 (15. 12. 2005), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(20254) Úpice

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 21. 3. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 FE2

Úpice je malé město v severovýchodních Čechách. Místní lidová hvězdárna byla postavena s pomocí a podporou téměř všech úpických obyvatel a je v provozu od roku 1959. Jejími hlavními obory činnosti je sluneční astronomie a astronomické vzdělávání. Jsou zde také prováděna meteorologická a seismická měření, jakož i měření znečistění životního prostředí.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42678 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(20256) Adolfneckář

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 23. 3. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 FC3

Adolf Neckář (1909-1995) postavil lidovou hvězdárnu v Prostějově, od roku 1950 na dočasném místě na střeše místní školy a od roku 1961 v samostatné budově. Do roku 1971 byl ředitelem této hvězdárny. Středem jeho zájmu bylo kreslení a fotografování planet.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42678 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(20364) Zdeněkmiler

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 20. 5. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 KC5

Český filmový producent a ilustrátor Zdeněk Miler (nar. 1921) je známý svými kreslenými filmy a knihami pro děti. Proslavil se zejména roztomilou kreslenou postavičkou Krtka. První část ze 49 Krtkových příběhů (Jak Krtek ke kalhotkám přišel) vznikl v roce 1956.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 5. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 56613 (13. 4. 2006), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(20495) Rimavská Sobota

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 15. 8. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 PW4

Rimavská Sobota je městečko s bohatou historií, leží v údolí řeky Rimavy. Místní lidová hvězdárna, která byla založena v roce 1975, se zabývá pozorováním Slunce a zákrytů hvězd, a koordinuje vizuální pozorování meteorů na Slovensku. Je také sídlem Slovenského zväzu astronómov amatérov.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42678 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Hvezdáreň v Rimavskej Sobote bola založená v roku 1975. Odborná činnosť hvezdárne je zameraná‚ na pozorovanie Slnka, nepriamu slnečnú rádioastronómiu (SEA), zákryty hviezd Mesiacom a planétkami, vrátane expedičných pozorovaní dotyčnicových zákrytov, pozorovanie meteorov a komét, zatmení Mesiaca a pozorovanie nezákrytových premenných hviezd. V posledných rokoch sa hvezdáreň stala celoslovenským koordinátorom a spracovávateľom pozorovaní meteorov. Po dokončení rekonštrukcie paralaktickej montáže bude pozorovateľský program rozšírený o pozorovanie protuberancií pomocou TV CCD kamery a astrometriu malých telies slnečnej sústavy. Výsledky pozorovaní z oblasti pozorovania Slnka, meteorov a zákrytov sa publikujú u nás i v zahraničí. Od konca roku 1994 sídli v priestoroch hvezdárne sekretariát Slovenského zväzu astronómov amatérov.

Pavol Rapavý

Objevové snímky

Peter Kušnirák

---

(20496) Jeník

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 22. 8. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 QA2

Jeník je přezdívka hlavní postavy (tenor) Smetanovy Prodané nevěsty.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 1. 12. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52769 (28. 9. 2004), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Původním záměrem autora citace Jiřího Grygara, podpořeným objevitelkou, bylo poctít nejznámějšího představitele této operní role - Ivo Žídka. Pracoval 40 let jako sólista Národního divadla v Praze, hostoval ve Vídni, Berlíně a Stuttgartu. Je držitelem národní ceny Thalie. Komise pro jména malých těles MPC pod vedením ing. Jany Tiché však citaci zkrátila tak, že se tento záměr zcela vytratil. Podobně jako u planetky (20497) Mařenka.

Původní návrh citace byl:

Czech male nickname for the tenor main character in Smetana's opera
The Bartered Bride. Name honours the most famous representative of the
role Ivo Žídek (1926-2003). He spent forty years as a soloist of
the National Theatre in Prague and was also a guest singer in Vienna,
Berlin and Stuttgart. Holder of the national Thalia Award (1998).

-lš-

---

(20497) Mařenka

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 4. 9. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 RS

Mařenka je přezdívka hlavní postavy (soprán) Smetanovy Prodané nevěsty. Jeníček (Jeník) a Mařenka jsou také známé postavy české verze pohádky O Jeníčkovi a Mařence Hansel and Gretel.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 1. 12. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52769 (28. 9. 2004), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Původním záměrem autora citace Jiřího Grygara, podpořeným objevitelkou, bylo poctít první představitelku této operní role - Eleonoru Gayerovou z Ehrenberku (1832-1912), která žila ve vile Leonora v Ondřejově a byla nápomocná při budování ondřejovské hvězdárny. Komise pro jména malých těles MPC pod vedením ing. Jany Tiché však citaci upravila tak, že se smysl citace zcela změnil. Podobně jako u planetky (20496) Jeník.

Původní návrh citace byl:

     
Czech female nickname for the soprano main character in Smetana's
opera The Bartered Bride. Name honours the first representative of the
role Eleonora Gayerová of Ehrenberk (1832-1912) who lived in Vila
Leonora in Ondřejov. She was also instrumental in the establishing of
the Ondřejov Observatory.

-lš-

---

(20969) Samo

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 17. 9. 1979
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1979 SH

Samo (~600-~659) byl francký kupec. Okolo roku 623 sjednotil slovanské kmeny do království a vedl tuto říši k vítězství nad Avary. Samo řídil tuto slovanskou říši se středem v Čechách až do své smrti. Tato říše je nejstarším známým státem, který byl ustaven v Čechách.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 44186 (30. 12. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(20991) Jánkollár

Objevitel: M. Antal
Datum objevu: 28. 11. 1984
Místo objevu: Piszkéstetö
Základní označení: 1984 WX1

Ján Kollár (1793-1852), velký slovenský básník a hlasatel slovanské vzájemnosti, byl autorem rozsáhlé básnické práce "Slávy dcera" (1824-1832) a sbírky lidového slovesného umění "Národnie zpievanky". Jeho práce náleží rovnocenně do literárního dědictví České i Slovenské republiky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43193 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(21229) Sušil

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 22. 9. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 SM1

František Sušil (1804-1868) byl velkým sběratelem moravských lidových písní, publikoval téměř 2400 písní ve svém sborníku "Moravské národní písně". Během putování po celé Moravě sbíral a zapisoval texty a nápěvy přímo od místních lidí. Jméno navrhl L. Vašta.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42678 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

František Sušil, 18. 6. 1804 Nový Rousínov - 31. 5. 1868 Bystřice pod Hostýnem

Národní buditel a kněz, vydal sbírku lidových písní Moravské národní písně s nápěvy do textů vřazenými. Moravské národní písně vyšly v první menší sbírce poprvé v roce 1835, velké vydání pak roku 1860.

Písničky začal sbírat ještě jako student v roce 1824 a první sbírku vydal roku 1835. Sbíral písničky na Moravě, ale i na Opavsku a na Těšínsku v místech, kde čeština neustoupila polštině, ve slovanských osadách v Rakousku. Nejprve si vzal pomocníky, venkovské učitele, ale po špatných zkušenostech dělal tu práci sám. Nadále využíval pomocníky jen k tomu, aby sezvali zpěváky ze svého okolí na jedno místo (na faru, do hospody), kde je poslouchal a po jednom či dvou předvedeních byl schopen zapsat melodii a text. Protože však byl kněz, zůstaly mu písně bujnější utajeny, prostí lidé se ostýchali takové písničky zpívat před knězem, i když v hospodách byly jistě dost oblíbené. Snažil se zachovávat všechno tak, jak to slyšel. Nicméně pak z obrovského sesbíraného materiálu vybral jen část (a dokonce snad pouze menší), když třeba některé varianty sloučil, někde též očišťoval dialekty, aby ve slovácké písni nebyly hanácké koncovky apod. Také písně, které byly již v Erbenovi, do své sbírky zpravidla nezařazoval. V pozdějších sbírkách jiných autorů pak je jen málo písní, které nezachytil František Sušil.

V českých sbírkách značně převažuje počet textů nad počtem melodií, zatímco v moravské písni je podíl melodií značně vyšší a snad dokonce bylo sesbíráno více nápěvů než textů. České písně se dost blíží hudbě umělé, barokního základu, ve stupnicích durových či mollových, taneční, stálého rytmu. Moravské písně ne tolik, dokonce pozdější sběratelé zaznamenávali věrněji melodie, u některých písní byla intonace jemnější než na půltóny. U moravských písniček jsou rozličné stupnice, změny rytmu a jsou spíše vyprávěcí.

-lv-

Podle doslovu Roberta Smetany k 3. vydání Sušilovy sbírky.

---

(21257) Jižní Čechy

Objevitel: Kleť
Datum objevu: 26. 2. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 DS2

Jižní Čechy jsou oblastí České republiky známou svou příjemnou krajinou, historickými městy a hrady, malebnými řekami a rybníky. Je zde umístěna kleťská hvězdárna. Jméno navrhli J. Tichá a M. Tichý.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42678 (9. 5. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(21270) Otokar

Objevitelé: Tichá, J., Tichý, M.
Datum objevu: 19. 7. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 OK

Otokar Březina, původním jménem Václav Jebavý (1868-1929), byl českým lyrikem a jednou z vůdčích osobností symbolistického hnutí. Poněkud narcistický tón jeho první knihy Tajemné dálky ustupuje optimističtějším názorům a zájmu o přírodu v jeho poslední sbírce veršů Ruce.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49675 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(21290) Vydra

Objevitelé: Tichý, M., Moravec, Z.
Datum objevu: 9. 11. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 VR1

Řeka Vydra je horním tokem řeky Otavy. Je to divoká šumavská řeka s kamenitým dnem, která protéká rezervací Povydří.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(21346) Marieladislav

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 9. 3. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 EL11

Marie Pravcová (nar. 1948) a Ladislav Pravec (nar. 1945), rodiče objevitele, vytvářeli pěkné rodinné prostředí, v němž se rozvinul objevitelův zájem o vědu. Toto pojmenování je u příležitosti 35. výročí jejich svatby.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 44595 (28. 1. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(21539) Josefhlávka

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 20. 8. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 QO4

Český architekt a filantrop Josef Hlávka (1831-1908) zřídil nadace na podporu studentů, vědců a umělců. V roce 1891 založil a vedl Českou akademii věd a umění, která do svého násilného zrušení v roce 1952 spojovala významné české vědce a umělce.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 3. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 55986 (19. 2. 2006), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(21660) Velenia

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 20. 8. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 QZ1

Miroslav Velen (nar. 1972) vyvíjí software pro fotometrickou a astrometrickou redukci dat získaných v rámci programu pozorování planetek na ondřejovské observatoři. Tato planetka byla pojmenována u přiležitosti svatby Miroslava Velena a Jarmily Karáskové v dubnu 2001.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42679 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(21682) Peštafrantišek

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 9. 9. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 RT32

František Pešta (1905-1982) založil lidovou hvězdárnu v Sezimově Ústí, která nyní nese jeho jméno, a byl vášnivým popularizátorem astronomie. Studoval archivní záznamy meteoritického deště Strkov (poblíž Tábora) v roce 1753.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42679 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(21754) Tvaruzkova

Objevitel: LINEAR
Datum objevu: 9. 9. 1999
Místo objevu: Socorro
Základní označení: 1999 RZ183

Zuzana Tvarůžková (nar. 1987) získala první cenu v soutěži na Mezinárodním veletrhu vědy a techniky Intel ISEF 2005 (Intel International Science and Engineering Fair) za svůj botanický projekt. Studuje gymnázium v Kroměříži v České republice.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 8. 9. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 54708 (22. 8. 2005), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(21801) Ančerl

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 2. 10. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 TW3

Karel Ančerl (1908-1973) byl šéfdirigentem České filharmonie v letech 1950-1968. Přivedl orchestr na nejvyšší úroveň svými nároky a systematickou prací. Byl vynikajícím interpretem hudby 20. století a některé z jeho nahrávek jsou považovány za nejlepší, které byly v Praze natočeny.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45341 (27. 4. 2002), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(21802) Svoreň

Objevitelé: L. Kornoš, J. Tóth
Datum objevu: 6. 10. 1999
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1999 TE6

Ján Svoreň (nar. 1949) je astronom Astronomického ústavu Slovenské akademie věd v Tatranské Lomnici. Pracoval na fyzikálních vlastnostech komet a sestavil katalog magnitud dlouhoperiodických komet pozorovaných v letech 1861 až 1957.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 44186 (30. 12. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(21804) Václavneumann

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 4. 10. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 TC8

Václav Neumann (1920-1995) byl šéfdirigentem České filharmonie v letech 1968-1990. Proslavil se zejména svou interpretací děl Martinů, Mahlera, Janáčka a Dvořáka.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 6. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45749 (26. 5. 2002), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(21873) Jindřichůvhradec

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 29. 10. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 UU3

Jindřichův Hradec je příjemné jihočeské město založené ve třináctém století, známé svým renesančním zámkem a gotickým proboštským kostelem situovaném přesně na patnáctém poledníku východně od Greenwiche, jak ukazuje linie prochazející napříč jeho dlažbou.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 44595 (28. 1. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(21888) Ďurech

Objevitel: LONEOS
Datum objevu: 29. 10. 1999
Místo objevu: Anderson Mesa
Základní označení: 1999 UL44

Josef Ďurech (nar. 1974) z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy v Praze vyvinul metody inverze světelných křivek pro řadu planetek (zahrnující i detekci YORP jevu), napsal public domain software pro inverzi světelných křivek a přispěl ke spolupráci mezi amatéry a profesionály.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 9. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 63394 (18. 7. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(21985) Šejna

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 2. 12. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 XG15

Karel Šejna (1896-1982) byl dirigentem v České filharmonii v letech 1938-1972, podílel se na slavné epoše Talicha a Ančerla. Byl významným interpretem děl Mahlera, Wagnera a Brucknera a vynikající jsou i jeho nahrávky Smetanových, Dvořákových, Fibichových a Sukových skladeb.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45341 (27. 4. 2002), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(22185) Štiavnica

Objevitelé: P. Kušnirák, U. Babiaková
Datum objevu: 29. 12. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 YV28

Banská Štiavnica, město ležící v pohoří Štiavnické vrchy na středním Slovensku, má slavnou hornickou minulost a od roku 1993 je na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO (World Heritage List). V roce 1762 v něm byla založena Hornická akademie, první svého druhu na světě. Banská Štiavnica je rodným místem spoluobjevitelky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 5. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 42680 (9. 5. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Objevové snímky

Peter Kušnirák

---

(22429) Jurašek

Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
Datum objevu: 22. 2. 1996
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1996 DD1

Pavel "Balvan" Jurašek (1955-2008) byl profesionálním meteorologem a od roku 2006 ředitelem Slovenského hydrometeorologického ústavu v Košicích. Jako zájemce o pozorování meteorů byl členem Slovenkého svazu astronomů amatérů a Slovenské astronomické společnosti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 70409 (27. 5. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(22450) Nové Hrady

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 3. 11. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 VN

Jihočeské město Nové Hrady leží poblíž česko-rakouských hranic. Jeho historie se datuje od roku 1279. Mezi historické památky města patří gotický hrad, raně barokní zámek a Tereziino údolí, nádherný park vybudovaný v druhé polovině 18. století rodem Buquoy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 6. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 54176 (23. 5. 2005), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(22465) Karelanděl

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 15. 1. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 AK18

Karel Anděl (1884-1948) byl učitelem. V astronomii byl znám jako měsiční kartograf, autor díla "Mappa Selenographica" (1926). Byl jedním ze zakladatelů České astronomické společnosti roku 1917.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 7. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43048 (5. 7. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(22469) Poloniny

Objevitelé: P. Kolény, L. Kornoš
Datum objevu: 2. 2. 1997
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1997 CP1

