Hlavní data v starších dějinách Čech

558-623 Období avarské hegemonie.
623 Vzpoura proti Avarům. Kupec Sámo
623 - kol. 658 Sámova říše
631/632 Tažení franckého krále Dagoberta I. proti Sámovi. Bitva u Wogastisburgu - Dagobert I. na hlavu poražen. Sámova říše - první písemně doložený útvar (snad) na našem území (v kronice tak řečeného Fredegara z doby kolem roku 660)
805 Vojska Karla Velikého táhnou proti Slovanům - bitva u Canburgu (patrně hradiště a dnešní ves Hradsko u Kokořína)
845 Křest 14 českých knížat v Řezně na dvoře východofranckého krále Ludvíka Němce
830 - 846 Kníže Mojmír I. vládcem na Moravě
863 Příchod Konstantina a Metoděje na Moravu
846 - 870 Kníže Rostislav vládcem Moravy
870 - 894 Kníže Svatopluk vládcem Moravy. Za jeho vlády vzniká útvar zvaný Velká Morava
885 Povolena staroslověnština jako liturgický jazyk
před r. 890 Bořivoj přenáší své sídlo do míst dnešního Hradu a zakládá kostel Panny Marie
889/890 (?) Zemřel kníže Bořivoj I.
894 - 906(?) Kníže Mojmír II. vládcem Velké Moravy.
895 Čechy se odtrhly od velkomoravské říše
905 Útoky Maďarů proti Velké Moravě
906(?) Porážka Velké Moravy v bitvě (snad) na Nitransku, zánik velkomoravské říše
907 Protiofenzíva Bavorů proti Maďarům. Porážka bavorských vojsk 4. července 907 u Bratislavy - definitivní zánik Velké Moravy
? - 915 Kníže Spytihněv I. (syn Bořivoje I.) v Čechách
915 - 921 Kníže Vratislav I. (syn Bořivoje I. a bratr Spytihněva I.) v Čechách
před r. 921 Kníže Vratislav I. zakládá kostel sv. Jiří
921 - 924(?) Regentská vláda kněžny Drahomíry, vdovy po Vratislavovi I. (regentství za nedospělého kněžice Václava)
921 Spoluregentka Ludmila, vdova po Bořivojovi I., zavražděna z Ludmilina rozkazu na Tetíně
924(?) - 935 Kníže Václav
po r. 925 Kníže Václav zakládá rotundu sv. Víta
929 Tažení krále Jindřicha I. a bavorského vévody Arnulfa do Čech, Václav přiznává platit tribut
935 Zavražděn kníže Václav (28.září) na Boleslavi
935 - 972 Vláda Boleslava I. v Čechách, definitivní sjednocení Čech
955 Porážka Maďarů na řece Lechu
962 Ota I. korunován římským císařem
972 - 999 Boleslav II., syn Boleslava I., vládcem v Čechách
973 Založení pražského biskupství; založení kláštera benediktinek při kostele sv. Jiří
995 Vyvraždění Slavníkovců na Libici
997 Zavražděn biskup Vojtěch
999 - 1002 Boleslav III., syn Boleslava II. V roce 1002 sesazen
1003 Jaromír, bratr Boleslava III.
1003 Znovu Boleslav III.
1004 - 1012 Znovu Jaromír
1012 - 1033 Oldřich, bratr Jaromíra a Boleslava III.
1033 - 1034 Znovu Jaromír (potřetí)
1034 Znovu Oldřich
1035 - 1055 Břetislav I., syn Oldřicha
kol. 1045 Narodil se Kosmas, děkan pražské kapituly a autor první české kroniky (psané ovšem latinsky)
1041 Obléhání a požár Pražského Hradu; kníže Břetislav I. obnovuje opevnění
1054 Zavedeno seniorátní právo. Na knížecí trůn dosedne vždy nejstarší žijící člen přemyslovské dynastie
1055 - 1061 Spytihněv II.
1060 Kníže Spytihněv II. zakládá baziliku sv. Víta na místě Václavovy svatovítské rotundy
1061 - 1092 Kníže Vratislav II.
1063 Založeno olomoucké biskupství
1085 Kníže Vratislav II. korunován z rozkazu Jindřicha IV. králem, královský titul pouze pro Vratislava, tj. nikoli dědičně
1092 Konrád I. Brněnský
1092 - 1100 Břetislav II.
1096 Dokončení a vysvěcení svatovítské baziliky
1101 - 1107 Bořivoj II. (sesazen)
1107 - 1109 Svatopluk, vnuk Břetislava I.
1108 Vyvraždění Vršovců
1109 - 1117 Vladislav I., bratr Bořivoje II. Sesazen
1117 - 1120 Bořivoj II. podruhé. Sesazen
1120 - 1125 Vladislav I. podruhé
1125 - 1140 Soběslav I., bratr Vladislava I.
1125 Zemřel Kosmas, děkan pražské kapituly a autor Kroniky české (21. října)
1135 Kníže Soběslav I. zahájil románskou přestavbu Hradu: nové opevnění a stavba knížecího paláce
140 - 1172 Vladislav II., syn Vladislava I.
1158 Vladislav II. jmenován králem - nikoliv dědičně
1169 Zahájení stavby kamenného Juditina mostu v Praze.
1172 - 1173 Bedřich I., syn Vladislava II. Sesazen
1173 - 1178 Soběslav II., syn Soběslava I.
1178 - 1189 Bedřich I. podruhé
1185 Dokončení přestavby knížecího paláce na Hradě