Na horu Kozákov jsem se vypravil s mým kamarádem Mírou Brožem dne 29. 10. 2000. O tom víkendu jsem na Mírovo pozvání navštívil královéhradeckou hvězdárnu a přitom jsme společně trochu projeli hradecké okolí.
Zatímco sobotu jsem věnoval vlastní
královéhradecké hvězdárně, neděle už byla celá o výletu. Nejprve jsem si
prohlédl (a nafotografoval) velice pozoruhodný dřevěný kostelík, vzdálený
jenom asi půl kilometru od hvězdárny. Dobu jeho vzniku nejsem schopen
určit a pokud ji někdo zná, byl bych velice rád, kdyby se mi ozval, napsal
mail a poučil mne.
Od kostelíku jsme již odjeli přímo do Českého ráje a na horu Kozákov.
Mineralogické nálezy na hoře Kozákov jsou světově proslulé. My jsme pro nedostatek času navštívili pouze tak zvaný Votrubcův lom (podle rodu majitelů, kterým na počátku století patřil a jimž nyní patří opět), naleziště granátů jsme museli oželet. Bohužel, Votrubcův lom je již důkladně probrán stovkami školních výprav i tisícovkami návštěvníků, a tak byly naše nálezy více než skromné.
Vstup do tak řečeného Votrubcova
lomu stojí 10,- Kč a vstup se zaplatí přímo v domě majitele pana Votrubce v
obci Kozákov p. Kozákovem (nelze minout, přímo u silnice je velká cedule s
pozváním na prohlídku soukromé sbírky minerálů. Prohlídka stojí také 10 ,-
Kč, obojí lze tedy pořídit za velmi přijatelných 20 ,- Kč).
Při vstupu do dvora statku je ovšem třeba dávat pozor, kam a do čeho
šlapeme, neboť po dvoře se volně pohybují slepice a různá jiná domácí
zvířata, více či méně hygienicky neuvědomělá. Pravděpodobnost, že nám na
podrážce utkví kousek achátu, je věru pranepatrná.
Hora Kozákov je nejvyšším vrcholem Českého ráje (744 m n.m.). Je budovaná efuzívním tělesem mandlovcového melafyru, které je svým výlevem vázáno na lužickou poruchu a bylo vyzdviženo během saxonských tektonických pochodů. Kromě toho, že je Kozákov klasickým nalezištěm tzv. kozákovských drahých kamenů a na severní straně nerostů olivinického čediče a jeho sloupovitého rozpadu; na jeho západní straně se setkáváme s pískovci sladkovodního a mořského cenomanu, které byly při saxonských tektonických pohybech zešikmeny. V uloženinách sladkovodního cenomanu se vyskytla poloha hnědého křídového uhlí (u Radostné studánky). A protože je Kozákov významnou lokalitou botanickou, lesnickou i archeologickou, je vyhlášen za národní přírodní rezervaci.
Václav Ziegler:
Geologické
vycházky po Českém ráji a jeho okolí, Karolinum, nakl. Univ. Karlovy,
Praha, 1999, strana 28.