 |
| Schéma vyčítání CCD čipu:
CCD čip se skládá z velkého množství pixelů (velikost jednoho pixelu je
zobrazena šipkami). Velikost náboje integrovaného v jednotlivých pixelech je
znázorněna symbolicky počtem teček.
Obr. a÷c Při vyčítání CCD čipu se náboje "přelévají" postupně vertikálně z jednoho pixelu do druhého. Náboj na posledním okrajovém pixelu čipu se přelije do tzv. vyčítacího registru. Obr. d÷f V dalším kroku se náboje "přelijí" horizontálně ve vyčítacím registru. Vždy poslední náboj z okraje vyčítacího registru se detekuje v předzesilovači. Tedy shrnutí: Nejprve se náboje v CCD čipu "přelijí" z jednoho pixelu do druhého ve vertikálním směru. Tím se naplní vyčítací registr těmi náboji, které se naexponovaly v 1. řádku pixelů. Ve druhém kroku se "přelijí" náboje ve vyčítacím registru. Tím se do předzesilovače dostane náboj, který byl na první pozici ve vyčítacím registru. Pak se náboje v registru opět posunou; tím se do předzesilovače dostane náboj, který byl na druhé pozici ve vyčítacím registru a tak dále, až je vyčítací registr prázdný. Pak se náboje v CCD čipu opět vertikálně posunou, a tím se vyčítací registr naplní těmi náboji, které byly ve 2. řádce pixelů. Opět se vyčítací registr postupně vyčte. Tento postup se opakuje, dokud celý CCD čip není prázdný. Podle "pořadového čísla" je jednoznačně určena původní "poloha" náboje (tj. je jednoznačně určeno, ve kterém pixelu se naexponoval právě vyčtený náboj). |