Poloniny jsou první chráněná oblast tmavé oblohy na Slovensku. Byla vyhlášena 3. prosince 2010 a nachází se v Národním parku Poloniny. Poloniny je rusínský název pro pastviny a louky. V parku se nachází astronomická observatoř Kolonické sedlo. Jméno planetky navrhl Slovenský svaz Astronomů amatérů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 77502 (10. 12. 2011), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(22505) Lewit

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 19. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 UF

Od roku 1946 pracuje Karel Lewit (nar. 1916) na předních pražských klinikách, rozvíjí a propaguje moderní rehabilitační a chiropraktické metody, učí a vychovává specialisty v tomto oboru doma i v zahraničí.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48396 (1. 5. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(22558) Mladen

Objevitelé: P. Kolény, L. Kornoš
Datum objevu: 22. 4. 1998
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1998 HH3

Mladen Kolény starší (1925-1995), otec prvního objevitele, učil zeměpis a biologii na gymnáziu. Mladen Kolény mladší (1951-2007), bratr prvního objevitele, přednášel fyzickou geografii na Komenského univerzitě.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 24. 7. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62929 (20. 5. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(22618) Silva Nortica

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 28. 5. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 KK9

Silva Nortica je historický název pohraniční oblasti jižních Čech a Dolních Rakous, známé příjemnou krajinou a historickými památkami. Od roku 2002 zde probíhá řada forem přeshraniční spolupráce.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 607 , překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(22644) Matejbel

Objevitelé: P. Pravec, U. Babiaková
Datum objevu: 27. 7. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 OZ4

Matej Bel (1684-1749), slovenský dějepisec a významný učenec 18. století, byl průkopníkem vědecké spolupráce, členem řady učených společností a autorem knihy "Notitia Hungariae novae historico-geographica". Je po něm pojmenována Universita v Banské Bystrici.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 9. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43383 (2. 9. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Objevové snímky

Peter Kušnirák

---

(22697) Mánek

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 7. 9. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 RM

Český amatérský astronom Jan Karel Mánek (nar. 1961) se zabývá především pozorováním a výzkumem zákrytů a proměnných hvězd. Jméno navrhli objevitelka a L. Vašta.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 7. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43048 (5. 7. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(22901) Ivanbella

Objevitelé: P. Kušnirák, P. Pravec
Datum objevu: 12. 10. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 TY15

Ivan Bella (nar. 1964) je první slovenský kosmonaut. Prováděl astrobiologické experimenty a fyzické tělesné testy během osmidenního pobytu na palubě vesmírné stanice MIR v únoru 1999. Jméno navrhla Slovenská astronomická spoločnosť.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43194 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Objevové snímky

Peter Kušnirák

---

(23437) Šíma

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 27. 9. 1984
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1984 SJ1

Josef Šíma (1891-1971) byl český imaginativní, abstraktní a surrealistický malíř, který žil ve Francii od roku 1921. Zdroje jeho inspirací zahrnovaly přírodu, krystaly, kosmické představy, krajinu či ženská těla, ale byl fascinován i příběhy antické mytologie, jako je Ikarův pád nebo Léda s labutí.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 102254 (14. 11. 2016), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(23444) Kukučín

Objevitel: M. Antal
Datum objevu: 5. 10. 1986
Místo objevu: Piwnice
Základní označení: 1986 TV6

Martin Kukučín (Martin Bencúr, 1860-1928) byl slovenský spisovatel a první významný realistický romanopisec ve slovenské literatuře. Strávil část svého života v Chile a Argentině stejně jako v Chorvatsku (na ostrově Brač), kde zemřel. Kukučín byl též učitelem a lékařem.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43194 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(23583) Křivský

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 22. 9. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 SJ1

Ladislav Křivský (nar. 1925), český astronom a meteorolog, zabývající se především sluneční fyzikou a problémy souvisejícími se vztahem Slunce a Země. Je autorem mnoha vědeckých článků a monografií a věnoval mnoho času i popularizaci astronomie.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45341 (27. 4. 2002), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(23648) Kolář

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 1. 2. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 CB

Český amatérský astronom a telekomunikační inženýr Jan Kolář (nar. 1936) byl po desetiletí předsedou Optické sekce České astronomické společnosti a byl zvolen čestným členem této společnosti v roce 2001. Zkonstruoval "Bikukr", dvojitý dalekohled pro kvalitní vizuální pozorování noční oblohy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 10. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 67218 (4. 10. 2009), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(23650) Čvančara

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 7. 2. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 CU5

Jaroslav Čvančara (nar. 1948) je český spisovatel, historik a hudebník. Hraje na banjo a je kapelníkem countryové, folkové a bluegrassové hudební skupiny Taxmeni.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 30. 12. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 97568 (25. 12. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(23899) Kornoš

Objevitel: LONEOS
Datum objevu: 17. 9. 1998
Místo objevu: Anderson Mesa
Základní označení: 1998 SE61

Leonard Kornoš (nar. 1956) je přednášející na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Jeho výzkum zahrnuje vztahy mezi pásy meteoroidů a jejich mateřskými tělesy a zároveň je aktivní v astrometrickém a fotometrickém měření planetek a komet.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89082 (12. 7. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(24194) Paluš

Objevitelé: A. Galád, D. Kalmančok
Datum objevu: 8. 12. 1999
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1999 XU35

Pavel Paluš (nar. 1936), ředitel Astronomického ústavu Univerzity Komenského v letech 1997-2001, je jedním ze zakladatelů hvězdárny v Modre. Je známý v oboru výzkumu slunečních proteburancí, přednášel na bratislavské univerzitě po více než 40 let a vychoval mnoho generací slovenských astronomů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 5. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 56614 (13. 4. 2006), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(24260) Kriváň

Objevitel: P. Kušnirák
Datum objevu: 13. 12. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 XW127

Kriváň (2494 m) je nejkrásnějším slovenským štítem a jedním z národních symbolů Slovenska.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43194 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Objevové snímky

Peter Kušnirák

---

(24455) Kaňuchová

Objevitel: LONEOS
Datum objevu: 21. 8. 2000
Místo objevu: Anderson Mesa
Základní označení: 2000 QF222

Zuzana Kaňuchová (nar. 1979) je výzkumná pracovnice na Astronomickém ústavu Slovenské akademie věd. Studovala procesy kosmického zvětrávání povrchů planet a vztahy mezi proudy meteoroidů a kometami.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89082 (12. 7. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(24535) Neslušan

Objevitel: LONEOS
Datum objevu: 2. 2. 2001
Místo objevu: Anderson Mesa
Základní označení: 2001 CA28

Luboš Neslušan (nar. 1960) je astronom zabývající se meteory na Astronomickém ústavu Slovenské akademie věd. Jeho výzkum se týká původu a vývoje pásů meteoroidů. Udržuje databázi orbitálních parametrů Meteorického datového centra Mezinárodní astronomické unie.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89083 (12. 7. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(24662) Gryll

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 14. 4. 1988
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1988 GS

Matyáš Gryll z Gryllova (1551-1611), profesor Pražské university, zajímal se zvláště o komety. V roce 1578 vydal přehled komet objevených do roku 1577, ačkoliv považoval komety za zázračná boží znamení. Jméno navrhla J. Tichá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46012 (24. 6. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(24695) Štyrský

Objevitel: A. Mrkos
Datum objevu: 16. 9. 1990
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1990 ST4

Jindřich Štyrský (1899-1942) byl český surrealistický malíř, grafik, fotograf, básník a redaktor. Jeho uměleckým partnerem byla Toyen. Stali se členy Devětsilu a společně a Nezvalem, Teigem a Broukem založili v roce 1934 Skupinu surrealistů v ČSR.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 102254 (14. 11. 2016), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(24829) Berounurbi

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 22. 9. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 SH1

Královské město Beroun bylo založeno v roce 1265 na strategickém místě jihozápadně od Prahy poblíž řeky Berounky. Nyní je to důležité průmyslové, dopravní i turistické centrum. Město má bohatou historii, jak dokládá dobře zachovaná oblast středu města.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89834 (9. 9. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(24837) Mšecké Žehrovice

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 22. 10. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 UQ1

Mšecké Žehrovice je středočeská vesnice známá zbytky starokeltské svatyně. Zde nalezená proslulá kamenná socha ukazuje hlavu keltského bohatýra. Je to nejvýznamnější keltský předmět nalezený v Čechách.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46012 (24. 6. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(24838) Abilunon

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 23. 10. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 UJ2

Abilunon je předpokládané jméno starověkého keltského města, založeného v prvním století před Kristem na strategickém poloostrově na Vltavě. Zbytky města leží na úpatí Kleti. Jméno bylo zmíněno na Ptolemaiově mapě světa.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 43762 (1. 11. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(24847) Polesný

Objevitel: Kleť
Datum objevu: 26. 11. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 WE6

Bohumil Polesný (1905-1976) působil jako ředitel hvězdárny v Českých Budějovicích v letech 1955 až 1966. Jeho hlavní astronomická práce se týkala popularizace astronomie. Začal budovat kleťskou hvězdárnu v roce 1957.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43195 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(24862) Hromec

Objevitel: P. Kolény a L. Kornoš
Datum objevu: 27. 2. 1996
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1996 DC3

Arnošt Hromec (nar. 1924) je slovenský odborník na interní medicínu. Přednášel na Komenského univerzitě v Bratislavě a je autorem 105 vědeckých publikací. Obdržel řadu ocenění včetně ceny a medaile Slovenské lékařské společnosti a Reimanovy medaile.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 9. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 63640 (19. 8. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(24949) Klačka

Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
Datum objevu: 4. 8. 1997
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1997 PZ1

Slovenský fyzik Jozef Klačka (nar. 1943) je docentem Univerzity Komenského v Bratislavě. Jeho teoretický výzkum se soutřeďuje na orbitální vývoj prachových částic se započtením vlivu nejrůznějších efektů (např. tvaru částic, slunečního větru, Yarkovského efektu)

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75350 (15. 6. 2011), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(24967) Frištenský

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 14. 1. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 AX8

Český zápasník Gustav Frištenský (1879-1957) byl amatérským i profesionálním evropským mistrem v řeckořímském zápasu. Během své téměř půl století dlouhé kariéry vyhrál kolem 10 tisíc zápasů. Byl velkým českým vlastencem, podporoval vdovy četníků zabitých v akci a vysloužilé sportovce bez příjmu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 94385 (2. 6. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(24974) Macúch

Objevitel: P. Kolény a L. Kornoš
Datum objevu: 21. 4. 1998
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1998 HG3

Rudolf Macúch (1919-1993) byl slovenský orientalista a humanista. Studoval evangelickou teologii na Komenského univerzitě v Bratislavě. Řadu let žil v Íránu, kde studoval orientální jazyky. V letech 1963-1988 vedl katedru semitských a arabských studií na Svobodné univerzitě v Berlíně.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 9. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 63641 (19. 8. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(25340) Segoves

Objevitelé: M. Tichý , Z. Moravec
Datum objevu: 10. 9. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 RX31

Segoves nebo Segovesus či Sigoves (okolo 400 před Kristem) byl keltský kníže, první známý Kelt v dějinách uzemí středoevropské pánve. Společně se svým bratrem Bellovesem byl zmíněn Titem Liviem a Waleskoukronikou.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48160 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Moc nescházelo a na těchto stránkách by se místo planetky Segoves objevila planetka Belloves. Oni totiž Belloves a Segoves losovali o to, kdo půjde se svými lidmi do temného hercynského lesa, jehož součástí bylo i území Čech, a kdo půjde plenit města v severní Itálii. Plenění si nakonec vylosoval Segoves. Ale my si tady ukážeme i citaci k planetce Belloves, taktéž objevené na Kleti.

(48844) Belloves
Belloves nebo Bellovesus (okolo 400 př. n. l.) byl keltský kníže, první známý Kelt v dějinách území severní Itálie. Společně se svým bratrem Segovesem byl zmíněn Titem Liviem a Waleskou kronikou.

Petr Juřina, -lv-

---

(25358) Boskovice

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 2. 10. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 TY3

Boskovice jsou město na střední Moravě, které bylo osídleno už v prehistorické době. Mezi jeho četné turistické zajímavosti patří gotický hrad z 13. století a židovská čtvrť.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 73983 (18. 2. 2011), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(25384) Partizánske

Objevitel: P. Kušnirák
Datum objevu: 18. 10. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 UW1

Partizánske, město na západním Slovensku při soutoku Nitry a Nitricy, bylo známé jako vesnice jménem Symoni od roku 1260 a jako město Baťovany od roku 1938, kdy zde Ján Baťa vybudoval továrnu na boty. Od roku 1949 se jmenuje Partizánske. V roce 1988 zde byla otevřena lidová hvězdárna.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 8. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43196 (4. 8. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Objevové snímky

Peter Kušnirák

---

(25613) Bubeníček

Objevitel: LINEAR
Datum objevu: 3. 1. 2000
Místo objevu: Socorro
Základní označení: 2000 AL24

Petr Bubeníček (nar. 1990) získal první cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2009 za inženýrský týmový projekt v oboru Engineering: Electrical & Mechanical. Navštěvuje gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli, v České republice.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 69968, 70136 (28. 4. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(25614) Jankrál

Objevitel: LINEAR
Datum objevu: 3. 1. 2000
Místo objevu: Socorro
Základní označení: 2000 AE28

Jan Král (nar. 1989) získal první cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2009 za inženýrský týmový projekt v oboru Engineering: Electrical & Mechanical. Navštěvuje gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli, v České republice.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 69968 (28. 4. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(25615) Votroubek

Objevitel: LINEAR
Datum objevu: 3. 1. 2000
Místo objevu: Socorro
Základní označení: 2000 AR31

Marek Votroubek (nar. 1990) získal první cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2009 za inženýrský týmový projekt v oboru Engineering: Electrical & Mechanical. Navštěvuje gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli, v České republice.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 69968 (28. 4. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(25778) Csere

Objevitel: P. Kušnirák
Datum objevu: 4. 2. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 CQ34

Elemír Csere (1917-1992) byl nadšeným stoupencem spolupráce v amatérské astronomii, zakladatelem lidové hvězdárny v Hlohovci a jejím prvním ředitelem. Byl klíčovou osobností v amatérské astronomii na Slovensku a aktivním členem Slovenské astronomické společnosti a Slovenského svazu astronomů amatérů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45341 (27. 4. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(25864) Banič

Objevitel: P. Kušnirák
Datum objevu: 8. 4. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 GR82

Štefan Banič (1870-1941) vynalezl padák. V roce 1913 sestrojil prototyp padáku a testoval jej ve Washingtonu, D.C. skokem z 41patrové budovy. V roce 1914 skočil z letadla.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45341 (27. 4. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26195) Černohlávek

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 1. 3. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 EN

Ivo Černohlávek (1960-1995) byl průkopníkem Internetu v České republice, spoluzaložil českou akademickou síť a pomohl ustanovit Brno jako centrum informačních technologií. Byl sportovcem, který získal cenu Fair play za záchranu člověka na divoké vodě. Zahynul při sjíždění řeky v Norsku.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 9. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43383 (2. 9. 2001), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Vzpomínka na Ivoše Černohlávka.

