Jméno hradiště Tetín je v povědomí široké veřejnosti spojeno s bájnou Krokovou dcerou Tetou (podle Kosmy Tetkou). Ve skutečnosti s touto legendární postavou neměl nikdy nic společného (ostatně, v pojmenování Tetína byl Kosmas nedůsledný; kdyby byl Tetín spojen s kněžnou Tetkou, musel by se jmenovat Tetčín a nikoliv Tetín - a nebo naopak by Kosmas nesměl kněžnu jmenovat Tetkou, ale Tetou).
Skutečnost je samozřejmě jiná.
Hradiště Tetín se nachází na vysoké ostrožně, nad ústím potoka z Tetínské rokle do Berounky, na pravém břehu řeky. Rozloha hradiště je asi 10 ha, dvoudílné. Plocha hradiště je dnes zcela zastavěna, zachovaly se pouze zbytky valů (ulice Pod valy) porostlých stromořadím - jen špatně je lze fotografovat.
Přicházíme-li od západu, vstupujeme do předhradí příčným valem, na němž stojí zeď zahrady statku. Před valem byl ještě příkop, brána byla na severní straně v místech dnešní silnice. Odtud se plocha trojúhelníkovitě zužuje; snad byla chráněna i od jihu bočním valem, severní bok byl dostatečně zajištěn svislými srázy nad Berounkou. Západní opevnění akropole (vnitřní příčný val), dnes už zaniklé, bylo na východní straně návsi, před kostely a farou, bránu mělo při severní straně. Také obvodové opevnění tohoto hrotu ostrožny - trojúhelníku o rozloze 1 ha - již zmizelo: ve 13. stol tu byl vystavěn hrad, v polovině 19. století bylo severní úbočí odlámáno při stavbě železnice a od konce 19. stol. zde byl lom, jenž prolomil ostroh z Tetínské rokle do údolí Berounky, těsně na východ od hradu. V tomto průlomu byla archeologicky významná jeskyně Turské maštale, dnes už zcela zničená.
Ostrožna byla osídlena od neolitu (nepočítáme-li ovšem nálezy z Turských maštalí, jež dokládají přítomnost člověka v mladším paleolitu a ojedinělými prvky kamenných nástrojů - zřejmě dosud nejstaršími známymi z jeskyní v Českém krasu - už ve středním paleolitu); v eneolitu byla zřejmě výšinným sídlištěm, podobně od mladší doby bronzové po dobu halštatskou.
Hradiště na Tetíně vzniklo patrně na prahu střední doby hradištní a patřilo k přemyslovské doméně. Střežilo důležitý brod přes řeku Berounku (na protějším levém břehu je nedaleko Tetína druhé hradiště, Hostim). Písemně je tetínské hradiště doloženo k roku 921, kdy se na něj uchýlila kněžna - vdova Ludmila. Zde také byla z rozkazu své snachy kněžny Drahomíry zavražděna.
Již v 10. století tu patrně stál knížecí palác a pravděpodobně také
kostel. Ten stál snad v místě dnešního kostela svaté Kateřiny a podle legend
zde byla kněžna Ludmila pohřbena, nežli ji v roce 925 nechal kníže Václav
(její vnuk) přenést do Prahy. Současný kostel svaté Kateřiny má románskou
podobu z období kolem r. 1200.
| Schéma hradiště Tetín. Původní centrum, knížecí dvorec z doby kněžny Ludmily, se nacházelo nad srázy nad Berounkou, zhruba v místech dnešního kostela sv. Jana Nepomuckého (dříve sv. Michala), kde je také staré pohřebiště. 1 - Svatý Jan Nepomucký; 2,3,5÷7 - Pohřebiště;8 - Svatá Kateřina; 9 - Svatá Ludmila. (Omlouvám se za nízkou kvalitu obrázku). |
Na Tetíně jsou další dva kostely: sv. Jan Nepomucký a sv. Ludmila. Sv. Jan Nepomucký (původně sv. Michal) pochází z první pol. 13. stol, ale dnes má již barokní podobu. Kostel sv. Ludmily je barokní ze 17. stol.
V Tetíně působil Karlštejnský děkan a kronikář Václav Hájek z Libočan,
jehož dnes připomíná pamětní deska umístěná na domě při kostele
sv. Kateřiny (všimněte si překlepu):
Valy se na Tetíně zachovaly ve své části, lze je ale jenom špatně
fotografovat. Zčásti jsou na pozemku statku a zčásti zahrady.
Část valů je přímo ve výběhu dobytka. Na hřebenu valů rostou
vzrostlé stromy.
Valy:
