Úvod

Planetky

Pozorování

Odkazy


Přírůstky
O autorech
Titulní strana


hledej:

 

(4567) Bečvář

Objevitel: M. Mahrová
Datum objevu: 17. 9. 1982
Místo objevu: Kleť
Základní označení: 1982 SO1

Pojmenována na paměť českého astronoma Antonína Bečváře (1901-1965), zakladatele a prvního ředitele Hvězdárny na Skalnatém plese na Slovensku. Bečvář pozoroval komety, meteory a sluneční fotosféru, ale nejvíce je znám jako autor Atlasu Coeli a podrobnějších atlasů Eclipticalis, Borealis a Australis.

[Planetka byla zařazena do našeho seznamu , citace byla zveřejněna v MPC 21956 , překlad -jg-]
Dráha planetky ve sluneční soustavě

Antonín Bečvář prožil většinu svého života v malebném polabském městě, v Brandýse nad Labem, kam se přistěhoval v 16 letech na rodinou zemědělskou usedlost na Nižším hrádku. Zde v Brandýse vybudoval svoji první hvězdárnu, která se záhy stala známým místem astronomické vzdělanosti a mnozí významní astronomové té doby začali Bečváře navštěvovat. Mladý Antonín Bečvář rychle pronikal mezi odbornou astronomickou veřejnost a jeho jméno se stalo symbolem jasné a srozumitelné popularizace královské vědy. Začal pravidelně publikovat v astronomickém časopise Říše hvězd a svým čtenářům nabídl cenné návody na broušení astronomických zrcadel, sestrojení montáže k dalekohledu nebo na stavbu kopule pro vlastní hvězdárnu. Nenabádal ke koupi drahé optiky, ale srozumitelně vysvětloval, jak se skromnými prostředky provozovat astronomii. Záhy měl široký okruh věrných čtenářů.

Antonín Bečvář započal roku 1931 v Brandýse nad Labem meteorologická měření. Ty dodnes vykonává jeho neteř, paní Lída Dvořáková. A tak se brandýská meteorologická stanice může pochlubit velmi dlouhou ucelenou řadou meteorologických pozorování. Sleduje se zde množství slunečního svitu a spadlých srážek, teplota, vlhkost a tlak vzduchu, jsou zde umístěny analyzátory na radioaktivitu. Bečvář v roce 1937, již jako doktor klimatologie, odcestoval na Štrbské Pleso do Vysokých Tater, aby se zde zabýval studiem klimatických změn. Jeho novým domovem se stal lázeňský hotel Kriváň. Ocitl se v novém prostředí, daleko od přátel, daleko od své brandýské hvězdárny. Netrvalo tedy dlouho a na střeše hotelu se objevila kopule hvězdárny. Neúnavný astronom však začal snít o hvězdárně umístěné vysoko v horách. A skutečně se jeho sen o několik let málo později splnil. V letech 1941 - 1943 vyrostla díky Bečvářově nezměrnému úsilí na Skalnatém Plese nová hvězdárna a roku 1943 se Antonín Bečvář stal jejím prvním ředitelem. Horská hvězdárna na Skalnatém Plese, která je třetí nejvýše položenou hvězdárnou v Evropě, se za dobu své existence stala uznávaným vědeckým ústavem a pod jejími kopulemi se vystřídalo mnoho věhlasných astronomů.

Na Skalnatém Dr. Antonín Bečvář položil základ svému budoucímu životnímu triumfu – hvězdným atlasům. V roce 1948 dokončil se svými spolupracovníky svůj první hvězdný atlas - Atlas Coeli, který krátce po českém vydání vyšel i v zahraničí a stal se skutečným fenoménem v oblasti hvězdné kartografie. Po celou dobu svého pobytu v Tatrách se zabýval fotografováním a studiem mraků. Jeho usilovná a systematická práce vyústila v roce 1953 k vydání neobyčejného díla - Atlasu horských mraků. V roce 1951 byl padesátiletý světově uznávaný vědec ze „svého“ Skalnatého propuštěn. Vrátil se zpět do Brandýsa na Labem, opravil si hvězdárničku a započal práci na dalších hvězdných atlasech. V Brandýse nad Labem vytvořil velkolepou trilogii hvězdných atlasů – atlasy Eclipticalis (1958), Borealis (1962) a Australis (1964), které samozřejmě vyšly též v zahraničí.

Dne 10. ledna 1965 Dr. Antonín Bečvář v Brandýse nad Labem zemřel.

Štěpán Kovář