---

(26314) Škvorecký

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 16. 10. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 UJ1

Josef Škvorecký (nar. 1924) je jeden z předních českých spisovatelů poválečné generace znamý břitkým humorem a trpkou ironií. Spolu se svou ženou Zdenou Salivarovou provozoval "The Sixty-Eight Publishers" v Torontu, které bylo hlavním českým exilovým nakladatelstvím.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 9. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43383 (2. 9. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26328) Litomyšl

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 18. 11. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 WQ

Východočeské město Litomyšl bylo založeno ve třináctém století. Toto tradniční kulturní centrum je známo svými architektonickými památkami včetně renesančního zámku a barokních domů. Je rodištěm skladatele B. Smetany a astronoma Z. Kopala.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48396 (1. 5. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26340) Evamarková

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 13. 12. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 XY8

Eva Marková (nar. 1949) je česká astronomka zabývající se sluneční astronomií. Vedla osm expedic za úplným zatměním Slunce. Od roku 1986 pracuje jako ředitelka hvězdárny v Úpici, kde se věnuje astronomickému vzdělávání, které zahrnuje letní astronomické tábory pro mladé.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49281 (6. 8. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26376) Roborosa

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 11. 3. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 EB3

Róbert "Robo" Rosa (1964-1994) byl slovenským amatérským astronomem a počítačovým grafikem, podílel se na vývoji grafické úpravy slovenského dvouměsíčníku "Kozmos". Zahynul při silniční nehodě na Fačkovském sedle během jedenáctého ročníku astronomického cyklistického putování zvaného "Ebicykl".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45236 (28. 3. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26390) Rušin

Objevitel: P. Kušnirák
Datum objevu: 19. 10. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 UX2

Vojtech Rušin (nar. 1942), sluneční fyzik Astronomického ústavu Slovenské akademie věd, je znám svými pracemi o dynamice slunečních protuberancí a korony. Byl jedním z prvních pozorovatelů na koronální stanici na Lomnickém štítu a významně se podílel na jejím rozvoji.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45236 (28. 3. 2002), překlad -ku-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26401) Sobotište

Objevitel: P. Kušnirák
Datum objevu: 19. 11. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 WX

Sobotište je vesnice na jihozápadním Slovensku s bohatou minulostí. První písemná zmínka je z roku 1251. V roce 1845 zde vzniklo úvěrové družstvo, první v kontinentální Evropě. Místní hvězdárna založená v roce 1972 se podílí na pozorování meteorů a zákrytů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 9. 2001, citace byla zveřejněna v MPC 43384 (2. 9. 2001), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Objevové snímky

Peter Kušnirák

---

(26422) Marekbuchman

Objevitel: LINEAR
Datum objevu: 12. 12. 1999
Místo objevu: Socorro
Základní označení: 1999 XV131

Marek Buchman (nar. 1993) získal druhou cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2010 za svůj chemický projekt. Navštěvuje Školu pro mimořádně nadané děti v Bratislavě na Slovensku.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 74313 (19. 3. 2011), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26639) Murgaš

Objevitel: P. Kušnirák
Datum objevu: 5. 5. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 JB7

Jozef Murgaš (1864-1929), vynálezce a průkopník na poli radiotelegrafie, jako první na světě vysílal mluvené slovo. V roce 1904 získal dva patenty Patentového úřadu Spojených států na svůj "Tonsystem". Celkem registroval dvanáct patentů, všechny se týkaly radiotelegrafie.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45342 (27. 4. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26640) Bahýľ

Objevitel: P. Kušnirák
Datum objevu: 9. 5. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 JV10

Ján Bahýľ (1856-1916) vynalezl a zkonstruoval mnoho technických zařízení, jako helikoptéru na benzínový motor. V roce 1905 zdokonalil její konstrukci a sám uletěl 1,5 km v Bratislavě ve výšce 4 metrů. Jeho pokus byl zaznamenán Mezinárodní vzduchoplaveckou organizací.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45342 (27. 4. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26661) Kempelen

Objevitel: P. Kušnirák
Datum objevu: 27. 11. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 WY67

Wolfgang Kempelen (1734-1804), polyhistor, mechanik a vynálezce, v roce 1778 sestrojil mluvící stroj na základě napodobení lidských hlasivek. Jeho nejslavnějšími vynálezy jsou šachový stroj, psací stroj pro slepce a tlakové potrubí, které přivádělo vodu z Dunaje do Bratislavského hradu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45342 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26896) Josefhudec

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 29. 7. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 OY

Josef Hudec (1895-1972) byl český amatérský astronom, prováděl vizuální pozorování a zákresy sluneční fotosféry a byl nadšeným popularizátorem astronomie. Během posledních tří let svého života postavil lidovou hvězdárnu v Kroměříži. Toto pojmenování navrhl J. Koukal.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45342 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26897) Červená

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 5. 8. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 PJ

Česká operní pěvkyně Soňa Červená (nar. 1925) zahájila svou operní dráhu v Brně a od roku 1958 působila v Berlíně. Následně vystupovala na prestižních operních scénách v Evropě i obou Amerikách. Nakonec se vrátila do Prahy, kde je stále aktivní na divadelní scéně.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 107740 (3. 12. 2017), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26963) Palorapavý

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 13. 8. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 PM4

Pavol "Paľo" Rapavý (nar. 1955), ředitel lidové hvězdárny v Rimavské Sobotě od roku 1981, je hlavním koordinátorem vizuálních pozorování meteorů na Slovensku. Jako neúnavný pozorovatel Slunce, meteorů a zákrytů hvězd je duší amatérské astronomie na Slovensku.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 2. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 44595 (28. 1. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26970) Eliáš

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 23. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SE2

Český geolog Mojmír Eliáš (1932-2002) studoval regionální geologii karpatského flyšového pásma. Byl produktivním autorem odborných pojednání, knih a populárních článků, zajímal se také o planetologii terestrických planet. Patřil mezi nejznámější české vědce a přednášející v této aktuální, mezioborové oblasti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 17. 6. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 51981 (4. 5. 2004), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26971) Sezimovo Ústí

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 25. 9. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 SL2

Sezimovo Ústí je jihočeské město ležící jižně od Tábora. Založeno ve 13. století, zničeno v roce 1420 za husitských válek a jeho obyvatelstvo uprchlo do Tábora. Město bylo znovuzaloženo v 19. století jako průmyslové centrum.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47301 (6. 1. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26973) Lála

Objevitelé: P. Pravec, M. Wolf
Datum objevu: 29. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SP25

Petr Lála (nar. 1942) započal svou kariéru v roce 1964 jako astronom na ondřejovské observatoři. Analyzoval různé efekty ovlivňující pohyb umělých družic a popularizoval kosmonautiku. V letech 1989 až 2002 sloužil v Úřadu pro záležitosti kosmického prostoru OSN.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 1. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 50464 (7. 1. 2004), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(26986) Čáslavská

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 4. 11. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 VC5

Česká gymnastka Věra Čáslavská (nar. 1942) se proslavila svými výjimečnými úspěchy na olympijských hrách v Tokiu (1964) a Mexiku (1968), získala celkem 6 zlatých medailí. Byla vyhlášena nejlepší světovou sportovkyní roku 1968, v 90. letech 20. století byla předsedkyní českého olympijského výboru.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -ls-, -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(27079) Vsetín

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 15. 10. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 TO6

Vsetín je město na Valašssku na východní Moravě. Místní lidová hvězdárna, založena v roce 1950, se soustředí na astronomickou popularizaci a vzdělávání, zvláště se zapojením mladých lidí.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45342 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(27088) Valmez

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 22. 10. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 UC15

Valmez je hovorové označení pro moravské město Valašské Meziříčí, které je vstupní branou do Valašska, první zmínka o něm je z roku 1297. V roce 1929 zde byla založena malá soukromá hvězdárna, která se stala předchůdkyní významné lidové hvězdárny založené zde v roce 1955, která je proslulá rovněž pro svou architektonickou krásu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45342 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(27132) Ježek

Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
Datum objevu: 11. 12. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 XJ9

Český skladatel Jaroslav Ježek (1906-1942) řídil orchestr Osvobozeného divadla v Praze v letech 1928-1938. Skládal jazzovou, taneční, komorní a orchestrální hudbu. Proslavené jsou zejména jeho písně složené pro hry Voskovce a Wericha. Zemřel v emigraci v New Yorku.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(27344) Vesevlada

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 26. 2. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 DM2

Vladimír Veselý (nar. 1933) byl ředitelem Výzkumného ústavu včelařského v Dole v letech 1970-1997. Zasloužil se o rozšíření prošlechtěné kraňské včely mírné povahy v České republice a o zvládnutí potírání nákazy včel roztočem Varroa destructor vyvinutím léků a celostátní organizací léčení.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 8. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52325 (13. 7. 2004), překlad Šarounovi]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(27525) Vartovka

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 29. 4. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 HZ34

Vartovka je kopec nad městem Banská Bystrica na Slovensku. V šestnáctém století zde byla založena strážní věž proti nebezpečí válečné agrese, v roce 1961 byla přestavěna na lidovou hvězdárnu. Hlavními aktivitami zde jsou pozorování meziplanetární hmoty a popularizace astronomie.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45342 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(27896) Tourminator

Objevitelé: A. Galád, A. Pravda
Datum objevu: 13. 7. 1996
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1996 NB

Peter Sagan (nar. 1990) je slovenský silniční cyklista. Jedna z jeho přezdívek je Tourminator - díky několika etapovým vítězstvím a dobrému umístění v bodovém hodnocení významných závodů. Byl držitelem zeleného trikotu na Tour de France v letech 2012, 2013 a 2014.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 90379 (8. 10. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(27960) Dobiáš

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 21. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SN1

Václav Dobiáš (1909-1978) byl český skladatel, organizátor hudebního života a pedagog, který vychoval řadu skladatelů, včetně otce objevitele. Jeho cyklus písní Praho jediná je krásnou apoteózou českého města.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 6. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 66242 (7. 6. 2009), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(27974) Drejsl

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 19. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 UH

Radim Drejsl (1923-1953) patřil k nejtalentovanějším českým skladatelům své doby. Před svou přečasnou smrtí dovedl Armádní umělecký soubor na špičkovou úroveň.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48396 (1. 5. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(27978) Lubosluka

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 29. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 UN9

Luboš Sluka (nar. 1928) věnoval značnou část své tvorby dětem. Řadu let působil jako šéfredaktor hudebního nakladatelství.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48396 (1. 5. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(27986) Hanuš

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 4. 11. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 VV2

Vedle tvorby v komorním, symfonickém i operním žánru patřil Jan Hanuš (nar. 1915) k organizátorům hudebního dění a byl také hlavním redaktorem souborného vydání děl Antonína Dvořáka.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48397 (1. 5. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(28019) Warchal

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 14. 1. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 AW8

Bohdan Warchal (1930-2000) byl vynikajícím houslistou, dirigentem a pedagogem. Byl členem Slovenské filharmonie a od roku 1960 šéfdirigentem a sólistou Slovenského komorního orchestru, který se stal známým po celé Evropě.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46012 (24. 6. 2002), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(28614) Vejvoda

Objevitel: Kleť
Datum objevu: 25. 3. 2000
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2000 FO8

Jaromír Vejvoda (1902-1988), český hudebník, kapelník a skladatel, je autorem světoznámé polky, která je v češtině známá jako "Škoda lásky" a v angličtině jako "Beer Barrel Polka".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(28878) Segner

Objevitel: P. Kušnirák
Datum objevu: 26. 5. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 KL41

Slovenský fyzik a lékař Ján Andrej Segner (1704-1777) v roce 1750 zkonstruoval vodní kolo, známé jako Segnerovo kolo, vynález významný pro rozvoj prvních reakčních vodních turbín. Byl členem mnoha vědeckých společností na universitách v Jeně, Göttingenu a Halle.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45343 (27. 4. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29419) Mládková

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 13. 1. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 AD18

Meda Mládková (nar. 1919) je česká kunsthistorička a mecenáška. Někdejší tanečnice odešla na Ženevskou univerzitu, kde vystudovala ekonomii. Zůstala pak v exilu, kde aktivně podporovala české uprchlíky a umělce. Později založila v Praze Museum Kampa a nadaci podporující českou kulturu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 95804 (28. 9. 2015), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29456) Evakrchová

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 24. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SN2

Od roku 1980 byla slovenská amatérská astronomka Eva Krchová (nar. 1953) vůdčí duší amatérské astronomie ve Spišské Nové vsi. Navzdory její vysilující nevyléčitelné nemoci stále udržuje kontakt se slovenskými i českými astronomy. Jméno navrhl J. Grygar.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 24. 7. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62929 (20. 5. 2008), překlad -ls,jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29464) Leonmiš

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 5. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 TY9

Leon Miš (nar. 1972), působící jako astronom na hvězdárně v Úpici, významně přispěl k organizaci astronomických letních táborů pro mladé lidi a víkendových setkání pozorovatelů krás oblohy. Přispěl také k rekonstrukci kopule a dalekohledů úpické hvězdárny.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45343 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29471) Spejbl

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 27. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 UT7

Česká loutka Spejbla představuje otce nezbedného Hurvínka. Dohromady tyto loutky reprezentují rozporný názor dvou generací v představeních Divadla Spejbla a Hurvínka v Praze. Spejbl již rozveselil děti i dospělé v 31 zemích celého světa od svého prvního vystoupení v roce 1920.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46013 (24. 6. 2002), překlad SUNíčko]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29472) Hurvínek

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 27. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 UT7

Hurvínek, česká loutka představující Spejblova nezbedného syna v Divadle Spejbla a Hurvínka v Praze, a to od 20. let 20. století. Spolu s dalšími loutkami tohoto divadla - Spejblem, Máničkou, paní Kateřinou a psem Žerykem, udělal Hurvínek radost dětem i dospělým již v 31 zemích světa.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46013 (24. 6. 2002), překlad SUNíčko]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29473) Krejčí

Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
Datum objevu: 21. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 UE8

František Krejčí (1901-1984), čestný člen Československé astronomické společnosti, založil v roce 1963 lidovou hvězdárnu v Karlových Varech a řídil ji dvacet let, rovněž během přestavby po zničujícím požáru v roce 1971. Prováděl pozorování celooblohovou kamerou pro Evropskou bolidovou síť.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45343 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29476) Kvíčala

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 31. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 UX14

Jan Kvíčala (1913-1972), český právník a amatérský astronom, byl nadšeným pozorovatelem proměnných hvězd a meteorů, také autorem gnomonického atlasu pro meteorická pozorování. V roce 1940 mu byla udělena Cena Františka Nušla České astronomické společnosti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45343 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29477) Zdíkšíma

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 31. 10. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 UE15

Zdislav Šíma (nar. 1947), pražský astronom, pracuje na problémech gravitačních polí planet Sluneční soustavy. Zajímá se také o historii astronomie a astronomických přístrojů, včetně slunečních hodin a starých pražských astronomických chronometrů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45343 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29484) Honzaveselý

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 9. 11. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 VJ6

Legendární český cyklista Jan Veselý (nar. 1923) započal svou sportovní kariéru jako pekařský učeň. Je 27násobným cyklistickým šampiónem, zvítězil v mezinárodním Závodu míru v roce 1949 a čtyřikrát byl členem vítězného československého týmu. Je držitelem národní Ceny fair play z roku 1997.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45343 (27. 4. 2002), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29490) Myslbek

Objevitelé: Pravec, P.
Datum objevu: 19. 11. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 WX

Český sochař Josef Václav Myslbek (1848-1922) byl reprezentantem realismu. Jeho nejlepší prací je jezdecká socha sv. Václava, patrona českého národa, která stojí v horní části Václavského náměstí v Praze.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29555) MACEK

Objevitelé: M. Tichy, Z. Moravec
Datum objevu: 18. 2. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 DP

MACEK je částečná přesmyčka českého výrazu pro mikroakcelerometr. Byl zkonstruován pod vedením Astronomického ústavu AV ČR pro měření extrémně malých úrovní zrychlení z umělých družic. Jeho činnost byla testována na palubě raketoplánu STS-79.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 12. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 50252 (9. 11. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29650) Toldy

Objevitelé: A. Galád, P. Kolény
Datum objevu: 23. 11. 1998
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1998 WR6

Slovenští manželé doktoři Mikuláš (1926-1996) a Viera (1926-1995) Toldyovi vynakládali veškerou svou energii v zájmu humanity a lékařské vědy. On byl přednostou porodnické kliniky v Martině a ona pediatričkou v nemocnici Komenského univerzity a později primářkou v Kojeneckém ústavu v Bratislavě.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 8. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52325 (13. 7. 2004), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29674) Raušal

