Perkův 2-m dalekohled

Pohled do kopule Perkova dalekohledu.

Provoz a rozvoj Perkova dalekohledu

Hlavním úkolem skupiny, kterou vede Miroslav Šlechta je zajištění provozu a rozvoje Perkova dalekohledu s primárním zrcadlem o průměru 2 metry, který je největším optickým astronomickým přístrojem pro výzkum hvězd a extrasolárních planet v České republice. Dalekohled je vybaven jednořádovým spektrografem a ešeletovým spektrografem, které se oba nacházejí v coudé ohnisku přístroje. Teleskop je v činnosti od roku 1967 a stal se národním přístrojem astrofyzikálního výzkumu.

Skupina je týmem vědců, techniků, mechaniků, elektrotechniků a softwarových inženýrů. Je složena převážně z nevědeckého technického personálu, jehož primární zodpovědností je zajistit činnost dalekohledu. Poskytuje technickou pomoc a zajišťuje rozvoj dalekohledu a jeho přístrojů (spektrografů a fotometrických kamer). Členové skupiny rovněž pracují každou pozorovací noc jako pozorovatelé.

ČLENOVÉ SKUPINY

Technické vylepšení dalekohledu

V minulosti dalekohled úspěšně prošel dvěma zásadními vylepšeními. V roce 2007 byla provedena modernizace řídící elektroniky přístroje. Nahrazeny byly senzory polohy a řídící software. Původní elektronika, která byla ‘unikátní’ (vyvinutá pro potřeby tohoto konkrétního přístroje) a tedy obtíženě modernizovatelná, byla nahrazena standardními komerčními technologiemi. V roce 2009 byla nově pokovena všechna zrcadla dalekohledu, což značně zlepšilo výkon teleskopu.

Nejvýznamnější a principiálním vylepšením za posledních několik desetiletí dalekohled prošel v roce 2019. Optická konfigurace byla kompletně změněna, což přineslo zvýšení efektivity optického systému. V minulosti se světlo dopravovalo do spektrografů umístěných v coudé ohnisku systémem zrcadel. Odrazné plochy však postupně degradují, což vede k exponenciálnímu poklesu celkové účinnosti. Hlavním vylepšením bylo umístění optických vláken vedoucích z primárního ohniska do místnosti coudé ohniska pod dalekohledem, kde jsou umístěny spektrografy. Současný teleskop tak využívá pouze jednu odraznou plochu (primární zrcadlo o průměru 2 m) místo čtyř zrcadel v minulosti. Díky tomuto vylepšení bylo dosaženo vyšší efektivity pozorování a je také možné pozorovat slabší zdroje. Rozšířila se také škála pozorovacích programů, které je možné s upraveným přístrojem realizovat. Modernizace otevřela českým astronomům nové možnosti, opět dostali do rukou přístroj, který obstojí v mezinárodním srovnání.

Kromě vylepšení optiky spektrografů byla do zorného pole v primárním ohnisku umístěna fotometrická kamera G2-3200 Mark2 (Moravské přístroje) určená k přímému zobrazení. Kamera je vybavena fotometrickými filtry u, g, r, i a z podle standartu Sloan Digital Sky Survey.

Využití dalekohledu

Dalekohled je pravidelně a trvale využíván pro vědecká pozorování. Většinu pozorovacího času využívají astronomové z ASU (členové pracovních skupin Fyzika horkých hvězd a Výzkum extrasolárních planet), ale také kolegové z jiných institucí a univerzit (Karlova univerzita v Praze, Masarykova univerzita v Brně, Univerzita ve Wroclavi, Astronomický ustav Tatranská Lomnica). Dalekohled je rovněž využívám při mezinárodních spektroskopických kampaních. Perkův dalekohled a jeho spektrografy rovněž slouží jako výukový přístroj pro studenty českých (Matematicko-fyzikální fakulta UK, MU Brno) i zahraničních univerzit (Institte of Physics and Astronomy, Potsdam University, Německo; Faculty of Mathematics, University of Belgrade, Srbsko).