Nedaleko znamych kounovskych kamennych rad se nachazi takzvane Male hradiste. V jistem smyslu je to omyl, nebot hradiste v zadnem pripade neni nijak male.
Hlavni rozkvet hradiste muze byt datovan do doby halstatsko-latenske, tj. do 6. az 5. stol. pr. n. l., tj. do stejne doby, kdy zaznamenalo druhy (ze tri) rozkvet i hradiste na Zavisti.
Male hradiste zaniklo nasilne nekdy kolem roku 450 pr. n. l., podobne jako hradiste Minice u Kralup.
Kolem poloviny 5. stoleti pr. n. l. nektera hradiste na nasem uzemi zanikaji a jina, jako napriklad Zavist, zaznamenavaji znacny rozkvet. Snad to lze interpretovat jako jakysi proces pravekeho politickeho sjednocovani naseho regionu.Tento proces se pozdeji opakoval v prubehu 9. - 11. stoleti, kdy se uzemi dnesnich Cech sjednotilo pod vladou premyslovskych knizat. Ti puvodne vladli jenom nevelkemu uzemi v okoli Budce a Leveho Hradce a postupnym posilovanim sveho vlivu dosahli az k politicke dominanci v Cechach a k sjednoceni knizectvi pod svou nadvladu.
Snad mohl proces zaniku hradist v obdobi kolem roku 450 pr. n. l. byt jakousi pravekou obdobou. To by pak vedlo k velmi logickemu zaveru, ze politicky dominantnim hradistem ve Strednich Cechach bylo hradiste na Zavisti.
V tomto obdobi opousteji Bojove uzemi Poohri a strednich Cech a odchazeji na jih, az do Italie. Tam, mimo jine, zakladaji Bolognu (jmeno kmene se zachovalo v nazvu mesta az do dnesnich dnu). S nadsazkou se tak da rici, ze Bolognu zalozili "Cesi". Pri tomto pohybu vsak bojske obyvatelstvo zustalo v ostatnich oblastech naseho uzemi a doslo tedy k znacnemu vylidneni jenom ve jmenovanych lokalitach.
Co bylo vlastne pricinou pomerne rozsahleho pohybu obyvatelstva? To je otazka, na kterou neni tak jednoduche najit odpoved. Nekolik teorii lze najit v kapitole o pravekych dejinach Cech .