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 15. 12. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 XO12

Karel Raušal (1906-1983), český právník a čestný člen Československé astronomické společnosti, byl nadšeným amatérským astronomem známým svým uměním astronomické fotografie a také jako vynikající učitel. Zasloužil se o stavbu jak univerzitní, tak i lidové hvězdárny v Brně v padesátých letech 20. století.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45344 (27. 4. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29738) Ivobudil

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 23. 1. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 BT8

Ivo Budil (nar. 1933), český novinář a popularizátor vědy včetně astronomie, je znám jako zdatný a vynikající autor časopisu Vesmír a magazínu Českého rozhlasu Meteor.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 9. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46684 (21. 9. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29745) Mareknovak

Objevitel: LINEAR
Datum objevu: 16. 1. 1999
Místo objevu: Socorro
Základní označení: 1999 BM20

Marek Novák (nar. 1994) získal druhou cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2015 za svůj elektromechanický inženýrský projekt. Navštěvuje gymnázium v Českých Budějovicích (Česká Republika).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 87997 (15. 4. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29760) Milevsko

Objevitel: Kleť
Datum objevu: 15. 2. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 CM10

Milevsko je malé městečko v jižních Čechách založené ve 12. století na křižovatce dvou obchodních cest. V roce 1187 zde byl založen premonstrátský klášter. K vidění je tu také románský chrám Navštívení Panny Marie, klášterní budovy a románsko-gotický kostel sv. Jiljí.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 8. 2013, citace byla zveřejněna v MPC 84378 (22. 7. 2013), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(29824) Kalmančok

Objevitelé: L. Kornoš, J. Tóth
Datum objevu: 23. 2. 1999
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1999 DU3

Dušan Kalmančok (nar. 1945) je význačná osobnost slovenské astronomie. Významně přispěl k výstavbě Astronomické a geofyzikální observatoře Univerzity Komenského v Modre. Účastnil se vývoje pozorovacích programů na výzkum meziplanetární hmoty a Slunce.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 5. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 53954 (7. 4. 2005), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(30252) Textorisová

Objevitel: P. Kušnirák
Datum objevu: 30. 4. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 HE24

Izabela Textorisová (1866-1949) byla první ženou-botaničkou na Slovensku. Její bohatý herbář je i dnes cenným zdrojem pro botaniky. Popsala více než stovku nových rostlin z oblasti Turce. V roce 1893 objevila nový druh bodláku, později na její počest pojmenovaném "Carduus textorisianus Marg".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 4. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 34344 (27. 4. 2002), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(30253) Vítek

Objevitelé: P. Kušnirák, P. Pravec
Datum objevu: 30. 4. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 HF24

Antonín Vítek (nar. 1940), český biochemik a počítačový odborník, se stal nadšeným popularizátorem kosmonautiky v českých sdělovacích prostředích. Šíří přesné a spolehlivé zprávy a komentáře ke kosmonautice v nesčetných článcích, knihách, rozhovorech a televizních i rozhlasových pořadech.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 4. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62355 (21. 3. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(30564) Olomouc

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 28. 7. 2001
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2001 OC77

Město Olomouc je centrem Hané v srdci Moravy. Je sídlem katolických biskupů od roku 1063 a Moravských arcibiskupů od roku 1777. Od roku 1573 hostí rovněž univerzitu, která nyní nese název Univerzita Palackého.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(31027) Viktorhess

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 18. 4. 1996
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1996 HQ

Rakouský fyzik Viktor Hess (1883–1964) objevil v roce 1912 během odvážného letu balónem z Ústí nad Labem v Čechách kosmické záření. V roce 1936 obdržel za tento objev Nobelovu cenu za fyziku. Po válce prováděl ve Spojených státech první testy radioaktivního spadu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 109631 (31. 3. 2018), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(31109) Janpalouš

Objevitel: M. Tichý a Z. Moravec
Datum objevu: 14. 8. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 PL4

Jan Palouš (nar. 1949) vede skupinu zabývající se dynamikou galaxií na Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky. Jako vedoucí představitel se v českých i mezinárodních astronomických orgánech zasloužil o vyjednání vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 9. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 63641 (19. 8. 2008), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(31124) Slavíček

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 22. 9. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 SJ1

Jezuitský misionář a vědec Karel Slavíček (1678-1735) byl také prvním českým sinologem. Do Číny jel v roce 1716 společně s Ignatiem Keglerem. Pracoval v oblastech astronomie, matematiky a hudby, v letech 1718 a 1728 zhotovil mapy Beijingu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79910 (3. 7. 2012), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(31232) Slavonice

Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
Datum objevu: 1. 2. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 CF

Příjemné historické městečko Slavonice se nachází na česko-moravsko-rakouském trojmezí. Člověk zde může obdivovat fasády s velmi bohatými figurálními sgrafity a diamantové klenby. Po roce 1600 neprobíhala další výstavba a slavonický renesanční styl tak byl zachován.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 2. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 57951 (9. 11. 2006), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(31238) Kroměříž

Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
Datum objevu: 21. 2. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 DT1

Moravské město Kroměříž, známé zejména svými zahradami a arcibiskupským zámkem, nabízí výjimečně kompletní a dobře zachovaný příklad evropské barokní nádherné residence. Zahrady a zámek jsou od roku 1998 zapsány na listině světového kulturního dědictví UNESCO.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 2. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 57951 (9. 11. 2006), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(31323) Lysá hora

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 27. 4. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 HC29

Nejvyšší hora (1323 m) Beskyd v severozápadní části Karpat. Je tvořena pískovci a jílovci. Na jejím západním svahu leží přírodní rezervace Mazák se vzácnými a ohroženými rostlinnými druhy. Lysá hora je rovněž populárním výletním místem.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(31324) Jiřímrázek

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 27. 4. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 HR31

Jiří Mrázek (1923-1978) byl český geofyzik, který se zaměřoval na studium ionosféry, ale měl mnohem širší zájem o vědu, filozofii a klasickou hudbu. Mistrně popularizoval astronautiku, astronomii, počítačovou vědu a příbuzné obory, byl televizní a rozhlasovou hvězdou až do konce svého života.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46013 (24. 6. 2002), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(31374) Hruskova

Objevitel: LINEAR
Datum objevu: 14. 12. 1998
Místo objevu: Socorro
Základní označení: 1998 XZ41

Aranka Hrušková (nar. 1995) získala druhou cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2014 za svůj matematický projekt. Navštěvuje Gymnázium Christiana Dopplera v Praze v České republice

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 94736 (2. 7. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(31375) Krystufek

Objevitel: LINEAR
Datum objevu: 14. 12. 1998
Místo objevu: Socorro
Základní označení: 1998 XP46

Robin Kryštůfek (nar. 1995) získal druhou cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2014 za svůj biochemický projekt. Navštěvuje Gymnázium Na Vítězné Pláni v Praze v České republice.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 94736 (2. 7. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(31462) Brchnelova

Objevitel: LINEAR
Datum objevu: 10. 2. 1999
Místo objevu: Socorro
Základní označení: 1999 CW22

Michaela Brchnelová (nar. 1996) získala první cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2014 za svůj fyzikální a astronomický projekt. Navštěvuje Gymnázium Jura Hronca, v Bratislavě na Slovensku.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 94389 (2. 6. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(31463) Michalgeci

Objevitel: LINEAR
Datum objevu: 10. 2. 1999
Místo objevu: Socorro
Základní označení: 1999 CC24

Michal Géci (nar. 1995) získal druhou cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2014 za svůj týmový projekt ve fyzice a astronomii. Navštěvuje Gymnázium svätého Tomáša Akvinského v Košicích na Slovensku.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 94737 (2. 7. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(31464) Liscinsky

Objevitel: LINEAR
Datum objevu: 10. 2. 1999
Místo objevu: Socorro
Základní označení: 1999 CM25

Mar­tin Liš­čin­ský (nar. 1995) získal druhou cenu v soutěži Intel International Science and Engineering Fair 2014 za svůj týmový projekt ve fyzice a astronomii. Navštěvuje Gymnázium svätého Tomáša Akvinského v Košicích na Slovensku.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 94737 (2. 7. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(31650) Frýdek-Místek

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 18. 4. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 HW

Dvojměstí ležící na protilehlých březích řeky Ostravice na hranici mezi Slezskem a Moravou, v krásné krajině pod Beskydami. Objevitel této planetky zde prožil velkou část svého dětství.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(32008) Adriángalád

Objevitel: LINEAR
Datum objevu: 29. 4. 2000
Místo objevu: Socorro
Základní označení: 2000 HM53

Adrián Galád (nar. 1970) je astronom na hvězdárnách v Modre a Ondřejově, který napsal řadu článků o fotometrických pozorováních planetek a dráhových integracích. Je spoluobjevitelem několika binárních planetek za použití fotometrických metod. Jméno navrhl P. Pravec and A. Harris.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 100607 (20. 6. 2016), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(32294) Zajonc

Objevitelé: P. Kušnirák, P. Pravec
Datum objevu: 26. 8. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 QN9

Český zoolog a amatérský astronom Ivo Zajonc (nar. 1933) strávil většinu svého profesního života na Slovensku, kde působil 35 let jako předseda v nitranské pobočce Slovenského svazu astronomů amatérů. Jako člen Jihlavské astronomické společnosti byl také zvolen čestným členem Slovenské astronomické společnosti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 4. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62355 (21. 3. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(32531) Ulrikababiaková

Objevitel: P. Kušnirák
Datum objevu: 13. 8. 2001
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2001 PG13

Ulrika Babiaková (1976-2002) byla slovenská astronomka zabývající se meziplanetární hmotou a fotometrií planetek. Věnovala se také vyučování a popularizaci astronomie. Byla manželkou objevitele. Zemřela náhle ve věku 26 let.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 90379 (8. 10. 2014), překlad P. Kušnirák]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(33040) Pavelmayer

Objevitel: M. Wolf
Datum objevu: 28. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SO25

Pavel Mayer (nar. 1932) je český astronom z Karlovy univerzity v Praze zabývající se binárními a vícehvězdnými systémy. Mayer zkonstruoval 0,65m dalekohled, který byl použit pro fotometrii planetek a proměnných hvězd a také pro objev této planetky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 80328 (31. 8. 2012), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(33058) Kovařík

Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
Datum objevu: 22. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 UP20

Oton Kovařík (nar. 1928), český herec, řečník a malíř, žijící v Kalifornii se svou ženou Dášou, která je rovněž herečkou. Manželé Kovaříkovi šířili evropskou kulturu a pomáhali udržovat evropské kulturní tradice mezi kalifornskými přistěhovalci, zejména veřejným předčítáním básní a výstavami uměleckých děl.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46013 (24. 6. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(33061) Václavmorava

Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
Datum objevu: 2. 11. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 VA1

Václav Morava (1933-2005) byl psychiatr, který se zabýval léčením dětí, mládeže a rodin v jižních Čechách. Byl také znám jako malíř, grafik, sochař, hudebník, esejista a básník. Byl to hodný, nápomocný a nezapomenutelný přítel.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 9. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 63641 (19. 8. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(33129) Ivankrasko

Objevitelé: P. Kolény, L. Kornoš
Datum objevu: 1. 2. 1998
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1998 CB

Ivan Krasko (Ján Botto, 1876-1958) byl symbolistický básník, zakladatel slovenské literární moderny, prozaik a překladatel z rumunštiny a němčiny. Profesí byl chemickým inženýrem. Jméno navrhli P. Rapavý a M. Jutková.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 3. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 68448 (30. 1. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(33157) Pertile

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 24. 2. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 DF20

Český amatérský astronom Tomáš Pertile (nar. 1933) popularizoval astronomii na dřívější ostravské hvězdárně v druhé polovině dvacátého století a vedl ji v letech 1963-1972. Nyní je aktivním spolupracovníkem Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě-Porubě.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 17. 6. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 51981 (4. 5. 2004), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(33158) Rúfus

Objevitelé: P. Kolény, L. Kornoš
Datum objevu: 26. 2. 1998
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1998 DU23

Básník, esejista a překladatel Milan Rúfus (1928-2009) byl moderním tradicionalistou. Tento nejčtenější básník na Slovensku byl upřímným a noblesním člověkem a morální autoritou. Jeho díla byla přeložena do 14 jazyků. Jméno navrhli P. Rapavý a D. Podracká.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 3. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 68448 (30. 1. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(33377) Večerníček

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 12. 2. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 CR9

Večerníček je animovaná postava doprovázená hudbou. Každý večer zve děti ke sledování pohádky na dobrou noc v České televizi. Geniálně jej nakreslil R. Pilař, hlas mu propůjčil M. Citavý a znělku složil L. Simon. Od svého uvedení v roce 1965 se Večerníček stal skutečným fenoménem milovaným mnoha českými dětmi.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 7. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 46013 (24. 6. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(33528) Jinzeman

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 17. 4. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 HL

Jindřich Zeman (1894-1978), český amatérský astronom z Hradce Králové, byl horlivým astrofotografem. Jeho skvělé fotografie noční oblohy byly reprodukovány v mnoha populárních astronomických knihách. V roce 1942 mu byla udělena Cena Františka Nušla České astronomické společnosti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 6. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 45750 (26. 5. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(34753) Zdeněkmatyáš

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 24. 8. 2001
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2001 QU110

Zdeněk Matyáš (1914-1956), český teoretický fyzik. Inspirován svou stáží u Neville Motta v Cavendishově laboratoři v Cambridge koncem 40. let 20. století, spoluzaložil obor fyziky pevných látek v Československu. Pracoval na výzkumu polovodičů a je autorem první české monografie na toto téma.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(35233) Krčín

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 26. 5. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 KJ

Jakub Krčín z Jelčan (1535-1604) se stal proslulým projektováním a zakládáním rybníků v jižních Čechách. K jeho nejvýznamnějším činům patří vybudování Rožmberku, největšího rybníku v Čechách, a systému kanálů a drenáží. Mnoho z jeho vodních děl je stále v provozu, slouží pro chov ryb a jako ochrana proti povodním.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 8. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 56961 (13. 6. 2006), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(35237) Matzner

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 23. 8. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 QP

Antonín Matzner (nar. 1944) je muzikolog, hudební publicista, producent a organizátor s obrovskou šíří působnosti. Těžiště jeho zásluh je zejména v oblasti moderního jazzu, filmové a populární hudby s výraznými přesahy do hudby klasické. Je výraznou osobností celé české hudební scény.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 8. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52326 (13. 7. 2004), překlad Yvetta Koláčková]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(35239) Ottoseydl

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 25. 9. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 SH2

Český popularizátor astronomie Otto Seydl (1884–1959) pracoval v oblasti stelární statistiky a později historie astronomie v Čechách. V letech 1939–1942 a 1945–1948 byl ředitelem Státní observatoře v Klementinu v Praze. Byl členem Mezinárodní astronomické unie a České astronomické společnosti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 106501 (5. 10. 2017), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(35356) Vondrák

Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
Datum objevu: 25. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SL3

Český astronom Jan Vondrák (nar. 1940), v současnosti předseda I. divize IAU, významně přispěl k numerickému řešení parametrů zemské rotace a k teoretickým studiím měsíčního pohybu a efemeridové astronomie. V roce 2007 byl oceněn Nušlovou cenou České astronomické společnosti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 4. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62355 (21. 3. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(35446) Stáňa

Objevitelé: Tichá, J., Tichý, M.
Datum objevu: 6. 2. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 CK1

Stáňa (Stanislava) Setváková (nar. 1967) je zaměstnankyní pražského planetária a manželkou meteorologa Martina Setváka.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(36035) Petrvok

Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
Datum objevu: 6. 8. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 PV

Petr Vok z Rožmberka (1539-1611) byl posledním členem významného středověkého šlechtického rodu v jižních Čechách. Založil rozsáhlou rožmberskou knihovnu a sbírku v Českém Krumlově a přebudoval zámky v Bechyni a Třeboni do renesančního stylu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 5. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 65712 (9. 4. 2009), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(36060) Babuška

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 14. 9. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 RM43

Ivo Babuška (nar. 1926), původem z Prahy, je profesorem na Texaské univerzitě. Dosáhl průkopnických výsledků v oboru numerických řešení diferenciálních rovnic, napsal přes 10 monografií a založil odborný časopis "Application of Mathematics". Je čestným členem české Učené společnosti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(36184) Pavelbožek

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 14. 10. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 TQ17

Pavel Božek (nar. 1958) je respektovaný chirurg z Břeclavi v České republice. Zajímá se také o astronomii a kosmonautiku.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 110634 (11. 7. 2018), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(36226) Mackerras

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 31. 10. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 UQ4

Charles Mackerras (nar. 1925), dirigent australského původu, je fundovaným znalcem a propagátorem díla Janáčka a dalších slovanských autorů. Je hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie, byl šéfdirigentem BBC Symphony Orchestra a státní opery v Hamburku. Dirigoval inaugurační koncert opery v Sydney.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48397 (1. 5. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Jméno pro planetku Mackerras navrhl a citaci napsal Brian G. Marsden, ředitel Minor Planet Center.

-lš-

---

(36235) Sergebaudo

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 1. 11. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 VJ

Francouzský dirigent Serge Baudo (nar. 1927) spolupracuje s nejvýznamnějšími symfonickými orchestry. Pravidelně pracoval s orchestry Opera de Paris a Orchestre de Paris a byl hudebním ředitelem Orchestra National de Lyon. Od roku 2001 je šéfdirigentem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 17. 6. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 51189 (6. 3. 2004), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(36888) Škrabal

Objevitelé: P. Kušnirák, P. Pravec
Datum objevu: 29. 9. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 SE163

Český konstrukční inženýr a amatérský astronom Emil Škrabal (nar. 1906) založil několik technických institucí a postavil řadu astronomických přístrojů. Je členem české Společnosti pro meziplanetární hmotu a čestným členem České astronomické společnosti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(37141) Povolný

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 2. 11. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 VZ38

Dalibor Povolný (nar. 1924), český biolog, odborník na motýly a dvoukřídlý hmyz. Zkatalogizoval stovky nových druhů. Mezi jeho mnohé zájmy také patří evoluce a ekologie. Zorganizoval finančí podporu pro studenty postgraduálních univerzitních vzdělávacích programů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48161 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(37279) Hukvaldy

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 22. 12. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 YK12

Hrad Hukvaldy na severovýchodní Moravě byl vybudován ve třináctém století k ochraně obchodní cesty spojující Podunají přes Olomouc s Krakovem. Ačkoliv byl hrad zničen požárem v roce 1762, jeho rozsáhlé ruiny jsou návštěvníky oblíbené.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48161 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(37699) Santini-Aichl

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 13. 1. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 AH1

Jan Blažej Santini-Aichl (1677-1723) byl vynikající český architekt italského původu, jehož většina děl reprezentuje osobitý goticko-barokní styl naplněný složitou symbolikou. Je znám jako tvůrce řady impozatních kostelů a klášterů (Kladruby, Plasy, Žďár nad Sázavou, Křtiny a Sedlec).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 59387 (2. 4. 2007), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Jméno má řadu variant - Jan Blažej Santini-Eichel, Aichel, Aichl, Aychel, Aüchel, Euchel, Eychl. Tehdy si lidé ještě nedělali moc hlavu se zápisem slov. Důlžitější bylo slovo mluvené, proto také různé způsoby zápisů řady názvů měst. Teprve později začala být psaná verze jmen významnější než mluvená.

-lv-

---

(37736) Jandl

Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
Datum objevu: 15. 11. 1996
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1996 VU6

Český dětský herec Ivan Jandl (1937-1987) se objevil ve filmu The Search (Pátrání) jako český chlapec, který přežil Osvětim a v poválečném Německu pátrá po své matce (kterou hrála Jarmila Novotná). Byl oceněn cenou Juvenile Award za svou práci v roce 1948, čímž se stal prvním českým držitelem Oscara.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 2. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 57424 (9. 8. 2006), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(37788) Suchan

Objevitel: Ondřejov
Datum objevu: 25. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SK34

Pavel Suchan (nar. 1956) je popularizátor astronomie působící na Štefánikově hvězdárně v Praze. Rovněž vystupuje jako tiskový tajemník České astronomické společnosti. Jeho organizační schopnosti a obratnost ve vyjednávání pomohly při namáhavém úsilí začlenit světelné znečištění do legislativy České republiky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 3. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 51189 (6. 3. 2004), překlad Tomáš Maixner, -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(37939) Hašler

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 16. 4. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 HA

Český písňový skladatel, herec, filmový režisér a kabaretiér Karel Hašler (1879-1941) byl všemi Čechy velmi milován díky svým šlágrům, které se staly měřítkem pro ostatní skladatele populárních písní.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47302 (6. 1. 2003), překlad -ls-, -lv-, -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(38238) Holíč

Objevitelé: Š. Gajdoš, D. Kalmančok
Datum objevu: 18. 7. 1999
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1999 OW

Holíč leží na západním Slovensku v regionu Záhorie, datuje se od roku 1205, ačkoli osídlen byl už v neolitické éře. Město je proslulé výrobou keramiky v osmnáctém a devatenáctém století, a také pevností, která se stala letním sídlem Habsburků. Narodil se zde druhý objevitel planetky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 5. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 65123 (9. 2. 2009), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(38461) Jiřítrnka

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 15. 10. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 TR17

Jiří Trnka (1912-1969) byl český grafik, malíř, loutkař, režisér animovaných a loutkových filmů, autor a ilustrátor knížek pro děti. Je spoluzakladatelem českého animovaného filmu. Jedním z jeho nejznámějších filmů je Špalíček (Český rok).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48161 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(38674) Těšínsko

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 9. 8. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 PT8

Těšínsko je region v jihovýchodní části Slezska, kterým protéká řeka Olza. Ve třináctém století se region stal knížectvím. Po rozpadu Rakouska-Uherska byl v roce 1920 region rozdělen mezi nově vytvořené státy Československo a Polsko.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48161 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Ještě zajímavost ke sporům o Těšínsko mezi Čechy a Poláky. Z rozhovoru z Jaroslavem Valentou z Historického ústavu AV ČR, vyplynulo, že naší vládě tenkrát šlo zejména o železnici, o košicko-bohumínskou dráhu, protože to bylo v podstatě jediné spojení mezi českými zeměmi a Slovenskem, resp. Podkarpatskou Rusí. Trať z Brna přes Břeclav se začala stavět později a trasa přes Valašské Meziříčí na Púchov byla jen jakási lokálka. V tom období byla železnice opravdu strategickou záležitostí, protože auta byla ještě v plenkách a dobré silnice neexistovaly. Protože jsme se obávali napadení ze strany Maďarska, že by obsadili část Horních Uher, tak trať byla pro nás nutností.

Možná někoho zarazilo jméno řeky Olza. V našich atlasech je zatím napsáno Olše, ale zdá se, že je to nesprávný název, který vznikl díky jazykovým puristům postupně někdy od druhé poloviny 19. století do 1. poloviny století 20. V místních dialektech se řece podél toku říkalo Olza, Olsa, Olša. Za Rakouska se dělaly mapy pochopitelně v němčině a řeka byla nadepsána jako "Olsa", což se německy četlo "Olza". Ale název Olza je prý znám už ze středověkých pramenů. Už se posuzuje, že by i v oficiální češtině řeka nesla jméno Olza (jak o ní ostatně zpívá Jarek Nohavica). Už v 60. letech byl návrh na změnu, tehdy to zamítl OV KSČ ve Frýdku-Místku.

-lv-

---

(38684) Velehrad

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 25. 8. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 QK9

Podle tradice byl Velehrad sídlem velkomoravských knížat a arcibiskupa Metoděje. Nyní je tento slavný kostel cílem cyrilo-metodějských poutí, přestože skutečná souvislost Cyrila a Metoděje s touto historickou lokalitou je sporná.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 12. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 50253 (9. 11. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(39802) Ivanhlinka

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 29. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 UO9

Ivan Hlinka (1950–2004) je jednou z největších legend v historii českého hokeje. Získal zlaté medaile na světových šampionátech v letech 1972, 1976 a 1977. Jako trenér přivedl národní tým k zlatým medailím na olympijských hrách v roce 1998 a mistrovství světa v roce 1999. Mezinárodní federace ledního hokeje ho v roce 2002 uvedla do Síně slávy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 6. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 110617 (29. 5. 2018), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(39880) Dobšinský

Objevitelé: P. Kolény, L. Kornoš
Datum objevu: 15. 3. 1998
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1998 ER9

Pavol Emanuel Dobšinský (1828-1885) byl luteránským pastorem, folkloristou, literárním historikem, redaktorem a překladatelem. Sbíral slovenský folklór. Jeho díla byla přeložena do 22 jazyků. Je pochován v Drienčanech, kde byly zhotoveny unikátní pohádkové sluneční hodiny.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79104 (6. 4. 2012), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(40106) Erben

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 20. 8. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 QW5

Karel Jaromír Erben (1811-1870) byl sběratelem lidových písní, veršů a pohádek. V roce 1964 publikoval sbírku "Prostonárodní české písně a říkadla" obsahující přes 2200 písní a textů z Čech. Proslavil se také básnickou sbírkou "Kytice z pověstí národních".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 1. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 47303 (6. 1. 2003), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(40206) Lhenice

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 26. 9. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 SB36

Městečko Lhenice bylo prvně zmíněné v roce 1263. Kostel sv. Jakuba na náměstí je gotická stavba ze čtrnáctého století. Lhenice jsou známé jako zahrada jižních Čech.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48397 (1. 5. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(40230) Rožmberk

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 14. 10. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 TJ6

Rožmberkové patřili k nejvýznamnějším českým šlechtickým rodům a hráli důležitou roli v české historii od třináctého století do roku 1611. Členové rodu ve velkém rozsahu ovlivnili vývoj a vzhled jejich panství v jižních Čechách.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 72200 (23. 9. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(40410) Příhoda

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 4. 9. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 RJ3

Pavel Příhoda (nar. 1934) věnoval svůj život popularizaci astronomie. Od roku 1963 psal knihy a připravoval mapky oblohy a planet v pražském planetáriu a od roku 1986 je šéfredaktorem české Hvězdářské ročenky. Zabývá se také naukou o stavbě slunečních hodin.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 14. 1. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 50464 (7. 1. 2004), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(40440) Dobrovský

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 11. 9. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 RU34

Josef Dobrovský (1753-1829) byl pravděpodobně největším českým lingvistou. Zkoumal český a slovanké jazyky a českou literaturu. Ustanovil pravidla českého pravopisu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49283 (6. 8. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(40441) Jungmann

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 11. 9. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 RW34

Josef Jungmann (1773-1847) byl český básník, publicista a literárni historik, autor Česko-německého slovníku. Zavedl český jazyk v oficiální korespondenci a vzdělání. Jeho činnost měla základní význam pro české národní uvědomění.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49283 (6. 8. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(40444) Palacký

Objevitelé: Pravec, P., Wolf, M.
Datum objevu: 12. 9. 1999
Místo objevu: Ondrejov
Základní označení: 1999 RV35

František Palacký (1798-1876), český historik a politik, významně přispěl k obnovení českého národního uvědomění svým fundamentálním dílem Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad Miroslav Šulc]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(40459) Rektorys

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 14. 9. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 RK43

Karel Rektorys (nar. 1923), český matematik a profesor ČVUT v Praze, je hlavním redaktorem knihy "Přehled užité matematiky", která se v anglickém překladu stala rovněž oficiální příručkou na Massachusetts Institute of Technology v Bostonu. Je autorem několika monografií o variačních metodách.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 27. 11. 2002, citace byla zveřejněna v MPC 47169 (20. 11. 2002), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(42377) KLENOT

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 8. 3. 2002
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2002 EU2

Jméno projektu KLENOT je zkratkou anglického názvu KLEť Near Earth and Other unusual objects observations and Team and telescope (kleťský dalekohled pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších planetek a komet s neobvyklými drahami). Dalekohled projektu KLENOT byl uveden do provozu v březnu roku 2002. Jméno navrhli J. Tichá, M. Tichý a M. Kočer, členové týmu KLENOT.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(42849) Podjavorinská

Objevitelé: A. Galád, P. Kolény
Datum objevu: 15. 9. 1999
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1999 RK44

Ludmila Podjavorinská (Riznerová, 1872-1951), spisovatelka prózy i poezie, byla první slovenskou básnířkou, která své básně vydala knižně. Nejznámější je její tvorba pro děti. V roce 1947 jí byl udělen titul národní umělkyně za přínos pro slovenskou literaturu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 5. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 56614 (13. 4. 2006), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(43954) Chýnov

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 7. 2. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 CT5

Chýnov je jihočeská vesnice prvně zmíněná Kosmově kronice v roce 981. Tamější známá jeskyně ukazuje vápencové a amfibolitové vrstvy různých barev a tvarů. Byla objevena v roce 1863.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48162 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Amfibolit - metamorfovaná hornina vznikající přeměnou bazických vyvřelin za vysokých tlaků a teplot.

Tomáš Kohout

---

(43971) Gabzdyl

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 8. 4. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 GB4

Pavel Gabzdyl (nar. 1974) je český planetární astronom, který se zaměřuje na studium Měsíce. Je autorem řady populárních knížek, vědeckých a popularizačních článků i vzdělávacích pořadů na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 59923 (1. 6. 2007), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(44530) Horáková

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 25. 12. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 YC8

Česká právnička Milada Horáková (1901–1950) byla aktivistkou za lidská a ženská práva v meziválečném a poválečném období a také zakladatelkou českého časopisu pro ženy Vlasta. Zapojila se do protinacistického odboje, přežila nacistické veznění (1940-1945) a později byla nespravedlivě popravena v komunistickém Československu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 71350 (26. 7. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(44613) Rudolf

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 8. 9. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 RU31

Rudolf II (1552-1612) z habsburské dynastie byl českým a uherským králem a římským císařem. Vytvořil v Praze důležité centrum umění a věd, shromáždil velkou uměleckou sbírku a zaměstnal Tycha Brahe a Johannese Keplera jako své dvorní astronomy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 12. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 50253 (9. 11. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(46280) Hollar

Objevitelé: Pravec, P., Kušnirák, P.
Datum objevu: 21. 5. 2001
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2001 KD18

Václav Hollar (1606-1677) byl významný český grafik, malíř vedut, krajin, nálad a zátiší. Vytvořil také grafické kopie děl italských a severských malířů. Pracoval v Anglii a Nizozemí.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(46722) Ireneadler

Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
Datum objevu: 2. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 RA1

Irena Adlerová je hrdinkou případu Sherlocka Holmese Skandál v Čechách. Přechytračila velkého detektiva, který o ní potom vždy hovořil jako o ženě všech žen a její fotografii měl na římse svého krbu. Její velký důvtip a šarm z ní učinily jedinou ženu, která Holmese uchvátila.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 6. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 66243 (7. 6. 2009), překlad A. Kolodrubec, J. Fl]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(47294) Blanský les

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 28. 11. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 WM1

Blanský les je jihočeská vrchovina pozoruhodná z historického i biologického úhlu pohledu. Jeho hlavním vrcholem je Kleť. Původní rostlinný porost byl tvořen buky. Blanský les je také název chráněné krajinné oblasti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48162 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(48171) Juza

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 23. 4. 2001
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2001 HZ15

Karel Juza (1952-1994) byl český stelární astronom, který pracoval na hvězdárnách ve Valašském Meziříčí, Tatranské Lomnici, Skalnatém Plese a Ondřejově. Jeho práce se soustředily na zákrytovou dvojhvězdu AR Aur a Be-hvězdy. Zemřel předčasně těsně před dokončením své dizertace.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 5. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48398 (1. 5. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(48638) Třebíč

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 3. 10. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 TB

Moravské město Třebíč je známé zejmna bazilikou sv. Prokopa, vybudovanou na počátku 13. století, a starou židovskou čtvrtí. Tyto připomínky soužití křesťanské a židovské kultury od středověku do 20. století jsou na seznamu objektů světového dědictví UNESCO.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79911 (3. 7. 2012), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(48782) Fierz

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 20. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SP

Švýcarské učitelka Olga Fierz (1900-1990) věnovala celý svůj život péči o děti v těžkých životních situacích. Po druhé světové válce podporovala židovské, české a německé děti vracející se z koncentračních a internačních táborů. Je držitelkou českých i izraelských ocenění. Jméno planetky navrhla I. Kellnerová.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 5. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 65712 (9. 4. 2009), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(48785) Pitter

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 23. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SA2

Český filantrop a pacifista Přemysl Pitter (1895-1976) pečoval o děti bez domova. Během druhé světové války se staral o pronásledované děti. Po válce založil zotavovny, kde se uzdravovaly z útrap české, židovské a německé děti. Je držitelem českých, německých a izraelských ocenění, jeho sté jubileum bylo vyhlášeno UNESCO jako světové kulturní výročí.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 28. 12. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 55721 (15. 12. 2005), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(48794) Stolzová

Objevitelé: Tichá, J., Tichý, M.
Datum objevu: 5. 10. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 TY8

Tereza Stolzová (1834-1902) byla česká koloraturní pěvkyně, sólistka divadla la Scala v Milánu. Patří mezi největší interprety Verdiho děl devatenáctého století, vytvořila titulní roli na evropské premiéře Aidy v roce 1872.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(48934) Kočanová

Objevitelé: D. Kalmančok, A. Pravda
Datum objevu: 18. 8. 1998
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1998 QS

Mária Kočanová (1890-1976) byla slovenská spisovatelka, autorka románů a divadelních her. Zabývala se tématy z její současnosti, evropské a světové historie a biblickými příběhy. Její rukopisy jsou uchovány v muzeu v Prešově.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 80328 (31. 8. 2012), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(49110) Květafialová

Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
Datum objevu: 16. 9. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 SU2

Květa Fialová (nar. 1929) je významná česká i slovenská filmová a divadelní herečka. Je činná uz témeř 70 let.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 8. 2013, citace byla zveřejněna v MPC 81933 (28. 12. 2012), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(49448) Macocha

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 21. 12. 1998
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1998 YJ12

Propast Macocha je součástí jeskynního systému vytvořeného ponornou řekou Punkva v Moravském krasu. Je hluboká 168 metrů a vznikla v raném pleistocenu. Je jedním z nejoblíbenějších cílů návštěvníků v České republice.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 3. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 48162 (18. 3. 2003), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(49698) Váchal

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 1. 11. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 VA

Josef Váchal (1884-1969) byl český umělec, jeho specifické dílo kombinovalo grafiku, dřevořezbu, ruční tisk, poezii a prózu na hranici symbolismu, secese a expresionismu. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Krvavý román a Šumava

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 10. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 67218 (4. 10. 2009), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(50413) Petrginz

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 27. 2. 2000
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2000 DQ1

Petr Ginz (1928-1944) byl Žid narozený v Praze, který se zabýval psaním a malováním a miloval díla Julese Vernea. Během let 1942-1944 v terezínském ghettu redagoval tajný časopis Vedem. Jeho kresbu Měsíční krajina si Ilan Ramon vzal s sebou na palubu na poslední let raketoplánu Columbia.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 19. 3. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 51190 (6. 3. 2004), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(51261) Holuša

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 13. 5. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 JH64

Jiří Holuša (1964-2011) působil po dvě desetiletí jako lektor Planetária v Ostravě (Česká republika). V roce 2008 získal druhé místo v soutěži Eugenides Script Contest vyhlašované Mezinárodní asociací planetárií (IPS). Zabýval se také překlady z anglického jazyka.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75351 (15. 6. 2011), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(52604) Thomayer

Objevitelé: Pravec, P.
Datum objevu: 5. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 TZ9

Josef Thomayer (1853-1927), český profesor interní medicíny na Karlově univerzitě v Praze, byl zakladatelem české interní medicíny. Jeho fundamentální monografií je Pathologie a therapie nemocí vnitřních. Byl dobrým spisovatelem a pokoušel se psát i beletrii.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(53159) Mysliveček

Objevitelé: Pravec, P.
Datum objevu: 10. 2. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 CN3

Josef Mysliveček (1737-1781), byl český hudební skladatel z období raného klasicismu. Od roku 1763 pracoval v Itálii (Il divino Boemo). Skládal orchestrální díla, oratoria a opery.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(53285) Mojmír

Objevitel: Ondřejov
Datum objevu: 24. 3. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 FM53

Mojmír, moravský kníže, byl prvním dostatečně dobře doloženým vládcem Velkomoravské říše. Vládl v letech 820 až 845 nebo 846 n. l. Šířil křesťanství ve své říši, snažil se připojit Moravu k západní Evropě.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49676 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(53910) Jánfischer

Objevitelé: L. Kornoš, D. Kalmančok
Datum objevu: 6. 4. 2000
Místo objevu: Modra
Základní označení: 2000 GF4

Ján Fischer (1905-1980) byl teoretickým fyzikem a profesorem na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Studoval interakci mezi hmotou a elektromagnetickým zářením a významně přispěl ke kvantové teorii fotoelektrického efektu a Comptonova jevu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 3. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 55988 (19. 2. 2006), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(55844) Bičák

Objevitel: C. W. Hergenrother
Datum objevu: 12. 9. 1996
Místo objevu: Catalina Station
Základní označení: 1996 RN2

Jiří Bičák (nar. 1942) je profesor teoretické fyziky na Karlově univerzitě v Praze. Jeho odbornost zahrnuje několik témat v klasické a kvantové teorii obecné relativity a jejich aplikace v astrofyzice. Jméno navrhl David Vokrouhlický.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 2. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 58596 (6. 1. 2007), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(55874) Brlka

Objevitelé: Pravec, P.
Datum objevu: 28. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 UL9

Petr Brlka (1945-1966), český amatérský astronom, byl od roku 1959 členem meteorické sekce v Brně a od roku 1963 jejím předsedou. Studoval matematiku a fyziku na brněnské univerzitě. Zemřel ve sněhové lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 10. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 49677 (10. 9. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(58578) Žídek

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 24. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SP2

Vynikající český operní tenorista Ivo Žídek (1926-2003) strávil čtyřicet let svého života jako sólista Národního divadla v Praze. Hostoval též ve Vídni, Berlíně a Stuttgartu. Stal se nejslavnějším představitelem role Jeníka ve Smetanově opeře Prodaná nevěsta.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 6. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 54177 (23. 5. 2005), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(58579) Ehrenberg

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 24. 9. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 SQ2

Eleonora Gayerová z Ehrenberku (1832-1912) byla první představitelkou role Mařenky ve Smetanově opeře Prodaná nevěsta. Žila ve Vile Leonora v Ondřejově a sehrála významnou úlohu při zřízení tamější hvězdárny.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 6. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 54177 (23. 5. 2005), překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(58682) Alenašolcová

Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
Datum objevu: 10. 1. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 AL8

Alena Šolcová (nar. 1950) pracuje jako matematik na Českém vysokém učení technickém v Praze. Její vědecké zájmy zasahují historii matematiky a astronomie, teorii čísel a aplikace této teorie, některé numerické metody a interaktivní vědecká centra.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 59387 (2. 4. 2007), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(59419) Prešov

Objevitelé: L. Kornoš, Š. Gajdoš
Datum objevu: 9. 4. 1999
Místo objevu: Modra
Základní označení: 1999 GE2

Prešov je historické a kulturní centrum šarišského regionu v severovýchodním Slovensku, které se datuje od roku 1247 a je také rodištěm druhého objevitele. V roce 1968 zde byla vybudována lidová hvězdárna a klub mladých astronomů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 12. 2003, citace byla zveřejněna v MPC 50254 (9. 11. 2003), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(59800) Astropis

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 14. 8. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 PV4

Již od prvního vydání v roce 1994 si získal populárně-vědecký časopis Astropis vynikající pověst v české amatérské astronomické komunitě. Publikuje původní články a novinky z astronomie, astrofyziky, astronautiky a příbuzných oborů a píše také o astronomických úkazech a pokyny a návody k pozorování.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 8. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52326 (13. 7. 2004), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(59830) Reynek

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 10. 9. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 RE33

Bohuslav Reynek (1892-1971) byl český básník a grafik. Jeho tvorba byla inspirovaná českou krajinou, venkovským životem a křesťanským humanismem. Většinu života prožil v malé vesničce Petrkov na Českomoravské vysočině. Oženil se s francouzskou básnířkou Suzanne Renaud.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 5. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 56615 (13. 4. 2006), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(60000) Miminko

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 2. 10. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 TZ3

"Miminko" je české slovo vyjadřující to jedinečné stádium nevinnosti na počátku lidského života.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 18. 9. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 60300 (30. 7. 2007), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(60001) Adélka

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 5. 10. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 TG5

Adélka Kotková (nar. 2006) je dcerka objevitelky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 59924 (1. 6. 2007), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(60008) Jarda

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 14. 10. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 TP16

Jaroslav Kotek (nar. 1956) je manžel objevitelky a světelný technik, který se zabývá také problematikou světelného znečištění. Vytvořil skutečný domov pro objevitelku a podporuje její práci v astronomii.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 72991 (28. 11. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(60423) Chvojen

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 4. 2. 2000
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2000 CO39

Chvojen je malá ves ve středních Čechách, jejíž osídlení se datuje do doby Keltů. Kostel sv.Jakuba a Filipa na Chvojně, postavený v roce 1217, je známý středověkými nástěnnými malbami, které zobrazují také Leviathan a Ptolemaiovu sluneční soustavu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 72200 (23. 9. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(60972) Matenko

Objevitelé: A. Galád, P. Kolény
Datum objevu: 23. 5. 2000
Místo objevu: Modra
Základní označení: 2000 KN

Mateno (“Matenko”) je přezdívka Alexandra Pravdy (nar. 1961), přítele objevitelů, a do roku 1998 také jejich kolegy. Jako nadšený pozorovatel spoluobjevil několik planetek a byl zaujatý především změnami vzhledu komet. Své přátele inspiroval širokým rozsahem zájmů, které zahrnovaly například hudbu a malování.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 69494 (30. 3. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(61208) Stonařov

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 30. 7. 2000
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2000 OD8

Stonařov (německy Stannern) je moravské městečko, kde 22. května 1808 spadl meteorit. Byl to eukrit, což je skupina klasifikace, u které se předpokládá souvislost s planetkou (4) Vesta. Pojmenování připomíná dvousté výročí pádu meteoritu a objevu Vesty 29. března 1807.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 59924 (1. 6. 2007), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(61404) Očenášek

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 26. 8. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 QM9

Český mechanik Ludvík Očenášek (1872-1949) sestrojil v roce 1905 hvězdicový letecký motor a svůj vlastní jednoplošník. Systematický raketový vývoj zahájil v roce 1928 a v roce 1930 jeho dvoustupňová raketa dosáhla výšky 1,5 km. Zvažoval vypouštění raket z letadel a dopravu pošty na dlouhé vzdálenosti raketami.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 2. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 53471 (25. 1. 2005), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(62794) Scheirich

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 30. 10. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 UV30

Petr Scheirich (nar. 1979) je astronom na ondřejovské hvězdárně specializující se zejména na modelování binárních planetek a planetek s precesí z fotometrických měření. Angažuje se také při hledání meteoritů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89084 (12. 7. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(63162) Davidčapek

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 22. 12. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 YE11

David Čapek (nar. 1977) je astronom z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Vyvíjí teorie negravitačních vlivů na malá tělesa sluneční soustavy a tepelného napětí a rotace meteoroidů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89084 (12. 7. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(66934) Kálalová

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 26. 11. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 WF1

Vlasta Kálalová - Di Lotti (1896-1971), česká lékařka zabývající se tropickými nemocemi a entomologií, pochází z jihočeského městečka Bernartice. V roce 1925 založila nemocnici v Bagdádu (Mustausaf Cechoslovak), která se zaměřila zejména na poskytování zdravotnických služeb ženám.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 8. 9. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 54567 (21. 7. 2005), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(68779) Schöninger

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 18. 3. 2002
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2002 FA3

Schöninger je jméno, které se užívalo pro horu Kleť od 17. do 19. století. Jméno pochází z němčiny, znamená "místo s krásným výhledem" a objevuje se na mnoha historických mapách. V lidovém tvaru "Šenýgl" se stále v některých oblastech používá.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 8. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 56962 (13. 6. 2006), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(69275) Wiesenthal

Objevitel: F. Börngen
Datum objevu: 28. 11. 1989
Místo objevu: Tautenburg
Základní označení: 1989 WD4

Simon Wiesenthal (nar. 1908) přežil nacistické tábory během druhé světové války. Po válce statečně shromažďoval údaje o pachatelích holocaustu. Napsal několik knih, mezi jinými I Hunted Eichmann (Ulovil jsem Eichmanna) a The Murderers Among Us (Vrazi mezi námi).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 8. 2004, citace byla zveřejněna v MPC 52326 (13. 7. 2004), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Simon Wiesenthal v roce 1932 vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze a proto jsme ho zařadili na naše stránky. Simon Wiesenthal se narodil v roce 1908 v městě Buczacz nedaleko Lvova (tehdy rakouská Halič, v meziválečných letech Polsko, po válce SSSR, nyní Ukrajina). Ve Lvově pracoval jako architekt až do druhé světové války, kdy východní část Polska napadl Sovětský svaz. V fingovaném referendu byla začleněna tato oblast k SSSR a sovětské orgány začali zatýkat, popravovat a deportovat inteligenci do hloubi SSSR. Wiesenthalův otčím byl sovětskou tajnou policií NKVD zatčen a pravděpodobně zemřel ve vězení, bratr byl zastřelen. Simon Wiesenthal musel skončit s architekturou a pracoval jako mechanik. Před deportací na Sibiř se spolu s manželkou zachránil pomocí úplatku komisaři NKVD. Když Němci v roce 1941 vytlačili SSSR, byl Wiesenthal uvězněn novým okupantem. Podařilo se mu utéct v roce 1943, těsně před tím, než nacisté začali s masovým vyhlazováním. V červnu 1944 byl opět zatčen a převezen do tábora. Přežil spolu s malou skupinkou spoluvězňů, protože posádka tábora věděla, že když nebudou mít vůbec žádné vězně, budou muset jít bojovat na frontu. Po válce se nevrátil k architektuře, ale začal shromažďovat svědectví a důkazy o nacistických zločinech během války. Jím shromážděné důkazy byly použity v americké zóně při soudních jednáních. V roce 1947 založil v Linci v Rakousku Židovské dokumentační středisko.

-lv-

---

(70409) Srnín

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 21. 9. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 SR2

O obci Srnín, založené klášterem ve Zlaté Koruně, jsou první zmínky v roce 1400. Nachází se na úpatí hory Kleť, je proslulá také jsou pekárnou. V Srníně se narodil Ondřej Hůapulka (1752-1806), hudebník a sběratel lidových písní.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 71350 (26. 7. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(70679) Urzidil

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 30. 10. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 UV3

Johannes Urzidil (1896-1970) byl česko-německý prozaik, básník a novinář. Přátelil se s M. Brodem, F. Kafkou a F. Werfelem. V roce 1939 emigroval do Spojených států. Jeho tvorba zachycuje osudy lidí žijících a pracujících v šumavských lesích. Povídka Černopláštník (Der Trauermantel) popisuje dětství spisovatele Adalberta Stiftera.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 5. 2006, citace byla zveřejněna v MPC 56615 (13. 4. 2006), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(70936) Kámen

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 28. 11. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 WK1

Kámen je původný gotický hrad v jižních Čechách nedaleko Pacova, prvně zmíněn ve čtrnáctém století. V devatenáctém století byl hrad přestavěn ve stylu anglické romantické gotiky. Nyní je v něm muzeum jednostopých vozidel.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 2. 2005, citace byla zveřejněna v MPC 53471 (25. 1. 2005), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(71783) Izeryna

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 30. 9. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 SL163

Jizerská oblast tmavé oblohy byla založena na hranicích České republiky a Polska v roce 2009. Jméno bylo odvozeno podle víly Izeríny, patronky Jizerských hor, a podle minerálu izerýnu, který je místní odrůdou ilmenitu, který svou barvou připomíná temnotu oblohy ve zdejší oblasti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 30. 12. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 95311 (28. 9. 2015), překlad Martin Gembec?]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(74024) Hrabě

Objevitelé: M. Tichý, J. Tichá
Datum objevu: 23. 4. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 HR4

Václav Hrabě (1940-1965), český básník a spisovatel, byl nejdůležitějším členem tzv. beatové generace v dřívějším Československu. V roce 1965 napsal rozhovor s Allenem Ginsbergem. Jeho báseň Variace na renesanční téma, zhudebněná V. Mišíkem, se stala jednou z nejznámějších českých písní.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 87545 (16. 3. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(74370) Kolářjan

Objevitelé: M. Tichý, J. Tichá
Datum objevu: 9. 12. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 XJ

Jan Kolář (nar. 1944) započal svou profesní kariéru v roce 1975 v oboru dálkového průzkumu Země. Od poloviny 90. let se aktivně účastnil budování vztahů mezi Českem a Evropskou kosmickou agenturou a významně přispěl ke vzniku České kosmické kanceláře.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89388 (10. 8. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(74764) Rudolfpešek

Objevitelé: P. Kušnirák, P. Pravec
Datum objevu: 15. 9. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 RP213

Rudolf Pešek (1905-1989) založil českou školu aerodynamického inženýrství. Byl nadšený stoupenec a popularizátor kosmických letů, stal se aktivním členem Mezinárodní astronautické federace a Mezinárodní akademie astronautiky. Vymyslel slavnou zkratku CETI, nyní SETI.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 1. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 64564 (12. 12. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(76628) Kozí Hrádek

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 22. 4. 2000
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2000 HC

Kozí Hrádek je zřícenina hradu ze 14. století poblíž města Tábor. Hrad byl opuštěn na konci 15. století. Církevní reformátor Jan Hus na něm strávil dva roky mezi lety 1412-1414. Dokončil zde své nejvýznamnější pojednání De ecclesia a napsal sbírku kázání zvanou Postilla.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 92390 (3. 2. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(76713) Wudia

Objevitel: Ondřejov
Datum objevu: 6. 5. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 JT8

Milan Wudia (1963-2007) byl výborný český technik a průkopník automatizovaných dalekohledů. Pracoval na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně a jeho prací byl i počítačový řídící systém ondřejovského 0,65m dalekohledu, kterým byla tato planetka objevena.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 1. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 64564 (12. 12. 2008), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(77621) Koten

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 25. 5. 2001
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2001 KZ41

Astronom Pavel Koten (nar. 1972) pracuje na Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky, je specialistou ve fyzice a astronomii meteorů, zejména v oblasti vývoje technik pro detekci a analýzu slabších meteorů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89084 (12. 7. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(78536) Shrbený

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 7. 9. 2002
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2002 RV111

Lukáš Shrbený (nar. 1981) je astronom z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Jeho analýza dat o rychlosti meteorů z Evropské bolidové sítě se používá pro hledání jejich původů v asteroidálních nebo kometárních zdrojích.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 3. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89084 (12. 7. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(79354) Brundibár

Objevitelé: M. Tichý, J. Tichá
Datum objevu: 16. 1. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 BB

Brundibár je dětská opera česko-židovského skladatele Hanse Krásy a libretisty Adolfa Hoffmeistera, která byla uváděna dětmi v koncentračním táboře v Terezíně v roce 1943. Název pochází s českého slova označujícího čmeláka.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 88406 (14. 5. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(80179) Václavknoll

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 1. 11. 1999
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1999 VK

Václav Knoll (nar. 1964) je významným příznivcem a popularizátorem astronomie, přírodních věd a techniky ve městě i okolí Pardubic, působí zejména mezi mladými lidmi. Od roku 1994 byl vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 10. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 67219 (4. 10. 2009), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(82464) Jaroslavboček

Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
Datum objevu:
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2001 OE17

Jaroslav Boček (nar. 1947) pracoval po několik desetiletí na Astronomickém ústavu Akademie věd. Byl zapojen do projektu evropské sítě pro fotografování bolidů (Evropská bolidová síť) a jeho technická zručnost byla klíčová pro provoz celooblohových kamer na českých stanicích sítě. Jméno navrhl P. Spurný.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 92390 (3. 2. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(82559) Emilbřezina

Objevitel: Ondřejov
Datum objevu: 28. 7. 2001
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2001 OD77

Emil Březina (1975-2012) byl český amatérský astronom a dlouholetý spolupracovník hvězdárny ve Vsetíně, které věnoval většinu svého času a energie. Zabýval se pozorováním komet, meteorů a extrémních meteorologických jevů. Mezi jeho další zájmy patřilo fotografování, jazzová hudba a horská turistika.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 93068 (5. 3. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(85516) Vaclík

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 2. 11. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 VF

František "Freddy" Vaclík (1942-2010) byl amatérský astronom, který se zabýval vizuálním pozovováním proměnných hvězd a hledáním vltavínů. Aktivně se účastnil astronomických cyklistických jízd zvaných "Ebicykl" a byl dlouholetým předsedou jihočeské pobočky České astronomické společnosti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 72991 (28. 11. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(89909) Linie

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 8. 3. 2002
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2002 ET2

Linie byla avantgardní umělecká skupina, která působila v letech 1931-1939 v Českých Budějovicích. Její bohaté mezinárodní kontakty včetně spojení na Bauhaus vrcholily roku 1936 výstavou L. Moholy-Nagye v Českých Budějovicích.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 26. 7. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 59924 (1. 6. 2007), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(90279) Devětsil

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 26. 2. 2003
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2003 DL10

Devětsil byla česká avantgardní skupina umělců činná v letech 1920 až 1930, vedená V. Nezvalem, J. Seifertem a K. Teigem. Umělecká tvorba se zaměřovala na magický realismus, proletářské umění a poetismus, zejména v poezii a ilustracích. Devětsil v češtině znamená "devět sil" nebo rostlinu devětsil lékařský.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 24. 7. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62930 (20. 5. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(90892) Betlémská kaple

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu:
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 BC

Betlémská kaple je středověká církevní budova v Praze známá spojením s českým církevním reformátorem Janem Husem. Sloužil zde jako vlivný kazatel v letech 1402 až 1412. Kaple nesoucí jméno po Betlému může pojmout až 3000 lidí. Byla zrekonstruovaná v 50. letech 20. století.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 92390 (3. 2. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(90926) Stáhalík

Objevitel: M.Tichý
Datum objevu: 22. 9. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 SH1

Český akrobatický pilot Martin Stáhalík (1962-2001) získal medaile na mistrovství světa ve všech třech akrobatických kategoriích - na kluzácích (1996), advanced (s omezeným výkonem) a unlimited (bez omezení) (obojí 1995).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75352 (15. 6. 2011), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(90936) Neronet

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 11. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 TN19

Neronet je nová odrůda révy vinné, z jejíchž hroznů se vyrábí červené víno. Vyšlechtil ji Vilém Kraus (nar. 1924) v Lednici na jižní Moravě.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 73984 (18. 2. 2011), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(90937) Josefdufek

Objevitel: L. Šarounová
Datum objevu: 11. 10. 1997
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1997 TP19

Josef Dufek (b. 1950) je moravský vinař.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 73984 (18. 2. 2011), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(92213) Kalina

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 5. 1. 2000
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2000 AQ6

Antonín Kalina (1902-1990) byl český občan, vězněný v letech 1939-1945 v koncentračním táboře Buchenwald. Jako člen komunistického odboje zachránil zhruba 900 dětí a mladých lidí od útrap každodenního života v táboře. V roce 2012 mu byl udělen titul Spravedlivý mezi národy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 103970 (12. 3. 2017), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(93256) Stach

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 29. 9. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 SD163

Daniel Stach (nar. 1988) je český novinář zabývající se vědou. Moderuje televizní show, kde v uplynulých pěti letech udělal rozhovory s 15 laureáty Nobelovy ceny a mnoha dalšími světově uznávanými vědci. Byl oceněn medailí Vojtěcha Náprstka, kterou uděluje Česká akademie věd za vynikající popularizaci vědy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 110618 (29. 5. 2018), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(94556) Janstarý

Objevitelé: P. Pravec, P. Kušnirák
Datum objevu: 11. 11. 2001
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2001 VG17

Jan Starý (nar. 1950) pracoval jako pozorovatel na ondřejovské hvězdárně Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Věnoval se provozu fotografických bolidových kamer po více než 10 let. Jméno navrhnul P. Spurný.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 107121 (4. 11. 2017), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(98127) Vilgusová

Objevitel: L. Šarounová a P. Pravec
Datum objevu: 24. 9. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 SP24

Hedvika Vilgusová (1946-2007) byla ilustrátorkou pohádkových knížek, které byly publikovány v několika evropských zemích. Její velké vcítění do dětské duše dalo jejím ilustracím velmi pozitivní sílu lidskosti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 9. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 63642 (19. 8. 2008), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(100308) ČAS

Objevitelé: P. Pravec, L. Šarounová
Datum objevu: 21. 4. 1995
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 1995 HB

Česká astronomická společnost byla založena v Praze v roce 1917. Během minulého století její profesionální i amatérští členové významně přispěli k rozvoji astronomie a šíření astronomických poznatků mezi českou mládeží a veřejností.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 12. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 105279 (9. 6. 2017), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(100733) Annafalcká

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 18. 2. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 DA1

Anna Falcká (1329–1353) byla druhá manželka císaře římského a českého krále Karla VI. V roce 1350 se jí narodil vytoužený syn Václav, který bohužel o rok později zemřel.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 103026 (12. 1. 2017), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(100734) Annasvídnická

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 18. 2. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 DB1

Anna Svídnická (1339–1362) byla třetí manželkou císaře římského a českého krále Karla VI. V roce 1361 se jí narodil vytoužený následovník trůnu, později český král Václav IV.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 103027 (12. 1. 2017), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(100735) Alpomořanská

Objevitelé: M. Tichý, J. Tichá
Datum objevu: 19. 2. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 DE1

Alžběta Pomořanská (c. 1347-1393) byla čtvrtou a poslední manželkou císaře římského a českého krále Karla VI. Narodilo se jí osm dětí, mezi nimi dcera Anna (která se provdala za Richarda II. z Anglie) a syn Zikmund (stal se císařem Svaté říše římské, králem českým a uherským).

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 103971 (12. 3. 2017), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(107054) Daniela

Objevitel: P. Kušnirák
Datum objevu: 1. 1. 2001
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2001 AB2

Daniela Rapavá (1956) je slovenská astronomka a popularizátorka přírodních věd, včetně ekologie. Rovněž vytváří pozoruhodné fotografie fyzikálních jevů a je zakladatelkou Astroparku při hvězdárně v Rimavské Sobotě.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 6. 12. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 106502 (5. 10. 2017), překlad P. Kušnirák]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(121089) Vyšší Brod

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 24. 3. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 FH21

Klášter ve Vyšším Brodu (Hohenfurth) byl založen Rožmberky poblíž tohoto obchodního města v roce 1259. Je to skvost gotické a barokní architektury, obsahující také sbírku vzácných uměleckých děl a velkou knihovnu. Po roce 1989 byl klášter navrácen cisterciáckému řádu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 70410 (27. 5. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(123647) Tomáško

Objevitel: P. Kušnirák a U. Babiaková
Datum objevu: 31. 12. 2000
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2000 YG66

Tomáš Kušnirák (nar. 2002) je jediné dítě objevitelů. Planetka byla pojmenována při příležitosti jeho desátých narozenin.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 8. 2013, citace byla zveřejněna v MPC 84381 (22. 7. 2013), překlad -pk-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(123852) Jánboďa

Objevitelé: S. Gajdoš, A. Galád
Datum objevu: 15. 2. 2001
Místo objevu: Modra
Základní označení: 2001 CM37

Ján Boďa (b. 1956) je slovenský geofyzik a docent na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Byl děkanem Fakulty matematiky, fyziky a informatiky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 78271 (7. 2. 2012), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(127196) Hanaceplechová

Objevitel: Ondřejov
Datum objevu: 16. 4. 2002
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2002 HH

Hana Ceplechová (nar. 1945) pracovala po tři desetiletí jako sekretářka na oddělení meziplanetární hmoty ondřejovské observatoře. Její upřímnost a obětavost pomáhaly vytvářet přátelské pracovní prostředí i pro tým objevitelů. Jako manželka Zdeňka Ceplechy poskytovala zázemí pro vynikající výsledky ve výzkumu meteorů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 69494 (30. 3. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(128622) Rudiš

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 4. 9. 2004
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2004 RU

Český architekt Viktor Rudiš (nar. 1927) se proslavil rezidenční oblastí Lesná v Brně a pavilonem na Expo Osaka 1970. Jeho syn Martin (nar. 1955) se podílel na rekonstrukci hvězdárny a planetária v Brně.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75352 (15. 6. 2011), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(129595) Vand

Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
Datum objevu: 2. 11. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 VD

Vladimír Vand (1911-1968) zahájil svou profesní dráhu studiem proměnných hvězd a spektroskopie v Praze. Později vyvinul početní stroj pro analýzu krystalických struktur pomocí rentgenového záření, přispěl k teorii viskozity a roztoků a spolupracoval s Francisem Crickem na struktuře dvojité šroubovice DNA molekul.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 1. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 64313 (13. 11. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(132798) Kürti

Objevitel: NEAT
Datum objevu: 8. 8. 2002
Místo objevu: Palomar
Základní označení: 2002 PU167

Stefan Kürti (nar. 1960) je slovenský amatérský astronom zabývající se planetkami. Mezi jeho objevy patří dva blízkozemní objekty. Jméno navrhl M. Langbroek.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 1. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 64313 (13. 11. 2008), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(133077) Jirsík

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 4. 5. 2003
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2003 JZ10

Jan Valerián Jirsík (1798–1883) byl český teolog, duchovní, spisovatel a národní buditel. Od roku 1851 do své smrti působil jako biskup českobudějovické diecéze. Byl nadšeným podporovatelem vzdělávacího systému v jižních Čechách a zakladatelem Ústavu pro hluchoněmé.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 107740 (3. 12. 2017), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(136666) Seidel

Objevitel: M. Tichý a J. Tichá
Datum objevu: 17. 9. 1995
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1995 SE

Díla českokrumlovských fotografů Josefa Seidela (1859-1935) a jeho syna Františka (1908-1997) zachycují postavy i místa jihovýchodní části Šumavy. Dochovaný archív negativů otevírá okno do první poloviny 20. století a postihuje i česko-německé vztahy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 8. 2013, citace byla zveřejněna v MPC 81934 (28. 12. 2012), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(138979) Černice

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 14. 2. 2001
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2001 CM32

Černice jsou malá, příjemná starobylá obec nad řekou Vltavou. V letech 1315-1787 ves patřila klášteru ve Zlaté Koruně. Po roce 1250 zde byl vybudován kamenný kostel sv. Máří Magdalény, jenž byl před rokem 1515 přestavěn do gotického stylu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79912 (3. 7. 2012), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(145768) Petiška

Objevitelé: M. Tichý, Z. Moravec
Datum objevu: 12. 8. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 PT2

Eduard Petiška (1924-1987) byl český básník, dramatik a překladatel, psal také romány a povídky. Je znám především jako autor knížek pro děti. Petiška byl také vynikajícím vypravěčem bájí a mýtů starého Řecka, Mezopotámie a Egypta.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 4. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62357 (21. 3. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(149728) Klostermann

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 19. 5. 2004
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2004 KR1

Karel Klostermann (1848-1923) byl česko-německý spisovatel, autor novel a povídek inspirovaných životy lidí na Šumavě. V mnoha svých dílech odrážel životy a zvyky dřevorubců a sedláků, stejně tak jako krásy přírody.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 18. 9. 2007, citace byla zveřejněna v MPC 60302 (30. 7. 2007), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(152750) Brloh

Objevitel: J. Tichá a M. Tichý
Datum objevu: 21. 1. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 BL5

Pěkná vesnice Brloh, původně patřící Rožmberkům, je situována v srdci Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Její gotický kostel Svaté Máří Magdalény byl založen kolem roku 1340 a přebudován v barokním stylu v letech 1697-1704.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 7. 5. 2009, citace byla zveřejněna v MPC 65713 (9. 4. 2009), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(159743) Kluk

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 23. 3. 2003
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2003 FW1

Kluk je jihočeský stromy porostlý granulitový vrch nedaleko Kleti. S výškou 741 m nad mořem se jedná o vrchol druhého hřebenu masívu Blanského lesa.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 12. 3. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 60732 (26. 9. 2007), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(159799) Kralice

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 15. 9. 2003
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2003 RF14

Obec Kralice nad Oslavou je známa díky tiskárně Jednoty bratrské (1578-1620). Bible Kralická byla prvním kompletním překladem Svaté bible z původních jazyků do češtiny. Žádní další úplný překlad nebyl uskutečněn mezi roky 1613 až 1979.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79912 (3. 7. 2012), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(166570) Adolfträger

Objevitel: KLENOT
Datum objevu:
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2002 RG118

Adolf Träger (1888-1965) byl český malíř, známý krajinomalbami z oblasti jižních Čech a obrazy historických měst České Budějovice a Český Krumlov. Hluboce se zabýval ochranou historických budov.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 4. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62357 (21. 3. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(167208) Lelekovice

Objevitel: P. Kušnirák a K. Hornoch
Datum objevu: 17. 10. 2003
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2003 UN7

Malebná vesnice Lelekovice blízko Brna je rodištěm druhého objevitele, který zde na své soukromé hvězdárně už přes dvacet let pozoruje komety a supernovy. Pojmenování této planetky připomíná 720. výročí založení vesnice.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 24. 7. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62932 (20. 5. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(170306) Augustzátka

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 18. 9. 2003
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2003 SZ32

August Zátka (1847-1935) byl čelným představitelem českého obyvatelstva v Českých Budějovicích na konci 19. století. Významným dílem se zasloužil o hospodářský, vzdělávací i kulturní rozkvět města, včetně výroby piva.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 25. 4. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 62357 (21. 3. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(171588) Náprstek

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 26. 11. 1999
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1999 WG1

Vojta Náprstek (1826-1894) byl český filantrop a obhájce pokrokových myšlenek. Po desetiletém pobytu ve Wisconsinu, v roce 1865, založil Americký klub dam v Praze, kde nabízel předášky na nejrůznější témata. V roce 1888 se podílel na vzniku Klubu českých turistů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79912 (3. 7. 2012), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(174281) Lonský

Objevitel: P. Pravec
Datum objevu: 30. 9. 2002
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2002 SC29

Vladimír Lonský (nar. 1953), srdeční chirurg, působí ve Fakultní nemocnici Olomouc. Je oceňován pro své velké chirurgické dovednosti i velmi lidský přístup k pacientům.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 103971 (12. 3. 2017), překlad -pp-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(175017) Záboří

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 28. 3. 2004
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2004 FW18

Obec Záboří, o níž existují záznamy už z roku 1263, je známa svou tradiční jihočeskou venkovskou barokní architekturou. Během období moru v letech 1520-1521 původní České obyvatelstvo vymřelo a pak byla obec osídlena německy mluvícími lidmi až do konce druhé světové války.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 3. 2011, citace byla zveřejněna v MPC 72991 (28. 11. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(182592) Jolana

Objevitel: NEAT
Datum objevu: 8. 10. 2001
Místo objevu: Palomar
Základní označení: 2001 TF257

Jolana Kürtiová (nar. 1963) je žena Stefana Kürtiho, ktery objevil a proměřil první pozice tohoto objektu.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 9. 2008, citace byla zveřejněna v MPC 63643 (19. 8. 2008), překlad -lv-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(183560) Křišťan

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 24. 5. 2003
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2003 KO18

Středověký český astronom Křišťan z Prachatic (nebo-li Cristannus de Prachaticz, před r. 1370–1439) byl známý svými díly De composicione astrolabii a De usu astrolabii. zabýval se také matematikou, botanikou, medicínou a proslavil se svými teologickými aktivitami. Byl starším přítelem Jana Husa.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 70410 (27. 5. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(190333) Jirous

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 23. 9. 1998
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1998 SX14

Ivan Martin Jirous (1944-2011) (známý jako Magor) byl básníkem, historikem umění, frontmanem rockové kapely The Plastic People of the Universe a vůdčí osobnost českého undergroundového hnutí za dob komunistického režimu. Ve vězení napsal sbírku básní Magorovy labutí písně.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 78271 (7. 2. 2012), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(191282) Feustel

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 22. 3. 2003
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2003 FS

Andrew J. Feustel (nar. 1965), astronaut NASA, sloužil v posádce STS-125, která úspěšně rozšířila možnosti Hubbleova dalekohledu, a STS-134, na poslední misi raketoplánu Endeavour, která dodala alfa magnetický spektrometr (Alpha Magnetic Spectrometer). Zabývá se také popularizací.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75550 (15. 7. 2011), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(192439) Cílek

Objevitelé: J. Tichá, M. Tichý
Datum objevu: 1. 11. 1997
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1997 VC

Václav Cílek (nar. 1955) je český geolog, klimatolog, spisovatel, filozof a popularizátor vědy. Zkoumá vztahy mezi životním prostředím a civilizací. Od roku 2004 byl ředitelem Geologického ústavu Akademie věd České republiky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79912 (3. 7. 2012), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(194262) Nové Zámky

Objevitel: NEAT
Datum objevu: 10. 10. 2001
Místo objevu: Palomar
Základní označení: 2001 TE257

Nové Zámky je moderní město a okresní centrum na jižním Slovensku. V šestnáctém století zde byla vybudovaná jedinečná pevnost proti osmanským Turkům. Ve městě se narodil fotograf Lucien Aigner a je domovem Stefana Kürtiho, který změřil první pozice planetkY.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 3. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 67763 (2. 12. 2002), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(204370) Ferdinandvaněk

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 5. 10. 2004
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2004 TH70

Ferdinand Vaněk (1936-2011) byl český dramatik, esejista a disident, fiktivní postava divadelní hry Audience a také alter ego jeho autora Václava Havla. Vaněk účinkoval i v dalších hrách, například od Pavla Kohouta, Pavla Landovského a Jiřího Dienstbiera.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 79108 (6. 4. 2012), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(209107) Šafránek

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 16. 9. 2003
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2003 SF119

Český experimentální fyzik Jaroslav Šafránek (1890-1957) navrhl, předvedl (1935) a publikoval (1936) systém pro přenos obrazů mechanickou televizí s malým počtem řádků. V tehdejším Československu však tento systém nenašel praktické využití. Později pracoval v oboru lékařské fyziky.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 9. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 70410 (27. 5. 2010), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(213636) Gajdoš

Objevitel: NEAT
Datum objevu: 20. 8. 2002
Místo objevu: Palomar
Základní označení: 2002 QR122

Štefan Gajdoš (nar. 1959) je slovenský astronom a přednášející na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Zabývá se fotometrií a astrometrií planetek a komet na obsevatoři Modra, kde se mezi jeho objevy řadí i jedno blízkozemní těleso. Je známý jako popularizátor astronomie.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 4. 3. 2010, citace byla zveřejněna v MPC 67763 (2. 12. 2002), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(215841) Čimelice

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 6. 2. 2005
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2005 CH37

Čimelice je jihočeská obec na cestě mezi Pískem a Prahou. První písemné zmínky o ní pocházejí z roku 1445. Důležitá období rozvoje nastala během panství rodu Bissingenů, Vratislavů a Schwarzenbergů. Obec je známa díky baroknímu zámku, kostelu a sochám.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 8. 2013, citace byla zveřejněna v MPC 83584 (25. 4. 2013), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(223360) Švankmajer

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 16. 9. 2003
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2003 SV4

Jan Švankmajer (nar. 1934) je český grafik a filmový tvůrce, známý svými bizarními, hrůzostrašnými, ale i komickými obrazy, výtvory a animacemi. Mezi jeho nejznámější filmy patří Něco z Alenky, Lekce Faust a Spiklenci slasti, je autorem animací a rekvizit v komedii Adéla ještě nevečeřela.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 102258 (14. 11. 2016), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(230648) Zikmund

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 17. 9. 2003
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2003 SL15

Zikmund Lucemburský (1368–1437), syn Karla IV., byl císař Svaté říše římské, král uherský, chorvatský, německý a český. Tento významný evropský státník zasahoval do dění na pozadí koncilu v Kostnici a byl velkým milovníkem umění.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 98715 (22. 2. 2016), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(235621) Kratochvíle

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 5. 9. 2004
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2004 RK3

Kratochvíle je jihočeský renesancní zámek vybudovaný B. Maggim v letech 1583-1589 jako italská vila, bohatě zdobená alegorickými figurami, zvířaty a květinovými motivy.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 8. 2013, citace byla zveřejněna v MPC 83584 (25. 4. 2013), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(239792) Hankakováčová

Objevitel: T. Vorobjov
Datum objevu: 9. 3. 2010
Místo objevu: LightBuckets
Základní označení: 2010 EM34

Hanka Kováčová (nar. 1986) je režisérka a dramaturgyně. Od prvních let svých studií se účastnila mezinárodních projektů a mezinárodních divadelních festivalů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75550 (15. 7. 2011), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(250374) Jírovec

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 17. 10. 2003
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2003 UL4

Vojtěch Matyáš Jírovec (1763-1850), známý také jako Adalbert Gyrowetz, byl český hudební skladatel narozený v Českých Budějovicích. V letech 1786 až 1793 procestoval Evropu a setkal se s Mozartem, Haydnem and Goethem. Byl velmi plodným skladatelem, napsal 60 symfonií, 30 oper a 60 kvartetů.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 87142 (14. 2. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(250719) Jurajbardy

Objevitel: P. Kušnirák
Datum objevu: 23. 9. 2005
Místo objevu: Ondřejov
Základní označení: 2005 SN21

Juraj Bardy (1919-2011) byl slovenský astronom-amatér a učitel na gymnáziu v Považské Bystrici. Byl nadšeným popularizátorem astronomie a zasloužil se o její rozvoj v regionu. Je také autorem návrhu slunečních hodin v Považské Bystrici.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 11. 6. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 110618 (29. 5. 2018), překlad -pk-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(267585) Popluhár

Objevitel: NEAT
Datum objevu: 17. 8. 2002
Místo objevu: Palomar
Základní označení: 2002 QA130

Ján Popluhár (1935-2011) byl slovenský fotbalista. Jako člen československého týmu hrál na světovém šampionátu v roce 1962 ve finále proti Brazílii. Tento obránce světové třídy byl v roce 1997 oceněn vyznamenáním World Fair Play a zvolen nejlepším slovenským fotbalistou 20. století. Jméno navrhl S. Kürti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 9. 2012, citace byla zveřejněna v MPC 75354 (15. 6. 2011), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(270472) Csörgei

Objevitel: NEAT
Datum objevu: 6. 2. 2002
Místo objevu: Palomar
Základní označení: 2002 CS316

Tibor Csörgei (nar. 1972) je slovenský amatérský astronom a nadšený pozorovatel meteorů, komet a planetek. Jako předseda společnosti UMa Astronomy významně přispěl k vybudování amatérské observatoře, první svého druhu na jižním Slovensku. Jméno navrhl S. Kürti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 85018 (19. 9. 2013), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(286162) Tatarka

Objevitel: NEAT
Datum objevu: 8. 10. 2001
Místo objevu: Palomar
Základní označení: 2001 TD259

Dominik Tatarka (1913-1989) byl slovenský spisovatel, esejista, scénárista a překladatel francouzských autorů do slovenštiny. Je autorem 20 románů a novel. Jméno navrhl S. Kürti.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 86717 (16. 1. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(336680) Pavolpaulík

Objevitel: S. Kürti
Datum objevu: 10. 1. 2010
Místo objevu: Mayhill
Základní označení: 2010 AQ39

Pavol Paulík (1960-2013) byl náruživým amatérským astronomem už od dětství. Jako člen astronomického kroužku v Nových Zámcích na Slovensku dlouhodobě popularizoval astronomii mezi mladými lidmi.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 89836 (9. 9. 2014), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(347028) Važec

Objevitel: T. Vorobjov
Datum objevu: 13. 3. 2010
Místo objevu: LightBuckets
Základní označení: 2010 EV44

Važec je obec na severním Slovensku v okrese Liptovský Mikuláš v Žilinském kraji. Obec leží na úpatí Kriváně, což je hora ve Vysokých Tatrách, která je považována za symbol slovenských pohoří.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 2. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 84675 (21. 8. 2013), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(350509) Vepřoknedlozelo

Objevitel: M. Tichý
Datum objevu: 14. 1. 2000
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2000 AH204

Vepřoknedlozelo je slavné tradični české jídlo, které sestává z pečeného vepřového masa, knedlíků a kyselého zelí. Existuje mnoho místních variací. Je to také specialita v sousední oblasti - Bavorsku, kde je známo jako "Schweinebraten mit Knödeln und Kraut".

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 9. 8. 2013, citace byla zveřejněna v MPC 84384 (22. 7. 2013), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(363623) Chelčický

Objevitel: KLENOT
Datum objevu: 15. 8. 2004
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 2004 PC105

Petr Chelčický (žil zhruba v letech 1390 až 1460) byl český náboženský myslitel a spisovatel s jižních Čech, známý svým dílem Sieť viery pravé, které se stalo jednou z předzvěstí reformace. Pod vlivem učení Chelčického vznikla v roce 1457 původní Jednota bratrská.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 5. 11. 2015, citace byla zveřejněna v MPC 92391 (3. 2. 2015), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(376029) Blahová

Objevitel: S. Kürti
Datum objevu: 12. 2. 2010
Místo objevu: Mayhill
Základní označení: 2010 CQ12

Blahová je malá slovenská obec. V roce 1935 byla první hvězdárna v oblasti Žitného ostrova na jihozápadním Slovensku vybudována místní skupinou amatérských astronomů v Blahové.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 23. 3. 2017, citace byla zveřejněna v MPC 98716 (22. 2. 2016), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

(471109) Vladobahýl

Objevitel: S. Kürti
Datum objevu: 12. 2. 2010
Místo objevu: Mayhill
Základní označení: 2010 CO12

Vladimír Bahýl (nar. 1948) je emeritní docent na Technické univerzitě ve Zvolenu, který zkonstruoval a spočítal tomografický skener používaný v dendrologii. Jako amatérský astronom je nadšeným pozorovatelem proměnných hvězd, planetek a meteorů. Vybudoval svou vlastní hvězdárnu pojmenovanou po své vnučce Julii.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu 21. 5. 2018, citace byla zveřejněna v MPC 103983 (13. 4. 2017), překlad -ls-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

---

Celkem vybráno planetek: 751